Předchozí (850)  Strana:851  Další (852) |
|
|||
851
|
|||
|
|||
Vstaviti, vstav, ve (ic), il, en, ení; vsta-
věti, vějí, ěl, ěn, ění; vstavovati, vstavívati = do něčeho postaviti, hineinsetzen o. stellen, einsetzen. Jg. — koho (na něčí místo po- staviti). Kom. — co kam (do čeho, mezi co, nač, več): víno do chladných sklepů, Kom., něco do prostředka, V., něco do ohně. Vys. V. co mezi co. V. V. korunu na hlavu. Flav. BO., Sš. Sk. 05., Ddk. II. 306. a j., Šb. Stř. II. 274. Čepec na svú hlavu v. BO. V. někomu příklady v oči. Hlas. — se jak: na hlavu. Pass. — čím co kam. Svýma rukama posvěcenýma korunu jemu na hlavu vstavil. Arch. III. 124. — co kam kde, kdy. Kliment vstavil 25. prosince králi i manželce jeho na hlavu korunu císařskou; Geisa dal sobě v Bělehradě stoličném v-ti na hlavu korunu; V neděli dal sobě a manželce své v kostele lateranském od Innocence II. ko- runu císařskou na hlavu v. Ddk. II. 159., 264., III. 52. Vstavka, y, f. = věta samostatná vlo-
žená do věty bez všelikého zevnějšího spo- jení, ein eingeschobener Satz. Neradímť, věř mně zkušenému, samoten se tam pouštěti. Zk. Věta ta by se za vstavku považovati musila; Slova:... co v-ku závorkami obej- mují. Sš. J. 23., Sk. 129. (Hý. ). Velmi za- nímavá mythologická v. (Episode). Šf. Rozpr. 1865. 112. Vstavný, eingeschoben. Vstavné d: se-
didlna, světidlna. Anth. I. 3. vyd. IV. Vsťecť sa = vztéci se. Na Slov. Bern. Vstěhování, n., das Ein-, Hineinziehen. Us.
Vstěhovati se, einziehen, einwandern. —
(s čím, s kým) kam. Se vší čeledí do cizího domu se v. Háj., Kram., Ros. V. se na koho, sich gewaltsam bei Jemandem ein- quartiren. Šd. Kn. opav. V. se do těla. Kom. V-val jsem se do domu biskupského. Dač. I. 343. Lečby se do města v-li. Arch. II. 400., Sl. let. V. 115. Vstěkati se, vz Vztekati.
Vsteklík, a, m., osob. jm. Tč.
Vsteklosť, i, f., vz Vzteklosť.
Vsteklý, vz Vzteklý.
Vstibiti, il, en, ení, vstibjati, vstibovati,
hineinstecken. — co kam: nůž do kapsy. Us. na Ostrav. Tč. Vstihnouti, hnul a hl, ut, utí, vstihovati,
eindringen, begreifen. Za právo majíce k vám pro naučení právních věcí poslati, čemužby rozumové naši v. nemohli. NB. Tč. 214. Vstirák, u, m. = útorník. der Boden-
zieher. D. Vstoje, chybně m... stoje (íc, íc). Vz
Vkleče, Slov. III. 674. Vstonati, vstonám a vstoni. Vz Stonati. —
V. = počíti stonati, rozstonati se, krank werden, stöhnen, ächzen. — čím. Když hlava vstóně mdlobú. Alx. V. v. 156. Vstonal by svým bokem. Hr. rk. 277., Výb. I. 235. Vstoupající, steigend. Nz. V. ceny Us.
Vstoupati, vz Vstoupiti.
Vstoupavý = vzestoupavý, vstávavý, auf-
steigend. Nz. V. okvětí. Rostl. Vz Jg. Vtstoupce, e, m. = dědic, nápadník, der
Anwärter, Nachfolger, Erbe. Hus. |
Vstoupení, n. Vz Vstoupiti. V. = do
vnitř stoupení, vjití, der Eintritt, Auftritt. Za v. prositi. Zříz. Ferd. V. do rady. Apol. V. do práva kupitele. D. V. do sebe, die Einkehr in sich selbst. Dch. V. do kláštera. Us. Dožádali se, aby jim v. bylo dáno přede pány. Bart. Prosili sú v. před konšely a před obce. Let. 148. A slove cizoložstvie, jako v cizie lože vstúpenie. Hus I. 197. — V. = nahoru vstoupení, die Be-, Ersteigung, das Auffahren. V. Páně; den božího v., Christi Himmelfahrt. V. Vz S. N. Boží v., ascensio domini. Na boží v. nebo na den božího v. Us. Šd. Na den v. Hus II. 141. Na nebesa v; Čas v. jeho v nebe. BR. II. 3., 236. b. (Šd. ). Nazejtří v den v. Páně zmocnili se útokem tvrze. Pal. Dj. IV. 1. 204. Prší-li na boží vstoupení, bude málo osení a píce pro dobytek. Mus. — kam: na nebe, Us., na nebesa. V. Vstoupený; -en, a, o, eingetreten. Syn
lidí řádně, poctivě a křesťansky v stav man- želský vstoupených a spolu sešlých. List z r. 1515. Mus. 1880. 490. Vstoupilý, eingetreten. — kam. Podlé
původce Krista s nebe přibylého a do nebe v-ho. Sš. 11. 52. (Hý. ). Vstoupiti, vstup, vstoupě (íc), il, en, ení;
vstoupnouti, pnul a pl, utí; vstoupati, vstu- povati = stoupiti v co, do čeho, ein-, hinein- treten; vzhůru stoupiti, steigen, in die Höhe steigen, empor steigen, aufsteigen, auffahren, hinaufsteigen, aufgehen; auf etwas treten. Jg. — abs. Vstoupiv jim zdraví vzdal. Dal. Voda vstupuje (vody přibývá). D. Barometr vstupuje. D. Vstupte! Herein! Dch. — kam (komu, do čeho, več, pod co, nač, k čemu). V. do stavu manželského. D., Ddk. III. 98., Šd. Když malý pán Ježíš do nebe vstupoval, matičku svou milou na zemi zanechal. Sš. P. 18. Vstup do sebe (zkoumej se) a uvidíš, že máš dosť výstupku; Vstup do seba, snaď uvidíš, žes příčina sám své bídě. Na Slov. Tč. V. do spolku. Us. Tč. Do stremeňa som mu vstúpil. Mt. S. I. 89. Snadno vstoupíš do dluhů. těžko pak z nich vyjdeš. Na Mor. Tč. Cera má teprv nehrubě dávno do 16. léta v-la. Žer. 315. Vstoupil do služeb knížete Vratislava; Vstupujeme do časů světoborného boje Velfovců a Ghi- bellinův; Tím také do svazku příbuzenského s Velfy byl vstoupil. Ddk. II. 277., III. 11., 127. (Tč. ). Když do brány vstupovali. Sš. Sk. 36. Tu akoby bes do neho vstúpil, začal sa obrykovať na sluhu. Dbš. Pov. I. 241. Ktožbykoli do šraňkóv vstúpil, když páni súdie... Arch. V. 16. Do nebe vstoupím. BR. II. 324. b. On (Kristus) najprvní do nebe vstúpiv potomním údóm svým královstvie nebeské otevřel. Hus III. 92. V. do zahrady, Ros., do šiku, do řeči (řeč přerušiti); Voda vstupuje do trouby; Slunce vstoupilo do znamení skopce. D. V. do chrámu, Us., do lože, Troj., do techniky, Pt., do šlépěji otce svého. Ml. Víno do hlavy mu vstoupilo. Ml. Zákon vstoupí do života, lépe: vejde ve skutek, nabude platnosti, Šb, Š. a Ž., uvede se. Brs. 3. vyd. 258. Čert v Strachkvasa vstoupil. D. V. pod střechu. D. V. někomu na nohu. Us. Vstoupilo mi to na mysl. Jel. |
||
|
|||
Předchozí (850)  Strana:851  Další (852) |