sb157-05 0..8296

823

Vřezík, a, m., prionus, hmyz. Krok III.
207.

Vrh, u, m. = vržení, hození, výhoz, odhoz,
hod, vrhnutí, der Wurf, Schub, Schlag. Jg.,
Šp. V. kostkou. Us. Čára vrhu, die Wurf-
linie. Čsk. Dálka vrhu. ZČ. I. 117. Jedním
vrhem. Kámen k vrhu. D. O poslední vrh
hráti. Pešín Prodrom. V. šikmý, vodorovný,
vzhůru, dolů. Nz. Osm vrhů ztratí švec
u toho stolu. Hr. rk. 373. A tak sa ihra
i vo tri vrhy opakuje. Mt. S. I. 144. Ba tak
som hnala jednim vrhom domů, ako by mi
na veky dáka mamuňa za patami bola. Na
Slov. Šd. — V. = počet po jednou vržený,
der Wurf. Dal mi mandel raků na tři vrhy
(na vrh 3 kusy počítaje). Us. Dch. V. peněz.
Us. V. vajec = tři. Dala do košíku pět
vrhů vajec (15. ). Prohrál tři vrhy bobů. Us.
u Chocně. Ktk. Zatnul svojím čekanom do
zeme a hneď neprelomný múr otočil sa vo
tri vrhy okolo všetkých. Dbš. Pov. IV. 30. —
V. = dřevěný stroj ku hrabičné kose. Us. —
V., die Art, der Schlag. Sedm kop kaprů
velikého a sedm kop prostředního vrhu. Gl.
370. Jednoho vrhu (druhu). D.

Vrhák, vz Valášek. Mý.

Vrhání, n., das Werfen. Vz KP. I. 517.

Vrhaný; -án, a, o, wiederholt geworfen

Vrhati, vz Vrhnouti.

Vrhavec, vce, m., Wrhawetz, ves v Kla-
tovsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1454. Bohuslav,
Jetřich z V-ce. Arch. IV. 378., 45. (Šd. ).

Vrhavka, y, f. Čirůvka vrhavka, russula
emetica, der Speitäubling, rostl. Vz Rstp.
1894., Čl.

Vrhcáb. u, m. = kámen, jakýmiž se na
vrhcábnici hraje, der Damen-, Brettstein.
V. Vrhcáby, vrcáby, Damenspiel, z strněm.
Wurfzabel, Worf-zabel (zabel z lat. tabula,
tabella), Wurftafel, Würfeltisch. Vz Mz. 86.
V češt. jest první částka něm. slova pře-
ložena. Gl. 370. Hra ve vrhcáby, vrhcábní,
V., na vrhcáby. D. Hráti ve v-by, Chč. 375.,
V.; v-by hráti. Kon., Lom. Na koních krytie
a jestřáby, vrhcáby a také věci pilně stro-
jie. Hus I. 236.

Vrhcábní hra, Damen-, Brettspiel, V.,
Troj., kámen, Brettstein, Ros., dska, Damen-
brett

Vrhcábnice, e, f., vz Vrhcáb, na Slov.
oštábla. Plk, oštabla. Bern. V. = vrhcábní
deska, das Damenbrett, Spielbrett. V.

Vrhcábnička, y, f. Komonka v-ka, fritil-
laria meleagris, die Schachblume. Rstp. 1582.

Vrhcábník, a, m. = kdo vrhcáby dělá,
prodává, der Damenbrettmacher, Troj.; kdo
v ně hraje, der Damenbrettspieler. Jel., V.,
Tk. II. 375., 381.

Vrhel, hle, m., der Auswurf. On špatně
kašle, samé vrhle po něm viděť. Na Ostrav.
Tč. — V., osob. jm.

Vrhkonohý věžník = rychlý na nohy.
Vký.

Vrhkosť, i, f. = hbitosť, die Flinkheit.
Na Slov. Plk.

Vrhký = hbitý, flink. Na Slov. Plk.

Vrhlice, e, f. = hrnec na mléko (dole
úzký), krajáč, v Strakonicku: bezkrejtka
(Hů. ), der Milchtopf. Vz Vrálice. Rgl. Šg.,

Němc., Nl. Budem je prodávat za v-ce. Er.
P. 241. Z plných vrhlic. Němc.

Vrhlík, u, m. = hrnec na květiny, der
Blumentopf. Us. Šml. U N. Kdyně. Psčk. —
V. = selská kožená čepice, eine Art Mütze.
Us. Jg — V. v geomt., calotte.

Vrhliti se = vrhati se, sich heben, auf-
lockern. — co. Mráz zem vrhli, ona se vrhá.
Na Ostrav. Tč.

Vrhlý, geworfen. V. prkno. — V., auf-
gelockert. — kdy. Po mraze jest zem vrhlá.
Na Ostrav. Tč.

Vrhmo, wurfweise. D.

Vrhně = ledajako, obenhin. Na Slov.
Bern.

Vrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut,
utí; vrci, vrhu, žeš, že, žeme, žete, hou;
vrz, vrzme, vrzte; vrha (ouc), hl, žen, ení;
vrhati, vrhávati. Ros. Vrci a jeho tvarů
více se užívalo nežli vrhnouti. Vrci m. vrhti.
Vz Ht., Filolog. listy 1883. 129. — V. =
hoditi, metati, werfen; dáviti se, blíti, er-
brechen, sich übergeben; roditi, setzen,
schütten; se = hoditi sebou, lehnouti, sich
werfen, sich legen; skočiti, padnouti, lít-
nouti, sich wohin werfen, fliegen, springen,
fallen; vrci losy, losen; podati se, obrátiti
se kam, uchýliti se, sich wohin wenden, sich
werfen, gehen; vybortiti se, sich werfen;
zdařiti se, gerathen. Jg. — abs. On vrhne
(dáví se, blije). Us. Psice vrhne (rodí), Ja.,
zvíře vrhne. D. Cf. V. co, Mladé míti, roditi
(poroditi. Brs. 3. vyd. 258. ). Hovado vrhne
(louští, zaluskuje, dostává zuby). D. — co:
los. V., náspy (dělati). Rkk. Kráva vrhla
tele šp. m.: otelila se. Cf. Ohřebiti se, Oko-
titi se, Okoziti či Okozliti se. Oprasiti se,
Obahniti se. Brs. 3. vyd. 258., Ht. Brs. 288.
Strom vrhá stín, lépe: dělá, činí. Vz Slov.
III. 665. Holub vrhl holoubata, šp. m.: vy-
seděl. V. pole, strnisko = podmítati, stür-
zen. Klš. Mtl. V. hřebí (los), Pal. Dj. I. 2.
329, kotrmelec. Mor. Brt. — co, koho, se
(čím) kam (do čeho, nač, mezi co, v co,
k čemu, za co, pod co, před co). Někoho
do cisterny, Br., do vězení, se do moře
v. (skočiti). Us. Někomu do náručí se v.;
V. se do boje. Dch. První vrhl hořící po-
chodeň do Milána. Ddk. III. 249. Tehdá fojt
sám vrhl ty tři zlaté k Vaškovi do jeho
domu. NB. Tč. 119. Šebek mincíř vrhl svou
ženu do šachty; Fridrich Rucký do stud-
nice sebou vrhl Dač. I. 90., 234. Kyselica
kyselá, štyry roky visela, na pátý ju strhly,
do potoka vrhly. Sl. let. II. 145. Světlo na
něco v.; na něco se v.; v. se na kolena.
Us. Dch. Vrhnuvše se na ně přinutili je
couvati až k řece Moravě; Všichni vrhnouce
se na zem konali modlitby kajicné; Taková
událosť vrhá zvláštní světlo na rod králov-
ský; Načež celé shromáždění vrhši sebou
na tváře vyslechlo modlitbu. Ddk. II. 145.,
III. 98., 279., IV. 291. (III. 102., IV. 263., V.
217. ). — Tč. Tu jste jim dali konečný rok
k vašemu orteli a řkúc, komu by se vaše
nalezenie nelíbilo, ten svobodně muož se
vrci na vyššie právo. Arch. IV. 342. Vrhl
se na jeho svědky. Půh. II. 146. Z loma
vsie kamenie na Němce vrhú. Rkk. 37. Zde-
slav sě na zemiu vrže. Rkk. 44. Na oheň