sb157-05 0..8296

844

houslích (skřípavě hráti), stümpern. D. —
po kom. Staří ptáci jak zpívají, mladí po
nich tak vrzají. Ros. — čím: dveřmi. Jg.
Vrzgať nohami (= vyhazovati, ausschlagen).
Na Ostrav. Tč. Ustavičně tím vrzáš (skří-
peš). Us. Vck. — nač: na housle (skřípavě
hráti). Ros. V-la na basu. Er. P. 257. —
se jak. Bez potřeby pořád se v. Ros.
Vrata vrzla ostrým hlasem. Kká. Td. 48. —
kdy. Skřivan mosí na hromice vrznúť, dyby
měl aj zmrznúť. Na mor. Val. Vck. Na hrom-
nice musí skřivánek vrznouť, kdyby měl
zmrznouť. Na Mor. Tč. Na sv. Dorotu skři-
vánek mosí vrznúť, dyby měl zmrznúť. Mor.
Šd. — se odkud kam. V. se pořád ze
světnice a do síně. — komu kudy. Namaž
si kolo, ať ti nevrzá přes celé Brno. Sš.
P. 701.

Vrzava, y, m., osob. jm. V. Ondř., vz
Blk. Kfsk. 965.

Vrzavě = skřípavě, knarrend. Ros.

Vrzavka, y, f. = pták, kozodoj, strix.
Har. — V. = sdojky, mlezivo. Vys.

Vrzavosť, i, f., knarrende Beschaffen-
heit. Ros.

Vrzavý, knarrend, schnarrend. V. vůz,
Ctib., vrata, Raj., schody, tetřev, der Rackel,
Rackelhahn. Dch. V. boty. Šd.

Vrzeti, el, ení, knistern, rasseln. — kde.
Písek mezi zuby vrzí. Když chodíš po
zmrzlém sněhu, vrzí ti pod nohama. Na
Ostrav. Tč.

Vrzg, u, m. = vrz, vrznutí. Na Slov. Šd.

Vrzgati, vrzgnouti, vz Vrzati. Na Slov.
Cf. Vrskati.

Vrzgavě, knarrend, knirrend. Na Slov.

Vrzgavosť, i, f. = vrzavosť. Na Slov.
Bern.

Vrzgavý = vrzavý. Na Slov. Bern.

Vrzgnouti = vrznouti. Vz Vrzgati. Na
Slov.

Vrzgoliti, vrzgotati = vrzati na hu-
dební nástroj. Šd. V. na varhany. Na Zlín-
sku. Brt., Mtc. 1878. 6.

Vrzigati = vrzati. Naše dvéře vrzigajú,
já je zalévám pro tebe, synečku, studenú
vodičkú, že ťa ráda mám. Sš. P. 632.

Vrzgot, u, m. = vrzot, vrzání. V. obloč-
nic. Lipa III. 301. Vrzgotem dvier zo svo-
jich driemot prebudená. Phld. III. 3. 325.

Vrzgotati = vrzgati. Na Zlínsku. Brt.

Vrzgút, u, m. čtyry slúpy, dva vrzgúty,
na prostředku tabule (na prostředku cupy
dupy. — Hádanka: humno, mlat). Na Mor.,
ve Slez. a Dbš. Pov. I. 513. (Šd. ).

Vrzna, y, f. = vrzačka. Us. v již. Čech.
Jdn. — V. = ženská, která se pořád vrzá.
379.

Vrzot, u, m., das Geknarre. Kos. Ol. I.
167. V. dveří. Us. Tč. V. kol. Us. Tč. —
V., das Gekratze. V. houslí. Tč.

Vrzotati = vrzati.

Vrzoukati = vrzati. Na Mor. Vrzouká
pták, čížek, vůz. D.

Vrzugati. = vrzati. Mor. Vck.

Vrzuk. Kolo namazané mu dělá: vrzuk,
vrzuk! Cf. Vrzugati. Na Mor. a ve Slez.
Šd.

Vrzukadlo, a, n. = co vrzuká. Mor. Šd.
Vrzúkati, iterat, slovesa vrzati, knarren.

Na Mor. a ve Slez. Šd. — abs. Okno vr-
zuká. Šd. Když těžký vůz jede za tuhé
zimy po sněhu, to vrzúká, že to daleko
slyšeti. Na Ostrav. Tč. — komu. Boty mu
vrzúkají. Mor. Šd. Kolo mu vrzúká. Šd. —
kudy. Vítr oknem, dveřmi vrzúká (vrzuk
dělá). Ib. Šd.

Vrzula, y, f. = zasmažená (zapražená)
polívka. U Frenštáta. Bkř. — V., nadávka
ženským. Ve Slez. Šd.

Vrzuta,, y, f. = eundula, nepořádná žen-
ská. Slez. Šd.

Vrzútati = vrzati. Slov.

Vrž = vrš.

Vržán, u, m., vz Kruchánek. U Polné.
Brnt.

Vržanina, y, f. = podmítané, podvrhnuté
pole, gestürzter Acker. Ve Slez. Klš., Šd.

Vržanisko, a, n. = vržanina. Ve Slez.
Klš.

Vržanov, a, m., Wržanow, ves u Jihlavy.

Vrždění, n. = vrzání. Na Slov. Ht. Sl.
ml. 124.

Vržděti, ěl, ění = skřípati, vrzati, knar-
ren, knirren. Us. na Mor. a Slov. Na Slov.
vržďať. Ssk. — abs. Vreteno vrždí. Sldk.
522. — kde. Sníh vrždí pod nohama. Plk.,
Brt., Šd., Vck., Tč. Vrždělo by to v rukách.
Mor. Šd. — komu. Boty mu vrždí. Mor.
Šd.

Vrždžati = vrzgati. Na Slov. Bern.

Vrželina, y, f., das Brachfeld, zum ersten
mal geackert. V. se vláčí, potom vypýří a
pak se do ní oves zaseje. Na Ostrav. Tč. —
V. = padoucnice, die hinfallende Krankheit.
Na Slov. Plk. — V., vz Vrskati.

Vržení, u., der Wurf. Us. V MV. nepravá
glossa. Pa. — V. = boule, die Beule, das
Apostem. Na Zlínsku. Brt. Též na Slov.
Plk. — V. hornin, der Sprung. Vz Bř. N.
237., Krč. 189.

Vrženina, y, f. = vyrážka na obličeji,
der Ausschlag im Gesichte; osypanina po
větší části těla. Na Mor. Šd.

Vrženinovitý, engbrüstig, schwer Athem
holend. Na Slov. Bern.

Vrženovitý = vrženinovitý. Na Slov.

Vržený; -en, a, o, geworfen, geschleudert.
V. stín, Schlagschatten. Nz. — kam: v pro-
pasť, Čch. Mch. 112., do vody. Us. Vz Vrh-
nouti.

Vržlina, y, f. = osypky, der Ausschlag.
Na Slov. Plk. — V. = krtice, hrče, hostec,
Skropheln. Na Slov. Dbš. Obyč. 106.

Vržnice, e, f., vz Trajektorie.

Vržno, a, n. Děpolt z Vržna. Arch. IV.
379.

Vržný = co se vrci může, Wurf-. V. kotev,
der Wurfanker. D.

Vs se někdy přesmykuje: kvas m. kavs
od kys, vz Y (stupňováno). Kt.

Vsacan, a, m. = obyvatel Vsacka. Mor.
Vck.

Vsacko, a, n. = okres vsetínský, das
Vsetiner Gebitet; pole u Vsetína na Mor.
Vck.

Vsacký = ze Vsacka. Mor. Šd.

Vsad, u, m. = místo ku přechovávání přes
zimu zelin a květin, der Einsatz. Us. Dch.,
Zlob.