sb157-05 0..8296

792

zbyde na vocet, ať de (= jde) strašit vosy.
Čes. mor. ps. 212. V. obecná před deštěm
pilně snáší. Prov. Tč. Vosa medu nedá. Sk.
Vz, Os, Voš.

Vosahlová, é, f. V. Ludm. Vz Blk. Kfsk.
1045.

Vosalovský dvůr u Prahy. Vz Blk. Kfsk.
1042.

1. Vosátko, a, n., vz Vose.

2. Vosátko, a, m., osob. jm.

Vose, ete, n. junge Wespe. Vz Vosa.

Vosecký, ého, m. V. Frid. V z Blk. Kfsk.
CXXXVII. 9., Vesecký.

Voseč, e, m., vos u Prahy. Vz Blk. Kfsk.
1196. a 1452.

Voseček, čka, m., osob. jm.

Vosečno, a, n., vz Osečná.

Voseg-us, a, m. = pohoří v Elsasku,
Vogesen, Wasgau. Méně dobře: Vogesus.
Vz S. N.

Vosej, e, m., ves v Táborsku. Blk. Kfsk.
649.

Vosek. vz Osek. — V., Wosek, ves a)
u Rokycan, b) v Milevsku. Vz Blk. Kfsk.
1452. — V. (Osek velký)= stanice sev.
záp. dráhy mezi Poděbrady a Kolínem. Ft.

Vosekati, vz Osekati.

Voselec, vz Oselec.

Voselné, ého, n. (Oselné), ves u Budě-
jovic. Vz Blk. Kfsk. 350.

Voselovice, dle Budějovice. Vz Veselo-
vice.

Vosenice (Osenice), ves u Jičína. Vz
Blk. Kfsk. 307.

Vosenky, vz Třešně.

Vosep, spu, m., vz Osep.

Vosí, Wespen-. V. hnízdo, Dch., žahadlo.
Us. Píchl do vosího hnízda (popudil na sebe
někoho). Us. Kšá. Do vosího hnízda sá-
hnouti, lépe: Sršně na sebe drážditi. Brs.
211.

Vosíček, čka, m., dvůr a mlýn u Nov.
mě. nad Met. Vz Blk. Kfsk. 638.

Vosidlo, a, n. = osidlo. Pass. 8.

Vosík, u, m. = osík, hřib osík, boletus
rufus, der Röhrenpilz. Vz Rstp. 1917. —
V. ves u Litomyšle. — V., jméno lesa
u Cer. Janovic Plk.

Vosikov, a, m., Aspendorf, ves u Šum-
berka na Mor.

Vosina, y, f., Wossina, dvůr u Dolejšího
Nýrska.

Vosk (zastr. osk), u, voštěk, vošťku, ve-
štíček, čku, m., lit. vaszkas, něm. das Wachs,
lat. cera, Schl. Cf. Gb. Hl. 125., Bž. 44. —
V. = dílo včel, v němž med chovají. V. Vz
o něm v Šfk. 483. Vosk bílý n. lipový, bí-
lený, žlutý (nebílený, Jg. ), jarý, kordovský,
litecký, malabarský, na láhve, panenský,
parojkový, stromový, zelený, Kh., čínský,
myrikový. Vz Šfk. 484., 499., Kk. 11. V.
z voskovníku, vz Rstp. 1415., S. N. Vosk
uherský na vousy. Us. V. japanský, pal-
mový. Prm. V. č. 1. str. 3. V. myrthový;
včelí, rostlinný. Ktk. Vosk na vlasy. Dch.
A to je vosk, und das ist nichts? Vyhlíží
jako vosk (žlutý). Us. Dhn. Vosk za měkka
do formy líti se dá. Kom. Tři libry vosku
káže dáti Bohu a sobě vezme, aby prodal.
Hus I. 445. Malířství na vosku, Wachs-

malerei. Ktk. Žlutý jako vosk, bledý jako
z vosku. Barva vosku. Obchodník s voskem.
Poskvrna od vosku. Deska voskem pota-
žená. V. na střevíce, na boty. Včelař vosk
rozpouští. Kom. Voskem vyobraziti. D. V.
táhnouti; otisk ve vosku; lis, cedidlo na
vosk. Šp. Z vosku něco tvářiti, lípati (bos-
sovati, bossiren). Nz. K matce boží platí
vosk (bojí se své ženy. Vz Manželství). Č.
— V. pečetní nebo španělský, das Siegel-
wachs, -lack, Petschierwachs. Vz Kk. 236.
V. červený, černý, dámský, poštovní, hnědý,
modrý, zelený, žlutý, zlatový. Vz S. N. (Pe-
četní). Pečetní vosk = látka pryskyřičnatá,
která roztopena jsouc v tenkých vrstvách
na věci se vkládá, aby pak pečeť nějaká do
ní se vtiskla, S. N. Na vosku roztopeném
pečeť se vytlačí: jak zatvrdne, k vytlačení
síla tvá nestačí. Mor. Tč. Při tomto listu
kus vosku vidíme, ale pečeť to nenie. NB.
Tč. 167. On k ledačemus v. přitlačí (o leda-
cos přisahá). Ros. — V. pozlacovací n. roz-
palovací, das Glühwachs. Kh. — V. ka-
menný, tuhý dehet, kamenné máslo, die Stein-
butter. Krok. V. zemský, ozokerit. Vz KP.
III. 147., Schd. III. 62. — V. palmový, das
Palmenwachs. Rst. 41. — V. ušní, das Ohren-
schmalz.

Voskář, e, m., der Wachszieher.

Voskaření, n., die Wachszieherei.

Voskařiti, il, ení, Wachszieherei be-
treiben.

Voskářka, y, f., die Wachszieherin. —
V., Woskářka, samota u Prahy.

Voskářský, Wachszieher-. V. řemeslo.

Voskářství, n., dle Wachszieherei. V. =
řemeslo, zabývající se zděláváním vosku vů-
bec a zhotovováním voskových svíček a sloupků
zvláště. Vz S. N.

Voskel, u, m., Ozokerit, m., nerost, pry-
skyřice. Miner. 59l.

Voskenec, vz Voštěnec.

Vosknatosť, i, f., Wachsbeisatz, m.

Vosknatý = s voskem smíšený, mit Wachs
vermischt. Ros.

Voskodrv, u, m. = voskovec.

Voskojedec, dce, m., die Wachsschabe.
Aqu.

Voskolep, a, voskolepič, e, m. = vosko-
tvárce, keroplastik, der Bossirkünstler, Wachs -
bossirer. Nz. Vz Voskotvarnictví.

Voskolepník, a, m. = voskolep. Koll.
Čít. 152.

Voskomalba, y, f., die Wachsmalerei. Šm.

Voskotvar, u, m. = voskový slepek, vosko-
tvárné dílo, bossirtes Werk. Nz.

Voskotvárce, e, m. = voskolep.

Voskotvarnictví, n. =ceroplastika, kero-
plastika, voskotvarné umění, voskolepictví,
die Form-, Bossirkunst. Nz.

Voskotvarný, Bossir-. V. umění, vz
Voskotvarnictví. Nz.

Voskotvorec, rce, m. = voskolep.

Voskovač, e, m. = voskovatel. Šm.

Voskování, n., das Wichsen.

Voskovaný; voskován, a, o, gewichst,
mit Wachs überzogen. V. boty, střevíce,
Ros., plátno, D., dřevo. Prm. IV. 219.

Voskovatel, e, m., der Zimmerwichser.
Šm.