sb157-05 0..8296

863

v-ným v síle moci jeho. Sš. I. 28., II. 186.

(Hý. ).

Všemohutství, n. = všemohoucnosť. Ms.
Ruk. sv. Aug.

Všemoudrosť, i, f., die Allweisheit. V.
boží. Sš. J. 262.

Všemoudrý = nejvýš moudrý, allweise.
Jg. V. Bůh. Koll. I. 181.

Všemožně = dle vší možnosti, aus allen
Kräften, nach Kräften, allmöglich. V. někomu
překážeti; V. se vynasnažiti, se přičiniti. Mus.
1880. 278., 145. Práva církve v. rozhojňoval
a chránil. Ddk. V. 82. V. pracuje, aby se
očistil. Sych. V. prý šp. m: všemi způsoby
n. obyčeji, ale můžeme i onoho slova uží-
vati.

Všemožný, allmöglich, erdenklich. D.,
Sych. V-nou měli o to péči, aby... Ddk.
IV. 48. Navrátil se opět, zahrnut jsa v-nou
poctou, do Lutycha. Ib. IV. 188. V-né pří-
padnosti. Dch. V-ým způsobem. D. Činiti
někomu v-nou česť. Sych.

Všemrati, hineinmurmeln. Na Slov. Bern.

Všemyslice, dle Budějovice, Schemeslitz,
ves u Týna nad Vltavou. Cf. Blk. Kfsk.
351.

Všeň, ě, f., Wschen, ves u Mnichova Hra-
diště. PL. Vz Blk. Kfsk. 604., 805.

Všeňák, a, m. = mladá veš; všeňáček,
čka, m., všeňátko, a, n. = všička sotva
vylétlá. Ve Slez. Šd. Vz Všeně.

Všenárodový, allen Völkem zukömmlich,
allgemein. V. církev. Sš. J. 175.

Všenásobný = všelijaký, všeho druhu,
allerhand, allerlei. Zlob.

Všenaučný, allbelehrend, encyklopädisch.
Dch. V. spis. Krok I. a. 7., Pal. Rdh. I. 21.

Všenaukopisný, encyklographisch. Šm.

Všeně, všíně, čte, n. = mladá veš, junge
Laus, Staublaus. D. — V. = husí veš, die
Gänselaus. Zlob. Vz Všeňák.

Všenec, nce, m., pentria (červ), zastr.
Rozk.

Všenesmrtelný, ganz unsterblich. Nej.

Všenic, get. všeničeho atd. (vz Nic), Alles
und Nichts. Šm.

Všenice, Wschenitz, ves u Rokycan. PL.

Všenočný, allnächtlich. Leu zármutok je
mojim všedním a v-ným druhom. Lipa 301.

Všenory, dle Dolany, ves u Zbraslavi.
Tk. III. 663., V. 264. Pojedeme drahou do
Všenor.

Všeobčanský, kosmopolitisch. Šm.

Všeobčanství, n., der Kosmopolitismus.
Šm.

Všeobčerstvivý = vše občerstvující, Alles
erfrischend. Jimiž (obrazy) mocný a v. proud
milostí spasitelových se vypisuje. Sš. J. 132.
(Hý. ).

Všeobecně, allgemein, universal. Sm. Ta
věc v. známa jest. Us.

Všeobecník, a, m., der Universalist. Plk.

Všeohecno, a, n., das Allgemeine. Šm.

Všeobecnosť, i, f., die Allgemeinheit.
D., Nz., Mus. 1880. 291. Učiň to pro v. Dch.
Objevují se statuta Otova již u větší v-sti.
Ddk. IV. 223.

Všeobecnoumnický, allgemein logisch.
V. tendence. Květy 1843.

Všeobecnůstka, y, f. = myšlénka obecná,
der Gemeinplatz, die Gemeinheit, locus com-
munis. Č.

Všeobecný = všem obecný, allgemein,
universal. V. V. platnosť, die Allgemein-
giltigkeit, Nz., popis, posvícení, die Kaiser-
kirchweihe (St. Galii), pospoj, náhona, poli-
zeiliche Generalstreifung, Dch., zásada, Mus.
1880. 516., povstání, amnestie, Šb. Stř. II.
293., 191., položení obchodu, allgemeine
Situation des Geschäftes. Šp. Idea o člověku
v-ném či rodovém. Sš. I. 63. V. přítažnosť,
pravidlo, Stč. Zmp. 243., 565., ZČ. I. 67.,
183., zmatek, Us., čáry prostorové, Vnč. 79.,
přírodopis, vlastnosti těl, ZČ. 1., 11., před-
stava. Dk. P. 89. V. sbor křesťanský (církev),
V., smutek, Sych., logika, úsudek. Marek. —
V. v rostl. = náležející většímu shluku údů
prvořadému na př. pokrývka v-ná, na oko-
líku složeném u výniku paprsků umístěná;
okolík v-ný, díl okolíku složeného z paprsků
čili stopek sestávajícího. Rst. 517.

Všeobětný, alles opfernd. V. láska. Lum.

Všeobjímací, alles umfassend. V. klenba
nebeská. Stč. Zmp. 19.

Všeoblíbený, allgemein beliebt. Šm.

Všeobsáhlosť, i, f., die Allumfassung.
Vylíčiti v. apoštolství. Sš. I. 22. (Hý. ).

Všeobsáhlý, allumfassend. Ač Kristus
všemocen a v. jest. Sš. II. 91. (Hý. ). — Čch.
Bs. 128. V. hymna. Vrch.

Všeobsažný, alles umfassend. Myšlénka
jedné v-né církve boží za nemístnou a ne-
smyslnou se považovati přestala. Sš. I. 12.
(Hý. ).

Všeočistný, alles reinigend. Budoucí
smrť Kristova v-ná. Sš. Sk. 124. (Hý. ).

Všeokrouhlý = se všech stran okrouhlý,
ganz o. überall rund. V. kámen. Har.

Všeostrov, u, všeostroví, všeostrov-
stvo, a, n., Polynesien, f. Šm.

Všeotec, otce, m., der Allvater. Bůh není
otcem částečným, nybrž v-otcem. Sš. I. 55.
(Hý. ).

Všeotectví, n., die Allvaterschaft. Sš.
I. 55. Přidal slova ta o v. božím. Sš. II.
107. (Hý. ).

Všeoživný, alles belebend. Šm.

Všeoživující, alles belebend. V. slunce.
Stč. Zmp. 83.

Všepadly, Šepadly, dle Dolany, ves
u Nové Kdyně. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1056.

Všepetely, vz Šepetely.

Všepis, u, m. = jeřábek, čapí nos, opice,
pantographum, der Pantograph, Storchschna-
bel. D., Nz.

Všepisectví, n., die Pasigraphie. Šm.

Všeplatnosť, i, f., die Allgiltigkeit. Dch.

Všeplnivý, allerfüllend. Pro zjednání sobě
té v-vé působivosti vítězně veškery části a
strany světa prošel. Sš. II. 114. (Hý. ).

Všepodmanivý, allbesiegend. Šm.

Všeposáhlý, allerfassend, allumfassend.
Dch., Šm.

Všepotroucí, alles aufreibend. Šm. V.
hrom. Hlas.

Všepožírný, allverzehrend, allverschlin-
gend. Dch., Šm.

Všepřítomný, allgegenwärtig. V. Bůh.
SP. II. 30.