sb157-05 0..8296

808

Vrápovka, y, f. V. mřížovaná, cancella-
ria cancellata, měkkýš. Vz Frč. 240.

Vrápuch, a, m., sanella, plž. Krok.

Vrapule, e, f., sepidium, hmyz. Krok.
II. 254.

Vrapýš, e, m., amphisbaena, had. Krok.
I. c. 129.

Vřas, u, m. = vřes. Zaluž. II. k. 21.

Vřasa, y, f. = vřes. Rk.

Vrásčitý, runzelig. V. čelo, skráň, stařík.
Tč., Dch., Vrch.

Vrásek, sku, m., zastr., obyč. vráska,
y, f. = svrasklina, die Runzel, Falte. — V.
čela. V. Obličej vráskami se potahuje. Kom.
Stařecí věk vrásky přináší. Kom. Vrásky
na tváři. Har. II. 59. Vrásky na starém
čele v potu plavaly. Šml. Do Nydrlandu
pro vybílení svých vrásek jezdí. Ler. Čelo
vráskami popjaté. Šml. Aby ji vzal on sobě
slavnú cierkev nemající poskvrny ani vrásky
t. j. všednieho hřiecha. Hus II. 38. Čelo
vráskami zorané. Troj. Vrásky míti. D. —
V. Mze (zvířecí), Hautrunzel. V. — V. sukně
= záhyb, v obec. ml. fald, Falte, f. V. — V.
v knize = oslovské ucho, Eselsohr, n. Rohn.

— V. = vada, Fleck, Narbe, Macke!. Beze
vší úhony a vrásky. V. — Br.. Lom. Vz
S. N.

Vráska, vz Vrásek.

Vráskal, a, m., complista, zastr. Ruk.
vodň.

Vráskati, vráskávati; vraštiti, il, ěn, ění;
vraskovati = vrásky dělati, runzeln, falten.

— co: čelo, D., Ros. Nevrašč sě ani tvé
tváři. BO. — se = vrásky dostávati, run-
zelig werden, Runzeln bekommen. Mým
dobrodiním velmi málo mládenec smyslí a
proto málo se vraští. Jel. Enc. m. 14. Vraští
se hrdlo, Jel., tvář, Hus., čelo. Us. — se
čím. Čelo se mu starostmi vraští, Us., zá-
rmutkem. Kom.

Vráskatěti, -ějí, ěl, ění; zvráskatěti =
vraštiti se. Vz Vráskati. Ros., Jg.

Vráskatiti, il, ěn, ění, svráskatiti, zvrás-
katiti, runzeln. — co. Nej.

Vráskatý, runzelfaltig, runzelig. Rst. 516.

Vráskavosť, i, f., die Runzeligkeit. Us.

Vráskavý = plný vrásek, runzelig, voll
Runzeln. Zlob.

Vráskočelý, mit runzeliger Stirn. V.
kniet. Pl.

Vraskoň, ě, m., acioa, die Acioa, rostl.
V. sladký, a. guianensis. Rstp. 470.

Vraskosenka, y, f., fabiana. Rostl. II.
a. 77.

Vraskoun, u, m., alyxia, die Alyxie,
rostl. V. hvězdnatý, a. stellata. Vz Rstp.
1068.

Vráskov, a, m., Raškov, něm. Nikles,
ves u Šumberka. Tč.

Vráskovatění, n., das Runzeligwerden,
die Runzelung.

Vráskovatěti, -ějí, ěl, ění = vraštiti se.
Vz Vráskati.

Vráskovatiti, il, ěn, ění, runzeln. Jg.

Vráskovatosť, vráskovitosť, i, f., die
Runzelung. Runzeligkeit.

Vráskovatý, -kovitý = vráskavý. Mus.
I. b. 60.

Vraský = svraštělý.

Vraslav = Vratislav. Bž. 48.

Vřásný = řásný, faltenreich. Chodíme
jiní v šatu vřásnějším. Bech. (V Rozb. 1841. ).

Vraspír, a, m. = os. jm. Vck.

Vrastvie, vrastvo, a, n. = nepřátelství.
Poslednie budi jeho vrastvo = vrahovo jed-
nání, loupežení, zbojnictví. Rkk. 17. Obno-
vichu vrastvie s Tataříny. Rkk. 49.

Vraškov, a, m., ves v Litomř. Vz Blk.
Kfsk. 1453.

Vrašov, a, m., ves. Vz Blk. Kfsk. 1453.

Vrašovice, dle Budějovice, místní jméno.
Arch. V. 571.

Vraštění, n., vz Vraštěti, das Runzeln.

Vraštěti, ějí, ěl, ění = vrásky dostávati,
runzelig werden. — komu. Hlava mu vraští.
Us. — na koho. Co na mě vraštíš (čelo
stahuješ, se mračíš)? Na Ostrav. Tč.

1. Vraštil, a, m., der Fälter, Narben-
macher; der Hirnfalter, Trübblickende. Dch.
— V., osob. jm., Šd., Blk. Kfsk. 1262.

2. Vraštil, a, m., Wraschtil, samota u Nové
Paky. PL.

Vraštiti, vz Vráskati.

Vrat, u, m. = vracení se, die Rückkehr.
L. Na vratách = na zpátečním pochodu, der
Rückmarsch Zlob., Šm. Bod vratu, der Rück-
kehrpunkt. Šln. I. 67. — V. = ruční vrátek,
v horn., die Haspel; vrat koňský, žentour,
der Göpel, Pferdegöpel, das Kehrrad; těžný
konský v.; námořný koňský v.; v. parní
(vrátek), der Dampfgöpel; v. vodní, der
Wassergöpel, Hr., brzdný, die Bremshaspel,
der Bremsgöpel; vzdušní, die Lufthaspel.
Bc. — V., Wrat, ves u Malé Skalice. PL.
Vz Blk. Kfsk. 803., 844.

Vrať, i, f., hud. nástroj. Samku na vrať
dudej. Kol. ván. 231.

Vrata (na Slov. a Mor.: vráta), gt. vrat;
vrátka, tek, vratečka, eček, pl., n. Vz
Játra. V již. Čech. vráta, gt. vrát, do vrát.
Kts. V. od vrt (vrt-ěti), r v ra, vz r. Cf.
Gb. Hl. 147. V. = sbitá prkna k zavírání,
křídla, Thorflügel, m. U vrat brány. Br.
Brána má své zavření, vrata, závory a hře-
beny. Kom. Části vrat: běhoun, meče, chla-
pačka, sova, klepáč. Vz Vrateň. U Nivnice.
Kch. Zavři vrata. Šd. Má hubu pořád roz-
klábanu jako vrata (pořád hubuje). Mor. Šd.
Otvíráš hubu jako vrata. Šd. Deš sem bela
malý děvče, tó maló děvečkó, dívali se na
mne chlapci skrz vrata dírečkó, a včil sem se
vdala, včil se na mne nedívajó celéma vra-
tama. Brt. P. 106. Vyšla přede vrata, chyčila
(chytila) se plota; Na člupečku sedávala:
Poďte chlapci k nám, naše vrata nevrzají, já
je zalévám. Sš. P. 497., 632. (Tč. ). Odpro-
vázelji za vrata, tam ji dával cukrata. Slez.
ps. Šd V. kamenem založiti (aby se neza-
vírala). Us. Ty hledíš na to jako na nová v.
Us. Šd., Tč. Dívá se jak na nová v. Us. Vck.
Čudoval sa ako teľa na nové v. Dbš. Pov.
II. 83. Na všecko ústa otvírá jako kráva
na nová vrata. Hu tele na nová vrata. Prov.
Dvojná v. Aqu. — V. = dvéře velké u domu,
das Thor, die Pforte. Zadní v., v. kostelní,
V., u stodoly n. stodolní, zahradní, Us., do
dvora, D., posuvná, Schubthor. Šp. Veliká
v. hradu pražského. Vz Dal. 41. V. římská



	808

	Vrápovka, y, f. V. mřížovaná, cancella- ria cancellata, měkkýš. Vz Frč. 240. Vrápuch, a, m., sanella, plž. Krok. Vrapule, e, f., sepidium, hmyz. Krok. II. 254. Vrapýš, e, m., amphisbaena, had. Krok. I. c. 129. Vřas, u, m. = vřes. Zaluž. II. k. 21. Vřasa, y, f. = vřes. Rk. Vrásčitý, runzelig. V. čelo, skráň, stařík. Tč., Dch., Vrch. Vrásek, sku, m., zastr., obyč. vráska, y, f. = svrasklina, die Runzel, Falte. — V. čela. V. Obličej vráskami se potahuje. Kom. Stařecí věk vrásky přináší. Kom. Vrásky na tváři. Har. II. 59. Vrásky na starém čele v potu plavaly. Šml. Do Nydrlandu pro vybílení svých vrásek jezdí. Ler. Čelo vráskami popjaté. Šml. Aby ji vzal on sobě slavnú cierkev nemající poskvrny ani vrásky t. j. všednieho hřiecha. Hus II. 38. Čelo vráskami zorané. Troj. Vrásky míti. D. — V. Mze (zvířecí), Hautrunzel. V. — V. sukně = záhyb, v obec. ml. fald, Falte, f. V. — V. v knize = oslovské ucho, Eselsohr, n. Rohn. — V. = vada, Fleck, Narbe, Macke!. Beze vší úhony a vrásky. V. — Br.. Lom. Vz S. N. Vráska, vz Vrásek. Vráskal, a, m., complista, zastr. Ruk. vodň. Vráskati, vráskávati; vraštiti, il, ěn, ění; vraskovati = vrásky dělati, runzeln, falten. — co: čelo, D., Ros. Nevrašč sě ani tvé tváři. BO. — se = vrásky dostávati, run- zelig werden, Runzeln bekommen. Mým dobrodiním velmi málo mládenec smyslí a proto málo se vraští. Jel. Enc. m. 14. Vraští se hrdlo, Jel., tvář, Hus., čelo. Us. — se čím. Čelo se mu starostmi vraští, Us., zá- rmutkem. Kom. Vráskatěti, -ějí, ěl, ění; zvráskatěti = vraštiti se. Vz Vráskati. Ros., Jg. Vráskatiti, il, ěn, ění, svráskatiti, zvrás- katiti, runzeln. — co. Nej. Vráskatý, runzelfaltig, runzelig. Rst. 516. Vráskavosť, i, f., die Runzeligkeit. Us. Vráskavý = plný vrásek, runzelig, voll Runzeln. Zlob. Vráskočelý, mit runzeliger Stirn. V. kniet. Pl. Vraskoň, ě, m., acioa, die Acioa, rostl. V. sladký, a. guianensis. Rstp. 470. Vraskosenka, y, f., fabiana. Rostl. II. a. 77. Vraskoun, u, m., alyxia, die Alyxie, rostl. V. hvězdnatý, a. stellata. Vz Rstp. 1068. Vráskov, a, m., Raškov, něm. Nikles, ves u Šumberka. Tč. Vráskovatění, n., das Runzeligwerden, die Runzelung. Vráskovatěti, -ějí, ěl, ění = vraštiti se. Vz Vráskati. Vráskovatiti, il, ěn, ění, runzeln. Jg. Vráskovatosť, vráskovitosť, i, f., die Runzelung. Runzeligkeit. Vráskovatý, -kovitý = vráskavý. Mus. I. b. 60.	Vraský = svraštělý. Vraslav = Vratislav. Bž. 48. Vřásný = řásný, faltenreich. Chodíme jiní v šatu vřásnějším. Bech. (V Rozb. 1841. ). Vraspír, a, m. = os. jm. Vck. Vrastvie, vrastvo, a, n. = nepřátelství. Poslednie budi jeho vrastvo = vrahovo jed- nání, loupežení, zbojnictví. Rkk. 17. Obno- vichu vrastvie s Tataříny. Rkk. 49. Vraškov, a, m., ves v Litomř. Vz Blk. Kfsk. 1453. Vrašov, a, m., ves. Vz Blk. Kfsk. 1453. Vrašovice, dle Budějovice, místní jméno. Arch. V. 571. Vraštění, n., vz Vraštěti, das Runzeln. Vraštěti, ějí, ěl, ění = vrásky dostávati, runzelig werden. — komu. Hlava mu vraští. Us. — na koho. Co na mě vraštíš (čelo stahuješ, se mračíš)? Na Ostrav. Tč. 1. Vraštil, a, m., der Fälter, Narben- macher; der Hirnfalter, Trübblickende. Dch. — V., osob. jm., Šd., Blk. Kfsk. 1262. 2. Vraštil, a, m., Wraschtil, samota u Nové Paky. PL. Vraštiti, vz Vráskati. Vrat, u, m. = vracení se, die Rückkehr. L. Na vratách = na zpátečním pochodu, der Rückmarsch Zlob., Šm. Bod vratu, der Rück- kehrpunkt. Šln. I. 67. — V. = ruční vrátek, v horn., die Haspel; vrat koňský, žentour, der Göpel, Pferdegöpel, das Kehrrad; těžný konský v.; námořný koňský v.; v. parní (vrátek), der Dampfgöpel; v. vodní, der Wassergöpel, Hr., brzdný, die Bremshaspel, der Bremsgöpel; vzdušní, die Lufthaspel. Bc. — V., Wrat, ves u Malé Skalice. PL. Vz Blk. Kfsk. 803., 844. Vrať, i, f., hud. nástroj. Samku na vrať dudej. Kol. ván. 231. Vrata (na Slov. a Mor.: vráta), gt. vrat; vrátka, tek, vratečka, eček, pl., n. Vz Játra. V již. Čech. vráta, gt. vrát, do vrát. Kts. V. od vrt (vrt-ěti), r v ra, vz r. Cf. Gb. Hl. 147. V. = sbitá prkna k zavírání, křídla, Thorflügel, m. U vrat brány. Br. Brána má své zavření, vrata, závory a hře- beny. Kom. Části vrat: běhoun, meče, chla- pačka, sova, klepáč. Vz Vrateň. U Nivnice. Kch. Zavři vrata. Šd. Má hubu pořád roz- klábanu jako vrata (pořád hubuje). Mor. Šd. Otvíráš hubu jako vrata. Šd. Deš sem bela malý děvče, tó maló děvečkó, dívali se na mne chlapci skrz vrata dírečkó, a včil sem se vdala, včil se na mne nedívajó celéma vra- tama. Brt. P. 106. Vyšla přede vrata, chyčila (chytila) se plota; Na člupečku sedávala: Poďte chlapci k nám, naše vrata nevrzají, já je zalévám. Sš. P. 497., 632. (Tč. ). Odpro- vázelji za vrata, tam ji dával cukrata. Slez. ps. Šd V. kamenem založiti (aby se neza- vírala). Us. Ty hledíš na to jako na nová v. Us. Šd., Tč. Dívá se jak na nová v. Us. Vck. Čudoval sa ako teľa na nové v. Dbš. Pov. II. 83. Na všecko ústa otvírá jako kráva na nová vrata. Hu tele na nová vrata. Prov. Dvojná v. Aqu. — V. = dvéře velké u domu, das Thor, die Pforte. Zadní v., v. kostelní, V., u stodoly n. stodolní, zahradní, Us., do dvora, D., posuvná, Schubthor. Šp. Veliká v. hradu pražského. Vz Dal. 41. V. římská