sb157-05 0..8296

861

Všekarhavý, alles tadelnd. Na Slov.
Bern.

Všekary. dle Dolany, Schekarschen, ves
u Staňkova. Vz S. N. Cf. Blk. Kfsk. 331.,
589.

Všekaz, a, m., der Allverderber. Šm. —
V., termes, die Holzmade, Holzlaus, Papier-
laus, der Klopfer. — V. = hmyz rovnokřídlý.
Krok. V. kousavý, termes bellicosus. Vz
Frč. 148. —149., Schd. II. 519:

Všekazovitý = ke všekazu podobný. Krok.
11. 258.

Všekdašný = všehdašný.

Všeknižství, n., die Allbücherschaft. Šm.

Všekoře = Všekary. Blk.

Všekrásný, unendlich schön. Hlas. II. b.

Všekrát. Budiž poznamenáno jedenkrát
za v., einmal für immer. Pal. Dj. III. 1. 151.

Všekres, u, m., der Pantograph (ein Werk-
zeug zum Nachzeichnen und Verkleinern der
Risse). Šm.

Všekujíř, e, m. = kdo všeliké lsti kuje,
der Intrigant.

Všekutil, a, všekutílek, lka, m. = kdo
vše kutí, der Tausendkünstler. Us.

Všel, e, f., ferbula (červ), zastr. Rozk.
Cf. Všela. — V., vz Vejíti.

Všela, všelka, y, f. = čmelík, die Hühner-
laus. U Nov. Byd., na Mor. My., Vck.

Všelakot, a, m., der Pantophag. Šm.

Všeláska, y, f., die Alliebe. V. boží; Pán
dle v-ky své pospíchal k oněm zármutkům
podati potěchu. Sš. I. Gl., J. 255. (Hý. ).

Všelaskavý, alliebend. Náuka o v-vé
prozřetelnosti boží. Sš. Sk. 208.

Všelibice, Sehelwitz, ves u Čes. lípy.
Cf. Blk. Kfsk. 537.

Všeliby, Wschelib, ves u Náchoda; osada
u Jičína. Cf. Blk. Kfsk. 531.

Všelico, gt. všeličeho atd., vz Co, allerlei,
mancherlei. D. Ba zdá se mi, že z mučidla
mluvíte, kde z nucení se mluví všelicos.
Shakesp. Tč. Chudému se nedostává všeličeho,
lakomci všeho; I dítěti všelicos obtížno jest
jakož i muži. Us. Tč. — S příklon. s: všelicos.
V-cos čísti. Us.

Všelidskosť, i, f., das allgemein Mensch-
liche, die Humanität. Us. Č., Kos. Ol. I. 168.

Všelidský = ke všemu lidu se vztahující,
zvl. vzhledem na jeho osvětu a blahosť, allge-
mein menschlich, human. Dch. V. filosofie.
SP. II. 179. V. soustava. Stč. Alg. 7.

Všelijak, adv. = všelijakým způsobem,
auf alle Art o. Weise. V. V. o něco pečovati.
Har. V. neposkvrněný. Kom. V. o něco se
snažiti. Kram. Ten to v. plete, der macht
damit allerlei Wirren. Dch. V. se vymlouval;
Má se v., es geht ihm nicht gar besonders:
Jde to tam v., sie helfen sich, wie sie können.
Us. Šd. Vždycky sú se i ke mně v. přátelsky
zachovali. List z r. 1536. Tč. Vida, že sem
Bohu v. křiv, jeho soudů sem se zhrozil;
Bůh tento národ v., aby ku spasení mohl
přijíti, byl opatřil. BR. II. 498. b., 226. b.
(Šd. ).

Všelijakobarvý, allerhandfärbig, ver-
schiedenfärbig. Šm., Čes. vč. II. 225.

Všelijakosť, i, f = rozličnosť, die Mannig-
faltigkeit. Ros.

Všelijaký = rozličný, allerlei, allerhand,
mancherlei, mannigfach. V. věci má na prodej.
Us. Na světě jsou všelijací lidé. D. Čiňte
modlitby za v. lidi. Br. Všecek a v. statek
po něm pozůstalý na dědice jeho připadnouti
má. Nar. o h. a k. V. piva, vína, Bier-,
Weingattungen. Dch. Tys jako v. Matěj
(chceš brzy to, brzy ono). U Košic v Čech.
Brnt. Páni bez práce pokrmy jeďá v-ké, preto
majú bez všej síly těla ledajaké (= špatná,
slabá). Na Slov. Tč. V zahálení sa naučíš
v-kej zlosti. U Uher. Hrad. Tč. Není o to,
ale přijdou v-cí lidé, unterschiedliche Leute.
Us. Šd. Ludě v-cí v skutku ne jednací. Na
Mor. Tč. Ožením se, nevyspím se, přijde na
mne v-ká darka, potom nesmím pozvihovať
žbánka. Sš. P. 650. Bez našie a jiných všech
a všelijakých lidí všeliké překážky. 1503.
Tč. Všecka v-ká obecní obilí mají k obec-
nému dobrému obrácena býti. List z r. 1581.
Ženo ctná i bohabojná nad mládence v-ké.
Dh. 55. Lidé v-ho stavu, řádu a povolání;
V-ké nemocné uzdravoval. BR. II 60. a.,
156., 208. b. (Šd. ).

Všelik, a, o, vz Všeliký. — V. = vsělik,
všelikť, adv. = každým způsobem, auf jede
Weise, dle Č. = však, aber. Na to v. ne-
tbajte. Ms. Žádosť veselé světského, jenž
jim v. nedá přijíti ku plné radosti. Orl.
moud. Všelik nám tvá divoká řeč nic do-
brého nezjednala. Tkad. — St. skl. — V.,
a, m., pannis (ryba), zastr. Rozk.

Všelikady, aut verschiedenen Wegen.
Kady chodíš ? v-dy. Přijde se tam v. Us.
Šd.

Všelikaký = všeliký, všelijaký. Kat. Há-
jiti a brániti slibujem do statkóv našich
v-kých i životóv; Toho statku manželka
jeho požívala, držela, vládla, mocna byla
bez překážek v-kých. Arch. I. 200., IV. 368.
V. stvořenie. Hr. rk. 103. A se svým svrchním
i zpodním zbožím i nadbytky v-mi jmají se
odstěhovati, k;. m se jim bude líbiti; My
měščené jmámy v-kú potřebu ku zaseposta-
vení dáti a vypraviti; V. roboty, daně; Bez
v-kých poplatkuov, daní a robot k nám pří-
slušných. List hrad. z r. 1423., 1441., 1447.,
1502. Tč. Zbav od zlého, to věz všelikakého,
jenž by nás potkati mohlo; Též v sboru
všech zlých přebývají v-cí duchové nečistí;
Nevzal jest člověčenstvie z nie, jímž by činil
v-ké divy; V. panovánie jest krátké, to věz,
každé panovánie tohoto světa jest malé. Hus
I. 358., 459., II. 35, 387. (Tč. ).

Všelikam, wo immer hin, hierhin und
dorthin, V. hleděti. Puchm.

Všelikde = ledakde, hie und da, an ver-
schiedenen Orten. Koll. Kde to roste ? Vše-
likde! Kdes byl? Všelikde. Us. Sd.

Všelikdo, gt. všelikoho atd., wer immer,
irgend mancher. V. sem přichází. O to by
se hlásil v. Us. Šd.

Všelikerosť, i, f., die Mancherleiheit,
Mannigfaltigkeit. Šm., Jg., Rostl. Vz Všeli-
jakosť.

Všelikerý; všelikeren (dle kolikeren),
jederhand, jederlei, allerlei, mancherlei. Jg.
Cf. Bž. 147., 158.

Všelikéž = všelik, každým způsobem, auf
jede Weise. Mus.