Předchozí (843)  Strana:844  Další (845) |
|
|||
844
|
|||
|
|||
houslích (skřípavě hráti), stümpern. D. —
po kom. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Ros. — čím: dveřmi. Jg. Vrzgať nohami (= vyhazovati, ausschlagen). Na Ostrav. Tč. Ustavičně tím vrzáš (skří- peš). Us. Vck. — nač: na housle (skřípavě hráti). Ros. V-la na basu. Er. P. 257. — se jak. Bez potřeby pořád se v. Ros. Vrata vrzla ostrým hlasem. Kká. Td. 48. — kdy. Skřivan mosí na hromice vrznúť, dyby měl aj zmrznúť. Na mor. Val. Vck. Na hrom- nice musí skřivánek vrznouť, kdyby měl zmrznouť. Na Mor. Tč. Na sv. Dorotu skři- vánek mosí vrznúť, dyby měl zmrznúť. Mor. Šd. — se odkud kam. V. se pořád ze světnice a do síně. — komu kudy. Namaž si kolo, ať ti nevrzá přes celé Brno. Sš. P. 701. Vrzava, y, m., osob. jm. V. Ondř., vz
Blk. Kfsk. 965. Vrzavě = skřípavě, knarrend. Ros.
Vrzavka, y, f. = pták, kozodoj, strix.
Har. — V. = sdojky, mlezivo. Vys. Vrzavosť, i, f., knarrende Beschaffen-
heit. Ros. Vrzavý, knarrend, schnarrend. V. vůz,
Ctib., vrata, Raj., schody, tetřev, der Rackel, Rackelhahn. Dch. V. boty. Šd. Vrzeti, el, ení, knistern, rasseln. — kde.
Písek mezi zuby vrzí. Když chodíš po zmrzlém sněhu, vrzí ti pod nohama. Na Ostrav. Tč. Vrzg, u, m. = vrz, vrznutí. Na Slov. Šd.
Vrzgati, vrzgnouti, vz Vrzati. Na Slov.
Cf. Vrskati. Vrzgavě, knarrend, knirrend. Na Slov.
Vrzgavosť, i, f. = vrzavosť. Na Slov.
Bern. Vrzgavý = vrzavý. Na Slov. Bern.
Vrzgnouti = vrznouti. Vz Vrzgati. Na
Slov. Vrzgoliti, vrzgotati = vrzati na hu-
dební nástroj. Šd. V. na varhany. Na Zlín- sku. Brt., Mtc. 1878. 6. Vrzigati = vrzati. Naše dvéře vrzigajú,
já je zalévám pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Sš. P. 632. Vrzgot, u, m. = vrzot, vrzání. V. obloč-
nic. Lipa III. 301. Vrzgotem dvier zo svo- jich driemot prebudená. Phld. III. 3. 325. Vrzgotati = vrzgati. Na Zlínsku. Brt.
Vrzgút, u, m. čtyry slúpy, dva vrzgúty,
na prostředku tabule (na prostředku cupy dupy. — Hádanka: humno, mlat). Na Mor., ve Slez. a Dbš. Pov. I. 513. (Šd. ). Vrzna, y, f. = vrzačka. Us. v již. Čech.
Jdn. — V. = ženská, která se pořád vrzá. 379. Vrzot, u, m., das Geknarre. Kos. Ol. I.
167. V. dveří. Us. Tč. V. kol. Us. Tč. — V., das Gekratze. V. houslí. Tč. Vrzotati = vrzati.
Vrzoukati = vrzati. Na Mor. Vrzouká
pták, čížek, vůz. D. Vrzugati. = vrzati. Mor. Vck.
Vrzuk. Kolo namazané mu dělá: vrzuk,
vrzuk! Cf. Vrzugati. Na Mor. a ve Slez. Šd. Vrzukadlo, a, n. = co vrzuká. Mor. Šd.
Vrzúkati, iterat, slovesa vrzati, knarren. |
Na Mor. a ve Slez. Šd. — abs. Okno vr-
zuká. Šd. Když těžký vůz jede za tuhé zimy po sněhu, to vrzúká, že to daleko slyšeti. Na Ostrav. Tč. — komu. Boty mu vrzúkají. Mor. Šd. Kolo mu vrzúká. Šd. — kudy. Vítr oknem, dveřmi vrzúká (vrzuk dělá). Ib. Šd. Vrzula, y, f. = zasmažená (zapražená)
polívka. U Frenštáta. Bkř. — V., nadávka ženským. Ve Slez. Šd. Vrzuta,, y, f. = eundula, nepořádná žen-
ská. Slez. Šd. Vrzútati = vrzati. Slov.
Vrž = vrš.
Vržán, u, m., vz Kruchánek. U Polné.
Brnt. Vržanina, y, f. = podmítané, podvrhnuté
pole, gestürzter Acker. Ve Slez. Klš., Šd. Vržanisko, a, n. = vržanina. Ve Slez.
Klš. Vržanov, a, m., Wržanow, ves u Jihlavy.
Vrždění, n. = vrzání. Na Slov. Ht. Sl.
ml. 124. Vržděti, ěl, ění = skřípati, vrzati, knar-
ren, knirren. Us. na Mor. a Slov. Na Slov. vržďať. Ssk. — abs. Vreteno vrždí. Sldk. 522. — kde. Sníh vrždí pod nohama. Plk., Brt., Šd., Vck., Tč. Vrždělo by to v rukách. Mor. Šd. — komu. Boty mu vrždí. Mor. Šd. Vrždžati = vrzgati. Na Slov. Bern.
Vrželina, y, f., das Brachfeld, zum ersten
mal geackert. V. se vláčí, potom vypýří a pak se do ní oves zaseje. Na Ostrav. Tč. — V. = padoucnice, die hinfallende Krankheit. Na Slov. Plk. — V., vz Vrskati. Vržení, u., der Wurf. Us. V MV. nepravá
glossa. Pa. — V. = boule, die Beule, das Apostem. Na Zlínsku. Brt. Též na Slov. Plk. — V. hornin, der Sprung. Vz Bř. N. 237., Krč. 189. Vrženina, y, f. = vyrážka na obličeji,
der Ausschlag im Gesichte; osypanina po větší části těla. Na Mor. Šd. Vrženinovitý, engbrüstig, schwer Athem
holend. Na Slov. Bern. Vrženovitý = vrženinovitý. Na Slov.
Vržený; -en, a, o, geworfen, geschleudert.
V. stín, Schlagschatten. Nz. — kam: v pro- pasť, Čch. Mch. 112., do vody. Us. Vz Vrh- nouti. Vržlina, y, f. = osypky, der Ausschlag.
Na Slov. Plk. — V. = krtice, hrče, hostec, Skropheln. Na Slov. Dbš. Obyč. 106. Vržnice, e, f., vz Trajektorie.
Vržno, a, n. Děpolt z Vržna. Arch. IV.
379. Vržný = co se vrci může, Wurf-. V. kotev,
der Wurfanker. D. Vs se někdy přesmykuje: kvas m. kavs
od kys, vz Y (stupňováno). Kt. Vsacan, a, m. = obyvatel Vsacka. Mor.
Vck. Vsacko, a, n. = okres vsetínský, das
Vsetiner Gebitet; pole u Vsetína na Mor. Vck. Vsacký = ze Vsacka. Mor. Šd.
Vsad, u, m. = místo ku přechovávání přes
zimu zelin a květin, der Einsatz. Us. Dch., Zlob. |
||
|
|||
Předchozí (843)  Strana:844  Další (845) |