sb157-05 0..8296

809

a řecká, vz Vlšk. 67., 76., 87. V. otevříti.
V. Vrata zůstanou otevřena. D. Otvírejte
nám vrata, nesem milého brata; Jak k nebe-
ským vratům přišly, na ty vrata zabuřily;
Otevři mně nebes vrata, když dokonám pouť
života; Vrata votevřený, mečem založený.
Sš. P. 20., 24., 57., 731. (Tč. ). Kterak jemu
ten čtvrtek před květnú nedělí přede dnem
u domu práh, okno a v. čáry polili. NB.
Tč. 248. Jeho Milosť téměř od svých nás
vrat odstrčila. Pal. Dj. IV. 1. 160. Mají se
postaviti u vratech králových na hradě.
Arch. II. 495. Budou tedy v. pravdy a mi-
losti boží do kořán pro všechny lidi ote-
vřena. Sš. J. 37. Neb na kohož spadne ztráta:
Zavři před ním, dějí, vrata. Alx. V. v. 342.
(HP. 9. ). Host, který v tvých vratech jest.
Hus I. 118. Nešlehej v cizí v. prutem, aby
neprali do tvých sochorem. Šd. Suď se, suď,
ale k smíření vrátek nezavírej. Šd. Trpě-
livosť železná vrata probíjí. Tč. Pěkné slovo
železná v. otvírá. Hkš., Bda. Nekoukej na
v., ale za ně (hleď, abys od zadu k úrazu
nepřišel). Lb. Zanechal sobě v.; Zanechal
sobě kozích vrátek; Nemohl najít kozích
vrátek, Sš.; Umíť on najíti kozích vrátec
(vz Vratce), kudy by vyklouzl (o opatrném).
C. Vz Dvéře. Slov. let. IV. 203. — V.
v jezu, das Schleussenthor. Vz Podlaha. Nz.,
Šp. — V. = vrátnice, porta, vena portarum.
Nz. lk. — V., Brod, ves u Budějovic. PL.
— V. kamenná, ves zaniklá u Prahy. Vz
Blk. Kfsk. 944.

Vrátar, a, m. = vrátný. Na Slov.

Vrátati, einrechnen. Na Slov. Dbš.

Vrátce, tec, n., pl, vrátka, kleines Thor.
MV. Kozích vrátec hledati, vyhledávati =
tajiti se. V. Nemohl kozích vrátec najíti.
Sš. Vz Vrata (ku konci), Vtipný. — V.,
samota u Maršovic.

Vratec, tce, m., hora u Stodůlek. Tk. II.
273.

Vrateč, vz Vratič.

Vrátečka, pl., n., malá vrata, das Thür-
chen. Us. — V., y, f. = vratič, tanacetum
vulgare. Na mor. Valaš. Vck. Vz Vrátečník,
Vratička.

Vrátečník, u, m. = vratič, tanacetum,
Rainfarn, m. Vz Vrátečka, Vratička. Nz lk. —
V. = ratolesť vinná plodná, ein fruchtbarer
Rebschoss. D.

Vrátek, tku, m. = krček (vrat = krk).
Kat. 743. — V., vz Vrat. — V., vz Vrátký.

Vrateň, tně, f. = vrato, vrata, der Thor-
flügel D., Šp., Rgl., Bž. 229., Psčk. V. =
polovice vrat, křídlo vrat. Dvéře jsou otevřeny
jako v. U Bydž. Nk. Ve vratech vratně se
pnuly. Kká. Td. 192.

Vratena, y, f, osob. jm. Pal. Rdh. I.
128.

Vrátění, n. = vrácení. Na Slov.

Vratěnín, a, m., Vrátený, něm. Fratting,
městečko ve Znojemsku.

Vratenská župa. Tk. I. 77.

Vrátenství, n., der Thorwächterdienst. D.

Vrátený, vz Vratěnín.

Vrátěný; -en, a, o = vrácený. Na Slov.
Sl let. I. 20.

Vrátice, e, f. = tenké prkno na šalování
při dělání rákosového stropu. Us.

Vratič, vratyč, e, f., vratička, y, f., rostl.,
Rainfarn, m., tanacetum, das Wurmkraut, Jg.,
Rstp. 909; vratička dle Rstp. 1775. botry-
chium, die Mondraute. V. od vracení, že
k dávení dávali to koření. Ja. V. obecná.
Jg. Cf. Kk. 165., Čl. Kv. 192., Slb. 448.,
Schd. II. 283. Kaše z v-če. Kuchař. kn. ze
16. stol.

Vratička, y, f., botrychium. V. trojitá,
b. ternatura, obecná, b. lunaria, heřmánko-
listá, b. matricariaefolium. Čl. Kv. 76., FB.
3., Slb. 87., S. N., Sbtk. 52., 325. -326. —
V. = vrátečník, vratič. Kdo na cesty na-
stupuje a vratičku (vratič) si utrhne, domu
se vrátí. Mus.

Vratičkovice, vz Vračkovice, Blk. Kfsk.

Vratičový, Rainfarren-. V. voda, Čern.,
semeno. Ja. Vz Vratič.

Vratidlo, a, n. = válec stavu tkadlcov-
ského, na kterém osnova jest navinuta, der
Spann-, Webebaum. V. V. osnovní n. horní,
Ober-, dolení n. spodní, Unterbaum, zadní,
Zettel-, Kettenbaum. Vz Tkadlcovství. MV.
Plátno na v. navinouti. D. Jiné jest v. prsní,
na. které se tkadlec při díle podpírá. D. —
V. = kolo na hřídeli, točidlo, das Wellrad.
Stojaté v., zdvihák, stožár, klanýř, die Winde.
Nz. — V., das Flechtband. Samson k Dalile:
Kdybys sedm vlasů hlavy mé k v-dlu při-
vila. Kn. soudců 16. 13. — Vezmi s sebou
v. (vrať, se brzo); Zapomněl s sebou vzíti
v. (nevrací se); Nemůže v. najíti (k odchodu
se vypraviti). Jg., Č. Vz Vracov. Cf. KP.
II. 23., 24.

Vratiklas, u, m., stachytarpheta. V. ja-
maický, s. jamaicensis. Vz Rstp. 1201.

Vratikov, Vratkov, a, m., ves u Boskovic
na Mor. — V., Frattigsdorf, ves v Dol. Ra-
kousích. Šb.

Vrátil, a, m. Pamatuj na V-la (brzo se
vrať). Us. Hrt. Cf. Vratidlo.

Vrátilec, lce. m. = vrátilý. Kram. exc.

Vrátilý = kdo se vrátil, der zurückge-
kehrte. Hist. schol.

Vratimir, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Vratiplachta, y, f. V. hlavní, Gross-
gaffelsegel, přední, Vorgaffelsegel, zadní.
Kpk.

Vratiprst, u, m., digitus versatilis, die
Wendezehe, u ptáků. Rk.

Vratiprstec, stce, m. = vratiprstý pták,
der Wendezeher. Rk.

Vratiprstý, vz Vratiprst a Vratiprstec.
Rk.

1. Vratislav, i n. ě, f. Gt. V-vi, Pal.
Rdh. I. 30. Cf. Boleslav, Chrudim a p. (Gt.
V-vě, Skl. I. 326., Faukner, Gb. v Listech
filol. 1882. 124. ). Nedobře: Vratislava, y, V.;
ve Slezsku: Vraclav, i, Břeclava, y, mě. ve
Slezsku, Breslau. Vz S. N., Tk. I. 629., V.
107., 129. Před V-vem se položichu. Dal.
138. Věru bědná to náhrada za odstup V-vě
a vůbec celého Slezska. Ddk. II. 178. —
V., župní hrad v Chrud. Vz S. N., Blk.
Kfsk. 1154. — V., Vraclav, ves u Vys.
Mýta.

2. Vratislav, a, m., pl. V-vové. Bž. 67. —
V., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Dal.

262