sb157-05 0..8296

865

Všetečiti, il, ení, = všetečným býti, vor-
witzig sein. O tajných věcech mudrovati a
zbuohdarma v. Č. exc.

Všetečka, všetýčka, y, m., dle Despota;

ť. dle Žena = všetečný člověk, sadílek, ein
vorwitziger, kecker Mensch, der Klügling,
Naseweis. To je v. Us. — Kom., Reš., Vrat.
— V., y, m., os. jm. Vz S. N., Blk. Kfsk.
1450. — V., y, f., Wschetetschka, mlýn a)
u Neveklova, b) u Berouna.

Všetečná, é, f. = zvědavosť, chtivosť, do-
tíravosť při svatbách, die Hochzeitschau.
Však vy ste chodívala na v-nou. Us. u Do-
brušky.

Všetečně, neugierig, naseweis, keck, vor-
witzig, verwegen, kühn. Ten se v. nafukuje!
Dch. Když kdo bližního přemítá na svědomí
a u mysl jemu v. sahá. BR. II. 31. a. V.
(muthwillig) se souditi. CJB. 391. Ne v. neb
ledakteraks, ale řádně něco dělati; Že svého
bližnieho proti božímu přikázánie v. velmi
zlým pokládáš. Hus III. 26., 243. (Tč). V.
v to vlezl. Kram. V. nos do něčeho strkati.

Všetečnice, e, f. = všetečná žena, ein
vorwitziges Weib. Bel.

Všetečnický = ku všetečníku se vztahu-
jící. V.

Všetečník, a, m. = všetečka. Šm., Rk.,
Aqu., Ctib., Boč

Všetečnost', i, f. = vada všetečného, zvě-
davosť, die Neugierde. Neugier, Neugierig-
keit. V. = přemrštěná vadná zvědavosť. Blř.
Mnohořečný blázen v-sti vazen (= vězeň).
Kom. — V. = doskočnosť, der Vorwitz. Něčí
v. zkrotiti. Aesop. — V. = opovážlivosť, ne-
vázanost', drzosť, die Verwegenheit, Keckheit,
Frechheit. Skromný duch ozdobí, v. hanobí.
Dch. Všetečnosť oďe všech zhaněná má za-
tměné oči; V. jidě ku svoji bídě. Mor. Tč.
Zastavuje soud nezřízený, kterýž pochází
ne z povinnosti, ale z v-sti a nenávisti. BR.
II. 31. a. I kaká to v., nébrž kaké to bláz-
novstvie; Kterak veliká byla jest v. člověka
proti Bohu aneb k Bohu, že chápal sě člo-
věk neposlušenstvie. Hus II. 226., I. 295.
(Tč). V., Kom., Háj. — V. = lehkomysl-
nosť, der Leichtsinn, Muthwille. Ku v-sti
vykládati. Berg.

Všetečný = zvědavý, neugierig. Strany
přísloví vz: Čelo, Červený, Hasiti, Holo-
plusk, Kaše, Kuře, Medvěd, Nos, Oheň, Omo-
čiti si, Opilec. Pastýř, Pléva, Potřásti, Proč,
Proso, Prst, Příhoda, Přičichnouti, Raditi,
Rýč, Sršeň, Směť, Svrab, Svrběti, Toul, Tříti
(se do čeho), Válka, Vejce, Vrabec, Zpomí-
nati, Zvědavý. — V. = doskočný, vorwit-
zig, naseweis. V. soud. BR. II. 1. Mnoho
slyšeti — věc bezpečná, mnoho mluviti —
věc všetečná. Hkš. V. mnohověda. Pal. Děj.
IV. 2. 115. V. mysl ženská. Us. — V. =
drzý, keck. V. soud lidský. Kom. V. otázka.
Sych. — V. = opovážlivý, odvážlivý, ver-
wegen, kühn. V. bouře a vzpoura. Dch.
Provazolezci jak v-ční a opovážliví jsou.
Kom. — V. — k čemu: k stavu manžel-
skému. Hus III. 211.

Všetečstvo, a, n. = všetečnosť. Ne z v-stva
poslúchati. Št. 35.

Všetek, tka, o = všecek, na Slov. a ve
Slez. Čo všetko zem, matuška naša, v útro-

bách svojich skryté nechová; Kto nič nemá,
ten žiádá si mnoho, žiádá všetko. Lipa 274.,
283. Maderán (marjanka) zelený všetek po-
trhaný; No len otvor (otevř), už sem všetek
zmoknutý. Sl. ps. 17., 70. To malé gazdov-
stvo, ktoré si mal (měl), aj to si už všetko
prežral. Sl. ps. Moja hlava po všetkých ško-
lách vycvičená; Kde si to kuriatko vzal?
Počkaj, počkaj ! poviem to u pánov. Nepo-
vedz, dám ti ho všetko (celé). Dbš. Obyč.
124., 146. Budeme se rádi mjať, dobré všet-
kým vinšovať. Čes. mor. ps. 89. Panstvo sa
pozvalo zo všetkých strán. Er. Sl. čít. 55.
By nic ale, bylo by všetko celé. Phld. I.
2. 7. Keď zalúbilo sa pánu Bohu povolať
ho k sebe, tu všetko: malé velké, mladé
staré, bohaté chudobné plakalo na jeho
hrobe; Na to dosť skoro bola svadba a
tanec nad všetky tance; Oni múdri, rádiby
boli sami všetko dostať a najmladšiemu aby
ostála z koláča diera; Tak skákala, dobre
sa všetka nepotrhala; Svätý pokoj a láska
je nado všetko; Abyste mali na zimu všet-
kého na dostač v dome. Dbš. Pov. I. 40.,
55., 257., 378., II. 49., 90. (Šd. ). Pro všet-
kých bohov ťa prosím; Pod hodinou bolo
po všetkom; To všetko pôjde na tvoj rováš;
Všetko mi na priek robí; Všetko by zo
seba ta dal (příliš štědrý); Všetko mu do
hrdla pchá (přeje mu); Všetkého bylo dosť,
len pomíkačov málo; Kto je v peci. myslí,
že sú tam všetci. Mt. S. I. 94, 97., 98., 103.,
111, 119, 120. (Šd. ). Všetkým je v očiach;
Medzi všetkými on je najinakší; Bez bylja
bez kvetu slúži všetkemu světu (sůl). Mt.
S. I. 98., 100., 138. Nemálo dní tam po-
meškali, kým všetké okolité kraje sebe po-
drobili. Sl let. II. 13. Prídu do tej (izby),
kde sa svietilo, a tam za vrch stola všet-
kým činom taký starý ako ta stará (ganz
derselbe Alte). Dš. Pov. I. 37. (Šd. ). Nies'
hladný, Izmaelko, moje všetko? Phld. III.
1. 51. Ostalo teda všetko, ako bolo, alles
blieb beim Alten. Dbš. Sl pov. II. 4.

Všetělesný, ganz körperlich. Nej. V. člo-
věk, ein durchaus sinnlicher Mensch. Dch.
Všetice, dle Budějovice, Wschetitz, ves
u Neveklova.

Všetichouuko =velmi ticho, ganz still.
S hory dolov ticho v. Rkk. Vz Vše.

Všetkorozžierajúci jazyk plamenný.
Lipa 323.

Všetký, vz Všetek.

Všetoč e, m. všetečný. U Kojetína.
Bkř.

Všetok =všetek =všecek. Na Slov. Ht.
Sl. ml. 98.

Všetřapy, dle Dolany, Schönstrapp, u
Brna. Šm.

Všetul, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Všetula, y, f. = šetečka. Us. Šd.
Všetulavý, herumschweifeud. Na Slov.
Bern.

Všetuly, dle Dolany, Wschetul, ves u Ho-
lešova na Mor.

Všetvorce, e, m. = tvůrce či stvořitel
veškerenstva, der Schöpfer des All. Sš. Sk.
170. Nazývaje se Bohem v-cem. Ib. Sk. 97.
(Hý. ).