sb157-05 0..8296

846

Vsák, a, m., der Dorfbewohner. Ros.

Vsákati, vz Vsáknouti.

Vsáklý = co se vsáklo, was sich einge-
zogen hat. V. voda. Jg. Zvyku v-ho se zba-
viti. Sš. I. 134. — kde. Déšť je už celý
v haleně vsáklý. Us. Šd.

Vsáknouti, knul a kl, utí; vsákati, vsa-
kovati = utéci, vpíti se, vtáhnouti se, ein-
fliessen, sich einziehen. Ve Zlínsku: vsíknúť.
Brt. — co. A ptáčátko hodné rosné perly
vsáká. Hdk. C. 248. Země vsákla tu všicku
řeku, ješto bieše saň vypustila z úst. ZN. —
kam. Voda do země vsákla. Kom. Až ta
voda vsákne do písku. Us. Tč. Zob malič-
kého ptáčka jednu (perlu vody) po druhé
vsáká v útlý krček. Hdk. — Ros. — čím
(co kam). Země vsákne vodou. Us. u Uh.
Hrad. Tč. Ešte jedno polúbenie, nímž duša
dušu do seba vsiakla. Lipa 316. — se.
Voda se vsákne. D.

Vsáknutí, n., die Imbition. V. hnojnice,
die Jauchenaufnahme. Šp.

Vsakož = však — že, zastr. Z. wit.

Vsaký = všaký, každý, všeliký, zastr. St.
skl. II. 157.

Vsátí, n., die Einsäung. Kom.

Vsatsané, obyvatelé města Vsetína a okolí.
Kda., Vck.

Vsatsko, Vsacko, a, m, okolí města
Vsetína. Vck.

Vsáti = vsíti. Slov.

Vsátý; vsát, a, o; vsatý, vsat, eingesäet.
Vz Vsíti. Vsatý snad lépe než vsátý, cf. daný.
Proch. V. vsímě. Jg. — kam: v trní. Br.
Símě boží v ně jednou vsaté. Br. Zrno vsáté
do země dobré jedno větší užitek nežli druhé
přináší. BR. II. 59. b. Semeno do země vsaté
užitek stý učinilo. Zlob. — Br. Semeno mezi
trní v. Štelc. Kúkol vsatý mezi pšenici jsú
zlý lidé mezi dobrými. Hus II. 436.

Vsávací, Saug-. V. průduchy, Saugkanäle,
síla, die Aspirationskraft, provětradlo či
ventilator, der Aspirationsventilator. Nz. lk.
Vz Ssací.

Vsávadlo, vsavadlo, a. n.. der Aspira-
tor. Nz. lk.

Vsávání, n., das Aussaugen. Soustava v.,
das Aspirationssystem. Nz. lk.

Vsazení, n,, die Einsetzung, der Einsatz.
V. chleba do peci; v. koho do vězení, do
stavu předešlého; v. stromu, peněz. D.. ka-
mene. Vz Vsaditi.

Vsazený; vsazen, a, u, eingesetzt. — kam:
do vězení, do kotla, do rybníka (ryby), Jel.,
na kůň. Jel. Kameny v zlato v-né. BO.
Vzrostla-li mocně bylina na novinu v-ná.
Ddk. II. 55. — kým. Dřevo sv. Arnulfem
v. Pass. 526. — kdy. Chléb již přede dnem
do peci v. Us. Šd. — Vz Vsaditi. — V. živnosť
(živnosť s nemovitostí spojená). radicirtes
Gewerbe. Rk.

Vsázeti, vz Vsaditi.

Vsázka, y, f., na Ostrav. vsodzka, der
Einsatz. Tč.

Vsažitosť, i, f., die Intensivität. Sš.

Vsažitý, intensiv. Bolesť Páně ovšem větši
a vsažitější byla, než... Sš. L. 186. (Hý. ).

Vsažnosť, i, f., intensio, die Intensität.
Názorlivosť jest sídlo původní v-sti a čilosti
duchovní. Mus. (Pal. ).

Vsažný, intensiv. Pal. Mus. I. b. 109.

Vsebrati, vseberu, al, án, ání, vsebírati,
wohin einsammeln. — se kam. Dievky na
Dievín sie vsebrachu. Dal. k. 9.

Vsedač, e, m., der Aufsitzer. Kón i v-če-
uvirhl u moře. Ž. wit. Moys. 1.

Vsědajúcí, zastr. = jezdec. Jir.

Vsedání, n.. das Auf-, Einsitzen. V. na
koně. Jel.

Vsedař, e, m. = vsedač. Ztluku vóz i vse-
daře jeho. BO.

Vsedati, vz Vsednouti.

Vsedě, chybně m.:. sedě, sedíc, sedíce.
Vz Vkleče.

Vsedlooký = vsedlé oči mající, hohläu-

gig. Plk.

Vsedlosť, i. t. V. kosti prsní, prohyb
der Einbug. Nz. lk.

Vsedlý, eingesessen; eingebogen. Vsedlá
kosť. — kam: na trůn v. král. Us. Tč.

Vsednouti, ul, utí; (zastr. vsésti, vsísti,
vsedu), vsedl, zení; vsedati (Ž. wit. Hab. 8. ),
vsedávati = v něco sednouti, einsetzen; dáti
se do někoho, osedlati koho, angreifen. —
abs. Vsedejte! A vsedavše hnachu do boje.
Troj. Vseda pro něco nevstati = nevážiti
si toho. V. — kam (nač, do čeho, mezi
co): na koně (na kůň). V., Ž. wit. 75. 7.
Vseda na kuoň bode jej. O 7 vstup. Št.
A když jest vstal kuoň, vseda pacholek naň
i jel k bráně. NB. Tč. 120. I vsedachu vsi
na ručie koně. Rkk. 45. Vseda na mój kóň
jediž do Prahy. Arch. I. 171. (I. 368., IV.
486. ). Viděl jsem. ano muž vsedá na kóň
na črvený. BO. Tvój list nás nalezl a my
vsedáme na vóz jedúc k testi. Arch. IV. 399.
Do lavic vsésti. Vš. Jir. 35. Vstane-li s ma-
jestátu svého král a ze súdu odejde, móž
na miesto královské najvyšší purkrabí vsésti.
Vš. Jir. 33. Dokavadž těchto časuov na nej-
vyšší stolici vsed, závírky neučinil. Hus III.
314. Na lodí. Troj. Pták leckdes na strom
vsednu. Us. Komu přeje štěstí, pomůže mu
na kůň vsésti. Prov. V. na někoho = ose-
dlati ho. Ros. V. do vozu, Ros., do sedla:
do skály = štolou do jisté hloubky přijíti.
Vys. Vsedl mezi ně. Us. Tč. — odkud
kam. S koně na koně vsedal. Er. P. 484.
A z kostela JMK. zase na kuoň vsedá, má
ode všech až do hospody provozen býti.
Arch. V. 463. Mohl bez úrazu na hřbet lva
vsiesti. Jel. Enc. m. 74. I vložili sú na ně
(na oslici a na oslíka) rúcha svá i kázachu
jemu na ně vsiesti. (Mat. 21. ). Hus II. 3. —
kam jak. Skokem na kóň v. Alx. — kam
kdy. Až by po ráně vsed na řiť. Dh.
Při pokřiku hned vsedá na koně, aby honil.
Pal. Dj. V. 2. 358. — kde kam. Já jemu
v zemi vsedl k svěcskému právu. Půh. II.
260.

Vsek, u. m., die lncision. Us. Ssk.

Vseka, y, f., das Incisum. Na Slov. Ssk.

Vsekání, n., das Hineinhauen.

Vsekaný; -án, a, o, hineingehauen.

Vsekati, vseknouti, hineinhauen, -schnei-
den. — co, koho kam (čím). Jakž je
v pleci vsěkú, vzbodú. Alx. V. v. 1800. (HP.
44. ). V. někomu šablon do hlavy. Us. Tč. —
kde. Ovesnou slámu do režné na sekačce
v. Us. Tč.



	846

	Vsák, a, m., der Dorfbewohner. Ros. Vsákati, vz Vsáknouti. Vsáklý = co se vsáklo, was sich einge- zogen hat. V. voda. Jg. Zvyku v-ho se zba- viti. Sš. I. 134. — kde. Déšť je už celý v haleně vsáklý. Us. Šd. Vsáknouti, knul a kl, utí; vsákati, vsa- kovati = utéci, vpíti se, vtáhnouti se, ein- fliessen, sich einziehen. Ve Zlínsku: vsíknúť. Brt. — co. A ptáčátko hodné rosné perly vsáká. Hdk. C. 248. Země vsákla tu všicku řeku, ješto bieše saň vypustila z úst. ZN. — kam. Voda do země vsákla. Kom. Až ta voda vsákne do písku. Us. Tč. Zob malič- kého ptáčka jednu (perlu vody) po druhé vsáká v útlý krček. Hdk. — Ros. — čím (co kam). Země vsákne vodou. Us. u Uh. Hrad. Tč. Ešte jedno polúbenie, nímž duša dušu do seba vsiakla. Lipa 316. — se. Voda se vsákne. D. Vsáknutí, n., die Imbition. V. hnojnice, die Jauchenaufnahme. Šp. Vsakož = však — že, zastr. Z. wit. Vsaký = všaký, každý, všeliký, zastr. St. skl. II. 157. Vsátí, n., die Einsäung. Kom. Vsatsané, obyvatelé města Vsetína a okolí. Kda., Vck. Vsatsko, Vsacko, a, m, okolí města Vsetína. Vck. Vsáti = vsíti. Slov. Vsátý; vsát, a, o; vsatý, vsat, eingesäet. Vz Vsíti. Vsatý snad lépe než vsátý, cf. daný. Proch. V. vsímě. Jg. — kam: v trní. Br. Símě boží v ně jednou vsaté. Br. Zrno vsáté do země dobré jedno větší užitek nežli druhé přináší. BR. II. 59. b. Semeno do země vsaté užitek stý učinilo. Zlob. — Br. Semeno mezi trní v. Štelc. Kúkol vsatý mezi pšenici jsú zlý lidé mezi dobrými. Hus II. 436. Vsávací, Saug-. V. průduchy, Saugkanäle, síla, die Aspirationskraft, provětradlo či ventilator, der Aspirationsventilator. Nz. lk. Vz Ssací. Vsávadlo, vsavadlo, a. n.. der Aspira- tor. Nz. lk. Vsávání, n., das Aussaugen. Soustava v., das Aspirationssystem. Nz. lk. Vsazení, n,, die Einsetzung, der Einsatz. V. chleba do peci; v. koho do vězení, do stavu předešlého; v. stromu, peněz. D.. ka- mene. Vz Vsaditi. Vsazený; vsazen, a, u, eingesetzt. — kam: do vězení, do kotla, do rybníka (ryby), Jel., na kůň. Jel. Kameny v zlato v-né. BO. Vzrostla-li mocně bylina na novinu v-ná. Ddk. II. 55. — kým. Dřevo sv. Arnulfem v. Pass. 526. — kdy. Chléb již přede dnem do peci v. Us. Šd. — Vz Vsaditi. — V. živnosť (živnosť s nemovitostí spojená). radicirtes Gewerbe. Rk. Vsázeti, vz Vsaditi. Vsázka, y, f., na Ostrav. vsodzka, der Einsatz. Tč. Vsažitosť, i, f., die Intensivität. Sš. Vsažitý, intensiv. Bolesť Páně ovšem větši a vsažitější byla, než... Sš. L. 186. (Hý. ). Vsažnosť, i, f., intensio, die Intensität. Názorlivosť jest sídlo původní v-sti a čilosti duchovní. Mus. (Pal. ).	Vsažný, intensiv. Pal. Mus. I. b. 109. Vsebrati, vseberu, al, án, ání, vsebírati, wohin einsammeln. — se kam. Dievky na Dievín sie vsebrachu. Dal. k. 9. Vsedač, e, m., der Aufsitzer. Kón i v-če- uvirhl u moře. Ž. wit. Moys. 1. Vsědajúcí, zastr. = jezdec. Jir. Vsedání, n.. das Auf-, Einsitzen. V. na koně. Jel. Vsedař, e, m. = vsedač. Ztluku vóz i vse- daře jeho. BO. Vsedati, vz Vsednouti. Vsedě, chybně m.:. sedě, sedíc, sedíce. Vz Vkleče. Vsedlooký = vsedlé oči mající, hohläu- gig. Plk. Vsedlosť, i. t. V. kosti prsní, prohyb der Einbug. Nz. lk. Vsedlý, eingesessen; eingebogen. Vsedlá kosť. — kam: na trůn v. král. Us. Tč. Vsednouti, ul, utí; (zastr. vsésti, vsísti, vsedu), vsedl, zení; vsedati (Ž. wit. Hab. 8. ), vsedávati = v něco sednouti, einsetzen; dáti se do někoho, osedlati koho, angreifen. — abs. Vsedejte! A vsedavše hnachu do boje. Troj. Vseda pro něco nevstati = nevážiti si toho. V. — kam (nač, do čeho, mezi co): na koně (na kůň). V., Ž. wit. 75. 7. Vseda na kuoň bode jej. O 7 vstup. Št. A když jest vstal kuoň, vseda pacholek naň i jel k bráně. NB. Tč. 120. I vsedachu vsi na ručie koně. Rkk. 45. Vseda na mój kóň jediž do Prahy. Arch. I. 171. (I. 368., IV. 486. ). Viděl jsem. ano muž vsedá na kóň na črvený. BO. Tvój list nás nalezl a my vsedáme na vóz jedúc k testi. Arch. IV. 399. Do lavic vsésti. Vš. Jir. 35. Vstane-li s ma- jestátu svého král a ze súdu odejde, móž na miesto královské najvyšší purkrabí vsésti. Vš. Jir. 33. Dokavadž těchto časuov na nej- vyšší stolici vsed, závírky neučinil. Hus III. 314. Na lodí. Troj. Pták leckdes na strom vsednu. Us. Komu přeje štěstí, pomůže mu na kůň vsésti. Prov. V. na někoho = ose- dlati ho. Ros. V. do vozu, Ros., do sedla: do skály = štolou do jisté hloubky přijíti. Vys. Vsedl mezi ně. Us. Tč. — odkud kam. S koně na koně vsedal. Er. P. 484. A z kostela JMK. zase na kuoň vsedá, má ode všech až do hospody provozen býti. Arch. V. 463. Mohl bez úrazu na hřbet lva vsiesti. Jel. Enc. m. 74. I vložili sú na ně (na oslici a na oslíka) rúcha svá i kázachu jemu na ně vsiesti. (Mat. 21. ). Hus II. 3. — kam jak. Skokem na kóň v. Alx. — kam kdy. Až by po ráně vsed na řiť. Dh. Při pokřiku hned vsedá na koně, aby honil. Pal. Dj. V. 2. 358. — kde kam. Já jemu v zemi vsedl k svěcskému právu. Půh. II. 260. Vsek, u. m., die lncision. Us. Ssk. Vseka, y, f., das Incisum. Na Slov. Ssk. Vsekání, n., das Hineinhauen. Vsekaný; -án, a, o, hineingehauen. Vsekati, vseknouti, hineinhauen, -schnei- den. — co, koho kam (čím). Jakž je v pleci vsěkú, vzbodú. Alx. V. v. 1800. (HP. 44. ). V. někomu šablon do hlavy. Us. Tč. — kde. Ovesnou slámu do režné na sekačce v. Us. Tč.