sb157-05 0..8296

859

klonnostech, ukazuje (oko tvé); Po všem
světě zatmění slunce bylo; I do srdcí na
hlédá a všecko zná; Všecko všudy spravuje;
Jdouce na všecken svět; Ani pokrmu lidem
od Boha všechněm všudy vůbec propůjčeného
neužíval; Aby ho všichni všudy národové
vyznávali. BR. II. 29. a., 129. b., 176. a.,
183. b., 188. a., 226. b., 669. (Šd. ). Na ten
všicek způsob; Přes to přese všecko chciť
se rád k tomu přičiniti; Nalezl jsem tedy
všeckerny kusy tak úplně státi v knihách
jeho; Všicku tu ves Hradešice témuž Vilé-
movi tímto listem dáváme. Arch. II. 404.,
III. 12., 298., V. 520. (Šd. ). Jeho všecka
mysl leží v konvičkách. V. Tu obec všechna
na tom se snesla. V. Všecken jsi nevrlý. V.
Vstane nad vsiú zemiú; Vstane po vsiem
nebi; Roznosí sě radosť po vsiej Praze;
Oblečena bě vsia v zlatohlavě. Rkk. Litery
vší české abecedy. Bl. Ciesař hněvy sě v tu
dobu vešken potřese. Kat. 1390. Všicku svú
mysl u Buoh upřeli. Št. N. 73. 17. Poslal
ke vší obci jejich. Abr. z G. Dávaje všichnu
potřebu; Mají vždy i každého času všichnu
svú pilnosť v Bohu a k Bohu přiložiti; Čáp
mladý, když otec jeho peřie starostí zbude
a nemož létati, nosí jemu jiesti a nosem
pozdvihuje jemu křídl i jeho všeho; Pře-
vrátil jest města ta i všicku okolní krajinu;
To připsánie přesahá všichnu chválu světskú
bez koncě; Najprve má Buoh milován býti
nade všecko vším srdcem, vší duší, vší myslí;
Chlúbú všichnu věčnú odplatu bychom ztra-
tili; Tento kněz všichnu kněží starého zá-
kona, a jáhen všechny proroky znamená,
jenž...; Všicku svú pilnosť máme k Bohu
obrátiti; Potom svobodněji tě všemu světu
budu zvěstovati; Čaká jie všechna řieše
nebeská, čeleď božie, andělé i všichni světí;
Tak ten Antikristus jest všecek lhář. Hus
I. 60, 114., 150., 192.; 258., III. 26., II. 324.,
337., 351., III. 103., 127., 303. (Tč. ). Té všie
noci bludiechu; Všecka věže se třásla; Ciesař
se vší vojskú jel; Ciesař sě ze všeho rúcha
svlekl; Všemu světu příklad ostavil; Tys
poklad všeho lidského národa; Matúš všecku
zemi aegyptskú na vieru obrátil; Všecku
obec zachovali; Všecka česká zemie; Měštěné
ze všeho města přišli; Andělé poselsky vše-
cek svět ostražují. Pass. 781., 802., 803., 804.,
805., 818., 833., 849., 887., 949. (Brt. ). Všecku
řeč sv. Cecilie jemu pověděl; Kázal ji všecku
noc v horúcie lázni žéci. Pass. 1006., 1017.
(Brt. ). Světlosť vešken žalář osvietila; Všecka
obec se sběhla dívajíc se jemu. Pass. mus.
320., 367. A by veš svět získal. ZN. Veš svět
stvořil; Jako u posteli veš den váhati bude.
BO. Šli, ano všecka cesta plna bieše rúcha.
Bj. Naplněno jest všecko město rozbrojením
(confusio). ZN. Všicko to; Všecko tělo své
potopil. GR. Všecken se y náboženství židov-
ské vydal. BII. II. 624. Časem vše přijde, co
se neztratí; Všichni jsme z krve a z masa;
Ne vše pravda, co se mluví; ne vše krása,
co se líčí; Všecko s mírou i s prací; Všeho
moc škodí; S ním se všeco trhá, er hat Pech.
Us. Tč. Všeci lidé všecko vědí; Ne všichni
jsou svatí, co si otírají o kostel paty; Každý
o sebe, Bůh o všecky (se stará); Po všeckem
nic; Vše s Bohem a rozumem (konej); Všecí

svatí teplo (= na vše svaté), sv. Martin zimu
(přinese; ve Slez. ); Všecko jednaké, kyjem
nebo dřevem. Us. Šd. Vz Všetek. Ne (není)
všecko zlato, co se blyští. Ne všecko pížmem
a kadidlem voní. Jde všecko jako po lihách
(Na Slov. ). Vše domů přijde, co vlci nesnědí.
Ještě všeho nedopil. Do třetice všeho do-
brého. Všeho do času, pán Bůh na věky.
Ke všemu se hodí. Čas všemu přijde. Ke
všemu říká: Amen. Nechoď se vším na trh.
Nesebral (havránků) všech. Jest všech botů
pravý dvořák (D. ). Nenarodil se ten, co by
se líbil všem. Koll. Lže na všecky hambalky.
Prov. — Před vztažnými zájmeny se vyne-
chává. I stloukly kroupy po vší zemi (vše),
cožkoli bylo na poli. — Vše, všecko, všechno
= naskrze, docela, všichni, sám, něm. lauter.
To jsú vše ďáblové mnozí. Kat. 1224. S pravé
strany seděli Hlavsa, Rozvoda, vše konšelé.
Let. 400. Tehdáž v této krajině všecko ještě
pohané byli. Žalan. 40. V tom ostrově jsou
všecko Řekové. Pref. 76. Okolo něho stálo
60 rekův, vše mužův vládnoucích mečem.
Br. Toho jsem škoden patnáste jelenóv a
20 vepřóv a 30 sviní vše divokých. Půh.
231. Pět jich a všecko knížata. V. Všecko
pekaří. Prov. Jestliže takoví všecko ve světě
soudové bývají. Kom. A které jste tam
všecko byli včerá na té svadbě ? Us. Šd.

Všecinečko = všecinko. Us. Šd.

Všecinko = všecko. Svýmu muži v. přeje.
Us. u Kyšperka. Šd.

Všeckerno = všecko. Kat. 1787.

Všeckernosť, i, f. = všecko. A to, cožť
sě jest tryščalo, v. jest juž přestalo. Hr. rk.
173.

Všeckerný = každý. Všeckerny k sobě
přichýle. Hr. rk. 505. a j.

Všeckojedec, dce, m = kdo všecko jí,
pantophagus. Aesop. 191.

Všeckomohoucí = všemohý. Dch.

Všeckomohý = všemohoucí. Krok I. d.
19.

Všeckosť, i, f. = všechnosť, die Allheit,
Gesammtheit. Plk.

Všeckověd, a, m. = vševěd, der Allwisser.

Všecno. Pro v. podobněje, znamenitěje
i užitečněje byloby nám to učiniti všem ze-
spolka. Arch. V. 269. (Šd. ).

Všečiň, ě, m., Faktotum. Cf. Všeděl,
Všehyb. Rk.

Všed, ši, še, přechod, min. času slovesa
vejíti.

Všedek ve frasi: Všedek a všecek, totus
quantus, ganz und gar. Zlob.

Všeděl, a, m. = vsečiň. Rk.

Všedeněk, ňku, m. = všední den, ein
Werk-, Wochentag. Jg.

Všedenní, alltäglich. V. zvyk. Us. Tč.

Všedílně = ve všech dílech, in allen Thei-
len. Tělo nečinící v. celosť. Měst. bož. III. 25.

Všedně = každodenně, täglich. V. V MV.
nepravá glossa. Pa. — V. = v jiné dni,
krom neděle a svátku, an Werktagen. Ros. —
V. = jako všedního dne, wie an Werktagen.
V. si choditi. — V. hřešiti = všedního hříchu
se dopustiti, lässlich sündigen. D. — Svět
soudí v., jako v. smýšlí. Klcpera. Nedělně
mluvil v dobrém rozmaru, všedně ve zlém
(uhlazeně — sprostě). U Žamb. Dbv.