sb157-05 0..8296

867

Všidní = všední. V. kabát. Němc.

Všídno = všedně. Pro v. budu ten ka-
bát míti. Us. — K všídni = ke každodenní
potřebě, zum alltäglichen Gebrauche. Rk.
Ve všídni = ve všedním dnu. U Nov. Kdyně.
Rgl.

Všíkati; všiknouti, knul a kl, utí = psik-
nouti, zischen. — na koho. Neb coť to
škodí, by pak na tě všíkali všichni lidé.
Jel. Enc. mor. 33.

Všímačný = všímavý, vz toto. Us. Vck.,
Šm.

Všímati sobě n. si; všimnouti, mnul a
ml, ut, utí; všímávati = pozorovati, smysly
k něčemu obrátiti, auf etwas sehen, etwas
bemerken, wahrnehmen, inne werden, Acht
geben, beobachten; někdy s ponětím zvláštní
šetrnosti, vážnosti, vážiti sobě, ctíti, schät-
zen, achten, ehren, auf etwas halten. Jg. —
si (ne: se) čeho, koho (gt): škody. V.
On si ho, toho všímá. Ros., D., Sych. Nikdo
si dýmu nevšiml. Jg., Brt. S. 3. vyd. 43.
Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Prov.
On si jí všímá, sie ist Gegenstand seiner
Aufmerksamkeit; Toho hrdopyšky si ne-
musíš všímati; Ona tím chce, aby si jí svět
všímal. Us. Dch. Mluvnic řeckých bedlivě
jsem si všímal. Bž. Předml. Všimli jste si
toho hluku? Us. Všimni si, Nanynko, všimni,
jaký má císař pán šimly. Čes. mor. ps. 61.
Dycky mně maměnka říkávala, bych si mlá-
denců nevšímala. Sš. P. 401. Na jakých
vědomostech sobě Jindřich a tudíž i doba
jeho nejvíce zakládali a kterých sobě nej-
více všímali. Ddk. III. 186. Nevšímá si mé
dobroty. Us. Šd. Praví králové sobě cetek
a šupek nevšímají. Sš. L. 125. Kdo ctí ná-
rod, všeho si rád všímá, co mu národ v pa-
měť uvádí. Koll. V onucích-li táta chodí,
děti si ho nevšimnou, pakli o kapsu se hodí,
najde lásku upřímnou. Shakesp. Tč. Praco-
vití lidé si nevšímají zahalečův. Us. Tč. —
kdy. Toho neopomeneme během tohoto na-
šeho historického líčení zvláště sobe vší-
mati a poznamenávati. Ddk. 11. 290. Že ne-
všímáno sobě při posluhování vezdejším
vdov jejich. SŠ. Sk. 67. — jak. Bedlivě si
něčeho v. Us. Však ve dvoře si zatím všimli
s pozorností. Kká. Td. 16. — kde. Každé
maličkosti si v domě všímá. Us. Když si
mne nevšímáš v hospodě před lidma. Er.
P. 263. — pass. Jest všímán jako hrách
u cesty (špatně). Prov. — čeho jak dlouho.
Druhdy velicí mužové, aby bezpečně žili,
i ctnosti, i umění a vtipu svého na čas
jsou všímali a tajili (= skrývati se s čím?)
Walkmb. Růž. zahr.

Všímavičný = všímavý. Je to v. žena.
Us. u Rychn. Črk.

Všímavosť, i, f. = pozornosť, šetrnosť,
die Achtsamkeit, Beachtung, Beachtsamkeit,
Beobachtungsgabe. Us.

Všímavý = pozorný, šetrný, achtsam,
aufmerksam. D. Buď v-vý, ale ne zvědavý.
Č. M. 288. Všímavému nestrkej po lopatě,
sapienti pauca. Dch. Že vandr v-mu a uče-
livému tovaryši užitečný jest. Pam. Mez.
205. — čeho. Historici tiché velikosti ná-
rodů málo všímaví. Šf. I. 577.

Všimný, achtsam wahrnehmend. Dch.

Všíně, vz Všeně.

Všinec, nce, m., der Lausmist. V hlavě
má samé všince. Dostaneš v. = nic. Na
Ostrav. Tč.

Všinok, a, m. = vśička. Strčil sem mu
v-ka do hlavy, Laus in den Pelz. Na Ostr.
Tč.

Všinouti se kam: na koně, hinaufsprin-
gen, es besteigen. Hlč.

Všitek = všechen. Tehdy sě v. lid za
ním obráti. Hr. rk. 253. Slibujem všitkni
společnú rukú nerozdílnú. Arch. II. 326.

Všíti, všiji, všij, je (íc), il, it, itý; vší-
vati, einnähen. — co kam (do čeho). Apol.

— kam (v co). Us. — čím: jehlou, hed-
vábím, nití.

Všití, n., das Einnähen. Jg.

Všitý, eingenäht. V. znak. Kká. Td. 82.

Všiv, a, m. = všivec, der Lauskerl. Po-
čkej, však ti dám, až tě dopadnu, ty všive
všivý. Na již. Mor. Šd.

Všiva, y, m. = všiv. Všiva a všivál nej-
škaredější nadávka dětská na mor. Zlínsku.
Brt.

Všivácký = všiváku přístojný, lausig,
schlecht,

Všiváctví, n., die Lauserei. Us.

Všivač, e, všivák, a, m. = všivý chlap,
všivec, otrhanec, der Lauskerl, Lausichter.

— V. = špatný tabák. D.
Všivačka, y, f., Lausichte. Bern.
Všivajzna, y, m. = všivák (nadávka).

Ty v-no! U Kr. Hrad. Kšť.

Všivák, a, m., vz Všivač.

Všivál, a, m. = všivák. Mor. Šd. V. vši-
vavý. Šd. Vz Všiva.

Všivanda, y, m. a f. = všivák. Us.

Všívati, vz Všíti.

Všivavec, vce, m. = všivač. Mor. Šd.

Všivavěti, ěl, ění, läusig werden, Läuse
bekommen. — komu. Tele nám všivaví.
Us. Šd.

Všivavý, läusig, voll Läuse. Us. Šd.

Všivcový, Läusekraut-. V. semeno (hni-
došové), delphinium staphisagria. Nz. lk.

Všivec, vce, m. = všivý člověk, všivák.
Vz Všivač. Ros. V. všivý. Mor. Šd. — V.,
bylina, das Läusekraut, pedicularis. V. bahní,
p. palustris, lesní, p. silvatica, Rstp. 1155.,
krkonošský, sudetica, planý, sceptrum Ca-
rolinum, zobanitý, rostrata. — V. = ostrožka
révolistá, delphinum staphisagria. Rstp. 21.
Cf. Kk. 189., Čl. Kv. 244., FB. 58., Slb. 308.,
586., Schd. II. 291., Nz. lk. Semeno: kapu-
cínské semeno. Rostl. — V. = čistec lesní,
stachys silvatica, der Mäuse-, Ratzenpfeffer.
D. — V. = kýchavice, sabadilla. Nz. lk.

Všivěti, ěl, ění; zašivěti = všivým se
stávati, Läuse bekommen. Zlob.

Všivice, e, f. = všivosť.

Všivina, y, f., die Läusesucht, Läuse-
krankheit. Šd.

Všiviti, il, en, ení; zašiviti, lausig ma-
chen. — se s čím, eine lausige Arbeit un-
ternehmen. Zlob.

Všivok, a, m. = všivač. Na Ostrav. Tč.
V-ku všivý. Tč.

Všivoň, ě, m. = všivač, všivák. Mor. Kd.,
Šd.



	867

	Všidní = všední. V. kabát. Němc. Všídno = všedně. Pro v. budu ten ka- bát míti. Us. — K všídni = ke každodenní potřebě, zum alltäglichen Gebrauche. Rk. Ve všídni = ve všedním dnu. U Nov. Kdyně. Rgl. Všíkati; všiknouti, knul a kl, utí = psik- nouti, zischen. — na koho. Neb coť to škodí, by pak na tě všíkali všichni lidé. Jel. Enc. mor. 33. Všímačný = všímavý, vz toto. Us. Vck., Šm. Všímati sobě n. si; všimnouti, mnul a ml, ut, utí; všímávati = pozorovati, smysly k něčemu obrátiti, auf etwas sehen, etwas bemerken, wahrnehmen, inne werden, Acht geben, beobachten; někdy s ponětím zvláštní šetrnosti, vážnosti, vážiti sobě, ctíti, schät- zen, achten, ehren, auf etwas halten. Jg. — si (ne: se) čeho, koho (gt): škody. V. On si ho, toho všímá. Ros., D., Sych. Nikdo si dýmu nevšiml. Jg., Brt. S. 3. vyd. 43. Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Prov. On si jí všímá, sie ist Gegenstand seiner Aufmerksamkeit; Toho hrdopyšky si ne- musíš všímati; Ona tím chce, aby si jí svět všímal. Us. Dch. Mluvnic řeckých bedlivě jsem si všímal. Bž. Předml. Všimli jste si toho hluku? Us. Všimni si, Nanynko, všimni, jaký má císař pán šimly. Čes. mor. ps. 61. Dycky mně maměnka říkávala, bych si mlá- denců nevšímala. Sš. P. 401. Na jakých vědomostech sobě Jindřich a tudíž i doba jeho nejvíce zakládali a kterých sobě nej- více všímali. Ddk. III. 186. Nevšímá si mé dobroty. Us. Šd. Praví králové sobě cetek a šupek nevšímají. Sš. L. 125. Kdo ctí ná- rod, všeho si rád všímá, co mu národ v pa- měť uvádí. Koll. V onucích-li táta chodí, děti si ho nevšimnou, pakli o kapsu se hodí, najde lásku upřímnou. Shakesp. Tč. Praco- vití lidé si nevšímají zahalečův. Us. Tč. — kdy. Toho neopomeneme během tohoto na- šeho historického líčení zvláště sobe vší- mati a poznamenávati. Ddk. 11. 290. Že ne- všímáno sobě při posluhování vezdejším vdov jejich. SŠ. Sk. 67. — jak. Bedlivě si něčeho v. Us. Však ve dvoře si zatím všimli s pozorností. Kká. Td. 16. — kde. Každé maličkosti si v domě všímá. Us. Když si mne nevšímáš v hospodě před lidma. Er. P. 263. — pass. Jest všímán jako hrách u cesty (špatně). Prov. — čeho jak dlouho. Druhdy velicí mužové, aby bezpečně žili, i ctnosti, i umění a vtipu svého na čas jsou všímali a tajili (= skrývati se s čím?) Walkmb. Růž. zahr. Všímavičný = všímavý. Je to v. žena. Us. u Rychn. Črk. Všímavosť, i, f. = pozornosť, šetrnosť, die Achtsamkeit, Beachtung, Beachtsamkeit, Beobachtungsgabe. Us. Všímavý = pozorný, šetrný, achtsam, aufmerksam. D. Buď v-vý, ale ne zvědavý. Č. M. 288. Všímavému nestrkej po lopatě, sapienti pauca. Dch. Že vandr v-mu a uče- livému tovaryši užitečný jest. Pam. Mez. 205. — čeho. Historici tiché velikosti ná- rodů málo všímaví. Šf. I. 577.	Všimný, achtsam wahrnehmend. Dch. Všíně, vz Všeně. Všinec, nce, m., der Lausmist. V hlavě má samé všince. Dostaneš v. = nic. Na Ostrav. Tč. Všinok, a, m. = vśička. Strčil sem mu v-ka do hlavy, Laus in den Pelz. Na Ostr. Tč. Všinouti se kam: na koně, hinaufsprin- gen, es besteigen. Hlč. Všitek = všechen. Tehdy sě v. lid za ním obráti. Hr. rk. 253. Slibujem všitkni společnú rukú nerozdílnú. Arch. II. 326. Všíti, všiji, všij, je (íc), il, it, itý; vší- vati, einnähen. — co kam (do čeho). Apol. — kam (v co). Us. — čím: jehlou, hed- vábím, nití. Všití, n., das Einnähen. Jg. Všitý, eingenäht. V. znak. Kká. Td. 82. Všiv, a, m. = všivec, der Lauskerl. Po- čkej, však ti dám, až tě dopadnu, ty všive všivý. Na již. Mor. Šd. Všiva, y, m. = všiv. Všiva a všivál nej- škaredější nadávka dětská na mor. Zlínsku. Brt. Všivácký = všiváku přístojný, lausig, schlecht, Všiváctví, n., die Lauserei. Us. Všivač, e, všivák, a, m. = všivý chlap, všivec, otrhanec, der Lauskerl, Lausichter. — V. = špatný tabák. D. Všivačka, y, f., Lausichte. Bern. Všivajzna, y, m. = všivák (nadávka). Ty v-no! U Kr. Hrad. Kšť. Všivák, a, m., vz Všivač. Všivál, a, m. = všivák. Mor. Šd. V. vši- vavý. Šd. Vz Všiva. Všivanda, y, m. a f. = všivák. Us. Všívati, vz Všíti. Všivavec, vce, m. = všivač. Mor. Šd. Všivavěti, ěl, ění, läusig werden, Läuse bekommen. — komu. Tele nám všivaví. Us. Šd. Všivavý, läusig, voll Läuse. Us. Šd. Všivcový, Läusekraut-. V. semeno (hni- došové), delphinium staphisagria. Nz. lk. Všivec, vce, m. = všivý člověk, všivák. Vz Všivač. Ros. V. všivý. Mor. Šd. — V., bylina, das Läusekraut, pedicularis. V. bahní, p. palustris, lesní, p. silvatica, Rstp. 1155., krkonošský, sudetica, planý, sceptrum Ca- rolinum, zobanitý, rostrata. — V. = ostrožka révolistá, delphinum staphisagria. Rstp. 21. Cf. Kk. 189., Čl. Kv. 244., FB. 58., Slb. 308., 586., Schd. II. 291., Nz. lk. Semeno: kapu- cínské semeno. Rostl. — V. = čistec lesní, stachys silvatica, der Mäuse-, Ratzenpfeffer. D. — V. = kýchavice, sabadilla. Nz. lk. Všivěti, ěl, ění; zašivěti = všivým se stávati, Läuse bekommen. Zlob. Všivice, e, f. = všivosť. Všivina, y, f., die Läusesucht, Läuse- krankheit. Šd. Všiviti, il, en, ení; zašiviti, lausig ma- chen. — se s čím, eine lausige Arbeit un- ternehmen. Zlob. Všivok, a, m. = všivač. Na Ostrav. Tč. V-ku všivý. Tč. Všivoň, ě, m. = všivač, všivák. Mor. Kd., Šd.