sb157-05 0..8296

869

Všu = vši, všecku. Kat. 1119; všú = vší.
Kat.

Všude, vz Všudy.

Všudy (zastr. vsiudy, vsidy), všude, adv.
místa = na každém místě, überall, durch-
gängig. Smrť vždycky a v. očekává. V. V.
dobře, doma nejlépe. Ros. To máte všudy.
Kram. V. chléb o dvou kůrkách. Kdo je
všudy, nikdež není. Vz Řemeslo. V. kou-
kol mezi pšenicí. Všudy musí nos vstrčiti.
Všecko v. prohledá. Us. Bylo všech všudy
dvanáct. Har. Ve všem (všeho) všudy je
toho tři lžíce. Č. Zdi všudy padají; Beze
všeho všudy, ohne Weiteres; Všech všudy,
prach a broky, Bomben und Granaten! Dch.
Zdá mi se všechno všudy, že to dělá 50 kr.
Us. Křikl naň, aby toho ku všem všudy
nechal a si připospěl (přispíšil). U Rychn.
U všech všudy, co tam děláš? Us. Vrů.
Všude ti věku ubude (říkají tomu, kdo
z besedy nebo z návštěvy chce odejíti).
U Olom. Sd. Dal ti jí všudy zvonit, všudy
na vše zvony, aby bylo slýcháno po turecké
zemi. Sš. P. 125. Na pahorku sedla všeho
všudy jednou. Němc. Jistec jistce svého
všudy obstaviti může. NB. Tč. 89. Chováni
jsou všudež s poctivostí. Ddk. II. 247. Kdy
by to učinil, hnali by ho ke všem všudy.
Kos. Běž ku všem všudy (= k čertu). Bdl.
Všudy bylo, všudy bylo a včil není nic.
(Praví vlaštovka přiletujíc na vesno). Slez.
Šd. Ve všem všudy. Dh. 61. Zabolela mě
hlavička, ba i boleć budzě, obmuvil mě můj
kochanek mezi luďzmi všudzě. Sš. P. 388.
Když král Matiáš urovnal se o všecko všudy.
Skl. I. 328. Co je Němec, to je Němec všudy.
Koll. I. 317. Jim sě dává, jim se kupuje a
chudý všudy v núzi leží; Buoh vždy a
všudy jest a zná všechny věci; Jakož král
zemský jest všudy v svém královstvie mocí
a spravením, též Bóh jest ve všem světě;
Bóh všudy jest bytem i mocí. Hus I. 220.,
291., 318. (Tč. ). Kromě nebe všude závisť.
Us. Tč. Všude lidé, v Chomútově Němci;
Nahému je všude zima; Bosého všude tlačí;
Prov. Šd. Všudy byl, nikam nedošel. Vz
Hloupý. Lb. Všude je něco. Us. Dch. —
Všudyť. Všudytě chléb jísti. Ros. — Kom. —
Všudež = všudy. Všudež ho hledal. Us.

Všudybud, Všudybyl, a, m., der alte
Uiberall. Kmotr Všudybyl (tulák). Č. Cf.:
Všudy byl a nikam nedošel. Prov. Vz Všudy.

Všudybyl, a, m. = všudybud. — V. =
kapustka, lapsana, das Warzenkraut. Slb. 467.

Všudybylka, všudybudka, všudybyd-
ka, y, f. = která všudy jest, die alte Uiber-
all. Jg., Němc.

Všudybytnosť, i, f. = všudypřítomnosť,
die Allgegenwärtigkeit. Vz S. N.

Všudybytný = všudy jsoucí, všudy byt
mající, allgegenwärtig. Th. div., Dch. S strany
božství svého v-tný jsa. BR. II. 673. b.

Všudybyvka, y, m. =všudybylka. Č.

Všudymístný, allerorts. Vniterné a v.
sloužení Bohu. Sš. J. 72. (Hý. ).

Všudypřítomnosť, i, f., die Allgegen-
wart. Koll. I. 17. V. božská. Ros.

Všudypřítomný, allgegenwärtig. D.

Všulati, einrollen. — co kam: slívky
do halušek. Na Ostrav. Tč.

Všustnouti, stnul a stl, ut, utí, všustati,
hineinwerfen. — co kam: prach, písek do
okna, do očí. Na Ostrav. Tč.

Všuškati, einflüstern. — co komu kam:

do ucha. Us. na Mor. Tč.

Všvihnouti, hnul a hl, ut, utí; všvihati,
všvihovati, mit der Ruthe einhauen. — se
kam: na koně (vskočiti), sich wohin schwin-
gen. Hlas.

Vt. Tato skupenina souhlásek v násloví
zvláště ve slovech jednoduchých zaniká, ku
př. úterý, strč. vtorý a vterý. Ht. Z ní vy-
souvá se v: žíti m. živti, šíti m. šivti. Vz
Vysouvání souhlásek. Kt. — Vt někdy se
přesmykuje: chvat m. chavt od koř. chyt.
Kt. Vz Y (se stupňuje).

Vtácký = ptačí. Na Slov. Už by z ce-
lého v-ho rákoša nič nebolo bývalo. Dob.
pov. IV. 74.

Vtáča, ete, n. = ptáče. Na Slov. a Mor.
Já vím sice pri potoce o jednom vtáčaci;
Pásla som ja vtačurieky, vtáčata, ej spadlo
mi jedno vtáča do blata. Sl. ps. 39., 311.
Zaspievalo v. na kosodrevině, čo komu sú-
deno, veru ho nemině. Sl. ps. Tč. Ej sedí,
sedí na kolaji vtáča, pěkné perenka hed-
bávem otáča. Sš. P. 545. — Mt. S. I. 31.

Vtáčacie = ptačí. Nechybelo jim iba v.
mlieko. Dbš. Pov. I. 512.

Vtáčatko, a, n. = ptáčátko. Na Slov.
a Mor. Ps. sl. 3.

Vtáček, čka, m. = ptáček. Na Slov. a
Mor. Jož nám ten v. oletěl a ochetil (uchy-
til) nám pérko; Ty junáčku vtáčku, ty malé
junáčku, ty neseješ, nevořeš, jenom dycky
hoduješ; Já su malý žáček, zpívám jako
vtáček. Sš. P. 248., 728., 736. (Tč. ). Tu nikde
ani vtáčka ani máčka. Mt. S. I. 97.

Vtáčenec, nce, m. = ptáčenec. S drob-
nými v-nci do pole letěla. Sl. ps. Šf. I. 78.

Vtáčenička, y, f. = jahoda, die Beere,
fragaria vesca. Mt. S. VIII. 1. 42., X. I. 53.

Vtáčený; -en, a, o, eingerollt. —jak:
se strany v-ný. Us. Dch.

Vtáčeti, vz Vtočiti.

Vtačí = ptačí. Nic mu nechýbä, iba v
mlieko. Mt. S. I. 121.

Vtačicko, a, n. = malé vtáče. Ej hešo,

hešo (husch! weg!), hešo vtačicka, nejezte
očička. Sš. P. 92.

Vtáčik, a, m. = ptačík, ptáček. Na Mor.
a Slov. V tom hájičku zeleném, v. spíva
krásne; Co ten v. povedá, čo tak pekne
spíva?; Povedz-že mi, povedz, ty vtáčik
jarabý. Sl. ps. 45., 53. (Šd. ).

Vtáčuriatko, a, n. = ptáčátko. Na Slov.
Ak to moje v. zahyne... Sl. ps. 311.

Vtačuriek, a, m. = ptáče. Pásla som
ja vtačurieky, vtáčata, ej spadlo mi jedno
vtáča do blata. Vz Vtáčuriatko.

Vtáčurienka, y, f. = ptáče. Pásla som
s-ky, vtáčata. Sl. ps. 311.

Vtah, u, m., der Einzug.

Vtahač, e, m., der Herbeizieher = řemen
neb špagát, kterým se obrtel do díry vta-
huje. Na Ostrav. Tč.

Vtáhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vrahu),
vtáhl, vtažen, ení; vtáhati, vtahovati = ně-
kam táhnouti, táhna vpraviti, ein-, hinein-
ziehen, einschleppen; vepsati, in die Bücher