sb157-05 0..8296

834

Vroucnota, y, f. = vroucnosť. Sš. J. 199.
V. lásky, přítulnosti; V-tu té přítulnosti
dále vyjevují slova; Ta byla v. Marie Mag-
dalské. Sš. II. 48., 175., J. 297. (Hý. ).

Vroucný = z vroucí, n se vsulo = hor-
livý, brünstig, inbrünstig, heiss, eifrig. V.
modlitba, Ros., láska, Us., účastenství. Dch.

Vroučeti, vz Vručiti.

Vrouhvice. V. ať jsou při každém před-
ním voze, aby rovně za jedno šli vozové
(Mus. 1828. II. 18. ), die Seitenrippen (her-
vorstehende Balken an den vordersten Wä-
gen, damit die nachfahrenden nicht vor-
fahren können); Jg. myslí, že se má snad
čísti korouhvice. Gl. 371.

Vroukati = skvrčeti. — kde. V tobě
střeva vroukají. Reš.

Vroutek, tka, m., Rudig, mě. u Podbo-
řan. Vz Tk. 1 156., 429., S. N. — V., tvrz.
Pal. Dj. IV. 1. 65., Blk. Kfsk 1454.

Vrovnati, einreihen. — co kam: do
řady. Rk. Knihy do polic v jich oddělení
jsem vrovnal. Hanka. Co ven trčí, k druhému
v. Us. Tč. — koho; se komu (čím, v čem,
na čem, kdy), gleichstellen, gleich sein,
gleichen. Jemu se žádný v. nemůže. V., Br.,
Sych. Zajíci se během nevrovnáš (= nevy-
rovnáš). Jel. V. se komu v čem (vyrovnati
se). Jel. Chtěli jste se mně v. Skl. II. 176.
My jediného Boha jmámy, jehož i jednomu
nevrovnámy; Proto ež sě směl Bohu vrov-
nati. Hr. rk. 237. Ti sě horníkóm vrovnají.
Ib. 401. Vz Vyrovnati. Hradecké bílé pivo
mohlo před lety hamburskému vrovnáno
býti. Jir. Ves. čt. 21. Mnozí z rytířstva,
ježto chtěli v. se pánům, ochudli. Pal. Dj.
V. 161. Na ostří sekeře se meče jejich (dře-
vené) vrovnají. Ler. Nemůž se žádný vy-
brati, by mohl se Pánu v. Ndž. Milosť nad
milosť, tak že se jí nemůže v. žádná mi-
losť; Všecky věci jeho nejdůstojnějších apo-
štolů věcem v. se mohou. BR. II. 299. b.,
614. Nynějšie dielo nemóž sě jiej v. Dal.
83. Věrnému příteli žádný v. se nemůže;
Turci Uhrům v. se nemohou. V.

Vrovně = stejně, gleichviel. Obého v.
směs. Ras.

Vrovnosť, i, f. = rovnosť, stejnosť, die
Gleichheit. Pass. 463.

Vrovný = rovný, stejný, gleich. Jg.

Vrození, n., das Eingebären.

Vrozenosť, i, f. = přirození, das Ange-
borene, die Natur. Nauka v-sti. Dk. P. 71.

Vrozenství, n. = vrozenosť. Šm.

Vrozený; -zen, a, o, an-, eingeboren,
kongenital. V. dobrosrdečnosť. Sk. V. ná-
klonnosť přírody, Puch., jazyk (přirozený),
L., vnada (znamení mateřské), neduh, Ja.,
pud. Č. V. slabosť, povaha. Us. Dch. Pře-
měštila se výborně a při tom své vrozené
dobrosrdečnosti neztratila. Sk. V-ná láska
rodičů k vlastním dětem protiví se tako-
vému ustanovení. Ddk. II. 185. V. význam
slova. Sš. II. 133. V-ný nedostatek řas, alo-
pecia ciliarum adnata; v. černá skvrna spo-
jivky, melanosis conjunctivae adnata; v.
malorohovka, microcornea adnata. Schb. —
komu. Krasocit člověku v-ný. KB. 1. Jistá
práva každému člověku v na jsouce všem
občanům svata býti mají; Každý člověk jistý

způsob rozumování aneb filosofování má, jenž
mu vrozen jest. Kmp. č. 130., 158. (Šd. ).

Vrozuměti, ěl, ěn, ění, vrozumiti, il, en,
ení, einen Begriff geben; se, Begriff be-
kommen. Hank.

Vrsec, sce, m., Wrsetz, ves u Kopidlna.
Vz S. N., Tk. II. 207., III. 78., Blk. Kfsk.
783.

Vrskati; vrsknouti, rskl, nutí; vrštěti, ěl,
ění, knirschen. — kde. Sníh pod nohami
vrská n. vrští. Us. (Marek). Cf. Vrzgati. —
V. = házeti, schleudern. Krávy tak vrskaly
přes vrželinu, že hrudy za sebou uvrsko-
valy (vrhaly). Na Ostrav. Tč.

Vrskmany, dle Dolany, Wurzines, ves
v Chomútovsku. Vz PL., Arch. III. 541.,
Blk. Kfsk. 313.

Vrskosť, i, f., detestatio, zastr. 1418.

Vrslen, brslen, u, m., der Spindelbaum,
evonymus europaeus. D.

Vrsnovati = nepokojným býti, unruhig
sein. Us. u Poč. Kšá.

Vrsta, y, f. = versta, russische Meile.
Rk.

Vrstaš, e, m., nepo, pták, zastr. Rozk.

Vrstev, stve, f. = vrstva. Rk.

Vrstevec, vce, m. = vrstevník. Vrstev-
cům mým; Ani v-cům ani potomstvu; U ji-
ných v-cův. Pal. Děj. I. LIX., II. 1. 92.,

IV. 1. 390. (Šd. ).

Vrstevnatě = ve vrstvách, schichtweise.

V. složený. Pr. Chym.
Vrstevnatosť, i, f. = svrstvení, die Schich-
tung, v horn. Hř., Nz.

Vrstevnatý, Schicht-, geschichtet. V.
zákal, der Schichtstaar. Nz. lk.

Vrstevně = po vrstvách, jedno po dru-
hém, schichtweise. V. něčím něco posypati.
Kouble.

Vrstevní, Schichtungs-, schichtweise, ge-
schichtet, schichtig. V. plocha, die Schich-
tungsebene. Hř., Nz. V. míra, das Schicht-
maas, Nz., čára (která spojuje na mapě místa
stejné výšky). Mus. 1880. 376. V. mapa,
útvary, tvářnosti, stupeň. Stč. Zmp. 473.,
680., 700., 709.

Vrstevnice, e, f., vrstevnička, y, f.
(dle jiných: vršovnice. Ros. ) = posada ry-
bářská, der Fischerkorb. V. — V. = ženská
téhož věku, die Zeitgenossin. Us. Jg., Šd.,
Tč., Mus. 1880. 148. — V. = křivá čára,
ve které protíná vodorovná rovina povrch
dané krajiny. Vnč. 53. V., isohypsa = čára
značící obvod vrstvy stejné výšky, die
Niveaulinie. V. aequidistantní či stejnostup-
ňové, hloubkové či isobathy. Stč. Zmp.
467. —469., Dif. 260. V. hloubkové či iso-
bathy = čáry spojující body stejně hluboko
pod mořskou hladinou položené. Stč. Zmp.
745. — V. = na mapě čára, stejné nadmoř-
ské výšky spojující, isohypsa, die Schichten-
linie, Niveaukurve. V. json (ekvidistantní)
stejnostupňové a nestejnostupňové: tu roz-
díl v. výšek sousedních nestejný, tam stejný.
Stč. Zem., Zpr. arch. IX. V. hloubková, iso-
batha = čára, spojující body stejně hluboko
pod mořskou hladinou položené. Vz Stč.
Zmp. 745. — V. = ženská, která o žních ve
přístodolku jsouc obilí s vozu složené v pří-
stodolku do vrstev skládá. Us. Hk.