sb157-05 0..8296

819

po vyraženině), píštělní (střílový, kysavý,
píšťala, pišťadlo), rakovitý (obžíravý, roz-
žíravý, rozjitřující, Ros. ), rozjedlý (rozjí-
davý červ, vlk, vlkojed, pajed), rozsedlý,
rtutěný, slaný, smrdutý v nose, svrabovitý,
škraloupovatý n. strupovatý, vodnatelný,
zadečný, tajemný n. tajný, prsní, na jatrách,
střevní, na slezině, boční, masitý v nose,
v hrdle, růže n. ohnivý vřed, zajítřený, za-
hnojený, hnůj z vředu, živý vlas (v., když
až do kosti sžírá). Jg. V. dvanáctník pro-
žírající, Čs. lk. I. 266., IV. 316., VI. 209.,
chronický v žaludku, III. 211., 217., 226,
tuberkulosní dutiny ústní, IX. 211., plazivý,
X. 403., počasný v měchýři močovém, X.
407., v. rohovky, IX. 86, léčení vředu. III.
299. Dužnicový v. rohovky, ulcus corneae
parenchymatosum, povrchní vřed rohovky,
ulcus corneae superficiale (errosivum), v.
žíravý spojivky, lupus conjunctivae, prodě-
ravěný v. rohovky, ulcus corneae perforans,
v. rohovky s hnisem, ulcus c. cum hypopio,
žíravý v. víček, lupus palpebrae. Schb. V.
žíravý (vlk, lupus); v. žaludkový, u. perfo-
rans. Nz. lk. V. omladnicový, Puerperalge-
schwür. Ib. Vlaského kopru voda jest dobrá
proti vředům na plících. Čern. V. se zavřel,
Kom, se kvasí, se provalil, vřed puknul.
Sych. V. v kůži, na plících. Lk. Tys jako
nezebraný vřed (= nevrlý, nedůtklivý). Na
Mor. Vck. Těžký vřed ho narušoval. Sš.
P. 775. Čím víc buděš penicírom do vreda
parchati, tím vatšú bolesť sám sebe sobě)
buděš vzbudzovati. Na Slov. Tč. Pijavka
nechytá se vředu. Bž. Nedůtklivý jako v.
(jako nežit). Mus. — V. = psotník, Fraisen.
Na Mor. a Slov. Má v.; chytil ho v., dostal
v. Mor. Šd. Třese sebou, jakoby ho vříd
vzal, s ním (= jím) třepal: Dítě leží, jest
ve vředě. Na Ostrav. Tč. Bodaj ťa vred
Hádzal na našem prielazku! Sl. ps. 69. Bo-
daj ťa, synečku, metalo vředisko, až by ťa
hodilo na naše smetisko. Sš. P. 343. — V.
= padoucí nemoc, die hinfallende Krankheit,
Us. na Mor. a ve Slez. V. lámavý, padouc-
nice. V. dostane prý se z leku. Aby ho ne-
dostal, neb aby jej ztratil, dělají na Mor.
takto: Polekal-li se kdo člověka, vyžádá
si od něho několik vlasů, zapálí je a pod-
kuřuje se tím; oškvarek z nich nemocný
vypije. Totéž dělá se s chlupy psa nebo
kočky, polekal-li se jimi někdo. Na mor. Val.
Vck. Od ní pomáhá prý také hořký lopún,
který se musí na sv. Jana Křtitele mezi
³/₄l2—12 hod. o polednách vykopati. Pod
ním se najde uhlí, a to je od toho vředu.
Toto uhlí na drobno se roztluče a nemocný
s vodou je vypije, když cítí, že vřed naň
jde. Ib. Vck. V. ju drží. Šd. — V. suchý =
lámání, hostec, die Gicht. Mor. Šd. — V.
suchý = soujem všech lehčích nemocí, zvl.
píchání v údech. Chodí po něm suchý vřed.
Mor. Vck. — V. = mrtvice, boží ruka, der
Schlag. Na Slov. D.

Vředění, n. = hnisání.

Vredikati něco někam = vstěhovati,
uložiti, odkliditi. Ty věci sme všecky do
sklepa v-li. Us. na mor. Valaš. Vck.

Vředisko, a, n. = ohavný vřed, ein häss-
liches Geschwür. Us. — V. = zlý vřed, Frai-

sen. Bodaj fa, synečku, metalo v., až by ťa
hodilo na naše smetisko. Sš. P. 343.

Vřediti, zastr. = škoditi, schaden. Luk.
X. 19.

Vřednatosť, i, f. = vředovitosť. Jg.

Vřednatý, vz Vředovitý.

Vředování = činění vředu, das Geschwür-
machen. — V. -se, v. = obracení-se do vředu,
das Geschwüren. V. souchotivé břišní (vře-
dovitosť břišní), phthisis abdominis s. pu-
rulenta, die Bauchschwindsucht; v. chřtánu
(souchotí),. phthisis trachealis, tracheitis ulce-
rosa, ulcus tracheae, die Luftröhrenschwind-
sucht, das Luftröhrengeschwür; ohryzku,
phthisis pharyngea, Pharyngitis ulcerosa, die
Schluckkopfschwindsucht; plic, phthisis pul-
monalis, purulenta nicerosa, die Eiterlungen-
sucht; ratolestí dychavičných, phthisis bron-
chialis, bronchitis ulcerosa phthisica, die
Bronchialschwindsucht. Ja.

Vředovatě = vředovitě.

Vředovatění, n., die Eiterung. Rostl.

Vředovatěti, -ějí, ěl, ění; zvředovatěti,
eitern, schwürig werden, exulceriren. —
komu. Rána mu vředovatí. Us.

Vředovati = vřed činiti, schwürig ma-
chen. — co: oči. Ja.

Vředovatina, y, f. = vřed, das Geschwür.
D.

Vředovatiti, 3. pl. -tí. il, ěn, ění, zvředo-
vatiti = vředovatým činiti, schwürig machen.
Ros.

Vředovatosť = vředovitosť.

Vředovatý = vředovitý. Nz. lk.

Vředovina, y, f. = vředovatina. Kos.
Ol. I. 259., D.

Vředovitě = vředovatě, geschwürartig.
Ros.

Vředovitosť, vředovatosť, na Slov.
vřednatosť, i, f., das Geschwür. V. Vlaského
kopru voda zahání v. očí. Čern. V. střevní.
Ja.

Vředovitý, vředovatý, na Slov. vřed-
natý, eiterig, schwärig. V. Vředovatá ne-
moc, Kda., nos, Nz. lk., Lazar. Kom. V. že-
brák, Br., růže. Ja. V. jako Lazar. Prov.
Ros — kde: na hřbetě. Aesop. — V. =
křečovitý. Vz Vřed (padoucnice). Od toho
času, co se polekal, je v-tý a padne vám
na zem, jak kus dřeva. Mor. Tč.

Vrejdovati co kam: vůz do kůlny,
Ros., vůz pod kůlnu, hineinlenken. Us.

Vřele = horce, heiss, südheiss. V. Vřele
milovati, doporučiti, vzpomínati a p., lépe:
upřímně a p. Pdg. II. 397., Brt.

Vřelec, lce, m. = horkokrevný člověk, der
Hitzkopf. Mor. Bkř., Sd.

Vřelokrevný člověk = vřelec. Šm.

Vřelosť, i, f., die Hitze (des Wassers),
die Verve. V. V. vody. Volk. Vnitřní v.
Dch. — Kká. Td. 70.

Vřelý = horký, jako co vře, heiss, sie-
dend. V. Vřelá voda, Har., polívka, kaše.
Ros. Zemie vřelú krev pije. Rkk. — Přenes.
V. nálada, srdce, slova díků, dík, podpora,
péče, přátelství; krásně o tom psalo vřelé
pero. Dch. V. náruč. Čch. Bs. 86. Cit svůj
vřelý musím v ňadrách krýti. Chmelen.
Žalosť leží v srdci vřelém jako oheň pod
popelem. Mor. Tč. V. smutek všech jej