sb157-05 0..8296

866

Všetvořivý, allschöpferisch, allschaffend.
Dch., Šm.

Všetvorný, allschaffend. V. ruka. Sš. L.
78. (Hý. ).

Všetvorstvo, a, n., die Gesammtschöp-
fung. Dch.

Všetýček, čka, m. = všetýčka. Tabl.
Poes. I. 65.

Všetýčka, y, m. = všetečka. Vrat. Jaký
jest to v. a rúhač. BR. II. 228. a.

Všeučiliště, ě, n., die Universität. Šm.
Všeuměl, a, všeumělec, lce, m., der
All-, Tausendkünstler, Passler. Šm., Dch.

Všeumělecký duch. Vlč.

Všeumělství, n., die Tausendkünstler-
schaft. Sm.

Všeumělý, pansophistisch. Šm.

Všeúsoba, y, f., das All-Ich (ve filos. ).
Dch.

Všeuznaný; -án, a, o, allgemein an-
erkannt. Šm.

Všeužitečný, gemeinnützig. Šm.

Vševěd, a, m., vševěda, y, m. a f., der
Allwisser. D., Jg. Učiň mě vševědem, učiním
tě boháčem. Č. M. 214.

Vševěda, y, m., vz Vševěd. — V., y, f.,
die Pansophia. Dch. Ne snad náhlým jí bez-
potřebné v-dy vlitím. Sš. Sk. 32. (Hý. ).

Vševědce, e, m. = vševěd. Israelité před
samým v-dcem zbrodně svoje zapírati se
opovážili. Sš. I. 38. (Hý. ). — V., der Pan-
sophist. Dch.

Vševědecký, pansophistisch. Dch.

Vševedicnosť, i, f. = všedomosť. Na Slov.

Vševědivý, allwissend. Mlčte, či jste
v-vá? Us. u Dobrušky. Vk.

Vševědkyně, ě, f., die AUwisserin, Tau-
sendkünstlerin. Šm.

Vševědnosť, i, f. = vševědoucnosť, die
Allwissenheit. MM., Sš. L. 148. (Hý. ).

Vševědný, alles wissend; vševědoucí, all-
wissend. Dch., Ráj.

Vševědomosť, i, f. = vševědnosť. D.

Vševědomý = vševědoucí. Jg.

Vševědoucí, allwissend. D. Buoh jest
vševědúcí, proto že vie a zná všecky věci,
i kteréž sú nám minuly i ty, kteréž jsú nárn
budúcie. Hus III. 255.

Vševědoucnosť, i, f. = ona vlastnosť
boží, dle níž má Bůh vědomosť o všem,
die Allwissenheit. Vz S. N.

Vševědoucný = vševědoucí. Ráj.

Vševědství, n., die Allwisserel Šm.

Vševelebitelný, allgemein gepriesen. Vi-
douce Boha býti v-na. Sš. I. 28.

Vševětší = větší a větší. Ptáci vždycky
v. byli. Kda. 210.

Vševid, u, m., das Panoptikom. Dch.

Vševidec, dce, m., der Allseher. Vzývá
v-dce Boha. Sš. II. 16. (Hý. ).

Vševidice, e, f., die Allseherin. Bern.

Vševiditelnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.

Vševiditelný = vševidomý. Bern.

Vševidnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.

Vševidomost', i, f., das Publikum, die
Offentlichkeit. Bern.

Vševidomý, öffentlich, alles sehend. Bern.

Vševidoucí, alles sehend. V-dúci Bôh
nikda ho nevidel ani neuvidí, pápež vída
ho jen zřiedka, kráľ častějšie, sedliak každý

deň (sobě rovného). Mt S. I. 134. Buoh
jest v.; Že jest Buoh v., nikdež se s hřie-
chem neukryješ. Hus III. 61.

Vševidoucnosť, i, f., die Allsicht. Jg.

Vševily, dle Dolany, Wschewil, ves u Břez-
nice. Tk. III. 38., 43. Vz Blk. Kfsk. 127.

Vševlád, a, m., Pancratius. Šd.

Vševláda, y, f., die Allherrschaft. Pro-
testace proti v-dě římské. Pal. Dj. IV. 2. 4.
Pán ukazuje vševládu svou nad životem a
smrtí; Po nastoupení v-dy svojí v celé Pa-
lestině. Sš. J. 308., Sk. 142. (Hý. ).

Vševládce, e, m., der Allherrscher. Dch.

Vševládnosť, i. f., das Allregieren (als
Eigenschaft). Šm.

Vševládnoucí, alles beherrschend. V. čas.
Ndr.

Vševládný, allbeherrschend, allgebietend,
allvermögend, allwaltend. V. člověk, Fak-
totum. Šm. V. prst boží. Us. Tč. V. láska,
Nej., Bůh. Ráj.

Vševlastnictví, n., der Kommunismus.

Vševolný, sehr nachgiebig. Bóh z své
v-né dobrotivosti jest najdobrotivějšie dobré.
Hus I. 62. (Tč. ).

Vševýrazný, ganz ausdrückend, zutref-
fend. V. slovo. Čch. Bs. 59.

Vševýšný, allerhöchst. V. Bůh. Víd. list.
1816.

Všezahřívavý, allerwärmend. Šm.

Všezachovatel, e, m., der Allerhalter.
Dch.

Všezhoubný, allvernichtend. Šm.

Všezkrocující, allbezwingend, allmil-
dernd. Šm.

Všeznatel, e, m., der Allkundige. Šm.

Všezor, u, m., das Panorama. Šm.

Všezorní, panoramatisch. Šm.

Všezpěv, u, m. der Chorgesang. V. s hud-
bou. Koll. I. 407.

Všezvěd, a, m. = kdo vše zvídá, der
Allergrübler, Neugierige, Naseweise, Spion.
Kom., Sych.

Všezvědavý, všezvědný, neugierig, na-
seweis.

Všezvědnosť, i, f. = zvídavosť, die Wiss-
begierde, Neugierde. D.

Všezvědný = zvídavý, wissbegierig, neu-
gierig. D.

Všežerný = všežravý. Bern.

Všežravosť, i, f., die Allfressucht. Jg.

Všežravý, allfressend. Jg.

-vši (-v, -vši, -vše), přípona neurčitého
prechod. min. času rodu žens. sg.: zavolav,
-lavši, -lavše. Vz Transgressiv.

Vši, akk. sg. f. ku všecek, vz toto.

-vší, přípona určitého přechodníku mi-
nulého času rodu žen. sg.: zavolavší. Vůdce
s vojíny útok na nepřítele učinivšími za-
bit jest. Vz -lý.

Vší, vz Všecek.

Všicek = všecek. I strnul v. a padl na
zemi. Čtení Nikod.

Všicken, vz Všecek.

Všickeren = všeckeren, Vz Všecek. V.
lid. GR. Až sě v-ni užasú lidě. Kat. 3087.
To sú v-ni viděli. Hr. rk. 61.

Všicka, y, f. = malá veš, všeňák, junge
Laus.