sb157-05 0..8296

872

se skrývající styk, tak že rázem netušená,
překvapující souvislosť se objeví. Dk. P. 97.
V. se liší od důmyslu, že onen snadné po-
chopení, tento hluboké pronikání znamená;
že onen jest rychlý jako blesk, tento vždy
delší přemýšlení, zpytování v sobě zavírá.
Ondrák. V. přirozený, D., dobrý, bystrý,
ostrý, rychlý, schopný, hbitý, tupý, olověný,
V., vysoký, hotový, neschopný. Jel. Co v.
tvůj převyšuje, nechti poznávati. Mor. Tč.
Lid rád brousí svůj v. na opilci. Us. Ve
slovních půtkách těchto vynikal zvláště
Rokycana vtipem vždy hotovým a trefným.
Pal. Dj. III. 3. 91. V. hubený. Jel. Enc. m.
4. Kteříž z přirozenie svého jsú vtipu mdlého.
Hus II. 255. Vtipu tupého byl. V. Nejjem-
nějšího a nejostřejšího vtipu lidé. Ler. Roze-
cpalé břicho nepůsobí bystrého vtipu. Hš.
Vtipu třeba časem, rozumu vždycky. Č. M.
202. Bedlivosť v učení zostřuje v. zatupený.
Mor. Tč. Bez vtipu. D. Kdo ti to řekl?
Nikdo, jediné můj v. Us. Ostrosť, bystrosť,
rychlosť, schopnosť, hbitosť vtipu; Ostrého
vtipu a dobrého soudu; Ostré mysli a vtipu,
V., cvičeného a bystrého vtipu. Štec. Kdo
bystrý má v,, spěšně věc prohlídne. Kom.
Hotového vtipu býti. Jel. V. ostřiti. Jel.,
protírati. Kom. Z vtipu a mozku svého něco
vyhledati. Har. Nic není, co by se vtipu
nepoddalo. Kom. Vtipem dostihnouti; osví-
cení vtipu. V. Ani původ ani výklad pro-
roctví písem svatých nezáleží na vtipu lid-
ském (= na soudu, úsudku). BR. II. 811. a.
Škoda vtipu dodává. Berg. Nechodí pro v.
na jarmark (nepotřebuje cizího rozumu). Šml.
— V. = myšlénka, der Gedanke, Einfall, wit-
zige Einfall, Witz. V. z patra či bez zámyslu
(improvisovaný), žahavý, mdlý, nudný, ja-
lový, mělký, Nz., hledaný, planý. Ondrák.
V. zdařilý, trefný, řízný, pádný, jemný, hrubý,
dělaný, temný, duchaplný, nucený, původní
n. nový, otřepaný, odvětný, vážný, žertovný,
parodistický, vz více v S. N. Vtipy přes
pařezy vláčené (= špatné). Č. Vtipy dělati,
vtipem stříleti. Šm. Ten se fantil, že má
být za vtip (terčem vtipu). U Dobrušky.
V. nevhodný, nevčasný, jadrný, svižný. Mus.
1880. 10., 271. Ten zobe vtip jako holub
hrách. Shakesp. Tč. Než vyřkneš v. nějaký,
který komukoli nemilým býti může, ať tobě
napřed dobrosrdečnosť zavře ústa. Exc.
Znají Boha mudrci svými vtipy a dóvody.
Hus II. 369. Vtipy honiti. Nz. V. se líbí.
Ondrák. Větší Jest písma svatého moc nežli
vtipy lidské. Štelc. — V., a, m. = vtipný
člověk. — V., ironicky = nevtipa, hlupec.
Vtip se, vtipe. Ros.

Vtipáčkování, n., die Witzelei. Šm.

Vtipáčkovati = vtipkovati. Rk., Šm.

Vtipák, a, vtipáček, čka, vtipek, pka,
vtipálek, lka, vtipoch, a, m, vtipař, e,
m. = mudrlant, mudroch, der Witzbold, Witz-
ling. Jg.

Vtipec, pce, m. = vtipák. Toho se bál,
aby některý úštipný v. té kejklířské ozdoby
v smích neobrátil. Jel. Enc. m. 65.

Vtipek, pka, m. = vtipák, der Witzling.
Pal. Rdh. I. 145. — V., pku, m. = malý
vtip, ein kleiner Witz.

Vtípení, n., das Errathen. Na Slov. Bern.

Vtípený; -en, a, o, errathen, leicht be-
merkt o. gefasst. Na Mor. Bern.

Vtípiti se, vtip, vtípě (íc), il, ení; vtipo-
vati = vtipem dosíci, pochopiti, porozuměti,
domysliti se, abnehmen, muthmassen, be-
greifen, bemerken, fassen; uhodnouti, trefiti,
na to přijíti, sám na něco mysliti, přijíti,
den Einfall haben, selbst daran denken, ein-
fallen, die Hand anlegen. Jg. — abs. Hlou-
pému napověz, moudrý se vtípí. Ipse vtip
se, za nos chyť se; Proto vlčka bijí, aby se
starý vtípil. Na Slov. Smutno, když se kuchta
sama nevtípí, až se jí to dá po lopatě. Us.
Kdo se nechce vtípiti, toho musíš hnípiti;
Kdo se cítí, ten se vtípí, er fühlt sich ge-
troffen. Dch. Kto sa cíti, nech sa vtípi. Mt.
S. I. 124. Nevtípil se, ač jsme mu to po
lopatě na rozum dávali. Sych. Když blázna
bijí, tedy se moudrý vtipuje. Br. On se hned
vtípil (dovtípil, uhodl). Ros. Nevtípí se sám
od sebe. Sych. Vtip se, vtipe, vtip (vz Vtip,
na konci). Ros. Vtípil se holeček (uspíšil
se. přenáhlil se). Ros. — s inft. Ani se ne-
vtípil připiti mu. Us. Abyste se vtípili mne
opatrovati. Br. — aby. Nevtípí se, aby dluh
zaplatil. Us. — že. Přece se vtípil, že tam
šel. Us. — se čeho. Nechť k tomu Václav
něco řekne také, zda bych se ještě vtípil
řeči jaké. Ms. (Mus. V. ). — se k čemu.
Rk. — se v co. Ani jsou se v který strach
vtipovali (ani jim strach na mysl nepřišel).
Výb. — se do čeho. Jak sa on vám do té
latiny vtípí, to on to potom pochopí, nebo
má schop dobrý. Mor. Tč.

Vtipka, y, f. = vtipná žena, eine Witzige.
Hněvk. — V. vtip. Ssk. — V. = epigramm.
D.

Vtipkář, e, m. = vtipák. Mus. 1880. 22.,
Dch.

Vtipkovati = mudrlantiti, witzeln. D.

Vtipně = vtipným způsobem, witzig, scharf-
sinnig, kunstvoll, künstlich. V. nalezený stroj.
Sych. V. něco nastrojiti, sestaviti, napsati.
Us. — Kom.

Vtipnosť, i, f. = smyslnosť, důmyslnosť,
důvtipnosť, die Witzigkeit, Scharfsinnigkeit,
Feinheit der Gedanken. V. Vybízeli ho, aby
se svou v-stí vytasil. Sych. Opět omrzela
mě všechna v. má a vše, což sem pod sluncem
pilně upracoval, mieti chtě dědice po sobě.
Hus I. 283.

Vtípnouti, einkneifen.

Vtipnůstka, y, f., der Witzfunke. Šm.

Vtipný = vtip mající, rozumný, moudrý,
důmyslný, von guten Anlagen, geistig, witzig,
scharfsinnig, klug, verständig. V., Kom. V.
hlava. D. — k čemu. Ti ačkoli nejsú tak
vtipní k duchovním věcem jako oči t. jako
kněžie. Hus III. 43. — jak: nad míru v.
V. — čím: uměním v. Hus 1. 426. — Strany
přísloví vz: Čert, Dvořák, Hodina, Klíč,
Kopa, Kvítek, Paták, Sedlo; o vtipném,
opatrném jednání vz: Beran, Břeh, Čečatka,
Chytrosť, Klíma, Kosa, Myš, Prodělati, Psaní,
Vrabec, Vratce. — V. = vtipně udělaný,
sinnreich, witzig, kunstvoll, nach Kunst ge-
macht. V. vedení, Har., důmysl, D., mathe-
matické učení, Kom., kouzla, Ráj., nápad.
Šm. V. klam, propověď, slovo; Hned ve
mládí jídal vtipnou kaši, den Brei des Witzes