sb157-05 0..8296

848

Vsmiešiti sě = irridere, posmívati se, ver-
lachen, verspotten, zastr. — komu. Hospodin
vsmieší sě jemu. Ž. wit. 36. 13.

Vsmieti sě, deridere, posmívati se, ver-
lachen, zastr. — komu. Ty vsmieješ sě jim.
Ž. wit. 58. 9.

Vsmrděti sě, corrumpi, stinkend werden,
zastr. Vsmrdiely sú sě jiezvy mé. Ž. wit.
37. 6.

Vsmrkuouti, knul a kl, ut, utí = smrk-
nutím do sebe vtáhnouti, in die Nase ziehen.
Ros.

Vsníti se, sich hineinträumen. Vz Sníti. —
v co. Les se vsnil v jarní chvíle. Hdk. Ls.
k. 29.

Vsobiti, il, en, ení = včiniti, vpraviti,
vtěliti, einverleiben, einfügen. — co kam
(do čeho). Krok.

Vsodzka, vz Vsázka.

Vśohnúť = vsjohnúti (s jest siplavé). Na
Ostrav. Tč.

Vsoliti, il, en, ení, einsalzen. — co kam.
Něco soli do polívky v. Na Ostrav. Tč. —
co komu: pohlavek (versetzen). Us. Kčr.,
Všk., Mtl.

Vsopati, vsupati, vz Vsoptěti, Vsupati.

Vsoptěti, ěl, ění, vsoptívati, vsoptovati.
Vz Soptěti. Pavel vdýchal, vsupal, vsoptel,
vsoptíval či vsoptoval na učeníky (ť, u7tvéo>).
Sš. Sk. 107. (Hý. ).

Vsosati, einsaugen. — co kam: do sebe.
U Uh. Hrad. Tč.

Vsotiti, il, cen, ení; vsáceti, el, en, ení =
vstrčiti, hineinstossen, -stecken. — co kam:
prst do úst. Baiz. 15.

Vsoukati, vsoukávati = soukáním vpraviti,
hineinspinnen, -drehen, -spulen; vtáhnouti,
hineinziehen, nach und nach verschlucken. —
co, se kam. Jitrnici do sebe v. Us. Již to
do sebe vsoukal (snědl). Us. V. se do díry.
D. V. niti do cévky. Us. Tč. Do mluvy
vsoukávati se počnou nesmysly. Kos. Ol. I.
179. —co odkud kam. Všecky buchty
z talíře do sebe vsoukal. Us. Šd. — kam
jak. Na sebe tak libě fofrují, jakoby se
s paní Favorínou po nitce do sebe v. chtěli.
Jir. Ves. čt. 383. — čeho kam. Svých ru-
kávov vzhoru vsuče. Kat. 2404.

Vsouklina, y, f. = volvulus, ileus, in-
vaginatio, vpouzdření střeva. Vz Čs. lk. II.
31., 57., Vsouklý.

Vsouklý. V. seškrcené střevo. Čs. lk. I.
209. Cf. Vsouklina.

Vsouti, vsuji, vsuj, vsuje, ul, ut, utí,
vsouvati, einschütten, einschieben, einschal-
ten. — co. (Vsuvné) e vsouváme tam, kde
by jinak skupenina souhlásek byla nevy-
slovitelna neb neoblíbena. Bž. 36. Jiní ne
jeden docelek a doplněk vsouvajíce skládají
věty. Sš. II. 160. (Hý. ). — co kam. Ořechy
na řešata v. Ms. o Štěp. Vsuli popel na své
hlavy. ZN. V. něco do něčeho. Us. Tč. Své
voje vsouval již v země polské. Kká. Td.
183. A myšlénku tu vsul v řeč svoji. Sš.
II. 162. — kam jak. Do řady po dvou
členech v. Šim. 165. — kde proč. V geni-
tivě vsouvá se k odstranění nelibých sku-
penin na konci pohyblivé aneb vsuvné e,
jako: služba — služeb. Zk. Ml. 3 9.

Vsouvací, Einschaltungs-, epenthetisch.
Nz.

Vsouvání, n., die Einschiebung, Ein-
schaltung. V. jest vkládání hlásek do neob-
líbených skupenin souhlásek. Bn. V-ním
snaží se slovanština neoblíbené, drsné a ne-
pohodlné skupeniny souhlásek jemnějšími
učiniti a přibírá k tomu konci buď samo-
hlásky pohybné neb stálé, buď souhlásky.
O pohybných samohláskách jsme již mluvili.
Ze stálých pak zvl. ruské o a e povšimnutí
zasluhuje, jímž se dvoučlenné skupeniny
s l, r na druhém místě rozvádějí: hlava,
rus. gołova, hrad, rus. gorod, pléna — pe-
lena, břeh — bereg. Mnohem četnější jsou
případy, kdy vsutím některé souhlásky nové
skupeniny vznikají: nazhlas, brablena, letoj-
šek, kolémbat sa, kolembač, handrlák, mňásť
(másti). Na Mor. Brt. v Mtc. 1878. 6. Vz
L, N, S, Z, Ž, D, T, K, P, Bž. 48., 49., Vm.
38., Mus. 1867. str. 271., Ht., Přisouvání,
Vsuvka. — V. dnů přestupných (interka-
lace). Stč. Zmp. 127. V. (interpolatio) no-
vých členů mezi dané členy posloupnosti
arithmetické. Šim. 165. Ďábel v-ním svojím
působí. Sš. II. 93. (Hý. ).

Vsouvnouti = vsunouti. Šm.

Vsouvnutí, n., die Invagination. V-ti
střeva. Nz. lk.

Vsouvnutý, involvirt, invaginirt. Šm.

Vspílati = vlíti. — co kam. Nebo lidé
duchovní všecky své bludy vspielají v ten
lid. Chč. P. 21. b. Vz Hlm. 20.

Vspínati, vz Vzpínati.

Vspírati, vz Vzpírati.

Vspod = v spod, ve spod, unten. Zlob.

Vspodejmouti, vz Vzpodejmouti.

Vsrdečněti, ěl, ění, gemütlich, herzlich
werden. Mus. XI. 424.

Vsrknouti, knul a kl, ut, utí; vsrkati,
vsrkovati = vsrkna vpíti, einsaugen, ein-
schlürfen. Jg. — co kam: vodu do sebe v.
Šf. — co odkud. Řeřicha vlhkosť ze země
vsrká. Šf. — co jak. Přes stéblo pivo do
sebe vsrkej a hned se opiješ. Na Ostrav. Tč.

Vsrknutí, n., die Einsaugung.

Vsrknutý; -ut, a, o, eingesaugt.

Vssání, n., die Einsaugung. V. třísloviny,
das Aufsaugen des Gerberstoffes. Šp.

Vssáti (u Opavy: vcicat, Klš. ), vssaji a
vssu, ál a al, án, ání, vssávati = vpíti vssaje,
einsaugen. D. — co kam (do čeho). Rk.

Vssatý; -at, a, o, eingesogen. V. voda.
Šp.

Vssavadlo, a, n., das Einsaugungsmittel.
Šm.

Vssavosť, i, f. = způsobilosť ku vssávání,
die Einsaugungsfähigkeit. Šp.

Vssavý, einsaugungsfähig. Us.

Vssednouti, sich Hineinsetzen. — kam.
Já jemu dobře k svěckému právu vssedl.
Půh. II. 261. (Tč. ).

Vstah, vz Vztah.

Vstáhnouti atd., vz Vztáhnouti.

Vstachu, zastr. = vstali. Kat.

Vstaj, e, m. = vstání. V protivě pádu
a vstaje pronáší Simon určení Páně pro jiné.
Sš.

Vstalec, lce, m., der Aufwiegier. Šm.

Vstaloš, e, m., starma (ryba), zastr. Rozk.