sb157-05 0..8296

781

Volechvín, a, m. Svitava z V-na. Arch.
III. 551.

Volek, lka, voleček a volček, ečka,
m. = mladý vůl. Vz Volče. V. Pán Bůh
stvořil (spářil) dva volky a čert spolky,
hleď každý své tobolky. Prov. Volek ne-
chce vody píti. Sš. P. 624. Že s nimi pasala
na hradiskoch (hradiskách) volky. Sš. P.
355. Co je to za švárné, dyž sú volky
párné. Brt. P. 136. Už mne volek líže (říká,
komu je zima, hl. když se v noci odkryje).
Na Mor. Brt., Sd. Oblizuje tam volek (= je
tam zima). Brt. Vz Vůl. — V. = sochor,
jímž se vůz, na němž dlouhá dřeva naložena
jsou, řídí. Na Hané. Bkř. — V, osob. jm.
Pal. Rdh. I. 127., Jg. H. 1. 653. — V.
U volka v Praze. Vz Tk. II. 140.

Volen, a, m., bolen, salmo leucichthys,
der Silberlachs. D. V. se chytá do slupi.
Us. V. do slupi padá. Sš. Bs. 201.

Volenec, nce, m. = kdo volen jest, der
Erwählte. Ros., Pulk. — V. = kdo volí,
volitel, volič, der Wähler. Byl jedním z vo-
lenců krále. V. Smlouvali se všickni tři
stavové a volili v-ce ze všech tří stavův.
Pal. Dj. V. 2. 331. V-ci byli ze všech tří
stavů vybráni na to, aby volili a snesli se
na místě vší země o krále. Bart. Pán po-
dací najlepšieho nezná, též i v-ci; Volenci
měli by zavrhnúc všechny tělestné přiezně
toho voliti... Hus I. 462., 464. (Tč. ). Vz
Volení. — V., der Churfürst, jichž bylo
sedm a kteří císaře německého volili. V.
Jsouce v-ci říšskými. Šb. Lit. I. 38. V-ci
císařští duchovní i světští. Mus. 1844. 220.
Že v-ci chtí jiného císaře opatřiti. Ib. 221.
— V., os. jm.

Volenecký = volenci náležitý, Wähler-,
Churfürsten-. Jg.

Volenectví, n., die Churwürde. Zlob., Dch.

Volení, n. = vybrání, volba, das Wählen,
die Wahl, Kuhr. Bez v.; Když mu bylo na
v. dáno, aby.... V. K v. přistoupiti, den
v.; schopnosť k v. D. V. krále, představe-
ného, biskupa, císaře; hlas v., právo k v.;
v. schopný. Us. — Jg. Sněm o volení krále
sestoupil se teprv na zejtří. Pal. Dj. III. 3.
272. Ale kteréž knieže v. rodí; V. krále
říšského. Dal. 112., 146. Volení vám dáno:
Zvolte sobě dnes, co vám libo. BO. Prvé
v. jest přichýlenie k dobré osobě z přiro-
zení žádosti; a tím v-ním volí člověk Boha,
ctnosť; Druhé v. jest, jímž člověk přichýlen
jest, aby lepší stranu volil; Tak jest jistota
veliká v tom v., že nelze jest volenci po-
chybiti; Ne pro lidské dánie ani pro v. kto
ihned jest pastýřem pravým, ale kohož Bóh
volí. Hus 1. 462., 463., II. 223. (Tč. ). Vz Volba.

Volenica, e, f. = vyvolená, zasnoubená,
electa, sponsa. Dvanásť dievčat odišlo a
Janko so svojou volenicou ostál. Dbš. Sl.
pov. I. 78.

Volenice, Wolenitz, ves u Peruce; Wol-
lenitz, vsi a) u Březnice, u Strakonic. PL.
Vz Tk. I. 87., V. 263., Blk. Kfsk. 334.

1. Voleník, a, m. = volénec, der Churfürst.
Dal. 83.

2. Voleník, a, m., osob. jm.
Voleniště, ě, n. = voliště, místo k volení,

der Wahlort, die Wahlstätte, Plk., Mach č.

Volenka, y, f. = vůle, das Willchen.
A v piatok si, dušenka, moja, bude-li v.
tvoja. Sl. ps. 351.

Volenník, a, m. = voleník 2.

Volenov, a, m., Wollenau, několik domků
u Klatov; dvůr u Banova na Mor. PL. —
V., Volenovy, ves v Plz. Vz Blk. Kfsk. 1104.

Volenovice, dle Budějovice, Walla, ves
u Ml. Boleslavi. PL.

Volenský, churfürstlich. Bern.

Volenství, n. = vůle, der Wille. Ps. ms.

— V. = důstojnosť volence, na Slov., die
Churwürde. Zlob. — V. = právo k volení,
die Wahl, Chur. Bern. — V. = statek, na
němž volný sedí, freies Bauerngut. Vložil
(do desk zem. ) dva volné sedláky ve vsi
Porubě, kteréžto v. ke statku dobroslavskému
náleželo. 1574. Z. d. opav. — V., Volensko,
Volný dvór, dvůr a jednotlivé domky u Še-
nova ve Slez. Tč.

Volenstvo, a, n. 1. churfürstliches Haus;

2. das Churfürstenthum; 3. der Churfürst.
Bern.

Volenti non fit injuria, lat., chtějícímu
neděje se bezpraví (kdo chce kam, pomozme
mu tam)

Volený; volen, a, o, gewählt. V. král.
D. Volení boží. V. Na volenou někomu něco
dáti. Šm. V-mu králi českému. Pal. Dj. III.

3. 298. A tyto skutky ducha sv. sám Bůh
otec skrze svého syna milého vnitřně ve
svých v-ných působí a činí. Dubčanský,
Ukáz 197.

Volešek, ška, m., Woleschko, ves u Te-
rezína.

Voleška, y, f., Woleschek, ves u Jesenic.
PL. Vz Oleška. Vz Blk. Kfsk. 526.

Voleško, a, n., pustý dvůr v Táb. Vz
Blk. Kfsk. 650.

Volešky, jm. míst. u Kostelce na Mor.
Pk.

Volešlo, a, m., osob. jm. Arch, I. 356.

Volešná, é, f., Lisch, ves u Hajdy; b)
Woleschna, a) dvůr u Vlašimi, ß) ves u Vla-
šimi, y) samota u Štok, ó') vos u Přibyslavi,
e) ves u Rakovníka. PL. V. horní.. V. zá-
višná, Ober-Woleschna, ves u Studené na
Mor. Tč. Vz Olešná.

Volešnice = Olešnice. — V., Wolleschnitz,
ves u Mohelnice. Vz Olešnice.

Volešnický, ého, m. V. Jiří. Vz Blk.
Kfsk. 1094.

Volešník, a, m., ves. Arch. V. 541. V.,
ves v Buděj. Vz Blk. Kfsk. 351., 352.

Volešny dolní a horní, Ober-, Nieder-
Ullischen, ves u Šumberka na Mor. Tč.

Voleti = voliti, wählen. — co. Že musím,
děvucho, tebe opustiti, volel bych raděj
kamení voziti. Slez. pís. Šd.

Voletice, Woletitz, ves u Vys. mýta.
Arch. III., 490., Blk. Kfsk. 517.

Voletín, a, m., Woletin, hájovna u Ro-
kycan. — V., ves v Jič. Vz Blk. Kfsk. 1239.

Voletiny, Wolta, ves u Trutnova.

Volevce, pl, ves. Arch. V. 568.

Volevčice, Wollepschitz, ves u Mostu.
Vz S. N. — V., Wolewtschitz, ves u Telče.

Volevec, vce, m., zastr. = volatý, kropfig.

— V., Wolewetz, samota u Votic. — V.,
irundo, piscis. Aqu.