sb157-05 0..8296

782

Volevý, zastar. = volatý, kröpfig. Leg.
537.

Volf, a, m. V. Ad. a Mart. Vz Jg. H. 1.
653.

Volfartice, dle Budějovice, Wolfersdorf,
ves u Čes. Lípy. Vz S. N., Blk. Kfsk. 456.

Volfímce (Vlkopesy), Wolfsschlinge, ves
v Litomř. Vz Blk. Kfsk. 561

Volfířov, a, m., Wolfirsch, ves u Dačic.
PL.

Volfovský mlýn, Wolfische Mühle, ves
u Rakovníka.

Volfram, u, m. = šél, chvořík, wolfra-
mium, das Wolfram, Scheel, kov. Vz Šfk.
295., KP. IV. 181., S. N.

Volfsberk, a, m., Wolfsberg, ves u Rum-
burka. Vz S. N. — V., ves a návrší u Po-
děbrad. Ft.

Volfstein, a, m., zřícený hrad u Třeble.
Vz S. N.

Volga, y, f. = Volha. Vrat.

Volha, y, f. = řeka v Busku, Wolga,
největší řeka v Europě. Vz více v S. N.

Volhar, a, m., der Bułgar. — Volharsko,
a, n., Bulgaria. — Volharský národ, bul-
garisch. — Volhary, pl, f, Bulgaria. Kram.,
Šm.

Volhyn, a, m., osob. jm. Arch. V. 555.

Volhyně, ě, f., zastr. = Volyň, Wolhy-
nien. V.

Volí = od vola, Ochsen-. V. roh. — V.
oko = blatouch, caltha palustris, rostl. Us.
Mtl. Vz Volský.

Voliako = jaksi. Na Slov. Naposledku
sä už len v. premohla. Erb. Sl. Čít. 70. Tu
jim tá hora v. dlho trvala; To som si už
i ja tak v. myslel. Dbš. Sl. pov. I. 66, 173.
(Šd. ).

Voliakosi = jaksi. Na Slov. Jšiou v.
biedne horamí lesamí. Dbš. Sl. pov. I. 537.

Voliaký = jakýsi. Na Slov. Má v. ale
neveľmo široký peniaz (je chud). Mt. S. I.
100.

Voliar, a, m. = volar. Na Slov. Šd. Cf.
Voljar.

Voliarský = volařský, Ochsen-. Na Slov.
Ssk.

Volice, e, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Volicí, Wahl-. V. sbor, způsob, hlas,
lístek, shromáždění. J. tr., Šp.

Volící = který volí, der wählende.

Volický (m. voličský), Wähler-. V. právo.
Vz Právo, Voličský.

Volič, e, m. = volící, volenec, volitel, der
Wähler. J. tr. V. poslance zemského. Ovšem
se dosáhlo pravého opaku toho, čeho voliči
vlastně chtěli dosáhnouti. Ddk. III. 273.

Volíček, čka, m., vz Volík.

Volička, y, f., die Wählerin. Us.

Vôlička, y, f. =vůle. Vz toto.

Voliční, Wahl-. Šm.

Voličský, volický, Wähler. V. listina,
právo. J. tr., Ddk. III. 88. VI. 101. V. třída,
die Wählerklasse. S. N.

Voličství, volictví, n. = voličské právo,
das Wählerrecht. J. tr.

Volichov, a, m., Wolichow, ves u Něm.
Brodu. PL., Arch. I. 531., Blk. Kfsk. 698.

Volík, vz Volče.

Volimír, a, m, osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

1. Volín, a, m., mě. strslov. na východu
Odry. Jg. — V., vz Volyn. Arch. V. 543.

2. Volín, u, m. = volský chlév, der Ochsen-
stall. D. — V. = voleniště. Leška.

Volina, y, f. = smrad volský, der Ochsen-
geruch. V-nou smrděti. D.

Volinský, ého, m., osob. jm. V. Mat. Vz
Blk. Kfsk. 1036., 1110.

Volíř, e, m. = volar, der Ochsenhirt. Kom.

Volisko, a, n., ein grosser, hässlicher
Ochs. D.

Voliš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Volišov, a, m., Wolschow, ves u Sušice.

Volišovice, dle Budějovice, byly ves
v Pracheňsku. Vz Tk. I. 85., 417.

Voliště, ě, n. = voleniště. J. tr.

Volitba, y, f. = vůle, bažitba, bažení. V.
pleti. Sš. II. 93. (Hý).

Volitebnosť, i, f. = volebnosť, die Wahl-
fähigkeit, passives Wahlrecht. Právo k se-
dání v lavicích značilo v. ku kmetovství
zemskému vůbec. Pal. Dj. III. 3. 229.

Volitel, e, m. = volič, volenec, der Wähler.
Nz.

Volitelka, y, volitelkyně, ě, f., die
Wählerin. Us.

Volitelnosť, i, f., die Wählbarkeit. Wahl-
fähigkeit. Balbi Zem., KZ. 1850. č. 1. § 15.

Volitelný = právo voliti mající. V. říše.
D. — V. = volen býti mohoucí. Jg.

Volitelský, Wähler-. V. právo krále
českého, Čechův. V., Dal. 83., 89., 102. V.
kmen, der Wählerstock. Dch. Všeliké péče
v-ské; v. porady, v. výbor; Odříci se v-ho
práva. Pal. Dj. IV. 1. 27., 30., IV. 2. 23.,
V. 1. 17.

Volitelství, n., das Wahlrecht. Jg.

Volitelstvo, a, n. = volicí sbor, der
Wahlkörper, die Wählerschaft. J. tr., Dch,

Voliti, 3. pi. -lí, vol, vole (íc), il, en,
ení; voleti, volívati. — V. = chtíti, wollen,
Willens sein; raději chtíti, lieber wollen;
obrati jedno n. několik mezi jinými, vybrati,
wählen, kiesen, köhien. Vz Zvoliti. Jg. —
abs. Vol nevol, volme neb nevolme, volte
neb nevolte ( = chtěj nechtěj. Vz Nucení).
Č., V. Vůl něvůl. Na Ostrav. Tč. Vol nevol
sednul člověk na kozla. Na mor. Valaš. Er.
Plesnivý chléb vol neb nevol předce sme
jedli. Ler. Vol neb nevol s ním jsme dále
táhnouti musili. Har. II. 19. Mysl soudí, vůle
volí. Prov. Šd. Volme nevolme, není zbytí.
Sych. — co, koho. Pán volil věci tělu od-
porné. V. Vetší počet krále volí. Sych. To
já volím (= mám raději) než to. Na Ostrav.
Tč. Raději dobrou smrť než mrzký život
volil. BO. Ambrože biskupa (= biskupem)
volte. Pass. 117. (Bž. ). Učiníš to, co on volí;
Abychom hřiechu nevolili a což ty volíš,
to ať volíme; V. nemámy, než což Buoh
volí; A když volé, tehdy nehledí, aby ze
všech najlepšieho v ctnostech volili; A že
Bóh volí vše dobré, protož, ktož Boha mi-
luje, ten volí a tak i miluje vše dobré. Hus
I. 325., 357., 384., 462., III. 128. (Tč. ). —
co komu. Jak po zahradě chodila, místo
jablonce volila; Mládenec má vůlu, on si
volit může, co mu srdce káže; ale panna
ne tak, ona musí čekat, až jí synek zkáže.
Sš. P. 455, 474 (Tč). Tu mě jest odvedl