sb157-05 0..8296

862

Všelikosť, i, f., die Allheit; die Allerlei-
heit. Jg., D.

Všelikozor, u, m. = všehozor. Šm.

Všelikš = zcela, ovšem. Kat. 2645.

Všelikterak = všelijak, auf verschiedene
Art. Posměch v. vymyšlený. Har. V. svou
práci odbyti. — BR. II. 698. a.

Všelikteraký = všelijaký, verschieden,
aller Art, allerhand, allerlei, mancherlei. Pro
v-rá nebezpečenství dále jeti mu nedali. Háj.
Bez odporu a zmatku všelikterého Zlob.
Osel v. jho nese. Rad. zv. Aby potom páni
a rytířstvo mohli svobodně kupovati v-ké
dědiny svobodné. Pal. Dj. IV. 2. 376. Má-li
jemu paní Elška svrchupsaná ortelné penieze
o v-ké náklady na poselstvie atd. naložené
navrátiti; On ten dům přijal bez příkazy
v-ké a to je vám svědomo; A my jim máme
ty jisté peníze zaplatiti úplně a docela beze
vší zlej lsti i zmatkuov v-kých. NB. Tč.
174., 263. List z r. 1456. Tč. Bez odpornosti
v-ké a beze lsti; A aby (ten peníz) od každého
za v-kú kúpi bez odpornosti po všech trziech
a obchodech byl brán jednostajně. Arch. III.
243., 244. (Šd. ).

Všelikterosť, i, f. = všelijakosť, die Aller-
leiheit. Jg.

Všelikterý = všelikerý, všelijaký, všeliký,
jeder. Ros., Nál. 217. V. strůmek si můžeš
vybrať. Us. Tč.

Všeliký, všelik, adv., utique. Strpěl byl
bych všeliký; (Oběť) dalť bych byl všelik.
Ž. Kap. 54. 13., 50. 18.

Všeliký; všelik, a, o = každý, jeder, aller,
sämmtlich; allerlei, vielerlei, mancherlei. V.
člověk. Ž. wit. 38. 12. V v-ké světlosti a
barvitosti; To nad v-kou pochybnosť po-
staveno jest; Cesty v-kým směrem paprsku-
jící. Dch. Vyrost mně kvíteček, zamodralý
všecek všeliky barevnosti, měla sem na něm
dosti. Sš. P. 394. Trh na koňský a hovězí
i v-ký jiný menší dobytek. List z r. 1651.
Tč. V-ká múdrosť od Hospodina. BO. I kto
by neduživý nešel k takovému lékaři, jenž
všeliké nemoci léčí. Hus II. 261. V. červíček
V. V. rozum to převyšuje. Kom. V. měření
děje se skrze tříhraník. Kom. Po smrti v.
závisť klesá. V. možnosť na to vynaložil.
Sych. Kosatec v. zpuchliny rozhání. Byl.
V. stvoření boží dobré jest. Br. Při všelikém
soudu rovné buď právo původu i obeslanému.
Kol. 9. V-ké záležitosti zemské náležejí
k působnosti sněmu zemského. ŘZ. 1850. č.
1. §. 7. Vz Každý. — V. = rozličný, allerlei,
vielerlei, mancherlei. Všelijaké neužitečné
otázky přednášeti. D. Slouží jim v. lid. Flav.
Zboží všelikých druhův (dle Brs. 2. vyd.
259. správně: všeliké zboží, poněvadž už
lik ve všeliký znamená druh).

Všelinečo. Trebárs zjedla i húsku i pra-
siatko, ešte potom i v-čo požúlila za tým
kochom. Dbš. Pov. IV. 35.

Všelistý, Allblatt-. V. pryskyřník, ranun-
culus auricoraus. Rostl. III. a. 30., 57.

Všelisy, dle Dolany, ves v Mlado-Bole-
slavsku; V. malé, ves tamtéž. Vz S. N., Tk.
III 63.

Všelítostný, sich aller erbarmend. V.
spasitel. Čch. Mch. 76.

Všelízálek, lka, na., Naschmaul; der
Alierweltdiener.

Všelka, y, f., vz Všela. Padaly naň všelky.
Us. Aby všelek nenatrousil. Us. Ehr.

Všemáti, Allmutter. Vz Máti. V. Sláva.
Koll. V. příroda, Dch. Diana efeská jako
nějaká v. považována byla. Sš. II. 75. (Hý. ).

Všember, a, m., der Allpreller. Šm.

Všembera, y, m., osob. jm. Vz Tk. IV.
745.

Všemdala, y, f. Má-li kto dvě dceři a
těch jedné dějí Machna a druhé V-la. Zák.
Karl. IV.

Všemila, y, f., osob. jm. Háj. r. 1090.

Všemilosť, i, f., die Alliebe; Allgnade.
Dch., Šm.

Všemily, Schemmel, ves u Čes. Kame-
nice. Cf. Blk. Kfsk. 867.

Všemilý, allgeliebt. Chmelen. Bs. 48.

Všemina, ves u Holešova na Mor., Wsche-
mina.

Všemír, a. m., osob. jm., Allfried. Krok
I. c. 25.

Všemírný, alle Welt betreffend. V. Bůh.
Č.

Všemoc, i, f., die Allgewalt. V. božská.
Us. Tč. Ježíš v-cí svou jejich zálohy zmařil.
Sš. J. 128. (Hý. ).

Všemocenství, n. = všemoc. V. papežovo.
Šb. Stř. 11. 110.

Všemocnosť, i, f. = všemohoucnosť. D.

Všemocný, allmächtig, allvermögend. V.
vladař, Us., Bůh, pomoc. Tč. Bůh milosrdný
vztáhl v-nou ruku svou nade mne. Bs. mlád.
(Tč. ). Ve slově zalíbilo v-ná neodvislosť se
vystihuje. Sš I. 168. (Hý. ). V. ruka Páně.
Ráj.

Všemohoucenství, všemohúcenství, n. =
všemohoucnosť, die Allmacht. Leg. II. B. 10.,
A. 31. Ib.

Všemohoucí, allmächtig. V., Kom. V. Bůh.
Us. Dědici lakomců jsou v., neb mohou
vzkřísiti mrtvé (zakopané tolary). Prov. Tč.
Bůh nejvšemohúcější. Štít. sv. Aug.

Všemohoucník, a, m., der Allmächtige.
Hlas. Vz S. N.

Všemohoucnosť, i, f. = moc vše učiniti,
die Allmacht. Šm.

Všemohoucný, allmächtig. Šm.

Všemohouctví, n. = všemohoucnosť, die
Allmacht. Jehož v. všecko řiedí. Rkp. 14.
stol. Č.

Všemohúcenství, n. = všemohoucnosť.
Jsa (Kristus) Buoh věčný ve svém v Pass.
8. (Hý. ).

Všemohúcí = všemohoucí. Buoh jest v.,
protože, co by ráčil učiniti, to by ihned
mohl učiniti. Hus III. 255.

Všemohúcnosť, i, f. = všemohoucnosť.

Všemohutenství, n. = všemocnosť. BO.

Všemohutně, allmächtig. V. spásu světa
osnovati: Mocně a v. všechny věci vyvodí.
Sš. I. 169., L. 18.

Všemohutnosť, i, f. = všemohoucnosť,
die Allmacht. Sš. L. 18. A ta v. boží se
právě v tom projevila; Uznání v-sti boží;
V zázracích se jeví v. boží; Vědomí o v-ati.
Sš. I. 21., 57., 169., J. 168. — Pís. 1529.

Všemohutný = všemohoucí, allmächtig.
Jg. Vidouce Boha býti v-tna; Jest zajisté