sb157-05 0..8296

873

essen. Us. Dch. Nejed vtipnou kaši (o hlou-
pém). Us. Šg., Kšá. Šel pro vtipné semínko
(byl poslán aprilem). U Olom. Sd. Je (není)
vtipného semena (= vtipný). Mor. Šd. V.
vypravování. Mus. 1880. 157.

Vtipoch, a, m., vz Vtipák.

Vtiposlov, u, m. = vtipné rčení, bonmot,
Witz-, Sinn-, Scherzwort, n. Nz.

Vtipovati sě, suspicari. Proč sě vtipujete
hor rozsedlých? Ž. wit. 67. 17.

Vtipovec, vce, m. = prudens, zastr. Rozk.

Vtipový. V. paměť. Dk. P. 81.

Vtíral, a, m., der Eindringling. Dch

Vtírati, vz Vetříti.

Vtíravec, vce, m., der Zudringling. Rk.

Vtíravosť, i, f. = dotíravosť, die Zu-
dringlichkeit, Aufdringlichkeit. Č., Dch.,
Němc.

Vtíravý = dotíravý, zudringlich, auf-
dringlich. Č., Dch. Nebuď v-vý jako žid.
Us. Tč. V. cizáctvo. Dch. — kam: do řeči,
do roboty. Us. Tč.

Vtisk, u, m. = vtlak, der Eindruck. D.,
Krok. Vtisky prstovité. Nz. lk.

Vtiskati, vz Vtisknouti

Vtiskavý, deprimirend. Šm. Vz násl.

Vtisklavý, vtiskavý = vtíravý, zudring-
lich. Na Ostrav. Tč.

Vtisknouti, sknul a kl, ut, utí a štěn,
ění; vtiskati, vtiskovati, vtiskovávati = vtla-
čiti, eindrücken; se = vtlačiti se, sich ein-
drücken; vtírati se, sich eindrängen, auf-
dringen. Jg. — (komu) co, se kam: něco
do knihy, D., do vosku, Jg., ruku do bláta.
Ros. Někomu tolar do ruky v. Us. V. zlo-
činci znamení, einschröpfen. J. tr. Katerina
je horská, však se jí každý vtiská. Sl. ps.
Tč. Ovce ztraťá mléko, jak sa zučá (navy-
knou) v hromadu vtiskati. Slov. Tč. Ret
plamenný vtiskl na rtů vonné kvítí. Čch.
Petrk. 32. Kolik palců vtisklo svou stopu
v okraje tvých blan (= tvé knihy)? Čch.
Mch. 5. Písně slovenské vtiskují se hluboko
do duše. Tč. exc. Zavolala sluhu na stranu
a dačo mu vtiskla do ruky. Dbš. Pov. I.
227. Armada turecká do portu v. nemohla
(= se v. ). V. Na místo jiného se v. Martim.
Chudý všudy musí za dvéře aneb pod la-
vici se v. Prov. V. něco ve vosk. Us. Něco
někomu v pamět v. Kram. — se kudy
kam. Skrze brány do táboru se vtiskli,
Cyr., branami. Us. — co čemu jak. Kníže
Vladislav tímto samosprávným činem teprve
vlastně vtiskl své říši ráz pravé svrchova-
nosti; Způsobem tímto snažil se celému
podniku v. ráz klerikalní. Ddk. IV. 108.,
VI. 75. (Tč. ).

Vtisknutí, n., das einmalige Eindrücken,
der Eindruck.

Vtisknutina, y, f. V-ny mozkové (im-
pressiones digitatae) v anatomii = brázdy
na vnitřních plochách kostí lebečních. S. N.
XI. 286.

Vtisknutý; -ut, a, o = vtisklý, einge-
drückt. Nz., Rst. 517.

Vtiskouti = vtisknouti, hineindrücken. —
co kam: někomu krejcar do ruky. Na
Ostrav. Tč.

Vtištěný; -ěn, a, o, eingedrückt, einge-
drungen. Téměř všecky fary lepšie po Praze

držie v-ní faráři a praví faráři jsú vyhnáni.
Arch. III. 197.

Vtištiti, il, ěn, ění = vtisknouti. — co
kam jak: řádky mezi řádky na novo
vtištil. Na Mor. Tč.

Vtištné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk.

Vtíti, vz Vetnouti.

Vtknouti, vz Vetknouti.

Vtlačati = vtlačiti. Na Slov. Bern.

Vtlačenec, nce, m., podalyria. Rostl.
III. 4.

Vtlačení, n., das Eindrücken, die Ein-
drückung. Us. Šp.

Vtlačený; -en, a, o, eingedrückt. Vz
Rst. 517.

Vtlačiti, il, en, ení; vtlačovati = včiniti,
vtisknouti, vecpati, eindrücken, einzwängen,
hineindrängen, einprägen. — co. Břich i prsa
vtlačil. Kká. Td. 250. — co, se kam (do
čeho, več). Někoho do koutka v. Us. Dch.
Ti Uhři nemohli mu nic učiniti, až ho na
rynk v-li. Hrad. Kron. Tč. Zběř tatarská do
Moravy se v-la. Sl. let. III. 26. Rydlo vtla-
čuje do kovu prohlubené čáry. ZČ. 25. V.
něco do vosku, ve vosk. Vz Vtisknouti. —
se jak kam: mocí do kostela. Us. — se
s kým kudy kam. S nimi spolu přes
most až na zámek se vtlačili. Háj.

Vtlak, u, m. = vtlačení, der Eindruck.
Us. — V. = vtisk na smysly, der Sinnes-
eindruck. Tabl.

Vtlcť = vtlouci. Slov. Bern.

Vtlouci, vtluku, češ, če, čeme, čete, kou;
vtluč; vtluka (ouc), vtloukl, vtlučen, ení;
vtloukati, vtloukávati, einklopfen, einschla-
gen, einbläuen. — co, se čím kam: koly
palicí do země, v zemi v. Us. Nemohu mu
nic do hlavy v., einbläuen. Us. Jg., Dch.
Vtloukli se do bytův uherských a je ple-
nili. Pal. Dj. V. 2. 152.

Vtmeliti, il, en, ení, vtmelovati, einkit-
ten. — co jak kam. Roury byly konci
svými vtmeleny do válcovitých nádob. ZČ.
I. 113.

Vtočinec, nce, m. = ptačinec. Na Ostrav.
Tč.

Vtočiti, il, en, ení; vtáčeti, čej, čeje (íc),
el, en, ení; vtočovati = toče se vniknouti,
vlézti, aufdrehen, hineindrehen. — co: sílu,
ctnosť Sn. trid. Šd. — co, se kam: šroub
do díry (vtisknouti). Us., pivo do džbánu
(naliti, eingiessen, einlassen, einzapfen). Znala
se v. mezi stůl a hosti. Kká. Td. 30. V.
se v něco. Sldk. 273. — odkud: ze sudu
víno ve sklenici v. — se kde. A když sě
(liška) v miestě ji vtoči. Hr. rk. 387.

Vtok, u, m. = vtékání, die Einströmung,
der Einfltiss. Us., Jg., Dch. Nad vtokem
Třeble do Pěny. Ddk. III. 163. Kam má
ten járek svůj v. ? Mor. Tč. — V. = činění,
působení, vliv, Einfluss, m. Krok., Puch. —
V. = pták, vták. Na Ostrav. Tč.

Vtom, m.: v tom, vz Ten.

Vtomnosť, i, f., die Immanenz, imma-
nence. Nz. Při vší té nejvniternější spoji-
tosti a v-sti s Bohem; Dokazuje Pavel věty
své ideou v-sti či immanence boží; Slova
ta vytýkají ustavičnou v. a podstatnou vzá-
jemnosť, která mezi otcem a synem jestuje,
Sš. Sk. 209., J. 229. Vz Perichoresa. (Hý. ).