sb157-05 0..8296

855

Vsuče = vsoukaje, zastr. Svých rukávóv
vzhóru vsuče. Kat. 2404.

Vsuji, vz Vsouti.

Vsunouti, ul, utí = vtlačiti, vstrčiti, stec-
ken, einthun; se, eindringen. — se kam,
mezi koho. Troj. — co kam (v co):
svině ústa v bláto vsunou. Výb. I. 350. —
co proč. Sv. Lukáš vsunul řádky ty o Je-
rusalemu toliko pro příbuznosť obsahu. Sš.
L. 138. (Hý. ).

Vsunutý; -ut, a, o, zwischengefüsft. V.
stěna v rostl., die Zwischenplatte. Vz Rst.
517.

Vsupati =vsopati. — nač. Na učeníky.
Sš. Sk. 107.

Vsušiti, il, en, ení, vsušovati, hineint roc-
ken machen. — co komu: pohlavek, Je-
manden ein Kopfstück versetzen. U Opavy.
Klš., Šd.

Vsutek, tku, m. = vsuvka, das Einschieb-
sel. V. ten vzat je z reči Gamalielovy. Sš.
Sk. 260.

Vsutí, n., die Einschiebung, Einschaltung.
Rk.

Vsutý; -ut, a, o, eingeschaltet, einge-
schoben; r je vsuto ve slově: povraz m.:
povaz. Nz. V. střevo, intus susceptum. Nz. lk.

Vsuvatelný, einschiebbar. Článkové v.
Krok. II. 260.

Vsuvek, vku, m. = vsuvka. Všecko, co
se tuto praví, za v. berou; Ovšem nepráv
ten v. Sš. I. 39., J. 225. (Hý. ).

Vsuvka, y, f., die Einschiebung, Einschal-
tung, das Einschiebsel, epenthesis. Vz Vsu-
tek, Vsuvek, Vsouvání, Přisouvání. Hlásku
ve středosloví přidanou zoveme vsuvkou.
Bž. 35. Sříbro — stříbro, zámutek — zá-
rmusek, kapati — krapati, pomlska — po-
mláska, prior — převor, koň — komoň,
vydati — vyndati — zandati, kámen —
křemen, sřádati — střádati. Č. — V., das
Einschiebsel. Ze slova ta jen mimochodnou
vsuvkou býti praví. Sš. — V. = vpošvení,
intus susceptio. Nz. lk.

Vsuvný, einschiebbar, einschieblich. Po-
hyblivé aneb vsuvné e se vsouvá v genitivě
pl. k odstranění nelibých skupenin jako:
perla — perel. Zk. Ml. 39.

Vsvěditi se, il, ění = páliti, svrběti,
brennen, jucken; soužiti, quälen. — se čím:
závistí. Št. (Výb. I. 734. ).

Vsýchnouti, chl, utí = seschnouti se,
eintrocknen. Zlob.

Vsýlati, hineinzusenden pflegen. Us. Tč.

Vsynění, n. = přijetí za syna, die Auf-
nahme an Sohnesstatt. Nepotřebujete zá-
kona co nějakého k tomu v. průchodu. Sš.
II. 45. Obřízkou se v. a národnění, vdětění
do lidu božího dálo. Sš. L. 26. V. to děje
se vírou; V. boží se dostává z viry; V.
naše zásluhám rodného syna božího připi-
sovati dlužno. Sš. II. 33., 43., 46. (11. 45.
L. 26., J. 269. — (Hý. ).

Vsyniti, il, ěn, ění, an Sohnes Statt an-
nehmen. Sš. Vz Vsynění.

Vsynouti se, ul, utí = vsunouti se. —
mezi koho. Kr.

Vsypání, n., die Ein-, Aufschüttung. V.

Vsypaný; -án, a, o, ein-, aufgeschüttet.
Us.

Vsypati, -pám a pu, zastr. vespu; vsypej
a vsyp (zastr. vespi); vsypaje, vsypě (íc),
zastr. vespa; vsypal, án, ání; vsypati, vsy-
povati, einschütten, aufschütten. — co (ko-
mu) kam: mouku do sudu. Us. Ten mu
vsypal broků do zadnice! Us. Ktk. Vsypej
ještě koňům do žlabu. Us. Tč. Tehdy pán
Bóh na tvář naši užitek svátků vespe,
když... Hus II. 410. Mnoho domnění do
pytle se vsype, ale plný nebude. Prov. V.
něco v hrnec. Jád. — co nač. Hus. V.
něco mezi koru. Us. o štěp. V. v dsky své
zboží. Chč. 616. — co kdy kam. Po je-
jichž upálení jest popel jejich do vody
vsypán. BR. II. 884. b. — co odkud kam.
Maličko země z podlahy stanové vespe
v ni. BO. — komu čím kam. Někteří
reithaři vsypíc sirou (koni) do rohu pálí
mu ji. Db. — čemu: penězům (= rozha-
zovati je, vergeuden). — komu: člověku
(= velmi nadávati, aufheissen). Na Hané.
Bkř.

Vsýsti, lépe: vsésti, vsísti, vz Vsed-
nouti.

Vsývati, vz Vsíti.

Vš. Tato skupenina souhlásek v násloví
v obecné mluvě zaniká: šak — však, šecek
— všecek. Ht.

Vša! Tak voláme zahánějíce slepice Us.
Brnt., Kšť.

Všade = všude, überall. V. dobre, doma
najlepšie. Dbš. Obyč. 96.

Všaděbol, a, m. = všudybyl, ein geschäf-
tiger Müssiggänger, Faselhans.

Všadedomci, pl. Ako lúpežní v. posuli
sa so všetkým činóm. Mt. S. X. 1. 36.

Všadiaľ = všady. Kädiaľ šli, všadiaľ
sa dovedúvali na škrupinový zámok. Dbš.
Pov. I. 344. Sobral sa ďalej a traja psis-
kovia v. s nim. Dbš. Pov. VII. 92. A ľud
od všadiaľ sa hrnie. Sldk. 175.

Všady, überall. Člověk musí tak dělať,
aby bylo v. dobre (= aby všem vyhověl).
Us. Brt., Šd. Všady škody opovídám. Pub.
I. 193. Pravda má přátely, ale ne v. Prov.
Tč.

Všadybyl = všudybyl = kdo do všeho
nos strká, všudy svou bradu omáčí, kdo
by rád jedním zadkem na dvou svatbách
seděl. Us. Mřík.

Všaj = všude, überall, überallhin. Na
Ostrav. Tč.

1. Však, a, o, vz Všaký.

2. Však, z všako (zastr. vsako), všakť,
všakže, všakž, všakož. V obec. mluvě: šak,
vz v, vš. V. od veś a jak (m. jako). Ht.
Sl. ml. 156., Bž. 219. Vz Ht. Sr. ml. 330.
Klade se: 1. když výrok první za platný
připouštíme a spolu jemu naproti něco sta-
víme, což též za pravdu stvrzujeme omezu-
jíce tím první výrok. A dívám se, jak to
s námi prudce jde ne bez lítosti sic, avšak
také ne bez strachu. Kom. Někteří s sebou
mírněji zacházeli, však hádky a nedoroz-
umění prázdni nebyli. V boji tělestném
mnozí raněni bývají, avšak ne hned padají.
Hus III. 308. — Zhusta se předkládají
spojky: a, ale. Zdaliž neprodávají pět
vrabců za dva haléře? A však ani jeden
z nich není v zapomenutí před Bohem. Co