sb157-05 0..8296

864

Všeprobuzení, n., allgemeines Aufwa-
chen. Mus. XI. 427.

Všeprohýřivý, alles durchbringend. Nej.

Všeprospěšný, gemeinnützig. Šm.,

Všeptati, einflüstern, einschwätzen. Šm. -
co komu kam: do ucha, Us. Tč., v ucho.
Us.

Všerad, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Všeradice, Wscheraditz, dle Budějovice,
ves u Dobříše. Vz S. N., Tk. III. 663., V.
43., 223., Blk. Kfsk. 905.

Všeradiště, ě, n., Wscheratsch, ves u Li-
toměřic. PL.

Všeradov, a, m., Wscheradov, ves u Hlin-
ska.

Všerať, i, f = vespolná válka, allgemeiner
Krieg. Vký. Svět ne všeumem, nýbrž vší-
rati nazvati. Kos. 01. I. 158.

Všeraz, m., Scheras, ves u Telče. PL.
Vz Blk. Kfsk. 53.

Všeředný = šeredný? V. tvář. Leg. 35.

Všeřídicí, allwaltend. V. Bůh. D.

Všeříše, e, f., das Allreich, allgemeines
Reich. Římská v. Sš. Sk. 135.

Všeříšní, das ganze Reich betreffend. V.
silostřed. Am.

Všerobec, bce, m., osob. jm. Arch. I.
409.

Všerobský Franěk. Jir. H. 1. II. 342.

Všerodný, alles tragend, gebärend, her-
vorbringend. Us. Bern.

Všerub, a, m., osob. j m. Pal. Rdh. I.
127., Tk. IV. 176., 271., Arch. I. 206., Blk.
Kfsk.

Všerubec, bce, m., osob. jm. Arch. I.
515.

Všeruby, dle Dolany, mě. v Plzeňsku.
Schörau o. Wscherau. Vz S. N. Tk. III.
118., V. 264. — V., Nový trh, Neumarkt,
městečko u N. Kdyně. Vz S. N., Blk. Kfsk.
280., 358.

Všeselov, a, m. Jan řečený Burda ze
V-va. Arch. I. 165. (Šd. )

Všesemenství, n., die Panspermie (nauka,
dle níž celá příroda a v ní uzavřené hmoty
jsou semeno budoucím). Rostl. I. 185. a.

Všesil, u, m.. Topas, m. Beneš. Kníž.

Všesilný, allstark. Jg.

Všeskvělý, allglänzend, hochglänzend.
Dch.

Všeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Dal. 116. — V., i n. ě, f., ves. Tk.
V. 52.

Všeslavský, allslavisch. V. háj. Koll. I.
272.

Všeslitovník, a, m., der Allerbarmer.
Šm, Dch. V. Bůh. Us. Dbv.

Všeslitovný, allerbannend. V. Bůh. Dch.

Všeslovanský, panslavisch. Šm., Mus.
1880. 172. V-ští apoštolé. Koll.

Všeslovanství, n, der Panslavismus. Šm.

Všesměrný, in allen Richtungen schrei-
tend. Šm.

Všesoky, dle Dolany, Wschesok, ves
u Zbraslavic.

Všesouhlasný = cele souhlasný, allstim-
mig, vollkommen übereinstimmend. Pal.

Všespasný, allerlösend. Šm.

Všespévavý, überall oder alles singend.
Na Slov. Bern.

Všespolnosť, i, f., die Solidarität, Dch.

Všespravedlnosť, i, f., die Allgerechtig-
keit. Sš. J. 262.

Všestary, dle Dolany, ves a) v Králové-
Hradecku, b) u Říčan. Vz S. N., Blk. Kfsk.
1456.

Všestatný, vollends edel, tapfer. Dch.

Všestejný, ganz gleich. Dch.

Všestoletý, -ní, allhundertjährig. Krok.

Všestranně, allseitig. V. něco zkoumati,
Us. Tč., vylíčiti, Mus. 1880. 578., otázku
projednati, durchgreifend behandeln. Dch.

Vsestrannosť, i, f., die Allseitigkeit. Us.

Všestranný, allseitig, durchgreifend. Šm.,
Nz. V. rozvoj, vzdělanosť, Us., ústup ne-
přátelský, Tč., zkušenosť, Mus. 1880. 174.,
působení, Šb., známosť něčeho. Spatřovalť
ve všestranném smíření záruku pokoje; Již
okolnosť ta jest nám nejlepším svědectvím
v-né péče jeho. Ddk. III. 92., V. 225. (Tč. ).
V. rovnováha. ZČ. I. 74.

Všestrašivo, adv., schrecklich. Rkk.

Všestudy, dle Dolany, Schössel, ves u Jir-
kova; Wschestud, ves u Veltrus. PL., Arch.
II. 183. Vz Blk. Kfsk 1456.

Všestvo, a, n., die Gesammtheit. Ssk.

Všesud, a, m.. smyšlené jméno. Kom.
L. 27.

Všesulov, a, m, Schösselhof, ves u Kra-
lovic. Vz S. N.

Všesvaky, dle Dolany, osada. Vz Blk.
Kfsk. 151.

Všesvatosť, i, f., die Allheiligkeit. Sš.
J. 262. (Hý. ).

Všesvatský, Allerheiligen-. Fučí-li na
v-ském měsíci moc vítr, urodí se příští rok
ovoce. Kda.

Všesvatý, allheilig. Kristus sluje u Da-
niela svatým svatých či v-ým. Sš. Sk. 89.

(Hý. ).

Všesvět, u, m. die Allvvelt. Dch.

Všesvětový,. allweltlieh. V. město (Řím).
Ddk. II. 20. Pojišťují dějinám husitským dů-
ležitosť a zajímavosť v-vou. Pal. Dj. III. 3.
311. Idea, že nastalo náboženství všesvě-
tové; Půtka ta otáčela se o bytí a nebytí
církve v-vé kresťanské a o její v-vé půso-
bení. Sš. Sk. 175. (Hý. ).

Všesvětý = všesvětový. Že týž apoštol
v-tým apoštolem od Boha učiněn byl. Sš.
Sk. 107.

Všešimy, dle Dolany, Wscheschin, ves
u Čern. Kostelce. PL., Arch. III 529.

Všeškodlivý, gemeinschädlich. Nz. lk.

Všetaty, dle Dolany, ves a) u Kostelce
n. L., b) u Rakovníka. Vz S. N., Tk. III. 555.,
V. 48. — Vz Blk. Kfsk. 409., 1115. — V. =
všetati = všichni zlodeji Bž. 67., 73., 83.

Všetcek, teka, o = všecek. NB. Tč. 26.,
160. Všetcek diel; Všetci podruzi; Mluvíc,
že jejie prst lepší jest. než ona všetcka.
Ib. 163., 184, 230.

Všetecstvo, a, n., zastr. = všetečnosť.

Št.

Všeteč, i, f. = všetečnosť, der Vorwitz.
Ani z v-či do jeho práv se vplétaje. Č. exc.
— V., ves u Týna n. Vlt.

Všetečenství, n., zastr. = všetečnosť.
Tkad., Ctib., Šm.