sb157-05 0..8296

841

2. Vrtohlav, u, m. = nemoc některých
zvířat zvl. ovčí (příčinou její je stěhování
se jednoho druhu hlíst z řádu motolic —
diostoma hepaticum — do těla ovčího. Vz
S. N. ), der Schwindel. Boubel v-vu, coenurus
cerebralis.

Vrtohlavec, vce, m. = vrtohlavý člověk,
der Schwindler, Grillenfänger, Flatterer,
Flattergeist. Plk., Sml., Kram., Šd. — V.
— vlčí jahoda. Jg.

Vrtohlávek, vka, m. = vrtohlavý člověk,
der Kopfdreher, Grillenfänger. — V. = kritik,
posuzovatel (s příhanou). — V. = pták. Vz
Vrtohlav.

Vrtohlavěti, ěl, ění, schwindlich werden.

Ta ovce vrtohlaví. Us. — z čeho. Z toho,

co jsem viděla, dosud v-vím. Květy 1869. 18.

Vrtohlavice, e, f. = motolice. S. N.

Vrtohlavina, y, f. = neduh vrtohlavosti.

V. ovec, Us. Dch.

Vrtohlaviti, il, en, ení, schwindelig ma-
chen. Ros.
Vrtohlavný = vrtohlavý. Reš.
Vrtohlavosť, i, f. = nemoc zvl. ovcí, zá-
vrať, der Schwindel (der Schafe), Koller,
die Staupe. Nz. lk. Vz Vrtohlav, 2. —V. =
vrtkavosť, vrtká mysl, der Wankelmuth, die
Flatterhaftigkeit. Jg.

Vrtohlavý =komu se hlava točí (nedu-
hem), kopfscheu, drehig, schwindelig. Jg.,
Dch. V. ovce (vrtohlavá, motoličná, moto-
licová) n. vrtačka. — V. člověk = vrtkavý,
nestálý, wankelmüthig, unbeständig. V. —
V. = divný, hloubavý, grillenhaft, wunder-
lich, Grillenfänger.

Vrtoch, a, m., vrtoduch =vrtlák, vrto-
hlavec. Pravý v. Vz Nestálý. Č. — Kom. —
V., u, m., vrtochy, pl., m. = nepokojnosť,
zkormoucení mysli, hýblata, die Schrulle,
Mücke, Laune, Grille, das Hirngespinst. On
má své v-chy (podivnosti, Launen). Dch.
To mi dělá v-chy (starosti). Us. Bkř. Mnohý
v. vnukne doba. Kká. Td. 355. Vážil to za
ženský v. Šml. ve Světz. 1881. 306. Míti
vrtochy aneb býti ve vrtoších (hrubě se
starati). Ros. V hlavě vrtochy míti (vrtké
mysli býti). D. V-chy si zahnati, zapuditi
něčím. D. To jest pouhý v. Sych. — V.,
Vertach, lat. Virdo, řeka v Bavorsku. Sl.
let. VI. 39.

Vrtocha, y, f. = vrtoch, die Grille, das
Hirngespinst. V. = domnění beze všeho
podmětného důvodu. Mark. Log. 116.
Vrtoleb, lba, m. = vrtoduch. L. Vrtoš, e, m., nepo, pták, zastr. Ždk.
Vrtošiška, pl., das Grillenwerk (in den
schönen Künsten, ein flach erhobenes Bild-
werk, welches aus mancherlei in einander ge-
schlungenen willkührlichen Zügen besteht).
Šm.

Vrtošivec, vce, m., ein Grillenfänger. Rk.
Vrtošivosť, i, f., die Schrulligkeit, Gril-
lenkrankheit, hypochondriasis.

Vrtošivý = vrtochy mající (nov. ), schrul-
lig. V. svědomí, das ängstliche Gewissen. MP.
Vrtoška, y, f., eine Unbeständige, die
Grillenfängerin. Reš. Syr. 79.
Vrtošný, grillig. Dch., Kruz 97.
Vrtous, n, vrtouš, e, m, vrtoduch =
člověk vrtkavý. D., A pol., Šm.

Vrtověz, i, f. = houžev, die Wiede, zastr.
Rozk., St. skl. IV. 212.

Vrtovka, y, f., terebella, mořské zvíře.
Rk. — V., y, f., trichota, prvok. Krok. II.
521.

Vrtrák, a, m. = utrhač, susurro. Slova
v-kóv; Nebuď nazván v-kem!; V. oprzní
duši svú. BO. Nebudeš sokem ani v-kem
(hancem ani tajným utrhačem, criminator
nec susurro). Luk. 19.

Vrtrání, n., das Murren. Ze závisti po-
chází nenávisť, vrtránie.... Št. Hluk v.
(tumultus murmurationum); v. se vznímáše
proti Mojžešovi; V své nepokoře i u v. re-
ptali sú proti Hospodinu. BO. Svarové, zá-
visti, purnosti (animositas), v. (detractio),
šeptánie (susurratio). ZN. Chvála nebo v. M.

Vrtrati, vrtrám a vrtři, zastr. = reptati,
žehrati, murren. — proti komu. Proti mně
vrtráchu všickni nepřietelie moji. Z. klem.
Výb. I. 759., 1062. 8. Vrtrali židé proti
Bohu. O 7 vstup. Vrtrali a huhlali proti
nám; Vrtral jest lid proti Mojžíšovi; Všecka
vojska vrtrala proti Demetriovi. BO. —
o kom. O mistru pravedlném vrtrachu. EM.
V-li o sluzě mém; Nevrtři o králi (ne de-
trahas regi). BO. — proč. Ihned opět vr-
trali pro nechuť manny. O 7 vstup. Št.

Vrtříc = vrtrajíc, vz Vrtrati. Výb. I.

Vrtule, e, f. = šroub, Schraube, f. V.
měřicí, čepová, nuzná (Noth-). Bur. Loď
s parní v-li, das Proppellerschiff, Schrau-
bendampfschiff. Lodí o v-li a kolesech není.
Kpk. — V., e, f. = druh plžů, terebra. Krok,
V-le (terebrina) mají dlouhou, šroubu po-
dobnou, hladkou ulitu s ústím vejčitým,
u spodiny vykrojeným. V. skvrnitá, terebra
maculata. Vz Frč. 240.

Vrtuliti, il, en, ení = šroubovati, schrau-
ben. Bur.

Vrtulna, y, f. šroubovna, der Schrau-
benstock. Bur.

Vrťunka, vrťanka, y, f. = hrubá mouka
na žernách (Handmühle) uvrcená. Kaše z vr-
ťunky vařená. Na Ostrav. Tč. Chléb z v-ky.
Ib. Tč.

Vrtva, vz Vrtba.

Vrty, pl. = díra ve spodu nohy, vrtílka,
zastr., die Wunde an der Fusssohle. Jad. —

V. = vrtnutí, das Umdrehen. Žádné nohy,
žádné rohy, vrty sem, vrty tam, z místa
předc nikam (= dvéře). Ve Slez. Šd.

Vrtýlka, y, f. = vrtoch, čamrda, der
Kreisel. Na Slov. D.

Vrub, u, vroubek, bku, vroubeček,
čku, m. = vůbec každé zaříznutí, vříznutí,
der Einschnitt, die Spalte, Kerbe. Vrub =
zářez mezi dvěma zejky ostrý. Rst. 517.
Vruby na stromě sekati a vroubiti. Zlob.
Vrub u střely, u luku, u kuše, do tětivy,
v péře (Spalte). V. (vseky) na jedli. Sl. let.

VI. 77. Vruby rovnoběžné. Šp. V. sřezati
(znamení zaříznuté; 2. polepšiti se). D. V.
útrpnosti, des Mitleids Einschnitt. Dch. —
V. = právo v lese cizím dříví porážeti, freier
Holzschlag im fremden Walde. — V. = zvl.
zářež na paměť ku př. zářez k naznačení
počtu pinet od sládka odebraných, das Kerb-
holz, der Kerbstock. MV. Vz Rabuše. Na
Slov. Rezka, Rováš, Vrúbaš. Vz tato slova.

264