sb157-05 0..8296

860

Všednec, ence, m. = vsední den ? cotidie,
zastr. Rozk. 58.

Všedněti, ějí, ěl, ení; vsednívati; zvše-
dněti, všednovati, alltäglich, gemein werden. —
kde. V apokalypse duch Janův svátkuje,
v jiných spisech všednuje. Sš. Zj. 344. (Hý. ).
čím: častým na něco patřením. Měst. bož.

Všední = každodenní, täglich. V. V. práce,
Zlob., zimnice. Kn. lék. V. zkušenost. Stč.
Zmp. 502. — V. = obyčejný, častý, běžný,
alltäglich, gemein, banal, platt, gewöhnlich.
V. mluvení, V., hřích (malý), Kom., šaty
(na všední den), roucho, Ros., propověď,
Nz., den. Kom., Pass. mus. 277. V. hřiech,
že deň každý jsme v tom hřiechu; V. hřiech
nevyhánie ducha sv.; Neučiniv dosti za v.
malé hřiešky. Hus I. 23., 384., II. 51. Nosí
hlavu na všední den (o chorobném; chodí
na posledních). U Kroměř. Hz.

Všedniden, dne, m. = všední den. Us.
u Hrbova.

Všedník, a, m., der Alltagsmensch. Šm.

Všednosť, i, f., die Alltäglichkeit. Č.,
Mus. 1880. 154. V. života, Dch.

Všedobr, u, m., rostl., Meisterwurz, f.,
imperatoria. V. horní, i. ostruthium. Vz Rstp.
743. — V. = merlík všedobr, chenopodium
bonus Henricus. Rstp. 1280., Čl. Kv. 154.,
343., FB. 31., 93., Slb. 591., 219., Schd. II.
278.

Všedobřílek, lka, m., der Allerweltfreund.
Šm.

Všedobrota, y, f., die Allgüte. V. boží.
Sš. II. 109.

Všedobrovolící, alles Gute wählend. Buoh
jest všemohúcí, vševědúcí a v. Hus. I. 82.

Všedobrový, von der Meisterwurz. Bern.

Všedobrý = nejvýš dobrý, allgütig. V.
král. Ráj I. 250.

Všedrtič, e, m. = kdo vše rozdrcuje. LP.
II. 168.

Všedržitel, e, m., der Allerhalter. V. Bůh.
Hank. M. 27.

Všeduch, a, m., der Allgeist. Duch jsi,
ku v-chu přeletíš. Koll.

Všedůstojný, allehrwürdig. Vidouce Boha
býti v-na. Sš. I. 28.

Všedušenstvo, a, n., die Allbeseeltheit.
Am.

Všeeuropský, alleuropisch. V. jednota.
Kos. Ol. I. 52.

Všehanlivý = všekarhavý. Bern.

Všehdašný, všekdašný, beständig, unauf-
hörlich. Šm., Novoroč. 1824. 183.

Všehdy = vždy, immer. Na Slov. Plk.

Všehellenský, panhellenisch. V. slav-
nosti. Vz Vlšk. 364.

Všehlediště, ě, n, das Panoptikon. Dch.

Všehmotenství, n., der Materialismus.
Hš., Nz.

Všehodárce, e, m., der Allspender. V.
Bůh. Čch. Mch. 28.

Všehodržec, žce, m., der Allhälter. Aqu.

Všehohlas, a, m. = sedmihlásek, pták.
U Jilemn. Ktk.

Všehochuť, i, f., das Neugewürz. Šm.
V. koření (ovoce myrty všechutné). Vz Rstp.
595., Kk. 247., S. N.

Všehoj, e, m., das Universalheilmttel.
Koll. I. 62. — V., rostl., panax, der Ginseng.

V. nynzín, p. verum, pětilistý, p. quinque-
folium, trojlistý, p. trifolium, lžícatý, p. coch-
leatum. Vz Rstp. 768., S. N.

Všehojedec, dce, m. = všeckojedec. Aqu.

Všehojící, alles heilend. V. lék. Vz Všehoj.
Hdk. L. kv. 26.

Všehojitelný = všehojící. Rejdiště činů
krvavých pohrbí v klínu svém v. sestra dne.
Tč. exc.

Všehojovitý = ku všehoji podobný. V.
rostliny, araliae. Rostl. I. 258. a.

Všehomír, u, m., lépe: vesmír.

Všehomocnosť, i, f. = všemohoucnosť.

Všehomocný = všemohoucí, allmächtig.
V.

Všehootec, tce, m., der Allvater. Rk.

Všehosvítný = přechytrý ? Jest v. chytřec.
Č. M. 530. V. lhář. Mus. II. d. 62.

Všehozor, u, m., das Panorama. Šm.

Všehradiště, ě, n., Wscheratsch, ves
v Litomeř. Vz Blk. Kfsk. 866.

Všehrd, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Všehrdy, od Všehrda. Pal. Rdh. I. 136.
V., dle Dolany, Tschern, ves u Chomutova;
Wsehehrd, ves u Kožlan. Vz Blk. Kfsk. 1455.
Z Všehrd Vikt. Korn., právník, † 1521. Vz
S. N., Šb. H. 1. 307., Tf. H. 1. 204., Jir. H.
1. II. 339., Jg. H. 1. 655.

Všehrotivý, alles wie mit einem Pfeile
verwundend, allverwundend. Šm., Dch.

Všehyb, a, m., Faktotum. Vz Všečiň. Rk.

Všehybavý, alles bewegend. Nazývaje
se bohem v-vým. Sš. Sk. 97.

Všech, a, m.. osob. jm. Arch. I. 257.

Všechen, vz Všecek, Každý.

Všecheren, rna, o = veškeren, všecek, alle,
alles, ganz. Jád.

Všechlapy, dle Dolany, Wschechlab, vsi
a) u Bilína, b) u Teplice; Wschechlap, vsi
a) u Vlašimi, b) u Bechyně, c) u Loučína,
d) u Volyně. Vz Blk. Kfsk. 392., 1163.

Všechmohúcí = všemohoucí. Bůh je v.
Us. na Slov. Tč.

Všechnina, y, f. = všeckosť. Šm.

Všechnosť, i, f., die Allheit. — V. =
summa, die Summe. Co to dělá ve v-sti?
Zlob.

Všechov, a, m., Wschechow, ves u Tá-
bora. Vz Blk. Kfsk. 1221., 1227.

Všechovice, dle Budějovice, Wschecho-
witz, vsi a) u Tišnova, b) u Bystřice n.
Host,

Všechromy, dle Dolany, ves u Říčan.
Vz S. N., Blk. Kfsk. 20.

Všechválce, e, m., der Optimist. Dch.

Všechvaty, dle Dolany, Schechwat, sa-
mota u Benešova.

Všeionsko, a, n., Panionium. Cyr.

Všejamy, pl., ves v Bolesl. Milota ze
Všejam. Arch. III. 549. Vz Blk. Kfsk. 834.

Všejany, dle Dolany, Wschejan, ves u Lou-
čína. Cf. Blk. Kfsk. 1455.

Všejednostejný, durchaus einerlei. Jel.

Všejidák, a. m., der Allesser. Krok III.
430.

Všejímající, všejímavý, Jeden gewin-
nend. Šm.