sb157-05 0..8296

845

Vsadění, n. = vsazení. Na Slov.

Vsaděný; -en, a, o =vsazený. Na Slov.

Vsaditel, e, m. = kdo vsadil, der Ein-
setzer.

Vsaditelka, y, vsaditelkyně, ě, f., die
Einsetzerin.

Vsaditi, vsaď, dě (íc), il, zen, ení; vsázeti,
ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vsazovati, vsází-
váti = v něco, do něčeho saditi, ein-, hinein-
setzen; vzhůru saditi, auf etwas setzen, auf-
setzen; umístiti, dáti, vpraviti, wohin bringen,
einsetzen. Jg. — abs. Vsaď, vyhráš snaď.
Pořek. Vrů., Šd. — co, koho. V. hus (za-
číti ji krmiti na zabití). Us. Bkř. Už jsem
chléb vsadil. Us. Šd. Tu (purkrabí) oba vsadil.
Arch. I. 179. Přikazujemť, abyste jej hned
kázali v. Ib. V. 306. Jak jednú rýčem zaryla,
hned tam jablunku vsadila. Sš. P. 435. Vra-
žedlníka v. NB. Tč. 75., 85. V. zuby, okno,
záplatu, mezník, Us., peníze, D., spodek
(ve mlýně s, zasaditi). Vys. — co komu:
zuby. Us. V. někomu facku. Us. Sd. Tak ti
jednu vsadím! Us. Šd. — co, koho kam
(do čeho, nač, v co, mezi co, ke komu,
za co): do vozu, do postele, Ros., do ža-
láře, do vězení, V., D., do věže, V.; stromy
do země, chléb do peci, Us., kámen do zlata,
D., Ml., provolání do novin (lépe: vložiti,
vkládati). Bs. Dal v. do vězení některé
utrechtejře: v Praze do železné klece. Dač.
I. 58., 84. A fojt vsadil jej do klády. NB.
Tč. 6., Půh. I. 186. Aby svědomí její, kteréž
se po súdě dalo, k její při bylo vsazeno
(přiloženo). NB. Tč. 268. Kázal mne do
šerhovny v. BN. A kteréhožkolivěk člověka
řádného do toho domu vsadíme, ten té svo-
body také požívati má. List z r. 1447. Co
s tou krví dělala? do zahrádky vsadila. Sš.
P. 49. V-li do soudu zemského Albrechta
z Aušavy. Let. 291. Seménko, by i do zlata
bylo vsazeno, nebude-li do země vsáto, žád-
ného užitku nepřinese; Vsazen byl do vě-
zenie v panskú kázeň. BR. II. 58. a., Arch.
III. 315. (Šd. ). Do soudu vsazen býti má.
VI. zř. 390., Zř. F. I. A. XI. Jestliže by ho
chtěli na který úřad městský v. Václ. III.,
Zř. F. I. A. XXVIII. V. někoho v úřad,
O. z D., ve vazbu. Zř. F. I. U. XVI. V. ně-
koho na koně. V. V. někoho na kůň, na
zajíce (rozhorliti). Č. Na úřad, na království.
V. Vsadil Janka na koníka (rozhorliti). Prov.
V. koho na koho = štváti. L. Vítězitele jim
na hlavu vsadí. Aesop. Někoho na soudnou
stolici v. Us. Dch. Je-li některý chlapec
špinavý, říká se mu: Na co, Juško, aby sis
tak vsadil řepu na krk (na nohy atd. ), ujala
by se ti. Us. na Mor. Hrb. Dal ho jíti a
v nějaký dle jména neznámý zámek vsaditi.
Ddk. II. 430. V. na ohnivý kuoň, Výb. II.
72., na kolesě, Dal. 79., na úřad. Václ. III.
Jdi k pravoučcóm neb k juristám, ať oni
nějaký klobúček na ně vsadie, jímž by před
Bohem ten hřiech přikryli; Julianus po-
běhlec, jehož čert byl na ciesařstvie vsadil;
Šalomún na jeho místo vsadil Sadocha; Čert
ji na papežovo miesto a jejie frejéř vsadil,
že byla učená. Hus I. 101., 180., 465., II. 30.
(Tč. ). Císař žádal od nich, aby král jejich
vsadil se v jeho věci a byl mu postaten
v jeho potřebách. Pal. Dj. IV. 2. 87. V. koho

v olej vrúcí. Výb. II. 1. Protož, milý pane,
rač se v to ještě v. a jim psáti, aby v tom
pracovali. Arch. II. 411. Sv. Blažeje súdce
v žalář vsadil. Pass. 204. Kázal ji v temný
žalář v. Pass. mus. 319 Kázal jeho vsaditi
v kládu, ve lvovú rokli. BO. Bude hanba
veliká od přátel a budú mě kleti a potom
vsadie mě v žalář; Mluvil-liby nepokorně,
ale v. jeho v kládu, aby přišel k sobě a
pokořil sě. Hus I. 268., III. 195. (Tč. ). Oba
k sobě črt v peklo vsadí. Hr. rk. 273. Vsaď
mu jednu (za ucho). Us. Šd. Své věrné
s sebou do své radosti pobéře a jako za
svůj stůl vsadí. BR. II. 250. b. V. někoho
v kúpiel, Sal., ve vazbu, D., u věž, Dal.
103., v důstojenství. Martim. V. někoho mezi
vězně. Us., D. — se s kým oč. Oč se
vsadíme? Us. Vsadil bych o nevím co. Us.
Vsadil se s ním o zlatku. Us., Rk. — co
kdy: ve hře. J. tr. — kde. V. stromy
v zahradě. Us. Dřevo v. podlé běhóv vod-
ných. Ž. wit. 1. 3. Břetislav jatého bratrance
mimo zemi dal v. a střežiti. Ddk. II. 303.
Vzal jemu dělníka pro zlodějstvie a toho
doma u sebe vsadil. Arch. III. 37. Vsadil
jej v Praze. Us. Přepis zohledal sem, v němžto
smlúva jest vsazena. Arch. II. 34. (Šd. ). —
co s kým kam, kde. Společně s dvěma
loupežníky v Štokravě jest vsazen. Ddk. II.
76. Již (ďáblové) tě cele i s duší u peklo
vsadie. Kat. 1382. Druhá strana nemajíc kým
uručiti i dal se jeden z nich s člověkem
vaším v. Arch. I. 229. — co nač. Na první
klouče vsadíme tisíc zlatých. Shakesp. Tč.
Kela (kolik) si vsadil (peněz) na to číslo?
Us. na Mor. Tč. Hlavu na to vsadím, že je
to pravda. Us. Šd. — co jak. Náš služebník
kdy žaloval na toho zloděje, ješče ho na
řetěz vsadili a do třetího dne drželi. Sl. let.
160. — koho kam proč. Herodes popadl
jest Jana a svázal a vsadil ho do žaláře
pro Erodias, ženu bratra svého (Mat. 14).
Hus II. 15. V-la jsem růži k své libosti.
Er. P. 150. Vsadil jsem jej k žádosti jich.
NB. Tč. Husa u vězení vsadil papež nám
na hanbu. Žb. — co kam čím. Císař v-dil
na hlavu jeho vlastní rukou korunu krá-
lovskou. Ddk. II. 306. — že. Dám se v-ti
(= vsadím se), že to tak nedopadne. Us.
u Rychn.

Vsadné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk.,
Šm.

Vsadní plat = vsadné. Šm.

Vsadník, a, m. = osadník. Veleš.

Vsadný hřeben, der Steckkamm. Dch.

Vsádzati = vsázeti, vz Vsaditi. Na Slov.

Vsádzka, y, f. = vsázka, der Einsatz. Na
Slov. Ssk.

Vsah, u, m. = vsazení, das Eingreifen,
Hineinlangen. — V. = rozsah, intensita. Hk.

Vsáhnouti, nul, ut, utí; (zastr. vsahu),
vsáhl, žen, ení; vsáhati, vsahovati, eingrei-
fen. — kam (nač, do čeho, v co). Rk.
Vsáhl mi v mé dědictví. Půh. I. 365. V-ti
v něčí právo. Šp. To vsahá do mého oboru.
Na Mor. Tč. — čím kam: rukou do putny.
Us. Tč.

Vsáhnutí, n., der Eingriff. Opovážlivé
v. ve práva něčí. Us. Dch.



	845

	Vsadění, n. = vsazení. Na Slov. Vsaděný; -en, a, o =vsazený. Na Slov. Vsaditel, e, m. = kdo vsadil, der Ein- setzer. Vsaditelka, y, vsaditelkyně, ě, f., die Einsetzerin. Vsaditi, vsaď, dě (íc), il, zen, ení; vsázeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vsazovati, vsází- váti = v něco, do něčeho saditi, ein-, hinein- setzen; vzhůru saditi, auf etwas setzen, auf- setzen; umístiti, dáti, vpraviti, wohin bringen, einsetzen. Jg. — abs. Vsaď, vyhráš snaď. Pořek. Vrů., Šd. — co, koho. V. hus (za- číti ji krmiti na zabití). Us. Bkř. Už jsem chléb vsadil. Us. Šd. Tu (purkrabí) oba vsadil. Arch. I. 179. Přikazujemť, abyste jej hned kázali v. Ib. V. 306. Jak jednú rýčem zaryla, hned tam jablunku vsadila. Sš. P. 435. Vra- žedlníka v. NB. Tč. 75., 85. V. zuby, okno, záplatu, mezník, Us., peníze, D., spodek (ve mlýně s, zasaditi). Vys. — co komu: zuby. Us. V. někomu facku. Us. Sd. Tak ti jednu vsadím! Us. Šd. — co, koho kam (do čeho, nač, v co, mezi co, ke komu, za co): do vozu, do postele, Ros., do ža- láře, do vězení, V., D., do věže, V.; stromy do země, chléb do peci, Us., kámen do zlata, D., Ml., provolání do novin (lépe: vložiti, vkládati). Bs. Dal v. do vězení některé utrechtejře: v Praze do železné klece. Dač. I. 58., 84. A fojt vsadil jej do klády. NB. Tč. 6., Půh. I. 186. Aby svědomí její, kteréž se po súdě dalo, k její při bylo vsazeno (přiloženo). NB. Tč. 268. Kázal mne do šerhovny v. BN. A kteréhožkolivěk člověka řádného do toho domu vsadíme, ten té svo- body také požívati má. List z r. 1447. Co s tou krví dělala? do zahrádky vsadila. Sš. P. 49. V-li do soudu zemského Albrechta z Aušavy. Let. 291. Seménko, by i do zlata bylo vsazeno, nebude-li do země vsáto, žád- ného užitku nepřinese; Vsazen byl do vě- zenie v panskú kázeň. BR. II. 58. a., Arch. III. 315. (Šd. ). Do soudu vsazen býti má. VI. zř. 390., Zř. F. I. A. XI. Jestliže by ho chtěli na který úřad městský v. Václ. III., Zř. F. I. A. XXVIII. V. někoho v úřad, O. z D., ve vazbu. Zř. F. I. U. XVI. V. ně- koho na koně. V. V. někoho na kůň, na zajíce (rozhorliti). Č. Na úřad, na království. V. Vsadil Janka na koníka (rozhorliti). Prov. V. koho na koho = štváti. L. Vítězitele jim na hlavu vsadí. Aesop. Někoho na soudnou stolici v. Us. Dch. Je-li některý chlapec špinavý, říká se mu: Na co, Juško, aby sis tak vsadil řepu na krk (na nohy atd. ), ujala by se ti. Us. na Mor. Hrb. Dal ho jíti a v nějaký dle jména neznámý zámek vsaditi. Ddk. II. 430. V. na ohnivý kuoň, Výb. II. 72., na kolesě, Dal. 79., na úřad. Václ. III. Jdi k pravoučcóm neb k juristám, ať oni nějaký klobúček na ně vsadie, jímž by před Bohem ten hřiech přikryli; Julianus po- běhlec, jehož čert byl na ciesařstvie vsadil; Šalomún na jeho místo vsadil Sadocha; Čert ji na papežovo miesto a jejie frejéř vsadil, že byla učená. Hus I. 101., 180., 465., II. 30. (Tč. ). Císař žádal od nich, aby král jejich vsadil se v jeho věci a byl mu postaten v jeho potřebách. Pal. Dj. IV. 2. 87. V. koho	v olej vrúcí. Výb. II. 1. Protož, milý pane, rač se v to ještě v. a jim psáti, aby v tom pracovali. Arch. II. 411. Sv. Blažeje súdce v žalář vsadil. Pass. 204. Kázal ji v temný žalář v. Pass. mus. 319 Kázal jeho vsaditi v kládu, ve lvovú rokli. BO. Bude hanba veliká od přátel a budú mě kleti a potom vsadie mě v žalář; Mluvil-liby nepokorně, ale v. jeho v kládu, aby přišel k sobě a pokořil sě. Hus I. 268., III. 195. (Tč. ). Oba k sobě črt v peklo vsadí. Hr. rk. 273. Vsaď mu jednu (za ucho). Us. Šd. Své věrné s sebou do své radosti pobéře a jako za svůj stůl vsadí. BR. II. 250. b. V. někoho v kúpiel, Sal., ve vazbu, D., u věž, Dal. 103., v důstojenství. Martim. V. někoho mezi vězně. Us., D. — se s kým oč. Oč se vsadíme? Us. Vsadil bych o nevím co. Us. Vsadil se s ním o zlatku. Us., Rk. — co kdy: ve hře. J. tr. — kde. V. stromy v zahradě. Us. Dřevo v. podlé běhóv vod- ných. Ž. wit. 1. 3. Břetislav jatého bratrance mimo zemi dal v. a střežiti. Ddk. II. 303. Vzal jemu dělníka pro zlodějstvie a toho doma u sebe vsadil. Arch. III. 37. Vsadil jej v Praze. Us. Přepis zohledal sem, v němžto smlúva jest vsazena. Arch. II. 34. (Šd. ). — co s kým kam, kde. Společně s dvěma loupežníky v Štokravě jest vsazen. Ddk. II. 76. Již (ďáblové) tě cele i s duší u peklo vsadie. Kat. 1382. Druhá strana nemajíc kým uručiti i dal se jeden z nich s člověkem vaším v. Arch. I. 229. — co nač. Na první klouče vsadíme tisíc zlatých. Shakesp. Tč. Kela (kolik) si vsadil (peněz) na to číslo? Us. na Mor. Tč. Hlavu na to vsadím, že je to pravda. Us. Šd. — co jak. Náš služebník kdy žaloval na toho zloděje, ješče ho na řetěz vsadili a do třetího dne drželi. Sl. let. 160. — koho kam proč. Herodes popadl jest Jana a svázal a vsadil ho do žaláře pro Erodias, ženu bratra svého (Mat. 14). Hus II. 15. V-la jsem růži k své libosti. Er. P. 150. Vsadil jsem jej k žádosti jich. NB. Tč. Husa u vězení vsadil papež nám na hanbu. Žb. — co kam čím. Císař v-dil na hlavu jeho vlastní rukou korunu krá- lovskou. Ddk. II. 306. — že. Dám se v-ti (= vsadím se), že to tak nedopadne. Us. u Rychn. Vsadné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk., Šm. Vsadní plat = vsadné. Šm. Vsadník, a, m. = osadník. Veleš. Vsadný hřeben, der Steckkamm. Dch. Vsádzati = vsázeti, vz Vsaditi. Na Slov. Vsádzka, y, f. = vsázka, der Einsatz. Na Slov. Ssk. Vsah, u, m. = vsazení, das Eingreifen, Hineinlangen. — V. = rozsah, intensita. Hk. Vsáhnouti, nul, ut, utí; (zastr. vsahu), vsáhl, žen, ení; vsáhati, vsahovati, eingrei- fen. — kam (nač, do čeho, v co). Rk. Vsáhl mi v mé dědictví. Půh. I. 365. V-ti v něčí právo. Šp. To vsahá do mého oboru. Na Mor. Tč. — čím kam: rukou do putny. Us. Tč. Vsáhnutí, n., der Eingriff. Opovážlivé v. ve práva něčí. Us. Dch.