sb157-05 0..8296

780

Volavice, e, f. = volavka. Na Slov. —
V., ciconia. Bhm.

1. Volavka, y, f., na Slov. volavice, pták
brodivý, der Reiher, ardea. V. popelavá,
a. cinerea, nachová, a. purpurea, bělostná,
a. alba, bukáček, a. minuta, vz více v S. N.
V. šedá n. šerá n. popelavá, b) peřestá n.
bukač; bělostná; tichomořská; kvakva; ču-
prýnatá; bukáček; pěknoplecá; čubará; rezo-
vlasá; nachová. Presl. V. kladivouš, scopus
umbretta, malá, obrovská, a. goliath, stří-
břitá, a. egretta. Holub I. 134., 153., 53.,
218. V. luční, der Wiesenreiher. Dch. Cf.
Frč. 347., Schd. II. 467. V. huká. MM. V-ky
nad míru vysoce létají. Kom. V-ky sokolem
lapati, loviti; sokola na v-ky; lov, honba,
bouda na volavky. Šp. — V. = píšťala na
srnčí, kachny, zajíce, kuroptve, holuby, te-
třívky atd. Us. Hk.

2. Volavka, y, f., Wolawka, a) mlýn
u Vlašimi, b) ves u Litomyšle. PL. — V.,
y, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1025.

1. Volavý = volající, vábivý, vábný,
lockend, Lock-. V. pták, píšťala. Jg., Šp.

2. Volavý = volatý, kropfig. Mus., Pass.
884. V. krk. Na Ostrav. Tč.

Volba, y, f. = volení, die Wahl, Kuhr.
V. kuličkami, die Wahl mittelst Kugelung,
doplňovací, die Ergänzungswahl, náhradná,
Ersatz-. Dch., Šp. Volba zvoláním, voláním
(akklamací); způsob, den volby; rozmluva
v příčině volby; právo k volbě (k volení).
Přímé volby do říšské rady ve Vídni ko-
naly se v Praze poprvé dne 5. listop. 1870.
K užší volbě přikročiti, přistoupiti, J. tr.,
volbu před se vzíti. Volby rozepsati, ne:
vypsati. Os. Rozsudí volbou ustanovte. Kká.
Td. 74. Volbu konati, vykonati, k volbě
navrci. Us. Dch. Volbu potvrditi; V. pro-
středků. Mus,. 1880. 373. a 471. V. píce, die
Futterwahl. Šp. Někomu svobodnou volbu
nechati, german. a šp. m.: na vůli někomu
něco nechati. Brs. 3. vyd. 257. Volbu ově-
řiti, lépe: schváliti. Brs. 3. vyd. 167. Jak
Kozma byl zvolen, o tom lze souditi z vo-
leb předešlých; V. jeho zkoušena byvši od
metropolity Adalberta shledána jest od něho
platnou. Ddk. II. 335., 457. (Tč. ). O vol-
bách římských a řeckých vz Vlšk. 64. Vz
Volení.

Volbiště, ě, n., der Wahlort, die Wahl-
stätte. Rk.

Volbram, a, m., osob. jm. Dal. 170. Vz
S. N.

Volčátko, a, n., vz Volče. Reš.

Volče, ete, n. = volčátko, volek, volček,
mladý vůl, junec, der Jungochs. Popásal
za humny u stodůlek volčata. Sk. Za päť-
desiať rímských sivé volčata. Mt. S. I. 18.

Volčec (vlčec), čce, m. Bodlák v., Car-
duus marianus, eine Art Distel. Vz blb. 398.

Volček, ečka, m., vz Volče. — V., osob.
jm. Šd.

Volčík, a, m., osob. jm. Vck.

Voldaní, n., předměstí v Litoměř. Vz
Blk. Kfsk. 1119.

Voldřický, ého, m., osob. jm.

Voldřich, lépe: Oldřich. — V., os. jm. V.
Jan, spisov. Vz Tf. H. 1. 193. — V. Ferd.,
spisov., †1800. Vz S. N.

Voldřichov, a, m., ves v Písecku. Vz
Blk. Kfsk. 1179.

Voldřichovský dvůr v Chrud. Vz Blk.
Kfsk. 196.

Volduchy, dle Dolany, Wolduch, ves
u Rokycan. PL., Tk. V. 220., Arch. V. 573.

1. Vole, e n. ete, n., pl. volata, volátko,
a, volatečko, a, n., na Slov. vola, volka,
volička, y, f. = nádor pod hrdlem (zvětšení
brzlíku), struma, der Kropf, Blähhals. Vole
boubelnaté, cévnaté, smíšené. Vz více v S. N.
Léčení, vyříznutí volete. Vz Čsk. lk. VIII.
259., 331. V. školní, der Schulkropf. Nz. lk.
Má zlatá matičko, je bohatá. Můj zlatej
synáčku, je volatá. Má zlatá matičko, má
dukáty. Můj zlatej synáčku, ve voleti. Sš.
P. 225. Zlá žena v. nadúvá hněvem jak
morák. Na Slov. Tč. V. u člověka. Kom.
Kosatec v. sstravuje. Byl. Jak lid vole za-
hání? Vz Mus. 1853. 479. — V. = hlíza
hrdelní, hrdelnice u prasat, die Bräune. —
V. ptačí = míšek pod hrdlem, v němž první
trávení potravy se děje, dříve než do ža-
ludku se dostane, der Kropf. V. Má už v.
jako pančochu (nakrmené kuře a p. ). Mor.

Šd. Letěl holub do pole, by nazobal své
vole; dyj (kdy) své v. nazobal, po jaborách
posedal. Sš. P. 269. Zrnkem po zrnku ku-
řátko naplní svoje volátko. Us. Tč. Ptáci
v. nacpávají. Kom. Má prázdné v. Ros. Na-
zobal vole (najedl se hodně); 2. kdo úřadu
dopad statku sobě nahnal, vz Blahobyt;
o pyšných. Vz Pyšný. Č. ). Nesyté v. (ne-
nasycený člověk). V. — V. = ohyb u ko-
mína, aby plamen přímo vzhůru nešlehal, der
Kropf. Komín s voletem. Řad. stav. — V.
v rostlinstvu = hrb dutý silněji neb slaběji
čnějící na straně dílu truboviteho. Rst. 516

2. Vole, ete, volátko, a, n. = volče.
Vóle, zastar. = vůle. Vz toto. Ž. wit.

102. 21.

Volební, Wahl-, V. certifikat (lépe: cer-
tifikat o volbě, Šb.; ale zobecnělo to), čas,
den, kandidat, kommisse, kulička, okres,
okršlek, pletichy, plnomocenství, protokol,
řád, shromáždění, uchazeč, zákon, občas,
die Wahlperiode, pikle, pletichy, neplechy,
Wahlumtriebe, světnice; v. listy k nahléd-
nutí vyložiti, auslegen, sál, návrh, síň, jed-
nání, svoboda, výbor, J. tr., boj, řeč; k vo-
lebnímu osudí přistoupiti, an die Wahlurne
treten. Dch. V. sjezd ve Frankfurtě; v. akt;
Sešel se po starobylém obyčeji sněm v.;
Čtyři kmenové zřídili jsou sobě po desíti
vyvolených do výboru v-ho. Ddk. V. 316.,
II. 286., 333., III. 5. V. list (vz List), rozpis
(Wahlausschreibung), právo, Šp., sbor, Rk.,
ruch, král, stát, Us., říše, kapitulace, census,
S. N., provolání. Dch.

Volebnosť, i, f., die Wählbarkeit. V.
k úřadu soudcovskému, die Wählfähigkeit
zum Richteramte. List n. dekret v-sti.

Volec, lce, m., osob. jm. Šd.

Voleč, lče, m., Woletsch, ves u Pardu-
bic. PL.

Voleček, čka, m. = mladý vůl. Vz Vo-
lek, Vůl.

Volée (fr., volé) = let ptactva, der Flug;
důstojenství, stupeň, Würde, f.; haut v., vyšší
stavové, höhere Stände. Rk.