sb157-05 0..8296

857

přestává hleděti. Hus III. 144. Na všaký
den hlad rostieše; Chodieše na všaký den
modlit sě jie. BO. Hynemy na všakú ho-
dinu. ZN. — Vz Mus. 1880. 123.

Všamo = na vše strany, allerseits. Ho-
spodine! tys všeho pravda, jenž v. dosaháš.
Št.

Všamoběžný, vz Všamo. V. žíly listové,
jejichž svazky z řapíku vynikše a rozdě-
livše se jako paprsky, běží ku všem stra-
nám v jedné rovině a se řapíkem úhel dě-
lají. Rst. 517.

Všamorostoucí, všamorostlý. Vz Vša-
mo. V. rostliny, jejichž stonek roste neto-
liko nasazováním nových svazků cevových
na konci již stávajících, anobrž i okolo nich
Vz Rst. 67., 517.

Všantati se = šantavě vlézti, vjíti, schlep-
pend eingehen. Ros.

Všantročiti, il, en, ení, durch Betrug,
Schacher wohin bringen. — kam. Že

všantročia hrad do ruk Jana Sigmunda.
Sl. let. II. 108. Bolo povstanie politické na-
merené proti cudzozemcom, kterých Peter
všantročil do Uhorska, Sl. let. IV. 181. (Šd. ).

Všatký = všecek. Na Slov. Něm.. III. 329.

Všavý (lépe: všivý. Jg. ). Ros.

Vše. Tak zaháníme kočky. Cf. Šc! Brt.

Vščepiti = vštípiti. Na Slov.

Vščera = včera, zastr. NB. Tč. 240.

Vščieviti, visitare, navštíviti, besuchen,
zastr. — koho. Vščievil nás. Ž. wit. Zachar.
78.

Vše, neutr. adj. ves, vz Všecek. — V. =
vždy, stále, immer. Hr. rk. 33.

Vše- ve složených: všemohoucí, všeti-
chounko (velmi ticho).

-vše, přípona přechodníku času minulého,
pl: zavola-vše. Vz Transgressiv.

Všebarvý, alle Farben habend, allfärbig.
V. záplaty. Koll. I. 130.

Všebaživý, nac Allem strebend. Šml.

Všebojný, alles fürchtend. Na Slov. Bern.

Všebor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Tk. I. 629., Arch. III. 477.

Všeborectvo, a, n. (šp. m.: všeliký boj).
Vký.

Všebořice, dle Budějovice, Sehöbritz, ves
Ústecku. Vz S. N. — V, Scheboritz. ves
n Dol. Kralovic. Vz Blk. Kfsk. 1455.

Všebořící, alles umwerfend. V. vichr.
Čch. Bs. 65.

Všeborsko, a, n., Schöbor, samota u So-
botky. Tk. V. 146.

Všeboženství, n., der Pantheismus. Vz
Všebožství.

Všebožiště. ě, n., das Pantheon. Koll.
Výkl. 41.

Všebožnice, e, f., das Pantheon. Dch.

Všebožství, n., die Allgöttlichkeit, All-
gottwesenheit, der Pantheismus. Nz.

Všebudivý, alles weckend. Šm.

Všebůh, -boha, m. = velebůh. Diana mezi
dvanáctero všebohů či velebohů se počítala.
Sš. Sk. 228. (Hý. ).

Všebytenstvo, a, n. = všecky bytosti,
alle Wesen. Krok. I. c. 25.

Všebytí, n., das Allsein. Rk.

Všebytně, überall gegenwärtig. Na Slov.

Všebytnosť, i, f., die Uiberallgegenwart.

Všebytný, überall gegenwärtig. Na Slov.

Všecek, všecken, všechen (zastr. vši-
chen, všicken, všitek, ves), veškeren, všec-
keren, všecheren, m.; všecka, všechna, všec-
kerna (zastr. všieckerna), vše (zastr. vsia), f.;
všecko, všechno, všechno, vše (zastr. vsie), n.;
genit.: všeho (zastr. vsia), m., n.; vší (zastr.
vsiei), f.; dat: všemu (zastr. vsiemu), m., n.;
vší (zastr. vsiei), f; akk.: všeho (u životných);
všecek, všechen, všecken, vešken, veškeren
(u neživotných; zastr. všicken, všitek), m.:
všecku, všecknu, všechnu (zastr. všichnu,
všicku, všiecku, všiucku, vsiu, vsi), vši, f.;
všecko, všeckno, všechno, všeckerno, vše
(zastr. vsie), n.; lok.: všem (zastr. vsiem; v ob.
mluvě: všom), m., n.; vší (zastr. vsiei, všic-
kei), f.; instr.: vším, m., n; vší (zastr. vsiú),
všeckou, f. Plur. nom. všickni, všeckni,
všichni, všeci, všeckerni (u životných; zastr.
všicni, všecí, vsi); všechny, všecky, všec-
kny (u neživotných), m.; všecky, všechny,
všeckny (zastr. vsia), f.; všechna, všecka,
všeckna, vše (zastr. vsie), n.; gt.: všech,
všechněch, m., f., n.; dat.: všem, všechněm
(zastr. vsiem), m., f., n.; akk.: všecky, vše-
ckny, všechny, vše, všeckerny (zastr. vsie),
m., f.; všecka, všechna, všeckna, vše, (zastr.
vsia), n.; lok.: všech, všechněch (zastr. vsiech),
m., f., n.; instr.: všemi, všechněmi (zastr.
vsiemi), m., f., n. Jg. Cf. Bž. 146., Ht. Sr.
ml. 51., Listy filol. 1878. 52. O skloňování na
Zlínsku vz Mtc. 1878. 17. Této číslovky užívá
se tam (na Zlínsku) pravidelně ve smyslu ně-
meckého ganz v nominativě i v akkusativě
obou čísel: Su všecek mokrý, mám ruku
všecku zmoženú, byli všeci pobiti, jste všecky
ušmúrané. Brt. Tvaru všecken v již. Čech.
se neužívá, nýbrž: fsechen, chna, o; pl.
fšichni; pro neživ. muž. f. a n. fšechny;
lok. sg. fšom, instr. fšim. Kts. Všecken sklo-
ňuje se u Čechů v prus. Slezsku dle Nový:
všeckého, všeckým atd. Šb. — V. = každý,
žádného nevyjma. Vz Každý, Celý. Celý
bývá přívlastkem, všecek v přísudku Km.
1880. 301. Hledí-li se k úplnosti číselné,
užívá se neurčité číslovky všecek. Vz Brt.
S. 3. vyd. 180. V Alx. vždy všechen, kde mi
často celý klademe. Cf. Celý. Tys naše všech
naděje. Bž. 153. Pro všechen svět vás prosím;
Přes to vše; Jen přijď beze všeho všudy,
Při všem přičinění jsem se k ničemu ne-
dostal; Přičiním se vší mocí; Šalomounova
píseň všech písní, canticum canticorum Sa-
lomonis, das hohe Lied Salonions; Hledal
ho po všech místech, allenthalben, Allerorts;
Ještě není všeho konec, es ist noch nicht
aller Tage Abend; On nemá všech (smyslů)
pohromadě, er ist nicht recht bei Trost;
Přítel všech není přítelem nikoho (ľami de
tous ne l'est de personne); Je s tím po všem,
es ist, damit vorbei; U všech (čertů, hromů),
das Wetter drein!; Nyní je po všem, nun
ist Alles vorüber; Se mnou jest po všem,
mit mir ist's aus; Fuj u všech (čertů), pfuj
Teufel; Dle všeho se podobá, že..., es hat
allen Anschein; Mně se všecko zdá, že ne-
přijdou; Když je člověk nemocen, přestává
všecko; Všechno je pro všecky, ale ne
všechno pro každého; Promluvím s ním pro
všechno, für jeden möglichen Fall; Všichni