sb157-05 0..8296

798

Vozorák, bozorák, bosorák, a, m. = vo-
zierač, vzírač, augur, haruspex. Vz Vozorstvo.
Na Slov. Sl. let. I. 91.

Vozorka, y, f. = žena vozorákova. Sl.
let. I. 91.

Vozorstvo, a, n. Čarodejnictvu (t. j. uměl-
cům, ktorí umelí vyrývati a vyčítati smysl
z nakupených čar a vrážek čili primitivným
čtenářům) podobné je i bozorstvo čili vo-
zorstvo t. j. nadpřirodzená moc mať vozor,
vzor čili vhľad do tajných alebo budúcich
vecí. Ti, ktorí sa s tým u Rimanov zaoberali,
nazývali sa augures, aruspices atd., u Slo-
vanov bozoráci, vozoráci, vozierači, ktoré
meno preišlo i do maďarskej mluvy (bo-
szorkány). Tá povera ľudu o strigách, čaro-
dejniciach, vrážodejniciach a vozorkách t. j.
tá bludná mienka ľudu, že sú takí nadpri-
rodzenou, od diabla pochádzajúcou mocou
nadaní ľudia, hlboko zaryla sa do nevzde-
laného, ľahkoverného ducha ľudského. Ná-
sledkem tohoto bludenia, jestli sa dačo pri-
hodilo, čoho príčinu neznali si udať, ihneď
uzavierali na porobenie a na strigy. Ssk.
v Sl. let. I. 91, (Šd. ).

Vozotaj, vz Vozataj. Pč. 15., 29.

Vozotajový. V. města, urbesquadrigarum.
BO.

Vozotajský, Fuhrmanns-. V. pacholek.
Bč. 33. Vz Vozatajský.

Vozotajstvo, a, n., vz Vozatajstvo.

Vozovic Bartoloměj. Vz Blk. Kfsk. 1244.

Vozovka, y, í. V. = váhy bez spouští,
závaží a mísek. — V. = vozová cesta, Fahr-
weg, m. Us. — V., Wozowka, samota
u Prahy.

Vozovna, y, f. = vozárna, pol. L.

Vozovník, a. m., der Wagenmeister;
Wagner. Vz Vozník. Dch.

Vozový, Wagen-, Fahr-. V. cesta, Ros.,
kolo, Reš., tábor. Bur. V. zeď (Táboritův).
Čch. Bs. 85. Vz Vozní, Vozný. Nešlechetnosti
k němu lnou ako bláto k v-u kolu. Reš.
V. hradba Žižkova, die Wagenburg. Vz
S. N., Pal. Dj. III. 1. 331. V. vojsko. Lpř.
J. Dj. I. 28. V. dráha, die Fahrbahn, stříkačka
čtyřkolová, pospoj. Dch V. vzvuk, BO., stráž,
die Trainwache, Čsk., kůň, Km., skříně, Zpr.
arch. XI. seš. 2. str. 4. Nápisy na vozových
tabulkách. Opav. týd. Šd. Nezakryje hanby
své, ani kdyby vozovou plachtu roztáhla
(o ženské nepočestné). U Žam. Dbv. V po-
slední bitvě s Uhry zmocnil se nepřátelské
hradby vozové. Ddk. VI. 143. Stály nyní
dvoje hradby vozové proti sobě: městská
šestiřadová, panská jedenáctiřadová; Kázal
svým pěším sedati na koně vozové. Pal. Dj.
III. 3. 152., IV. 2. 458.

Vozstvo, a, n., der Train; die Wagen-
burg. V. bitevní, Gefechts-, zavazadelní,
Bagage-, opatřovací, Verpflegs-. Čsk. Vz
Vozotajstvo.

Voztrhati něco, zerreissen = roztrhati.
Us. u Jilemn.

Voždaň ě, f., Woždan. samota u Týna
n. Vl.

Voždy =vždy, immer. Na Slov. Mt. S.
VIJI. 1. 59. Aby brať ta v slaviansveta sbore
obrazom svornosti v. bola. Lipa 175. U mojej
mamičky v. chlieb na stole. Sl. ps. 364.

Vožech, u, m., vz Ožech. — V., a, m.,
os. jm. Šd.

Vožechovic mlýn, Wožechmühle, u Kra-
lovic.

Vožení, n., das Fahren. Štelc.

Voženílek, lka, m., osob. jm.

Vožera, y, m. = ožera, der Süffling. Us.
Msk.

Vožice, e, f. V. mladá (nová), mě. v Tá-
borsku. Vz S. N., Tk. III. 75., V. 93., 153.,
II. 553., IV. 745., Blk. Kfsk. 112. — V. stará,
Alt-Woschitz, ves u Ml. Vožice. Vz Blk.
Kfsk. 891.

Vožický, ého, m., osob. jm.

Voziti = vážiti, wägen, schätzen, hoch-
achten. Na Ostrav. Tč.

Vožky = vážky. Na Slov.

Vožný, ého. m. V. na Litvě = general,
malý šlechtic usedlý, roznášel obsýlky, ohla-
šoval intromisse, činil ohlédání, předvolával
obžalované atd. Kká. Td. 20., 371. a j.

Vožrutný = vyběračný, genäschig. Us.
u Humpolce. Cf. Žrutný. Krjk.

Vp se někdy přesmykuje: Kvap m. kavp
od koř. kyp. Kt. Vz Y (stupňováno).

Vpáčení, n., vz Vpáčiti. V. kosti, der
Knocheneindruck. Šm.

Vpáčiti, il, en, ení = mocně vundati, mit
Gewalt einthun. — se kam (do čeho).
Sal., Ras. — čím. Sochorem do domu se
vpáčiti, einbrechen.

Vpád, u, m. = vpadnutí, das Einfallen,
der Einfall. V. řeky do moře; v. učiniti,
udělati (také = na nepřítele se obořiti);
vpádem dobývati. V. Vpád nepřítele. D.
V. do země činiti. Aqu., Zř. zem. Jir. L. 16.
V. válečný, loupeživý. Us. V českém pře-
kladu spisu, Manipulus juris Brunensis z r.
1631. překládá se výboj, incursio, slovem vý-
stupek, který slove v. na dům. Ddk. IV.
230. V. na někoho učiniti. Koc. Před vpádem
nepřátelským někoho zachrániti. Sych. Ná-
hrady Škod vpádem nepřátelským učiněných.
J. tr. Náhlý v. Dch.

Vpadací, Mündungs-. V. místo. Dch.

Vpadající, klappend.. V. souhra. Dch.
V. jáma, der einfallende Schacht. Hrk.

Vpadání, n., das Einfallen, der Einfall.
V. světla, der Lichteinfall. Dch. — V. =
vpád. Skrze to v. přišla jsem o 40 kop gr.
Půh. II. 258.

Vpadati, vz Vpadnouti.

Vpadlina, y. f., die Einsenkung. Dch.

Vpadlosť, i, f., die Eingefallenheit, Ein-
gesunkenheit.

Vpadlý, eingefallen, eingesunken. V. oči,
D., Dch., Šd., Čch. Mch. 29., tváře. Us.
Kamének do střevíce vpadlý, nevyjme-li
se, tlačí. Kom.

Vpádní = ku (od) vpádu, Einfalls-. V.
stanoviště, Einbruchstation. Mus. I. 6. 92.
Vz Vpádný.

Vpadnouti, ul, utí; (zastr. vpásti, vpadu),
vpadl, dení; vpadávati, vpadati, vpadovati =
v něco padnouti, ein-, hinein-, hereinfallen;
dostati se, přijíti, fallen, geráthen; skočiti,
dotříti, doraziti, obořiti se, einfallen. Jg. -
abs. Noc vpadá. V. — kam (komu kde,
jak; do čeho, v co, nač, mezi co). V. do