sb157-05 0..8296

840

flatterhaft, flüchtig, veränderlich. V. mysl,
V., ženská, Troj., štěstí. Us. Stálý bývej,
vrtkavý hned nepřebíhej. Dch. Výmluvnosť
svou toliko na v-vém jazyku zakládají. Jir.
Ves. čt. 381. V-vé ve vojně bývá štěstí. Lipa
81. Když vidí pěknějšího, hned potupí prv-
ního, velice je v-vá. Sl. ps. Tč. Ve všem
dobrém stálý a ne nějaký jako třtina v-vý.
BR. II. 49. Nestálost vrtkavého štěstí. V. V.
fifidlo. Vz Nestálý. — na čem: na mysli.
V. — v čem. Znáš mužské pohlaví, když
vás nejvíce milují, již lásku jinde slibují, jsou
v lásce v-vi. Prov. Šd. Člověk v mysli v-vý
nic trvale nestaví. Prov. Šd.

Vrtko, vrtky, vrtkem, adv. = rychle,
schnell, flink. Běž vrtko; přiňď vrtky; obrať
se vrtkem. Na Ostrav. Tč. No, teraz už len
rezko a vrtko, schnell und hurtig. Mt. S.
I. 71.

Vrtkom = vrtkem. Vz Vrtko. Na Slov.

Vrtkomyslnosť, i, f. = vrtkavosť mysli,
der Wankeimuth. Jg.

Vrtkomyslný = vrtké mysli, wankel-
müthig.

Vrtkonohý, schnellfiissig.

Vrtkosť, i, f. = vrtkavosť, rychlosť, die
Behendigkeit. Na Slov. Plk. V. očí. Vš. —
V. = nestálosť, die Unbeständigkeit, der Un-
bestand, der Wankeimuth. V. mysli, D., žen,
Troj., štěstí, Br., rady. Jel. Škodlivou ja-
zyka neskrocenosť a v. vypisuje; K uvaro-
vání se v učení v-sti; Zástupové svou v.
prokázali., BR. II. 786., 654., 436. (Šd. ). V.
ustaviti. Št.

Vrtky, dle Dolany, Wrtka, ves u české
lípy. PL. — V., vz Vrtko.

Vrtký; vrtce, vrtko. — V. = hýbavý,
rychlý, obratný, beweglich, behend. Kompar.
vrtčejší. V. kolo štěstí. Mudr. V. oči, Reš.,
Lom., jazyk, Jel., Kom., příhody. Jel. V-ký
jako živé stříbro, jako rtuť. Pk. V. moře.
Tč. exc. Viutalko vrtký chlapík vyšmikol
sa, mu. Dbš. Pov. I. 327. Husár dvíha kyj
na neho. On vrtký vyskočí a zachlopí dvere.
Dbš. Pov. I. 544. Ale nerač naň velmi o to
kvapiti, nebť jest velmi dvorný člověk
a k tomu velmi vrtký. Arch II. 158. Chcel
Števana ovaliť kyjačiskom; ale Števan vrt-
kejší hodil mu vajce do čela. Dbš. Pov. VII.
82. — V. = nestálý, nejistý, proměnný, vrt-
kavý, unbeständig, veränderlich, wankend,
abwechselnd, wankelmüthig. V-vá odpověď,
Br., mysl. Tkad. V. kramář. Dch. Jak by
život lidský byl vrtký a nestálý, toho nám
mnohé příklady dosvědčují. Let. Sl. V. 258
Šohaj mladý, ale vrtký a švärný. Lipa I. 6.
Žeť jest smysla jen vrtkého. Jir. Ves. čt. 57.
Mysleli, že se docela již v mysl vrtkou
oblekl. Sš. J. 288. A protož toho, co sem
psal, tak nechte a mne v to, že bych vrtké
mysli byl, neobláčejte. BR. II. 379. a. Mezi
lidmi vrtkými kolik jest hlav, tolik smyslů
se nalezá. BR. II. 654. b. V. svět. St. Tak
bude vrtek a nedostatečen jich zámysl. Bj.
Úmysly ženské jako tresť vrtké. Troj. V.
pozornosť naproti pozornosti strnulé. Marek.
Člověk vrtkého mozku. Kom. V. srdce ne-
ustavné; Srdce v dobrém ustanovené není
vrtko jako povětřie; Máme nebyti mysli
vrtké a neustavičné; Panny a vdovy vrtké

myslce; Máť súdce ustanovilé mysli býti ne
vrtké; Znamenaj běh lidský a v té v. roz-
ličnosti, viz aby stál v úmysle pravdy; Uči-
nieť ta túlanie mysl vrtčejší a rozbrojnější.
Št. Vrtké mysli i dobré se znechutí. Bž. —
k čemu: k dobrému i k zlému v. Boč. —
v čem: v řeči. Reš. V mysli vrtek býti. Št.
Vrtláč, e, vrtlák, a, vrtkač, e, m. =
vrtlavý, vrtký, ein wankelmüthiger Mensch.
D., Star. let. I umřel vrtlák na boží naro-
zení. 1431. Bls. 15.

Vrtlání, n., vz Vrtlati. Červ ten jest
v duši tesklivé v. a oheň ten jest věčné
těla pálenie; V kterémžto v. jsú mnozí
v tomto času Antikristovu a zvláště kněžie;
Aby všechna v. zákonníku s jeho rotú pře-
střihl a nám naučení dal, řekl jest... Hus
II. 47., 50., 368. (Tč. ).

Vrtlati, vrtlovati = pochybovati, zwei-
feln, schwanken. — abs. Rukopis vrtluje.
Sš. Jest člověk nemocen a velé jemu v postní
den jiesti mléčné a on vrtlá nevěda, má-li
to učiniti, aby neshřešil, čili nemá. Hus III.
108. — v čem. Hřeší-li tak, tehdy viery
nemá aneb u vieře vrtlá. Hus II. 49. —
proti komu (= mluviti, hádati se). Vrtlali
sú proti němu (disputarunt adversus illum).
ZN. Ale člověk svědek, kterýžto proti víře
svého svědectví vrtlá neb pochybuje, zlého
domnění jest a hoden zavržení. CJB. 413.
Vrtlavosť, i, f. = vrtkavosť, pohyblivosť,
die Beweglichkeit. Sal. — V. = nestálosť,
die Unbeständigkeit. Aesop.

Vrtlavý = vrtký, vrtkavý, nestálý, be-
weglich, unbeständig. D. V. štěstí. Aesop,
v. a nestálý život. Jel.

Vrtlík, u, m. = ohnivo u nášlíku, das
letzte Glied an der Deichselkette. Us.

Vrtlíkovic mlýn, Wrtlikenmühle, u Ma-
netína.

Vrtlíkovitý = obrtlíkovitý = na způsob
překocené, krátké, nízké homole, jako plod
myšpule, kreiseiförmig. Čl. Kv. XXIX.
Vrtlosť, i, f. = vrtlavosť.
Vrtlý = vrtlavý, schwankend. D.
Vrtnouti, tnul a tl, ut, utí = jeden vrt
učiniti, einmal drehen, bewegen, wenden,
rucken. Ros. — se, sebou = linouti se,
obrátiti se, sich wenden, sich bewegen, sich
begeben, gehen. Vrtla sebou stolice a on
se na zemi octl. Kom. Kam se jen vrtnu
(jdu), všudy za mnou. Us. Nevěděl, kam se
v. (jíti, odebrati). Us. Postavil jsem kosu
a chtěl jsem ji nabrousiť; kosa se mně vrtla
a uřezal jsem se na prstech. Mor. slez. Šd. —
se kam, na koho: na nepřátely. Dal. Krávy
se mu potom vrtly na pravo. Slez. Sd.

Vrtný = rychlý, obratný, flink, beweg-
lich. Holka v. jak čamrda. — V., Bohr-.
V. díra, das Bohrloch, Hr., tyč, Bc, trouba,
Bohrröhre, věž, Bohrthurm, dláto. Hrk.

Vrtoduch, a, m. = vrtlák, nestálý člověk,
ein wankelmüthiger, unstäter Mensch, der
Wirbelgeist. Vrtoduchem poražený. D.

1 Vrtohlav, a, vrtohlávek, vka, m. =
pták, viohlav, na Slov. krutohlávek, picus
torquilla, der Wende-, Drehhals, Halsdreher.
Schd. II. 532., D. — V. = dloubal, der
Zweifler, Grübler. Sych.