Předchozí (853)  Strana:854  Další (855) |
|
|||
854
|
|||
|
|||
Vstřícnospeřený, gegenüber stehend ge-
fiedert, opposite pinnatus. Nz. Vstřícný (lépe: stříčný = vstříc posta-
vený). Jg. ), oppositus, gegenständig. V. pře- dek, protější předek, protějšek, der Gegen- ort, v horn. Hř. V. listy. Rostl. V. listy = dva naproti sobě v stejné výšce osy vyni- kající. Čl. Kv. XXIX. Vstřiecu, zastr. = vstříc.
Vstřih, u, m., der Einschnitt mit der
Schere. Šp. Vstříhati, vz Vstříhnouti.
Vstrkati, vz Vstrčiti.
Vstříhnouti, hl, ut, utí, vstříhati, hin-
einscheren. — kam čím: nůžkami, Us., nožicemi. Na Ostrav. Tč. Vstřik, u, m., das einmalige Einsprit-
zen, die Injektion. Šp. Voda vstupuje do kondensatoru čtyřmi vstřiky. KP. V. 100. Vstříkání, n., das Einspritzen. Voda ku
v. Šp. Vstříknouti, knul a kl, ut, utí; vstří-
kati, vstřikovati, einspritzen, hineinspritzen, injiciren. — co kam. Vstřikl žluč do očí otce mého. Br. V. něco v ránu. Rk. — čím: plácnutím na vodu atd. Vstříknutí, n. = vstřik.
Vstřikovací, Injektions-, Einspritz-. V.
kohoutek, trouba. Šp. Vstřikování, n., das Einspritzen, die
Injektion. V. podkožní jako lék v oční praxi, jodu do kloubu, roztoku chininu ve střídavce, vodíku siřičnatého, podkožní v asphyktickém stadiu cholery, podkožní atro- pinu při padoucnici, morfia, strychninu. Vz Čs. Ik. III. 18., 1. 280. a. III. 299.. II. 30., V. 74., 297., IX. 85.. 100., X. 342. Lé- čení příjice podkožním v-ním sublimatu. Ib. X. 381. Vstřikovati, vz Vstříknouti.
Vstrk, u, m. = rozepře, nevole, der Ha-
der, Streit. Schön., Mus. X. 209. Vstrkati, vz Vstrčiti.
Vstrkávací šroub, die Vaterschraube. Rk
Vstrkovní, Einschieb-. Šm.
Vstrnouti, ul, utí = uváznouti, stecken
bleiben, erstarren. — kde. Šíp v kosti str- nul. Sal. Hrot v něm vstrnuv zůstal. Troj. 413. Vstrouhati, -hám a -ži, hej a vstruž,
-haje a -že (íc), al, án, ání; vstrouhnouti, hnul a hl, ut, utí; vstruhovati, einschaben. — co kam. Vstruž v to mýdlo. Jád. — čím. Vstrpy, dle Dolany, ves u Vodňan. Tk.
III. 37. Vstruh, u, m. = pstruh, die Forelle.
Děkuji JMti dobrých těch vstruhóv. Arch. II. 411, 424. Vstuha, y, f., lia, oblek. Rozk. Vyznali
kožišníci a pasieři, že sú měšečníci zdejší vstuhy svobodně prodávali i barvili sobě i týmž kožišníkuom od časuov krále Vá- clava. Záp. měst. 1453. Vz Vstuhař. Vstuhař, e, m. = stuhař, kdo stouhy
neb vstuhy dělá. Petra vstuhaře. Záp. měst. 1447. Vstuhy, dle Dolany, byly vsi v Budě-
jovsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 579. |
Vstup, u, m. = vstoupení, der Eintritt.
Místo vstupu, der Eintrittspunkt; v. nahoru, das Aufsteigen. Nepřemožitelný byl v. do země české; Zabránil pomocem válečným v. do Slezka; Přepadl hrad Kladsko, do kteréhož mu vstupu bráněno. Ddk. II. 80., 354., 435. (Tč. ). — V. = úvod, počátek, der Eingang, die Vorrede, Einleitung. Šf. I (ani) vstupu k řeči nestrpě. Ráj. Vstupadlo, a, n. = náčiní ku vstoupání,
die Eintrittseinrichtung, der Eintrittsort. Us. V-dlem ne vzchodem purpurovým přijíti musie ku odpočívadlu zlatému; Odpočí- vadlo zlaté znamená sě věčný život, kterýž sě svatým zde slibuje, k němuž jest v. pur- purové t. Kristovo umučenie. Hus III. 40, (Tč. ). Vstupárna, y, f., der Eintrittsort, die
Eintritts-, Einsteighalle. Šp. Vz Vstupadlo. Vstúpati atd., vz Vstoupiti atd.
Vstupce, e, m., der Nachfolger, Erbe.
Pakli dcerky nebude mieti, ale bude mieti vstupce v dědictvie bratři svú. Hus III. 194. Vstupeň, pně, m. = stupeň. Št.
Vstupenka, y, f., die Eintrittskarte. Us.
Šd. Vstupné, vz Vstupný.
Vstupní, Eingangs-, Einsteig- atd. V.
pochod, der Eröffnungsmarsch, lístek, die Einlass-, Eintrittskarte, zpěv, Eingangsge- sang, Dch., šachta, der Einsteigschacht, Steigeschacht. Zpr. arch. VIII. 60., XII. 22. Vz Vstupný. Vstupníci, pl., m., die Aseendenten. Rk.
Vstupný, progressiv; opak: sestupný.
Návod v., který od nejvzdálenějších důvodů k nejbližším pokračuje. Marek. Vz Vstupní. — Vstupné, ého, n., dle Nové = plat za vstup, das Eintrittsgeld. Vstupného jest 20 krejcarův. V. činí 20 kr. V. do řím. a řec. divadel. Vz Vlšk. 353. Vstupovací, Steige-. V. kolečko, das
Steigerad. D. Vstupování, n., das Eintreten, der Ein-
tritt. Odkudž obyčej vzešel při v. líbati práh. Ddk. III. 3. V. = vzhůru jití, die Auffahrt. D. Vstupovati, vz Vstoupiti.
Vstupující, der Eintretende. Aggregáty
o jednom kořenu pořádají se dle v-cích mocností téhož kořene; V. řada, jejíž čle- nové po sobě jdoucí rostou; Řada v. a pa- dající dle toho, zdali členy po sobě jdoucí rostou neb klesají; Činitele dle v-cích mo- cností veličiny některé spořádati. Šm. 31., 104., 185. — Vstupující dolů, šp. m.: se- stupující. Vz Slov. II. 703. Vstvořiti = vetvořiti. Na Slov.
Vstyčiti, vz Vztyčiti. Vstyd, u, m. = styd, stud, Scham, f. Ne-
máš žádného vstydu. Na Ostrav. a Slov. Tč. Vstyditi se = styděti se, sich schämen.
Na Slov. Tč. — abs. Když ťa nviďá pra- covať, budú sa vstydiť. Tč. — zač. Za vlastní chválu sa každý vstydí. Tč. Vstychati se = ostýchati se, sich scheuen,
fürchten, zastr. — se čeho. Všech se vsty- chají. O 7. vstup. — s inft. Pass. |
||
|
|||
Předchozí (853)  Strana:854  Další (855) |