sb157-05 0..8296

799

jámy; Jakoby do vody padl (zmizel). Ros.
V. do země, do ležení. D., Háj., Kom.

V. někomu do rukou. Šm. Labe u Hamburku
do moře vpadá. V. Petr s mečem do zástupu
vpadl. Kom. Se dveřmi do domu v. (nemo-
torně něco vyvésti). Do Čech vojensky vpa-
dal. Let. 67. Lid pasovský vpadl do Čech.
Dač. I. 352. A Beckovskému vpadli do jeho
dvora a vzali mu mocí čeledína; Aby po-
ručeno bylo vpadnouti do zemí tureckých.
Pal. Dj. V. 2. 224., 513. (Šd. ). Dvě řeky do
zátoky vpadají. Ler. Který (potuoček) vpa-
duje do potoka Tichý nazvaného. Sl. let.

VI. 78. Vpadli do Bechyně. Pč. 28. Vpadl
mi do mého dvora i pobral mi, což jsem
měl; Vpadl mi v mé věno a to zdržel osm
let; Vpadl mi v mú tvrz v Vzdunky; Vpadl
mi v mé zboží a to mi zahubil; Vpadl mi
v mé lidi a nedal mi jich mocnu býti; Vpadl
mi v mój les v Švarzvald; Vpadl mi v mú
zástavu. Půh. II. 599., I. 147., 163., 245., II.
257., 267., 400. (Tč. ). Tu na šlechtice vpadli,
do tváří jim svítí. Kká. Td. 248. V. v bláto
po kolena. Jg. V. někomu v řeč. V., v něčí
nelásku, L., v chorobu, v nemoc. Us. Padl
lotrům v ruce. Jel. V. v zlosť, v hněv. Us.
To dobře v to (do toho) padlo (se hodilo).
Us. Moje zlá myšlenie i hnutie vpadují v po-
kušenie; Aby lid nevpadl v modloslúženie;
A v tomto mordu mnozí preláti a kněžie
vpadli sú v nehodnosť kněžstvie; My kněžie
chudobu opustivše vpadli sme v žádosť
cizích věcí; Vpadnouti v nemoc. Hus I.
72., 77., 233., 281., 331. (Tč. ). Pes, nač padl,
to sápal. Kom. V. na jazyky lidí (do pověsti
přijíti). Us. Vpadli na lotry v tom všem kraji
na jeden den. Sněm 1547. V. mezi Tatary.
Vrat. — kam proč. Moj pratel skrz ne-
ščastí vpadel do chudoby. Na Slov. Tč. Pro
malú věc v žalosť vpadne. Smil v. 1578. Jsú
mnozí lidé, ješto pro rod v nebezpečné
hřiechy vpadají. Pass. 8. (Hý. ). — kam čím.
Slibuji nepřekážeti ani v to kterú pří vpa-
dati. Arch. II. 325. — jak (kam kde):
dobře vpadati, klappen Dch. A mé srdce
všemi zvony vpadlo lesům ve choral. Kká.
Td. 81. V. někam mocí. Arch. I. 57. Ta
strúha odtud tokem svým vpadá do Moravy
mezi trávníky městskými a staroměstskými.
List zr. 1482. Braunou mocí vpadl do Rakous.
Ddk. III. 127. Jan ze Sovince mi vpadl ve
Vážany pravú mocí. Mtc. 1882. 76. Vpadl
mi v šest hřiven gr. platu tu v Švabenicích
bez viny a bez práva svými syny; Jemu
pravú mocí vpadl jest v meze a v potoky.
Půh. I. 230., II. 81. (Tč. ). — kde jak dlouho.
Od 15 let vpadal mi v Heřmanicích. Půh.
II. 110. — kam kdy. Dle něho (kronikáře)
vpadl Soběslav již 16. ledna do Slezska.
Ddk. III. 51. Vpadl mi po otcově smrti
v hrad v Sovinec; V pravém lantfridu vpadl
v městečko Byteš. Půh. I. 64., II. 293.
(Tč. ). — komu. Vpadly mu oči, tváře. Us.
Vpadl jí a drží bezpravně její dědictví. Půh.
II. 45.

Vpadnutí, n., das Einfallen, der Einfall.
V. do vody. V. očí. Nz. lk. — V. = útok,
der Anfall, Angriff. V. na nepřítele. Jg.
V. nepřítele do země. Násilné v. do cizího
nemovitého statku. J. tr.

Vpadnutý; -ut, a, o = vpadlý. Pozri tú
tvár v-tú. Lipa II. 268. — od čeho. Líca
v-té od hladu. Dbš. Sl. pov. I. 90.

Vpádný, einfallend. V. voj, střelba. Us.
Dch. Vz Vpádní.

Vpadovati = vpadati. Vz Vpadnouti.
Na Slov. Bern.

Vpáchnouti, hineinduften. — kam. Zavři,
ať nám smrad nevpáchne do jizby. Us Tč.

Vpálení, n., das Einbrennen.

Vpálený; -en, a, o, eingebrannt. V. zna-
mení, Brandzeichen, n. — kam. Nápis do
skla v-ný. Sl. let. I. 326.

Vpáliti, vpal, vpále (íc), il, en, ení; vpa-
lovati, einbrennen; vběhnouti, hineinrennen.
— co čemu: znamení koni. Hlas., Mach.
Jak já mu jednu vpálím (udeřím ho)! Us.
Mtl. Vpaluj čmáry. Hdk. C. 137. — kam.
Však já to nějak do té stížnosti vpálím.
Us. Dch. Vpálil medvědu na kožich. Us.
Dch. Zrazu vpálila (přiběhla) stará střiga
do izby. Er. Sl. čít. 59. V tom vpálil (vletěl)
drak do dverí. Dbš. Sl. pov. I. 27. Čožeby
ja peňazí nemal? pomyslil si kráľovič a
vpálil zrovna dnu. Dbš. Sl pov. I. 383.
Dobehnul až k jednej jaskyni a vpálil dnu
ako do bezpečného úkrytu. Dbš. Pov. VII.
46. V. znamení do nohy, Rk., ránu, broky
do těla; znamení v čelo. Us.

Vpalovací = enkaustický, enkaustisch.
Nz. V. způsob, železo. V. malování, malířství.
Nz. Vz Vlšk. 97. — V., zum Einbrennen
dienend. Jg. V.

Vpalování, u., das Einbrennen. V. zna-
mení. Vz Vlšk. 252, 264.

Vparovati, hineindunsten = kudy kam.

Kyselina do jizby dveřmi vpaľovala. Na
Ostrav. Tč.

Vpásti, vpasu. Když se ti ptáci za ně-
jaký čas do toho osení vpasou (navnadí).
Č. exc. — V., vz Vpadnouti.

Vpastovati se = vpásti se, nahlěděti se.
Přietelé sě vpastováchu. Hr. rk. 437.

Vpašovali, einschmuggeln. — co kudy
kam odkud: tabák z Uher přes hranice
do Moravy. Us. Tč.

Vpatka, y, f. Jestliže by který obyvatel
pro některý účinek zboží a statku svého
odběžel, takovému hejtman náš vpatku činiti
nemá. Arch. II. 40l.

Vpátrati se, sich hineinforschen. Šm.

Vpatřiti, il, ení, hineinsehen. — se kam
(v co). Šm.

Vpažení, n. Sličné a spolu důrazné vřa-
dění a v. souvztažných členu. Sš. 1. 168.
Vz Vpažiti.

Vpažiti, il, en, ení, vpažovati, einscharren.
Vz Pažiti. Čsk. — co kam: nůž do hloubku
zelí, einschneiden. Na Mor. Tč.

Vpéci, v z Péci; vpékati, vpíkati, vpeká-
vati, einbacken. Us., Ros. — co kam. Uzené
maso se vpeče do chleba a taký chléb slove
plecovník. Na Ostrav. Tč.

Vpečetiti, il, ěn, ění, vpečeťovati, das
Siegel eindrücken. — co kam: svoji pečeť
do vosku. Us. Tč.

Vpelešiti, il, en, ení, einnisten. Šm.

Vpeliti, il, en, ení, vpelovati, versetzen. —
co komu. Takovou ti vpelím, že se pětkrát
otočíš. Us. u Litovle. Kčr.