sb157-05 0..8296

850

Ten dnes levou nohou (na ruby) vstal (vz
Mrzutý, Nevrlý). Č. Prach sloupem vstává.
Brt. lustr. 16. Vlasy důpkom vstávají. Na
Slov. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad
kopie. Výb. I. 37., Rkk. 37. Kdo vstává
ráno po levém boku, bude míti toho dne
neštěstí. Na Mor. Valaš. Vck. Takým omyl-
ným vzkřiešením vstávají ti, kteříž podlé
domnění babinského mnie, by hřiechóv byli
prázdni, když sě zpoviedají, ale z úmyslu
hřiechu nevypustie. Hus 11. 142. Vzhůru
řiťú vstává. Mor. Šd. A Duns Scotus tomu
učil, že veškery ženy vstanou v mužském
pohlaví. Sš. II. 116. V. proti někomu s ve-
likú ctiú. Dal. 49. — kdy. Se sluncem v-vá.
Os., Jv. V. na úsvitě. Aqu. V. o 4 hodinách,
ve 4 hodiny. Us. Já vstávám raníčko za sví-
tání. Er. P. 210 Ráno vstala před sluncem.
Sá. Vím, že vstane při vzkříšení v poslední
den. Sš. J. 186. (Hý. ). Ty ráno spáváš, já
přede dnem vstávám. Pal. Dj. III. 3. 265.
Mlč, matičko, mlč a neplač, šak já vstanu třetí
den zas. Sš. P. 50. Jak v nedělú ráno stala,
na ulici umetala. Sš. P. 792. Nedovoľ deťom
ráno hore chrbátom vstávať (na Mor.: vzhůru
řiťú. Šd. ). Dbš. Obyč. 6. Z rána. Us. Vstalť
jest této chvíle. — odkud jak, k čemu,
nač, v čem, kdy. Dvěma způsobama vstá-
váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na-
ději a nádbě dle těla. Sš II. 213. Vstane
z mrtvých božskú mocí. Hr. rk. 165. Kdož
vstane od stolu s touž chutí, s kterouž
k jídlu sedl? Shakesp. Tč. Musie všichni
svými tělu z mrtvých v. Kat. 57., 2014. Vstal
jest Bóh z mrtvých svú mocí. Hus II. 132.
V. k soudu z mrtvých. Kat. 2067. Aby jeho
pomocí vstali z hřiechóv k milosti a k spa-
sení. Hus II. 25. Dyž se ho dosť nabily, do
jámy ho shodily a z tej jámy on ubohý
nemohl vstáť na nohy. Sš. P. 688. Neb když
v něm (v Kristu) z mrtvých vstaneme, takéž
v něm kralovati budeme. Hus l. 323. Prve
nežli páni ze soudu vstanou. Nál. 159. Třetí
den z mrtvých vstal. Hr. rk. 87. Všichni
z mrtvých vstanú v den súdný. Anth. I. 48.
A když ho zbičují, zabijí ho a den třetí
z mrtvých vstane (Luk. 18. ); Lazar po čtyřech
dnech vstal z mrtvých. Hus II. 77., 356.
(Tč. ). Že při vzkřesu z mrtvých všichni
v tom věku vstaneme. Sš. 11. 117. Nébrž
také podlé žalmu za noci vstávali křesťané.
Sš. Sk. 118., 62., 164, 36. Dřiev ve třech
dnech na vojnu vstaniechu. Dal, (Šd. ). —
proč. Vlasy mi vstávaly hrůzou. Jg. I. 126.
Vstachu voje na kniežecie slova. Rkk. 16.
Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu
pro mdlobu. Er. P. 470. Nač bych já ti
k vůli stávala, svou postelku barouchala?
Sš. P. 218. Ve jménu Jesu Krista vstaň
a choď. Sš. Sk. 35., 37. Seda by pro to
nevstal (neváží sobě toho). V. — zač. Já
bych za to sedna nevstal. Vz Nepatrný. D.,
Lb. — kam. Ráno vstaňme do vinice (Pís.
Šal. 7. 12. ). Hus III. 90. — s kým (kdy).
Mužie ninivetští vstanú v súdný den s ná-
rodem tiemto, to věz s kněžským a s zá-
konnickým a odsúdie je. Hus I. 195. Aj že
s Bohem vstali sú lidé, vieme. Hus II. 134.
Patnáct krejcarů s ním vstává (= má 15 kr.
denně). V Kunv. Msk. — s adv. (kdy, jak

atd. ). Kto včas ráno vstáva, toho pán Boh
požehnáva. Mt. S. I. 126. Kdo časně vstává,
Bůh mu žehnává. Hrš. Záhy vstávej, příklad
dávej. Tč. Ráno vstává, koňům dává v ja-
borovém lísku. Sš. P. 753. Vstaň, ovčáčku,
časně vzhůru, nežli bude svítati. Slez. Šd.
Nechce se mu ráno vstávati. Dch. Já sem
nezaspala, já sem skoro stala. Sš. P. 558.
Lehce lehce, lehce vstane (o nemajícím sta-
rostí). Us. Dch. Jdi skoro spat, ať skoro
staneš. Mor. Šd. Když matička ráno vstala,
hned nevěstu fackovala; Vstaň Aničko, hore
(vzhůru), vstaň srdečko moje; Stávej, starý,
stávej hore, kdosi u naší dcery je; Dcera
ráno stanula, matka se jí pytala: Dcero,
dcero, dcero ma, s kym si to tam buřila?;
Zvolila sem sobě to švarné pachole, keré
ráno stává, vraným koňom dává; Teprův
mně chceš ovsa dávat, když nemožu hore
stávat; Uvidíš u nás, co dělávám, že ráno
stávám, kravičkám dávám, na trávu chodi-
vávám; Já ráno stávám, malenkám (kravič-
kám) dávám, kúdélenku přádávám. Sš. P.
138., 155., 167., 345., 454., 531., 540. (Tč. ).
Kdo pozdě vstává, celý den poklusává
a sotva do noci dohoní, co zanedbal. Kmp.
V čile vstav. Kat. 1049. Z mrtvých vstal
Kristus právě brzce. Hus II. 439. Je-li jasno,
záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej. Č.
M. Kdo nerád stává, utre si ústa. Mt. S.
Kdo ráno vstává, tomu pán Bůh dává; kdo
dlouho líhá, tomu ubíhá. Prov. Tč., D. Kdo
se lení časně ráno vstáti, zřídka k lůžku
spokojen se vrátí. Vz Lenosť. Lb. — Vz
Spona.

Vstava, y, f. = sinus v mth. Jdč. III. 11.

Vstavač (později vstaváč), e. vstaváček,
čku, m., rostlina, orchis, das Knabenkraut,
die Ragwurz. Kom. V. obecný, o. morio,
bahní, o. palustris, samčí, o. mascula, bledý,
o. pallens, bezový, orchis sambucina, drobno-
listenný, o. militaris, hnědý, o. fusca, šíro-
listý, o. latifolia, blamatý, o. maculata. Vz
Rstp. 1499., Kk. 134., Čl. Kv. 132., FB. 22.,
Slb. 218., Čl. 136. —137., Sbtk. 254., Mt.
S. I. 21. V. stinkový, coriophura, kulatý,
globosa, lékařský, mascula, osmahlý, ustu-
lata. Flora Presl. — V. = skočec, mládenčí
bylina, satyrium, die Fuchshoden. V VM.
nepravá glossa. Pa. — V. královský, regium
satyrium (větší; menší pětiprstice). Byl.

Vstaváčkový, Stendel-. V. smaha. Volk.

Vstavačovitý = mudaťkovitý, orchideus,
orchisartig. V. rostliny, orchideae. Vz Rstp.
1498., Kk. 132., Slb. 211., Schd. II. 272.,
S. N.

Vstávati, vz Vstáti.

Vstávavý, Aufsteh-. V. sklenice. Ck. V.
poliha, danthonia decumbens, tráva. Mt. S.
VIII. 1. 17.

Vstavek, vku, m., die Episode; das Ein-
schiebsel (v hud. ). Nz., Hd. Slova ta mají
za nějaký v. Sš. Sk. 104. (Hý. ). Vz Vstavka.

Vstavení, n. = postavení, die Stellung,
Haltung. Sv. Katerina svú ručicí na svém
čele učini drahé v. Kat. 1642. Cf. Listy
filol. 1882. 308. — V. = botka s kaší neb
mastí. Učiň koni v. ne velmi horké. Db.

Vstavený; -en, a, o = vložený, einge-
schaltet, eingestellt. Nz.