sb157-05 0..8296

839

unruhiger, unstäter Mensch. Sych. Co se
pořad vrtíš, ty vrtidlo! To v. nemůže ani
chvilku poseděť. Us. Šd.

Vrtihlav, a, m. = vrtohlav.

Vrtík, u, m. = vrtoch, die Grille. Má
vrtíky. U Olom. Šd. — V., a, m., terebellum,
plž. Krok II. 126.

Vrtil, a, vrtílek, lka, m. = neposeda,
der Rutschepeter. Us. — V., osob. jm.

Vrtilka, vrtílka, y, m. a f. = vrtkavý
člověk, ein unruhiger, unstäter Mensch. Ne-
snadno té vrtilce v hod učiniti. Sych. Ho-
stinská okolo neho ako vrtielka. Dbš. Pov.
III. 62. — Vrtila, f. = vrty, odřená pata,
Wunde an der Ferse vom engen Schuh. Ms.
bibl. — Vrtilka, y, f., der Dreher zum
Zwirnen. — Vrtílka, der Kreisel. Na Slov.
Plk. Vz Vrtělka.

Vrtilko, a, n. = vrtidlo (na máslo), má-
selnice, das Butterfass. Us. v Krkonš.

Vrtina, y, f. = vrtanina. Šp.

Vrtinoha, y, f. = vrtící se noha. Pk. —
V., y, m. = vrtil. Na Ostrav. Tč. Vz Vrti-
pata.

Vrtipata, y, m. = větrník, pudivítr, der
Windbeutel. Vz Vrtinoha.

Vrtiřiť, i, vrtiřitka, y, f. = neposeda,
vrtil, kdo vždy řití vrtí, der kein Sitzfleisch
hat. Děti to jsú v-ti. Na Ostrav. Tč.

Vrtiska, y, m., osob. jm. Šd.

Vrtiš, e, m., osob. jm.

Vrtiti, il, cen, ení; vrtěti, ěl, ěn, ění;
vrtívati, vrtívávati, vrtnouti. V., vertere, skr.
kořen, vrt — vart, versari, lit. vertu, werde.
Schl. — V. = obraceti, točiti, umdrehen,
umrühren, herumrührend bewegen; vrtěním
dělati, buttern, die Butter rühren, schlagen;
se, sich drehen, umdrehen, bewegen, sich
wenden, hin und her drehen, kreiseln. Jg. —
abs. Vrť sem vrť tam (o nestálém). Ros.
Vrť sem vrť tam (chtě nechtě) musil to udě-
lati. Ros. Vrť sem, vrť tam, všudy krušno.
Št. Vrť se jak vrť, nic na to nedá smrť. Pk.
Dnes vrtíme (tlučeme máslo). Us. — co,
koho: máslo (vrtěním dělati). Us. Víno na
zbyt pité mysl vrtí. Kom. Po poli širokom
tancúvajú skokom: koho raz pochytia, tak
ho dlho vrťia, až pokial v ích hrsti dušu
něvypustí. Ps. slov. Šd. — (se) čím. V.
vřetenem. L. Hbitě vřetenem vrtěla. Ml. V.
hlavou (kroutiti, točiti, pochybovati). Ros.,
D., Lom. Pes vrtí ocasem. Us. V. sebou,
řití, Us., myslí (vrtkavým býti). Výb. Pod
ocas nepřátelům... úlisně nelezl a jako pes
ocasem k nim nevrtěl. BR. II. 693. a. Vrtí
pořád mlýnkem (točí). To mně pořád ještě
vrtí mozkem. Us. Šd. Vrtí kolem u studně,
na voze (točí). Us. Šd. Vrtí hlavou, nepo-
táhne. Bl. Jak ptáček zpívá, dycky vrtí
řiťú. Na Ostrav. Tč. Kto-li mluví s člověkem
sem i tam vrtě okem. Jir. Ves. čt. 58. Na
zajíci sedí, kdož se zadkem vrtí. Smil. —
co kde. Máslo v soudku v. Ml. V. ječmen na
žernách, auf der Handmühle mahlen. Tč. —
komu kde. Ale to ovocia a to hrozno vrtilo
Ježibabe v hlave. Dbš. Pov. I. 41. — se
(kde). Vrtí se co šiška na másle. Vz Ne-
poseda. D. Ani se nevrtne (nehne). Jg. Vrť
sa, dívča, vrť sa, já sa budu dívať. Brt. P.
71. Vrtí sa ako číha. Mt. S. I. 98. Vrtí se

jako čamrda, jako šipka, Us., jako šprtálko
(obratná). Mor. Šd. Sem tam se vrtí. Kom.
Nevím, kam se vrtnouti (se uchýliti). Us.
Kdo se v kole štěstí příliš vrtí. Mudr. Co
se v jeho srdci vrtí. Jak se mu to v mozku
vrtí. Puch. Až se doktoru mozek v hlavě
vrtí. Paprocký. V mysli své se vrťte (o tom
přemýšlejte). BR. II. 249. a. Na zelené prti
kornútka sa vrtí, kornútka nevrť sa, strela
ti do srdca. Sl. ps. Tč. Na mysli se mu
to vrtí. Jel. Rozum slepě se mezi věcmi
stvořenými vrtí a motá. Kom. V. se okolo
čeho. Rad. zv. Či byste ma neprenocovali?
I velmi vďačne! vrtila stará baba okolo
neho. Dbš. Pov. I. 520. Smrť před očima
se mu vrtí. Port. o stat. Vretienko vrtí sa
jako na hody chlapča v ruke materinej.
Sldk. 163. — čím nad čím. Vrtěl hlavou
nad tím. Sych. Šd. — se kudy: po pokoji.
Troj. Žádosti všelikými oklikami se vrtí.
Š. a Ž. — čím za kým: Hlavou. Kom.
Lab. 152. — kdy. Ludvík při tom sebe
korunování hlavičkou vrtěl. Dač. I. 66.

Vrtítko, a, n., der Windfangsanker (bei
Uhren). Šp.

Vrtivka, y, f., vorticella, der Wirbel-
wurm. Šm.

Vrtivý = který se vrtí, beweglich, dreh-
bar, schwebend. V. prašníky na přetenkém
konci nitkovém na všecky strany snadně se
otáčející n. př. u tulipánů, lilijí, pupalek,
šalvějí. Rst. 517. V. vičenec. Rostl.

Vrtka, y, f. = přeslen, přaslínek, obrtlík.
Tu máš praslicu, vreteno a vrtku. Dbš Pov.
I. 352., Er. Sl. čít. 68.

Vrtkač, e, m. = vz Vrtláč. Reš.

Vrtkání, n. = točení, hýbání, das Drehen.
— V. = točení-se, hýbání-se, das (sich) Be-
wegen, Herumdrehen. Neslušné v. V. Stálý
bez v. Br. V. v mysli. Bibl. Vz Vrtkati.

Vrtkati, vrtkávati = příčinu k vrtění-se
dávati, rozpakovati koho, Einen wanken
machen; vrtkati se, rozpakovati se, schwan-
ken, wanken, anstehen. — co, koho. Tak
dlouho mysl jeho vrtkali, až... Štelc. —
kým: sebou. Plk. — kde. Vrtkáchu mezi
sebú, co mají činiti. Let. 30. Nevrtkal se ve
víře. Sš. I. 57. Podobně vrtká překlad před-
ložky tni při slově Štěpána. Sš. Sk. 135.
(Hý. ). — se. Nevrtkal by se (nepochyboval-
by). BR. II. 172. a. Knížata slezští počali
se v. Pal. Dj. V. 1. 37. — se v čem. Br. —
se na čem: na mysli. Th. — proti čemu.
Člověk svědek, kterýžto proti víře svého
svědectví vrtká ( = vrtká se) a pochybuje,
zlého domněnie jest. Ms. pr. hor.

Vrtkavě = nestále, unbeständig, wankend.
Tento se v. páčí (zpět postupuje) a postává,
Kom. J. 886.

Vrtkavec, vce, m. = vrtkavý člověk, ein
wankelmüthiger Mensch. Kor.

Vrtkavosť, i, f. = náklonnosť k vrtkání,
Beweglichkeit, Unstäte, f. — V. = nestálosť,
die Unbeständigkeit, Wandelbarkeit, Flat-
terhaftigkeit, Veränderlichkeit, Flüchtigkeit,
der Wankelmuth. V. mysli, na mysli. V.
a závrať. V.

Vrtkavý = hýbající se, beweglich, wan-
kend. — V. = nestálý, wandelbar, unstät,
unbeständig, schwankend, wankelmüthig,