sb157-05 0..8296

870

einschreiben, einziehen; vjíti, einrücken, ein-
ziehen. Jg. — co, koho, se kam: do lesa,
opilého do domu; vítr do sebe, vodu do
sebe v. Us. Nepřítel do naší země vtáhl.
Ros. Voda se vtáhla do země. D. Had se
vtáhl do díry. Jg. V. něco do kněh (Zlob. ),
správně: zapsati, vepsati, vložiti, dáti vtě-
liti. Cf. Brs. 3. vyd. 259., 269. Nebudete-li
tiši, hned vás do knihy vtáhnu, správně:
zapíši, ve knize zaznamenám atd. V. se pod
most. Er. Sl. čít. 60. Vzala kahanec do ruky
a vtiahla sa na prstoch do tej izby, kde
spali. Dbš. Pov. 1. 58. A v ně (grunty) žád-
nému se vtahovati nedal, Eingriffe thun;
Kdo by se do mého vtahoval. Arch. I. 88.,
89. Vtáhla třevic na své nohy. BO. Ďábel
vtáhl jest lid v svú vrš a zahrnul v sieti
své. Hus II. 280. Jazyk v hrdlo sě vtiehne,
ústa zmlknú, žíly vadnú. Hus III. 136. (Tč. ).
— jak. Každý mocí bude vtažen. Hus II.
235. A měšťanóm také se jest zdálo, že by
přes ten artikul k některým věcem vtaho-
váni byli. Arch. V. 451. Mocí do koruny
české v. Zř. Frd. Koně za ocas do konírny
v. Us. Tč. Vz V. co kam. — koho po kom
Když na nebe vzat budeš a mě po sobě
vtáhneš, tu mě učiti budeš. Hus III. 94.
(Tč. ). — (odkud kam) čím. K blahosla-
venstvie má člověk vtažen býti z marnosti
světa provázkem dříve řečeným. Hus III.
165. — čím. Co někdy z úst vrabcem vy-
letí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Prov.

Vtáhnutí, n., die Einziehung.

Vtáhnutý; -ut, a, o = vtažený.

Vtahování, n., die Einbeziehung. V. bi-
skupa do pře bezdůvodné bylo se stalo,
aby... Ddk. III. 32.

Vtahovati, vz Vtáhnouti.

Vtaj = tajně, tichmo, potichu. V. se mo-
dliti, něco říkati. Slov. liturg. Šd.

Vták, a, m. = pták, der Vogel. Na Mor.
a Slov. a na Policku v Čech. Zkr. Uletel
im ako vták; Ver je to chodák, ani olovený
v.; V., čo do svojho hniezda trúsi; Šikovný
ako olovený v. Mt. S. I. 54., 102., 122. (Šd. ).
Tie dve staršie boly do roboty ako osy
a tá najmladšia do práce ako olovený v.
Dbš. Pov. I. 350., Er. Sl. čít. 67. Na vtáky
chodiť. Mor. Šd.

Vťal, vz Vetnouti.

Vtanúti, zastr. = vnuknouti. Jir. Anth.
I. 46.

Vťapati, vťapnouti, mit kleinen Schlägen
hineinhauen. — co čím kam: hřebíky kla-
divem do zdi. Na Ostrav. Tč.

Vťapkati = vťapati. Na Ostrav. Tč.

Vtaraniti, il, ěn, ění = taranem vbíti,
mit dem Sturmbock hineinschlager:. Us. Tč.

Vtasiti, il, en, ení = vundati, vložiti,
vstrčiti, vraziti, einthun, einstecken; se =
vběhnouti, eingehen, eindringen. — co, se
kam: meč do pošvy. V., Sš. J. 271. V-ti
ruce pod pažie. Tkad. Pes do kuchyně se
vtasil. Velenský. — co kam jak. Siemu
v srdce po jilce meč vtasi. Rkk. 55.

Vťati, vz Vtíti. Na Slov. Bern.

Vtažení, n., die Einbeziehung. Dch.

Vtažený; -en, a, o, eingezogen, einbe-
zogen. — kam. Z toho kořene prach do
nosu v-ný. Byl.

Vtažitosť, i, f., intensio, die Kraft. Chym.,
Krok.

Vtažitý, intensivus. Rostl. I. 136. a.

Vtě =vťal. Výb. I. 1122. 17.

Vtéci, vteku, kl, čení (vz Téci); vtékati,
vtekati, vtěkati = v něco téci, ein-, hinein-
fliessen; vběhnouti, einfallen, eindringen. —
kam. Řeka vtéká do moře. D. Nepřítel
vtekl (vrazil) do města. Troj. Voda vtéká
do sklepa, Us. Tč. V. mezi co. Kom. Málo
řek můž v ni vtěkati Dal. V hrad vtéci
(vběhnouti). Pulk. — kam jak. Prorazil jim
lodičku, tak že jim voda hrkem vtékala. Er.
Sl. čít. 42. A vtekli jednomyslně do divadla
Sš. 226. (Hý. ). Řekové na Trojanské ná-
ramnou mocí vtekli. Troj. Vtéci do města
s vojskem. Troj. — se. Nepospíší-liť, věz,
žeť zmešká, žeť se jiný vteče. Arch. 11. 8.
S tím on sě vtek na mú věži. Půh. II. 20.

Vtečení, n., das Einfliessen. — V. =
vetčení.

Vteda = tehdy, slez. Když druzíodpo-
čívají, v. já nejvíc musím robiť. Ib. Šd.

Vtedajší = tehdejší. Na v. čas pre rozvoj
kultúry zaiste prajným. Sl. bajesl. Paul. Tóth.
I. 75.

Vtedy = tehdy, damals. Na Mor., Slov.
a ve Slez. Tč. Len v. je dosť, keď bijú. Na
Slov. a Mor. Šd. Vtedy's mi, milý môj, vte-
dy's mi sľuboval. Sl. ps. 72. V. mohol kú-
piť za groš, čo len chcel; Každý v., keď
má kedy: Kto môže kedy, nech robí v. Mt.
S. 98., 125., 126. (Šd. ). Na veľa odpísal kráľ
z vojny, že aby ho v. a v. čakali domov;
Jde k najmladšiemu synovi, ktorý v. ešte
tuho spal. Dbš. Pov. I. 235., 294. (Šd. )

V tej, v té = v ten čas. Na Ostrav. Tč.

V tejmu, po tajmu, heimlich. Ostrav. Tč.

1. Vtékati, vtěkati, vz Vtéci.

2. Vtekati, vz Vetkati.
Vteknouti, vz Vetknouti, Vtéci.
Vteknutí, n. = vetknutí, die Einstechung.

— V. = vpád, der Einfal. V.

Vtelen, a, m. V. nad Jizeru. Arch. I.
544.

Vtělenec, nce, m. = vtělený, ein Einge-
fleischter. Cyr. 75.

Vtělení, n. = vepsání do desk, die Ein-
verleibung, Intabulirung. V. do kněh po-
zemkových. Us. Šd. — V. = vzetí na sebe
podobu tělesnou, die Inkarnation, Verkörpe-
rung. V. Kristovo, D., Páně. V. boží, Maria
Verkündigung. Háj. O Kristovu v. Hus I.
77. Aniž po v. jest viece milosrdný, ač viece
skutkóv činí milosrdných. Hus I. 294. (II.
27. ).

Vtelenský, ého, m. V. z Vtelna, vlády-
cká rodina. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 1456.

Vtělený; -en, a, o, einverleibt, intabulirt.
Us. Dch. — kam: dluhy do kněh v-né. Us.
Čechy a Morava nebyly jsou zeměmi v-nými
do říše římské. Ddk. II. 456. — V., inkor-
porirt, eingefleischt, leibhaft, To je v. ďábel.
Us. D., Šd. A když toto lidé poznají, vzvě-
die, co jest duchóv zlých a ďáblov v-ných.
Hus I. 249. — komu. Tím stane se (žid)
jednak v-nou židovi spořivostí, ještě více
však svou vybroušeností praktického roz-
umu... Ddk. IV. 159. Mužové tito hověli
pudu Němcům v-mu k rozšiřování-se. Ddk.