sb157-05 0..8296

833

berušky vodní a zemní, svinky, hrdlonožci.
Vz Frč. 100.

Vrostlý = který vrostl, eingewachsen. D.
V. = s jiným dílem srostlý, tak že jest do
něho zapuštěný n. př. plody čárničky psané
do stélky. Rst. 517. — kam. Skála vrostlá
v zemi. Kká. Td. 129. Stál tu po sta leta
s bradou v zemi vrostlou. U Žamb. Dbv.

Vrostnúť = vroditi se. Us. Na Slov. Bern.

Vrotiti = vrátiti. — co komu. Co ku-
pujeme, ploťme (plaťme) si, co půjčujeme,
vroťme si. Na Ostrav. Tč. — se odkud,
um-, zurückkehren. Ib. Tč.

Vrotný = vrátný, der Portier. Na Ostrav.
Tč.

Vroub, u, m., vz Vroubek. V. kolesní
(u děla). NA. III. 96.

Vroubal, a, m., amphitrite, červ. Krok.
II. 242.

Vrouban, a, m., syngnathus, ryba volno-
žabrá. Krok I. d. 106.

Vroubání, n., das Hineinhauen. Us. Tč.

Vroubaný; -án, a, o = vdlabaný, ein-,
Hineingehauen. V. rúny. Sl let. I. 195.

Vroubati, ein-, hineinhauen. — co čím
kam: vruby sekerou do dřeva, aby se
mohla kůra otesati. Na Ostrav. Tč.

Vroubec, bce, m. = vroubič. U Hořic.
Hlk. — V., das Kerbholz. Šm.

Vroubečkovaný; -án, a, o, crenulatus.
V. řešetlák, rhamnus. Rostl.

Vroubek, bku, m. = malý vrub, der
Kerbzahn, die Kerbe. Nz. V-ky dělati, ein-
kerben. V. u punčochy, die Nätheln oder
Firmerlen, Us., na štěpě n. hrboly. Zlob.
Vroubky jsou oka obrácená po hladké straně.
Škl. žen. prací. V. povstává pícháním do
půl oka. Ib. Máš u mne v. (zavroubeno);
Má už prve na vrubě. Vz Vina. Č. Běžíme
si naříznout do vrubu nový vroubek. Hu-
mory 1883. č. 18. — Vz Vrub.

Vroubenák, a, m., plicatula, plž ustřico-
vitý. Krok II. 129.

Vroubenatka, y, f. = vroubenák. Krok.
I. c. 105.

Vroubení, vz Vroubiti, die Einfassung,
Einkerbung; veřejný prodej, dražba, die Ver-
steigerung, Licitation. Us. (Plaňan. ).

Vroubený; -en, a, o, vz Vroubiti, einge-
kerbt, eingefasst. Vyletěla holubička z vrou-
beného okonečka. Kld. ván. 26. — čím:
vyzdobou. Dch. Jezero horami v-né. Us.
Dch.

Vroubič, e, m., das Kerbholz. Zapište to
na vroubič. U Hořic. Hk.

Vroubík, u, m. = roubík, oblý kus ně-
čeho, eine Stange. Us.

Vroubiti, vrub, vroubě (íc), il, en, ení;
vrubovati, vroubati, vroubívati = vřezati,
vtíti, kerben, einkerben, einhauen, einschnei-
den; štěpovati, einpropfen; obrubovati, säu-
men, einsäumen, einfassen; dražbou prodá-
vati, versteigern, licitiren. (Us. u Plaňan).
Jg — co: sekeru (vtíti), V., strom, šátky.
Rk. Lem sedmikras jej vroubí zářivý a zdo-
bný. Kká. Td. 14. — co kde: vruby na
stromě sekati a vroubiti. Zlob. Na vrubu
něco v. (znamenati, co se vydává n. při-
jímá). Ros. — co, se čím. Svit měsíce
vroubí stříbrem vršky stromů. Us. Dch.

Blankytem se vroubí, s hvězdami se snoubí.
Sš. Bs. 110. Pláště a řízy vroubeny jsou
dlouhým třepením. Jir. Ves. čt. 76. — co
kam: sekyru do někoho v. (zatíti). Lom.,
Trip., Schön. Do srdce někomu ctnosť v.
Us. — kudy: po městě (toulati se, herum-
schlänkern). Us.

Vroubkatý = vroubkovaný, gekerbt. Nz.

Vroubkonoh, a, m., tarsa, kývoš. Krok
II. 245.

Vroubkovací, Rändel-. V. stroj, kolečko.
Techn. I. 384.

Vroubkování, n., das Kerben, Einschnei-
den. Jg.

Vroubkovaný; -ván, a, o, gekerbt, ker-
big, eingeschnitten. V. tělo. Us. V. list =
po kraji opatřený malými, tupými, zaokrou-
hlenými zuby (vroubky). Čl. Kv. XXIX.
Kladka v-ná na šňůru, gekerbte Schnur-
rolle. Šp.

Vroubkovati, kerben. — co = vroubky
na něčem dělati, kerben. Zde se vroubkuje
a vysekává (bílé šití), hier wird couvrirt
und ausgehackt. Dch.

Vroubkovatosť, i, f., die Gekerbtheit.

Vroubkovatý = plný vroubků, voll Ker-
ben, gekerbt, gerändet, gesäumt. Zlob. Vz
Vroubkovitý.

Vroubkovitý, vroubkovatý, kerbig. V.
listy, papír, Tč., kloub, das Charniergelenk.
Nz. lk.

Vroubí, u, m., der Knebel. U Litovle.
Kčr.

Vroubopysk, a, m., crenilabiis, ryba
okounovitá. Krok. I. d. 108.

Vroubovaný; -án, a, o = zejkovaný, ge-
kerbt. Vz Vroubený.

Vroubovati, vz Vroubiti.

Vroubýš, e, m., gliphysodon, ryba. Krok
I. d. 107.

Vroucí = co vře, vaří se, siedend, wal-
lend. Vz Vříti. Vroucí voda, V., kov. Reš.
Hrnec v. při ohni. Rváč. V. hrnec. Hus II.
199. — V. = vlnící se, schäumend. V. pěny,
Troj., moře. — V. = velmi horký, südheiss.
V. úkrop, Hus, olovo. Pass. Mest najvrúčejí
jest, tak že velikým vřením svým každú
nečistotu a hnis z sebe vymietá. Hus III.
94. V. vietr. BO. — V. = horlivý, inbrün-
stig. V. modlitba, Ros., láska, D., Sych.,
milosť. Troj. V. žádosť. Arch. rychn. Na
modlitbách vroucích milosti a pomoci boží
hledati. BR. II. 394. b. V. přání. KB. IV.
— V. = prudký, náhlý, rasch, hitzig, jäh.
Jsa vroucího ducha. Br. — k čemu: k zlému.
Br. — V. přátelé, innig. Hus. V. poměr, díky,
Dch., láska, Us., Čch. Mch. 50., polibek, Čch.
Bs. 3., přízeň. Čch. Mch. 74.

Vroucně = horlivě, inbrünstig, eifrig,
innig. V. se modliti, Kom., milovati. Sl. ps.
157.

Vroucniti, il, ění, zur Inbrunst fachen.
Dch.

Vroucnocitý, gluthfühlend. Dch.

Vroucnosť, i, f. = horlivosť, der Eifer,
die Innigkeit, Inbrünstigkeit, Hitze, Gluth,
Brunst, Inbrunst. Z pravé k Bohu v-sti. Br.
Se vší v-stí. D. Srdečná v., se. lenvolle In-
nigkeit.