sb157-05 0..8296

838

Šd. V. na železo, na dřevo. Hk. — V. =
tanec, Wirbeltanz, m. — V. = vrtadlo, der
Bohrer. D. V. k odstraňování kusů cévek
z měchýře, vz Nástroj k operaci na pyji;
v. na zeleniny a zemčata, se lžičkou na zem-
čata; v. na řetkev (aby se tence a stejně
krájela). Cn. V. strojový, trychtýřovitý ku
stavbám vodním. V. dlátový, doražný. Čsk.
V. na obruby, das Fassungsmaschinchen. Šp.

Vrtal, a, m. = kdo si rád peníze vypůj-
čuje, der Pumpmeier. Dch.

Vrtálek, lka, m. = beruška vrtavá, lim-
noria terebrans, korýš. Vz Frč. 102.

Vrtalka, y, f., criopus (terebratula), Kri-
open. Šm.

Vrtalkokam, u, m., der Terebratulith,
Modelstein. Šm.

Vrtanec, nce, m., artolica (ferculum gra-
tum), zastr. Rozk.

Vrtání, n., das Bohren, die Bohrung.
V. = dělání děr šroubovitými nebo dláto-
vými nástroji, jež slovou nebozezy. V. dřeva,
kovů. S. N. XI. 286. V. díry nebozezem,
das Bohren, die Bohrung. Us. V. ruční, das
Handbohren, strojné, das Maschinenbohren,
zemní, das Erdbohren, Hř.; v. dvoumužné,
v. lanem, das Seilbohren, v. studen. Vz KP.
III. 27., 53., 66. — V. v hlavě, das Ste-
chen. — V. = hloubání, die Grübelei. D.
— V. (lstivé) si dlužení, das Pumpen, der
Pump. Dch.

Vrtanina, y, f. = vrtina, der Bohrspan.
Šp.

Vrťanka, y, f. = mouka na žerně semletá,
též kaše n. polívka z mouky takové, Mehl,
Mehlbrei. Us. na mor. Valaš. Č.

Vrtaný; -án, a, o, gebohrt. V. rubíny,
kamínky. Šp. V. dřevo, kov. Us. V. studny.
Vz KP. III. 28., 54., 55., Stč. Zmp. 510. V.
díra s nábojem prachu. Vz ib. — V. dřevo =
hlupec, trouba, Dummkopf, m. Us. u Rychn.,
u Želiva, u Jindř. Hradce a j. Dhn., Sš. —
V., jm. vrchu u Hostýna na Mor. Vck.

Vrtárna, y, f. = dílna, kde se vrtá, die
Bohrstube. Techn. I. 102.

Vrtatelný, bohrbar. V. hmota. Techn.

Vrtati, vrtám (zastr., ale posud na Mor.
a ve Slez.: vrci), vrtávati = díru nebozezem
dělati; hloubati, bohren, drillen; grübeln,
spintisiren. — abs. Nevrtaj, rozštiepíš. Mt.
S. Ten červ (hřiech) pořád vrtá; Někteří
po kusu řezáni, jiní vrtáni, jiní vařeni...
byli. Hus. I. 183., III 288. Nedá jinak, kdyby
mu koleno vrtal. Us. Vrů. Ten jen pořád
vrtá (hloubá). Us. — co (komu). Mol šaty
i knihy vrtá. V. Červík trámy vrtá. Jel. V.
skálu. Vys. To mi to hlavu vrtá (v hlavě
leží). Cf. Vrtochy. — koho = peníze si od
něho vypůjčovati, Einen pumpen. Dch. —
čím (kam). Díru do prkna nebozezem v.
Vrtá jako nebozezem. Mst. Kdo chce vrtať
nebozicom, musí sílu mati (míti). Na Slov.
Tč. — kam. Světlo v oči jeho vrtá. Lk. —
kde: v tuhém (něco nesnadného dělati).
Lom. Nerád v tvrdém vrtá (o lenochu). Prov.
V-lo mu to v hlavě. Us. Šd. To mně pořád
v hlavě vrce, proč to povídal. Mor. Šd. Šli
ďalej, ale pánovi počalo v hlave vrtať. Dbš.
Pov. I. 211. — kudy. V-lo mi to mozkem
(nedalo mi to pokoje, pořád jsem o tom

přemýšlel). Us. To mi vrtá hlavou. Šm. —
co proč. Dal by se pro grešli v. Us Dal
by si pro krejcar koleno v. Šd. Dal by si
za groš vrtať koleno. Us. Šd. Dal by si pro
slívu koleno vrtať = lakomý. U Litomyšle.
Bda. — nač: na uhlí (aby se našlo). Zpr.
arch. X. 18. — co na kom: peníze (vydlu-
žovati si), pumpen. Us. Dch. — se. Vrceme
(vrtáme) se jako krtek (in der Erde wühlen).
Slez. Šd.

Vrťátko, a, n., der Querl. Us. Šd. — V.,
a, m. V. A. Jar., spisov, čes., nar. 1815. Vz
S. N., Šb. H. 1. 307., Tf. H. 1. 204. Jg. H. 1.
655.

Vrtavec, vce, m. V. bylinářský, ptinus
fur, brouk. Vz Frč. 186. V. úsilný, anobia
pertinax, brouk. Vz Mus. 1853. 499.

Vrtavý = kdo rád vrtá, bohrend, nagend.
V. červ. Bech.

Vrtba, y, f., dvůr u Hořejší Bělé v Ma-
nětínsku. Vz S. N. Z Vrtby, jm. starožitné
rodiny. Vz S. N., Pal. Dj. II. 1. 370. V.,
Wrtwa, ves u Plas. PL. Cf. Blk. Kfsk.
357. — Z Vrtby hrabě Jan atd., vz tamtéž
1455.

Vrtce = vrtkým způsobem, lubrice. Reš.

Vrtejš, e, m. V-ši (acanthocephala, die
Kratzer) jsou vakovití červi s rypákem vy-
chlípitelným a háčky pokrytým. V. obrovský,
echinorhynchus gigas, okouní, e. proteus,
kachní, e. polymorphus. Vz Frč. 68., Schd.
II. 510., 513.

1. Vrtek, vz Vrtký.

2. Vrtek, tka, m., limnoria, kývoš. Krok
II. 246.

Vrtel, tla, m. = věrtel. Na vých. Mor.
a ve Slez. Šd., Klš., Tč., Bkř. Mám hlavu
jako vrtel. Vck. Přinesla do mléna tři vrtle
ječmeňa. Sš. P. 252. Dostal za mne v. kaše.
Slez. Šd. Ty máš prdel jako vrtel. Slez. Šd.

Vrtěl, a, m. = neposeda. — V., osob. jm.
Šd.

Vrtelka, y, m., osob. jm. Šd.

Vrtělka, y, f., der Kreisel, Na Slov. Ssk.

Vrtěna, y, m., osob. jm. Šd.

Vrtěná, vz Vrtěný.

Vrtění, n., vz Vrtiti. V. hlavou, das Kopf-
schütteln. Us. Dch.

Vrtěný; -ěn, a, o. Vrtěná = starodávný
tanec slovácký. Vz Brt. P. 48. V-ná píseň.
Vz tamtéž.

Vrtěříž, e, f., ves u Nedvědic na Mor. PL.

Vrtěšice, dle Budějovice, Wrtiesehitz,
ves u Golč. Jeníkova. Vz Blk. Kfsk. 34.

Vrtěti, vz Vrtiti.

Vrtice, e, f. = bednářské kružidlo na krou-
žení dna, der Zirkel der Fassbinder. Us.
u Berouna.

Vrticí stroj = máselnice.

Vrtidlo, a, n. = nástroj, jímž se co vrtí,
zvl. kopisť, alles, womit etwas gerührt, ge-
wendet, gedreht wird, das Rührholz, die
Rührstange. V. V. k vrcení másla. D. —
V. = soudek, v němž se máslo vrtí, der
Buttereimer. D. —V. = hřídel, rumpál, vra-
tidlo, točidlo, jímž se z dolů ruda na den
váží, der Roll-, Wendelbaum, die Haspel.
Rudy na vrtidlách ze země vážili. Pam. kut.
Rudu vrtidlem z dolu táhnouti. Vys. —
V. = člověk vrtivý, neposeda, pudivítr, ein