sb157-05 0..8296

804

nosť, Vtipný); Už to vrabci po střechách
zpívají (je to známé); Tu písničku vrabci
na střeše zpívají (O tom už aj vrabci na
streche čirikajú. Na Slov. Mt. S. I. 93. );
Medle, uč ty vrabce (orlici) lítati (vz Vše-
tečný); Chce učiti v. lítati; V. by unesl jeho
jmění (vz Chudoba); Mají se jako vrabci
přede žněmi (vz Blahobyt); Vrabce vydělá
a hus projí (ztráví i. e. víc utratí než vy-
dělá. V. Vz Marnotratný, Šetrnosť); Hledí
co těhotný v. (vz Mrzutý); Hledí co nedo-
peřený v. (hloupě, vz Hloupý); Vypravuje
se jako v. z Čech (o nevýpravném); Co
jednou z úst vrabcem vyletí, zase toho ne-
vtáhneš čtyřmi koňmi; Sváří se co vrabci
o cizí proso; Vrabci se hádají o cizí proso
(o těch, již si o cizí při nesnázi dělají. Vz
Hádka); Lepší v. v rukou, nežli orel v po-
větří; Lepší v. v hrsti, nežli zajíc v chrastí
(než na střeše pět; než jeřábek v lese; nežli
čáp na střeše); Nesluší za vrabcem vejci
házeti. Č. Je tlustý jako ženatý vrabec pod
kolenem (= suchý, vyzáblý). U Kr. Hradce.
Kšť. Žádnému pečený v. (holub, pták) do
huby (do úst) nevletí (každý musí praco-
vati). Čeká na pečené vrabce (vz Lenoch).
Sych. Pečení vrabci aby jim v ústa lítali.
Lom. Jde mi z tebe strach co z pečeného
vrabce (co by mne blecha kousla). D. V.
na střeše zisku nenese. Vz Hospodářský.
Tč., Šp. O pověrách vrabců se týkajících
vz Mus. 1853. 488.

2. Vrabec, bce, m., osob. jm. Tk. V. 89.,
187., Blk. Kfsk. 1217., 1133. V. Fr., čes.
malíř, †1799. Vz S. N.

Vrabečnice, e, f., rostl., passerina, die
Spatzenzunge. V. vlnitá, p. hirsuta, barvíř-
ská, p. tinctoria, Rstp. 1319., Čl Kv. 162.,
FB. 34., Slb. 240., S. N., velkokvětá, grandi-
flora, jednokvětá, uniflora, niťkovitá, fili-
formis, strboulatá, capitata, dužná, orientalis,
šicholistá, dioica, kališnatá, calycina, sněžná,
nivalis, klasatá, spicata. Rostl. I. 234., III.
120.

Vrabečník, a, m. = poštolka, falco ti-
nunculus, der Spatzenfalk. D.

Vrábek, bka, m. = vrabec. Nevideu ani
ftáčka ani vrábka. Dbš. Sl. pov. I. 537.

Vrabeł, bła, m. = vrabec. Na Slov. a ve
Slez. Šd. Sedí v. na makytě, krútí řiťum
rozmanitě; lidé idú do kostela, ptají se ho,
co to dělá? Já nedělám nic, poľubte mě
všecí v řic. Slez. Šd. — V., snad eufemis-
mem zpotvořeno z ďábel, der Geier. Jdi do
v-bla; V. tě tam nis (nesl). Na Ostrav. Tč.

Vrabí = vrabčí. Ros. — V. símě = ka-
mejka lékařská, lithospermum officinale, der
Steinsame, rostl. Jg., Čl. Kv. 227., FB. 53. —
V., n., městečko v Brandýsku n. Lab. Tk.
V. 220. Vz Blk. Kfsk. 1453.

Vrabík, a, m. = vrabčík, vrabec. Na Slov.
Němc. VII. 298. Tu nechyrovať ani vtáčika
ani vrábika. Mt. S. 97. Blúdi po tých ho-
rách dľho sám a sám, nikde ani vtáčika ani
vrábika. Dbš. Sl. pov. I. 344. Nechť já sokol
s ostruhami, tatík vrabík bosý. Hdk. C. 79.

Vrabina, y, f., Wrabina, hájovna u Stoda.
PL. — V., jm. hor a lesů u Přeštic.

Vrabinec, nce, m. = Vrabník. Blk. Kfsk.
53.

Vrablec, blce, m. = vrabec, vz toto. Je
veliký jak v. v hrsti. Mor. Šd.

Vráblic, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

Vrablica, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

Vrablík, a, m., osob. jm Vck.

Vrábník, a, m. = bravník, die Mistel-
drossel, turdus viscivorus. Frč. — V. =
prskavec, die Schnarrdrossel. — V. = po-
štolka, der Thurmfalk. Pdy.

Vrabník, a, m. = Vrabinec, Sperlingstein,
hrádek v Děčínsku. Vz S. N., Blk. Kfsk.
53.

Vrabov, a, m., Wrabow, ves u Vlašimi.

Vrabří, n., Worhabschen, ves u Stříbra.

Vrabsko, a, n., Dietrichstein, ves u Či-
melic; Wrabsko, hájovna tamtéž. PL.

Vrabský, ého, m. V. z Vrabí, jm. šlechtic,
rodiny. Vz S. N. Cf. Blk. Kfsk. 453.

Vracati z vratjati = vraceti. — kdy.
V desiatý deň začal sa vracať. Sl. let. II.
12.

Vracedlo, a, n. V. par, retour ďeau. KP.
V. 60., 61.

Vracek, cka, m. = Vratislav. Gl. 368.

Vracen, cna, m., osob. jm. Pal Rdh. I.
127.

Vracena, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128.

Vracení (od vraceti), vrácení (od vrátiti),
n. V. vypůjčené věci, die Zurückstellung.
Us. — V. = zpátečné otočení na cestě. V.
posla domů, die Zurückschickung. Us. —
V. = dávení, blití, das Erbrechen. — V. se
= zpět jití, návrat (také bez se. Vz Se), das
Zurückgehen, die Rückkehr. V. se roční
dne nějakého. Jg. Vrácení se nemoci, ne-
duhu, die Recidive. Nz. lk. Jejte (= jeďte)
milej s Bohem, s milejm panem Bohem,
vemte na v. jabličko červený. Sš. P. 514.

Vrácený; -en, a, o, zurückgegeben,
zurückgestellt. Poněvadž ten list a zápis
má sobě zase v-ný. Pal. Dj. V. 1. 392.

Vraceti, vz Vrátiti.

Vracka, y, f., osob. jm. = Vratislava.
Pal. Rdh. I. 128., Gl. 368., Dal. 21.

Vraclav = Vratislav. — V, Wratzlaw,
ves u Vys. mýta. PL. — V., Breslau, sa-
mota u Šenova ve Slez. Tč.

Vraclavka, y, f., Kleinbressel, ves v Kr-
novsku ve Slez. Šd., Tč.

Vraclavské předměstí ve Vys mýtě. V.
vrchy, samota u Vys. mýta. PL.

Vřácnouti, cnul a cl, ut, utí = udeřiti,
einen Schlag geben. — koho čím. Na mor.
Valaš. Vck.

Vracov, a, m., městečko v Kyjovsku na
Mor. Vz S. N. Dle Pal. Dj. I. 2. 256.; dříve:
Vracov. — V., hrad Kunštat. Vz Blk. Kfsk.
886. — V., ves u Planice. Vz Tk. I. 361. —
V. Pamatuj na V. (na vrácení se; vrať se
v čas). Č.
Vracování, vz Vrácení.
Vracovice, dle Budějovice, Edenthurn,
ves u Znojma; Wratzowitz, ves u Vlašimi.
Cf. Blk. Kfsk. 896.
Vracka, y, f., osob. jm. Dal. k. 10.
Vračkov, a, m., ves pod Řípem. Tk. III.
102. Cf. Blk. Kfsk. 1453.

Vračkovice, dle Budějovice, ves u Vla-
šimi.