sb157-05 0..8296

854

Vstřícnospeřený, gegenüber stehend ge-
fiedert, opposite pinnatus. Nz.

Vstřícný (lépe: stříčný = vstříc posta-
vený). Jg. ), oppositus, gegenständig. V. pře-
dek, protější předek, protějšek, der Gegen-
ort, v horn. Hř. V. listy. Rostl. V. listy =
dva naproti sobě v stejné výšce osy vyni-
kající. Čl. Kv. XXIX.

Vstřiecu, zastr. = vstříc.

Vstřih, u, m., der Einschnitt mit der
Schere. Šp.

Vstříhati, vz Vstříhnouti.

Vstrkati, vz Vstrčiti.

Vstříhnouti, hl, ut, utí, vstříhati, hin-
einscheren. — kam čím: nůžkami, Us.,
nožicemi. Na Ostrav. Tč.

Vstřik, u, m., das einmalige Einsprit-
zen, die Injektion. Šp. Voda vstupuje do
kondensatoru čtyřmi vstřiky. KP. V. 100.

Vstříkání, n., das Einspritzen. Voda ku
v. Šp.

Vstříknouti, knul a kl, ut, utí; vstří-
kati, vstřikovati, einspritzen, hineinspritzen,
injiciren. — co kam. Vstřikl žluč do očí
otce mého. Br. V. něco v ránu. Rk. — čím:
plácnutím na vodu atd.

Vstříknutí, n. = vstřik.

Vstřikovací, Injektions-, Einspritz-. V.
kohoutek, trouba. Šp.

Vstřikování, n., das Einspritzen, die
Injektion. V. podkožní jako lék v oční
praxi, jodu do kloubu, roztoku chininu ve
střídavce, vodíku siřičnatého, podkožní v
asphyktickém stadiu cholery, podkožní atro-
pinu při padoucnici, morfia, strychninu.
Vz Čs. Ik. III. 18., 1. 280. a. III. 299.. II.
30., V. 74., 297., IX. 85.. 100., X. 342. Lé-
čení příjice podkožním v-ním sublimatu. Ib.
X. 381.

Vstřikovati, vz Vstříknouti.

Vstrk, u, m. = rozepře, nevole, der Ha-
der, Streit. Schön., Mus. X. 209.

Vstrkati, vz Vstrčiti.

Vstrkávací šroub, die Vaterschraube. Rk

Vstrkovní, Einschieb-. Šm.

Vstrnouti, ul, utí = uváznouti, stecken
bleiben, erstarren. — kde. Šíp v kosti str-
nul. Sal. Hrot v něm vstrnuv zůstal. Troj.
413.

Vstrouhati, -hám a -ži, hej a vstruž,
-haje a -že (íc), al, án, ání; vstrouhnouti,
hnul a hl, ut, utí; vstruhovati, einschaben.
— co kam. Vstruž v to mýdlo. Jád. —
čím.

Vstrpy, dle Dolany, ves u Vodňan. Tk.
III. 37.

Vstruh, u, m. = pstruh, die Forelle.
Děkuji JMti dobrých těch vstruhóv. Arch.
II. 411, 424.

Vstuha, y, f., lia, oblek. Rozk. Vyznali
kožišníci a pasieři, že sú měšečníci zdejší
vstuhy svobodně prodávali i barvili sobě
i týmž kožišníkuom od časuov krále Vá-
clava. Záp. měst. 1453. Vz Vstuhař.

Vstuhař, e, m. = stuhař, kdo stouhy
neb vstuhy dělá. Petra vstuhaře. Záp. měst.
1447.

Vstuhy, dle Dolany, byly vsi v Budě-
jovsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 579.

Vstup, u, m. = vstoupení, der Eintritt.
Místo vstupu, der Eintrittspunkt; v. nahoru,
das Aufsteigen. Nepřemožitelný byl v. do
země české; Zabránil pomocem válečným
v. do Slezka; Přepadl hrad Kladsko, do
kteréhož mu vstupu bráněno. Ddk. II. 80.,
354., 435. (Tč. ). — V. = úvod, počátek, der
Eingang, die Vorrede, Einleitung. Šf. I (ani)
vstupu k řeči nestrpě. Ráj.

Vstupadlo, a, n. = náčiní ku vstoupání,
die Eintrittseinrichtung, der Eintrittsort. Us.
V-dlem ne vzchodem purpurovým přijíti
musie ku odpočívadlu zlatému; Odpočí-
vadlo zlaté znamená sě věčný život, kterýž
sě svatým zde slibuje, k němuž jest v. pur-
purové t. Kristovo umučenie. Hus III. 40,
(Tč. ).

Vstupárna, y, f., der Eintrittsort, die
Eintritts-, Einsteighalle. Šp. Vz Vstupadlo.

Vstúpati atd., vz Vstoupiti atd.

Vstupce, e, m., der Nachfolger, Erbe.
Pakli dcerky nebude mieti, ale bude mieti
vstupce v dědictvie bratři svú. Hus III. 194.

Vstupeň, pně, m. = stupeň. Št.

Vstupenka, y, f., die Eintrittskarte. Us.
Šd.

Vstupné, vz Vstupný.

Vstupní, Eingangs-, Einsteig- atd. V.
pochod, der Eröffnungsmarsch, lístek, die
Einlass-, Eintrittskarte, zpěv, Eingangsge-
sang, Dch., šachta, der Einsteigschacht,
Steigeschacht. Zpr. arch. VIII. 60., XII. 22.
Vz Vstupný.

Vstupníci, pl., m., die Aseendenten. Rk.

Vstupný, progressiv; opak: sestupný.
Návod v., který od nejvzdálenějších důvodů
k nejbližším pokračuje. Marek. Vz Vstupní.
— Vstupné, ého, n., dle Nové = plat za
vstup, das Eintrittsgeld. Vstupného jest 20
krejcarův. V. činí 20 kr. V. do řím. a řec.
divadel. Vz Vlšk. 353.

Vstupovací, Steige-. V. kolečko, das
Steigerad. D.

Vstupování, n., das Eintreten, der Ein-
tritt. Odkudž obyčej vzešel při v. líbati
práh. Ddk. III. 3. V. = vzhůru jití,
die Auffahrt. D.

Vstupovati, vz Vstoupiti.

Vstupující, der Eintretende. Aggregáty
o jednom kořenu pořádají se dle v-cích
mocností téhož kořene; V. řada, jejíž čle-
nové po sobě jdoucí rostou; Řada v. a pa-
dající dle toho, zdali členy po sobě jdoucí
rostou neb klesají; Činitele dle v-cích mo-
cností veličiny některé spořádati. Šm. 31.,
104., 185. — Vstupující dolů, šp. m.: se-
stupující. Vz Slov. II. 703.

Vstvořiti = vetvořiti. Na Slov.
Vstyčiti, vz Vztyčiti.

Vstyd, u, m. = styd, stud, Scham, f. Ne-
máš žádného vstydu. Na Ostrav. a Slov.
Tč.

Vstyditi se = styděti se, sich schämen.
Na Slov. Tč. — abs. Když ťa nviďá pra-
covať, budú sa vstydiť. Tč. — zač. Za
vlastní chválu sa každý vstydí. Tč.

Vstychati se = ostýchati se, sich scheuen,
fürchten, zastr. — se čeho. Všech se vsty-
chají. O 7. vstup. — s inft. Pass.