sb157-05 0..8296

835

Vrstevnický, zeitgenossisch. Dch.

Vrstevnictví, n. = jedno stáří, gleiches
Alter. Bern.

Vrstevnička, y, f. = vrstevnice. Bern.

Vrstevník, a, m. = kdo vrstvy dělá, der
Schichtenmacher. Ros. — V. = člověk téhož
věku, stáří, spoluvěký, gleich alt, gleichen
Alters, der Zeitgenosse. D., Sych. Všecky
tyto osoby byly v-ci Spitihněvovi; V Pa-
sově byl zejména prvním v-kem našeho bi-
skupa Jana biskup Engelbert; Helmold v. Jin-
dřicha Lva a znamenitý letopisec Polabanů;
Jest to jenom mínění, jak právě v-kům bylo
na snadě; Když císař zemřel, píše jistý v.,
zemřely s ním spravedlnost a pokoj v zemi;
Mnohostranné vzdělanosti, kterouž vynikal
nad největší částí svých v-ků. Ddk. II. 194.,
214., III. 162., IV. 55., 107., V. 47. (Tč. ).
Vz Rovenník, Rovňák. — V. = druh, der
Gespann, Kamerad. D. — V. = kdo v též
řadě bydlí, der mit Anderen in derselben
Reihe wohnt. Na Mor. Us.

Vrstevný tovařiš = soudruh, druh rovného
stavu. Jir. Ostatně vz Vrstevní. Nz.

Vrstně = vrstevně, reihweise. Cant.

Vrstok, u, m. Dají mně i tobě snítku
do vrstoku. Hdk. C. 321.

Vrstovnictví, n., zastr. = vrstevnictví. —
V. = penězoměnectví, das Wechslerwesen.
Ros.

Vrstovník, a, m. = vrstevník. Na Slov.
Koll. V tvrdých časů boji ten ľud náš po-
zrime, v-ci moji. Sldk. 2. — V. = penězo-
měnec, der Wechsler. Ros.

Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve,
f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb.
Hl. 107. Cf. Ht. Sl. ml. 50. Na Mor. a ve
Slez. brstva. Pk., Hý., Klš., Bkř. — V. =
řad, pořad, die Schichte, Lage, das Lager,
Flötz. Jg. V. = protažený pořad čeho-
koli, ležící na povrchnosti druhého, lože,
lůže. Vys. V. cihel, kamene. Hrk. Krajní v.
tašek na střeše, die Saum-, Randschichte,
vzdušná či vzduchová, die Luftschichte, po-
kožková, Epidermisschichte, olejovitá, oel-
artige Sch., kalená, Anschwöde-; hořejší
v. louhu, tlustá, tenká v., kaše, Brei-, kaše
řepové, Rübenbrei-, leštidla, Wichs-, kožná,
Haut-, korová, Rinden-, v lisu, die Press-,
rybího tuku, Thran-, rohová, Horn-, Šp.; v.
nakrájených jablek, dolejší, střední, svrchní;
přecházení, měna, stavba vrstev. Dch. V. ty-
činková, die Stäbchenschichte, brdečková,
Pupillarkörper, mezizrnová, die Zwischen-
körnerschichte. Nz. lk. V. vzdušná, sněhu,
fotosferická u slunce, výšková; v-vy mořské,
říční, smíšené, stejnomístné či isotopické,
různomístné či heterotopické; rozeznáváme
rozličné tvářnosti těchto vrstev, jako na př.
litoralní, pelagické atd. V-vy přímořské,
sladkovodní, vegetační. Stč. Zmp. 253., 481.,
196., 546., 691., 702., 814. V-vy neutralné.
ZČ. I. 222. Podávají už na vrstvu (ve stodole).
Us. Jda. Když obilí se žne srpem, jsou vrstvy,
co se pokaždé z hrsti na pokladku položí
(jednotlivé hrsti). Na této pokladce jsou
jenom čtyry vrstvy a tam na té šest vrstev,
die einzelnen Würfe im Schwaden. Mor.
u Bzence. Šd. Z vrstvy na vrstvu ji klaď.
Koll. I. 423. Dvě vrstvě rajských jabłek.

Bj. Vrstvou, vrstvami něco klásti = řad
vedlé řadu dělati n. řad na řad dávati. D.
Obilí v stodole vrstvami se skládá, Us., po
vrstvách. Kom. Klaď maso do láku vrstvou,
polože jalovcového chvoje a vrstvu masa.
Boč. Klaď vrstvu olova na vrstvu vápna.
Vys. — V. lidí. I rozložili (učeníci) veškeren
lid po hromadách a řadách a v-vách podlé
počtu. Sš. Mt. 209. Zakládali moc svou na
vrstvách národů nižších. Pal. Dj. V. 1. 4.
Osoby vyšších vrstev společnosti. Dch. V.
vrstvy národa, lidské společnosti, obyvatel-
stva. Mus. 1882., 262., 267. — V. dřev, das
Jahr, der Ring. Us. V. ve dřevách = léta,
L., Šp. V. dřeňová, v. stélky lišejníkové
prostřední, die Markschichte. Rst. 202., 517.
V. korová, korní, v. vněšná stélky lišejníkové,
die Rindenschichte. Rst. 204., 517. V. krc-
tečková, v. stélky lišejníkové podkorní, kre-
tečky obsahující, die Brutzellenschichte. Rst.
202., 517. V. lýková = lýko vrstvu zvláštní
mezi tělem dřevovým a korou dělající, die
Bastschichte. Rst. 59., 517. V. sklípkatá,
díl kůry ze mnohých plástů sklípkových
složený. Rst. 70., 517. — V. vřeckonosná,
v. čepele pleškové lišejníků vřecka obsahu-
jící. Rst. 204., 517. — V. = rovnoběžná
usazenina hornin, die Schichte. V. hnědého
uhlí. Vys. Vrstvy hornin: souběžné, vodo-
rovné, nakloněné, zprohýbané, skroucené,
převrácené, spodní, hořejší. Vz Hora (prvo-
hory atd. ), Bř. Hlava (či konec vrstvy, das
Schichtenende, Nz. ), mohutnosť, naklonění,
přešinutí, spád, uložení, výchoz vrstev. Vz
Schd. II. 78. —81., KP. III. 45. V. proti-
klonné (antiklinalní), souklonné (synklinalní),
překocené, komárovské, benešovské, wer-
fenské, seisské, kampilské, grödenské, vyš-
šího rakouského vápence jakož i reiflingského
dolomitu a vápence, lunzské, grossdornské,
starhembergské, krössenské, partnašské, arl-
berské, adnettské, hierlatrské, algäuské,
grestenské, oberlamské, vilské, czorstynské,
rogožnické, teplické, jizerské, bělohorské,
chlumecké, březenské, rokycanské, perucké,
rossfeldské, šrambašské, hohenemské, orlov-
ské, šipkovské, jantarové, nummulitové,
burgberské, kressenberské, kosinské, vicks-
burské, jacksonské, claibornské, žatecké,
eggenburgské, gaudenzdorfské, zagorské atd.
Vz Krč. 9. 188., 189., 395., 489., 626., 627.,
628., 632., 633., 640., 641., 643., 644., 683.,
684., 686., 687., 689., 700., 701., 752., 738.,
749., 743., 794., 796., 807., 809., 841., 844.,
845., 847., 854., 907., 940., 947. Nerostné v.,
Mineralschichten. Dch. Zacpaná i otevřená
místa v hořící vrstvě. Zlato kopaje velikou
vrstvu jeho nalezl. Háj. — V. korná na
ledvinách, nervová, svalnatá (v těle). Ssav. —
Vrstvou = pořadem, jedno po druhém, reih-
weise. Aby se vrstvou regiment měnil a
jednak muži jednak ženy jej držely. Kom. —
V. = způsob, plémě, rod, die Gattung, der
Schlag, das Gelichter. Jedné vrstvy lidé.
Reš. — V. = versta, ruská míle.

Vrstvár, a, m., der Täfeier; Bedecker,
Böhner, Pflasterer. Na Slov. Bern.

Vrstvec, stevce, m. = vrstevník. Pal. Rdh.
III. 252.

Vrstvení, n., die Schichtung. Hř.



	835

	Vrstevnický, zeitgenossisch. Dch. Vrstevnictví, n. = jedno stáří, gleiches Alter. Bern. Vrstevnička, y, f. = vrstevnice. Bern. Vrstevník, a, m. = kdo vrstvy dělá, der Schichtenmacher. Ros. — V. = člověk téhož věku, stáří, spoluvěký, gleich alt, gleichen Alters, der Zeitgenosse. D., Sych. Všecky tyto osoby byly v-ci Spitihněvovi; V Pa- sově byl zejména prvním v-kem našeho bi- skupa Jana biskup Engelbert; Helmold v. Jin- dřicha Lva a znamenitý letopisec Polabanů; Jest to jenom mínění, jak právě v-kům bylo na snadě; Když císař zemřel, píše jistý v., zemřely s ním spravedlnost a pokoj v zemi; Mnohostranné vzdělanosti, kterouž vynikal nad největší částí svých v-ků. Ddk. II. 194., 214., III. 162., IV. 55., 107., V. 47. (Tč. ). Vz Rovenník, Rovňák. — V. = druh, der Gespann, Kamerad. D. — V. = kdo v též řadě bydlí, der mit Anderen in derselben Reihe wohnt. Na Mor. Us. Vrstevný tovařiš = soudruh, druh rovného stavu. Jir. Ostatně vz Vrstevní. Nz. Vrstně = vrstevně, reihweise. Cant. Vrstok, u, m. Dají mně i tobě snítku do vrstoku. Hdk. C. 321. Vrstovnictví, n., zastr. = vrstevnictví. — V. = penězoměnectví, das Wechslerwesen. Ros. Vrstovník, a, m. = vrstevník. Na Slov. Koll. V tvrdých časů boji ten ľud náš po- zrime, v-ci moji. Sldk. 2. — V. = penězo- měnec, der Wechsler. Ros. Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve, f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb. Hl. 107. Cf. Ht. Sl. ml. 50. Na Mor. a ve Slez. brstva. Pk., Hý., Klš., Bkř. — V. = řad, pořad, die Schichte, Lage, das Lager, Flötz. Jg. V. = protažený pořad čeho- koli, ležící na povrchnosti druhého, lože, lůže. Vys. V. cihel, kamene. Hrk. Krajní v. tašek na střeše, die Saum-, Randschichte, vzdušná či vzduchová, die Luftschichte, po- kožková, Epidermisschichte, olejovitá, oel- artige Sch., kalená, Anschwöde-; hořejší v. louhu, tlustá, tenká v., kaše, Brei-, kaše řepové, Rübenbrei-, leštidla, Wichs-, kožná, Haut-, korová, Rinden-, v lisu, die Press-, rybího tuku, Thran-, rohová, Horn-, Šp.; v. nakrájených jablek, dolejší, střední, svrchní; přecházení, měna, stavba vrstev. Dch. V. ty- činková, die Stäbchenschichte, brdečková, Pupillarkörper, mezizrnová, die Zwischen- körnerschichte. Nz. lk. V. vzdušná, sněhu, fotosferická u slunce, výšková; v-vy mořské, říční, smíšené, stejnomístné či isotopické, různomístné či heterotopické; rozeznáváme rozličné tvářnosti těchto vrstev, jako na př. litoralní, pelagické atd. V-vy přímořské, sladkovodní, vegetační. Stč. Zmp. 253., 481., 196., 546., 691., 702., 814. V-vy neutralné. ZČ. I. 222. Podávají už na vrstvu (ve stodole). Us. Jda. Když obilí se žne srpem, jsou vrstvy, co se pokaždé z hrsti na pokladku položí (jednotlivé hrsti). Na této pokladce jsou jenom čtyry vrstvy a tam na té šest vrstev, die einzelnen Würfe im Schwaden. Mor. u Bzence. Šd. Z vrstvy na vrstvu ji klaď. Koll. I. 423. Dvě vrstvě rajských jabłek.	Bj. Vrstvou, vrstvami něco klásti = řad vedlé řadu dělati n. řad na řad dávati. D. Obilí v stodole vrstvami se skládá, Us., po vrstvách. Kom. Klaď maso do láku vrstvou, polože jalovcového chvoje a vrstvu masa. Boč. Klaď vrstvu olova na vrstvu vápna. Vys. — V. lidí. I rozložili (učeníci) veškeren lid po hromadách a řadách a v-vách podlé počtu. Sš. Mt. 209. Zakládali moc svou na vrstvách národů nižších. Pal. Dj. V. 1. 4. Osoby vyšších vrstev společnosti. Dch. V. vrstvy národa, lidské společnosti, obyvatel- stva. Mus. 1882., 262., 267. — V. dřev, das Jahr, der Ring. Us. V. ve dřevách = léta, L., Šp. V. dřeňová, v. stélky lišejníkové prostřední, die Markschichte. Rst. 202., 517. V. korová, korní, v. vněšná stélky lišejníkové, die Rindenschichte. Rst. 204., 517. V. krc- tečková, v. stélky lišejníkové podkorní, kre- tečky obsahující, die Brutzellenschichte. Rst. 202., 517. V. lýková = lýko vrstvu zvláštní mezi tělem dřevovým a korou dělající, die Bastschichte. Rst. 59., 517. V. sklípkatá, díl kůry ze mnohých plástů sklípkových složený. Rst. 70., 517. — V. vřeckonosná, v. čepele pleškové lišejníků vřecka obsahu- jící. Rst. 204., 517. — V. = rovnoběžná usazenina hornin, die Schichte. V. hnědého uhlí. Vys. Vrstvy hornin: souběžné, vodo- rovné, nakloněné, zprohýbané, skroucené, převrácené, spodní, hořejší. Vz Hora (prvo- hory atd. ), Bř. Hlava (či konec vrstvy, das Schichtenende, Nz. ), mohutnosť, naklonění, přešinutí, spád, uložení, výchoz vrstev. Vz Schd. II. 78. —81., KP. III. 45. V. proti- klonné (antiklinalní), souklonné (synklinalní), překocené, komárovské, benešovské, wer- fenské, seisské, kampilské, grödenské, vyš- šího rakouského vápence jakož i reiflingského dolomitu a vápence, lunzské, grossdornské, starhembergské, krössenské, partnašské, arl- berské, adnettské, hierlatrské, algäuské, grestenské, oberlamské, vilské, czorstynské, rogožnické, teplické, jizerské, bělohorské, chlumecké, březenské, rokycanské, perucké, rossfeldské, šrambašské, hohenemské, orlov- ské, šipkovské, jantarové, nummulitové, burgberské, kressenberské, kosinské, vicks- burské, jacksonské, claibornské, žatecké, eggenburgské, gaudenzdorfské, zagorské atd. Vz Krč. 9. 188., 189., 395., 489., 626., 627., 628., 632., 633., 640., 641., 643., 644., 683., 684., 686., 687., 689., 700., 701., 752., 738., 749., 743., 794., 796., 807., 809., 841., 844., 845., 847., 854., 907., 940., 947. Nerostné v., Mineralschichten. Dch. Zacpaná i otevřená místa v hořící vrstvě. Zlato kopaje velikou vrstvu jeho nalezl. Háj. — V. korná na ledvinách, nervová, svalnatá (v těle). Ssav. — Vrstvou = pořadem, jedno po druhém, reih- weise. Aby se vrstvou regiment měnil a jednak muži jednak ženy jej držely. Kom. — V. = způsob, plémě, rod, die Gattung, der Schlag, das Gelichter. Jedné vrstvy lidé. Reš. — V. = versta, ruská míle. Vrstvár, a, m., der Täfeier; Bedecker, Böhner, Pflasterer. Na Slov. Bern. Vrstvec, stevce, m. = vrstevník. Pal. Rdh. III. 252. Vrstvení, n., die Schichtung. Hř.