sb157-05 0..8296

851

Vstaviti, vstav, ve (ic), il, en, ení; vsta-
věti, vějí, ěl, ěn, ění; vstavovati, vstavívati =
do něčeho postaviti, hineinsetzen o. stellen,
einsetzen. Jg. — koho (na něčí místo po-
staviti). Kom. — co kam (do čeho, mezi
co, nač, več): víno do chladných sklepů,
Kom., něco do prostředka, V., něco do ohně.
Vys. V. co mezi co. V. V. korunu na hlavu.
Flav. BO., Sš. Sk. 05., Ddk. II. 306. a j.,
Šb. Stř. II. 274. Čepec na svú hlavu v. BO.
V. někomu příklady v oči. Hlas. — se jak:
na hlavu. Pass. — čím co kam. Svýma
rukama posvěcenýma korunu jemu na hlavu
vstavil. Arch. III. 124. — co kam kde, kdy.
Kliment vstavil 25. prosince králi i manželce
jeho na hlavu korunu císařskou; Geisa dal
sobě v Bělehradě stoličném v-ti na hlavu
korunu; V neděli dal sobě a manželce své
v kostele lateranském od Innocence II. ko-
runu císařskou na hlavu v. Ddk. II. 159.,
264., III. 52.

Vstavka, y, f. = věta samostatná vlo-
žená do věty bez všelikého zevnějšího spo-
jení, ein eingeschobener Satz. Neradímť, věř
mně zkušenému, samoten se tam pouštěti.
Zk. Věta ta by se za vstavku považovati
musila; Slova:... co v-ku závorkami obej-
mují. Sš. J. 23., Sk. 129. (Hý. ). Velmi za-
nímavá mythologická v. (Episode). Šf. Rozpr.
1865. 112.

Vstavný, eingeschoben. Vstavné d: se-
didlna, světidlna. Anth. I. 3. vyd. IV.
Vsťecť sa = vztéci se. Na Slov. Bern.
Vstěhování, n., das Ein-, Hineinziehen.

Us.

Vstěhovati se, einziehen, einwandern. —
(s čím, s kým) kam. Se vší čeledí do
cizího domu se v. Háj., Kram., Ros. V. se
na koho, sich gewaltsam bei Jemandem ein-
quartiren. Šd. Kn. opav. V. se do těla.
Kom. V-val jsem se do domu biskupského.
Dač. I. 343. Lečby se do města v-li. Arch.
II. 400., Sl. let. V. 115.

Vstěkati se, vz Vztekati.

Vsteklík, a, m., osob. jm. Tč.

Vsteklosť, i, f., vz Vzteklosť.

Vsteklý, vz Vzteklý.

Vstibiti, il, en, ení, vstibjati, vstibovati,
hineinstecken. — co kam: nůž do kapsy.
Us. na Ostrav. Tč.

Vstihnouti, hnul a hl, ut, utí, vstihovati,
eindringen, begreifen. Za právo majíce k vám
pro naučení právních věcí poslati, čemužby
rozumové naši v. nemohli. NB. Tč. 214.

Vstirák, u, m. = útorník. der Boden-
zieher. D.

Vstoje, chybně m... stoje (íc, íc). Vz
Vkleče, Slov. III. 674.

Vstonati, vstonám a vstoni. Vz Stonati. —
V. = počíti stonati, rozstonati se, krank
werden, stöhnen, ächzen. — čím. Když
hlava vstóně mdlobú. Alx. V. v. 156. Vstonal
by svým bokem. Hr. rk. 277., Výb. I. 235.

Vstoupající, steigend. Nz. V. ceny Us.

Vstoupati, vz Vstoupiti.

Vstoupavý = vzestoupavý, vstávavý, auf-
steigend. Nz. V. okvětí. Rostl. Vz Jg.

Vtstoupce, e, m. = dědic, nápadník, der
Anwärter, Nachfolger, Erbe. Hus.

Vstoupení, n. Vz Vstoupiti. V. = do
vnitř stoupení, vjití, der Eintritt, Auftritt.
Za v. prositi. Zříz. Ferd. V. do rady. Apol.
V. do práva kupitele. D. V. do sebe, die
Einkehr in sich selbst. Dch. V. do kláštera.
Us. Dožádali se, aby jim v. bylo dáno přede
pány. Bart. Prosili sú v. před konšely a před
obce. Let. 148. A slove cizoložstvie, jako
v cizie lože vstúpenie. Hus I. 197. — V. =
nahoru vstoupení, die Be-, Ersteigung, das
Auffahren. V. Páně; den božího v., Christi
Himmelfahrt. V. Vz S. N. Boží v., ascensio
domini. Na boží v. nebo na den božího v.
Us. Šd. Na den v. Hus II. 141. Na nebesa
v; Čas v. jeho v nebe. BR. II. 3., 236. b.
(Šd. ). Nazejtří v den v. Páně zmocnili se
útokem tvrze. Pal. Dj. IV. 1. 204. Prší-li na
boží vstoupení, bude málo osení a píce pro
dobytek. Mus. — kam: na nebe, Us., na
nebesa. V.

Vstoupený; -en, a, o, eingetreten. Syn
lidí řádně, poctivě a křesťansky v stav man-
želský vstoupených a spolu sešlých. List
z r. 1515. Mus. 1880. 490.

Vstoupilý, eingetreten. — kam. Podlé
původce Krista s nebe přibylého a do nebe
v-ho. Sš. 11. 52. (Hý. ).

Vstoupiti, vstup, vstoupě (íc), il, en, ení;
vstoupnouti, pnul a pl, utí; vstoupati, vstu-
povati = stoupiti v co, do čeho, ein-, hinein-
treten; vzhůru stoupiti, steigen, in die Höhe
steigen, empor steigen, aufsteigen, auffahren,
hinaufsteigen, aufgehen; auf etwas treten.
Jg. — abs. Vstoupiv jim zdraví vzdal. Dal.
Voda vstupuje (vody přibývá). D. Barometr
vstupuje. D. Vstupte! Herein! Dch. — kam
(komu, do čeho, več, pod co, nač,
k čemu). V. do stavu manželského. D.,
Ddk. III. 98., Šd. Když malý pán Ježíš do
nebe vstupoval, matičku svou milou na zemi
zanechal. Sš. P. 18. Vstup do sebe (zkoumej
se) a uvidíš, že máš dosť výstupku; Vstup
do seba, snaď uvidíš, žes příčina sám své
bídě. Na Slov. Tč. V. do spolku. Us. Tč.
Do stremeňa som mu vstúpil. Mt. S. I. 89.
Snadno vstoupíš do dluhů. těžko pak z nich
vyjdeš. Na Mor. Tč. Cera má teprv nehrubě
dávno do 16. léta v-la. Žer. 315. Vstoupil
do služeb knížete Vratislava; Vstupujeme
do časů světoborného boje Velfovců a Ghi-
bellinův; Tím také do svazku příbuzenského
s Velfy byl vstoupil. Ddk. II. 277., III. 11.,
127. (Tč. ). Když do brány vstupovali. Sš.
Sk. 36. Tu akoby bes do neho vstúpil, začal
sa obrykovať na sluhu. Dbš. Pov. I. 241.
Ktožbykoli do šraňkóv vstúpil, když páni
súdie... Arch. V. 16. Do nebe vstoupím. BR.
II. 324. b. On (Kristus) najprvní do nebe
vstúpiv potomním údóm svým královstvie
nebeské otevřel. Hus III. 92. V. do zahrady,
Ros., do šiku, do řeči (řeč přerušiti); Voda
vstupuje do trouby; Slunce vstoupilo do
znamení skopce. D. V. do chrámu, Us., do
lože, Troj., do techniky, Pt., do šlépěji otce
svého. Ml. Víno do hlavy mu vstoupilo. Ml.
Zákon vstoupí do života, lépe: vejde ve
skutek, nabude platnosti, Šb, Š. a Ž., uvede
se. Brs. 3. vyd. 258. Čert v Strachkvasa
vstoupil. D. V. pod střechu. D. V. někomu
na nohu. Us. Vstoupilo mi to na mysl. Jel.