sb157-05 0..8296

874

Vtomný = immanentní, immanent. Nz.
V-ným základem života našeho je Bůh. Sš.
Sk. 209. (Hý. ).

Vtonouti, versinken. Mus. II. a. 3.

Vtopiti, il, en, ení, vtopovati, eintauchen,
se kam: do duše, v duši. Dch.

Vtorek, rka, m. = úterek, Dienstag. Ve
Slez. a na vých. Mor. Tč.

Vtorouhličník = vterouhličník.

Vtorý, vz Vterý.

Vťoť = vťať, vtíti, hineinhauen. — co
kam čím. Sekyrou znamení do stromu. Us.
na Ostrav. Tč.

Vtouliti se, vz Vtuliti se.

Vtovaryšiti se, sich zugesellen. — se
kam, odkud: v. se do nějaké, z Nějaké
společnosti. Us. Tč.

Vtožan, u, m. = prášek z kysličníku dra-
sličitého sloučeného se vtožíkem. Chym. 77.

Vtožičník, u, m. = sloučenina vtošíku
s vodíkem. Chym. 76. V. drasličitý, kostí-
kový. Chym.

Vtožík, u, m. = prvek chemický, bro-
mium, das Brom. Presl. Chym. 21., Rst. 517.
a 18.

Vtožíkový. V. kyselina. Presl. Chym. 77.

Vtřásti, vtřesu, vtřes, vtřesa (ouc), vtřásl,
vtřesen, ení; vtřásati, vtřásávati, hinein-
schütteln, einrütteln. — co kam: obilí do
pytle. D. — Jg.

Vtřepati, hineinschütteln. Us. — co kam:
prach do mouky; těsto do polévky na švolky.
Ostrav. Tč.

Vtrhač, e, m., der Einreisser. Dch.

Vtrhnouti, ul, ut, utí; hl, žen, žení;
vtrhati, vtrhovati = rychle a silně vtáhnouti,
do vnitřka trhnouti, vstrčiti, hineinziehen,
hineinreissen; vojensky vtáhnouti, vjíti, ein-
ziehen, einbrechen, einrücken, einfallen, nach-
rücken. — (koho) kam. Sotva ho do domu
vtrhl. Ros. V. do země, einbrechen. Dch.
Voda vtrhla do břehu, přetrhala jej a vtrhala
se do louky; Ďúra se vtrhla do země a uči-
nila propasť. Us. Tč. Křižáci až k Nitře
vtrhli. Šb. Všichni vtrhli k jedné straně.
Kká. Td. 128. Také Lipolt sv. byl do nich
(bojů) vtržen; Vojsko vtrhlo pleníc do země
Bodrcův. Ddk. III. 50., 163. Do třetího nebe
vtržen. Čr. Všecka jich rota by na mne
vtrhla. Arch. IV. 403. (Své vyvolené) do
oblaků k sobě vtrhne. BR. II. 115. b. V.
do hospody. V. — s čím kam. Nepřítel
s vojskem do země vtrhl. Ros., Br., V.
S náramným počtem do Polska v. Háj. Se-
bral vojsko a vtrhl s ním do údělu Kun-
ratova. Ddk. III. 133. Vtrhna s koňmi za
vrata, do dvora, pod šopu. Mor. Šd. —
komu kam. Nám do kraje v. míní. Arch.
IV. 17. Vtrhali se jeden druhému do vlasů.
Us. Tč. — jak kam (kdy, kudy). Z ne-
nadání vtrhnul tudíž Boleslav s jara r. 1002.
do hořejších Lužic; Soběslav vtrhl dne
18. října 1132. do Slezska; Král spořádal
své šiky k bitvě a vtrhl prudce přes Li-
tavu do pomezí německého. Ddk. II. 62.,
III. 50., 145. (Tč. ). Jan Zamojský vtrhl vo-
jensky do země. Dač. I. 188. Aby sám vo-
jensky vtrhl mezi jich města. Pal. Děj. IV.
1. 205. Vtrhše polem do Moravy drahně
zámků dobyli. Kn. Vojensky do země vtrhl.

Let. 48. Chtěl-liby kdo mocí vtrhnouti do
koruny české. Zř. F. I. B. X. Neb před
tím vtrhše na mě polem dobyli sú mi po-
sádky. Arch. IV. 410. Matyáš brannou rukou
do Moravy vtrhl. Mus. 1880. 454. — proč.
Král Mathiáš uherský z návodu pánů če-
ských vtrhl do Čech. Dač. I. 39. — odkud
kam. Bedřich vtrhl do Čech od jihozápadu.
Ddk. IV. 26. — komu čím kudy. Obrajt
také ztvrdnul, kamarád mu vtrhnul po zá-
doch kyjákem. Sš. P. 536. — co kam.
Vtrhni střevíce na bosou nohu a běž (čerstvě
oblekni); Nechoď bosky, vtrhni něco na
nohy. Na Mor. Šd., Sd., Ktz. — kým kam.
Dvěma vojsky do Uher vtrhl. Háj. Voj-
skem vtrhl do uherské země. Anth. II. 115.
Velmi silnú mocí do Moravy vtrhli. Háj. 79.

— kudy kam: branami do města doby-
tého.

Vtrhnutí, n., der Einmarsch, die Inva-
sion. Šm.

Vtrhnutý; -ut, a, o = vtržený, einge-
rückt, hineingerissen. Bern.

Vtrísknouti, vtřískati, hineinschlagen. —
čím kam: kamenem do okna; všecko na
hromadu v. Us. Tč.

Vtropiti, il, ení = houfně vjeti, vtrhnouti,
einziehen (mit Truppen). Ros.

Vtrousiti, vtrus, vtrouse (íc), il, šen, ení;
vtrušovati (vtrusovati, Ros. ), vtrousívati, vtru-
šovávati = troušením včiniti, vsypati, ein-
streuen; namítati, vytýkati, Einwürfe ma-
chen, einwerfen; se = troušením se vmíchati,
vlouditi se, vjeti, sich einstreuen, sich all-
mählig einschleichen. — co. Neměli vtrušo-
vati věcí nových. Pal. Dj. III. 3. 181. Ďábel
kúkol vtrousil, aby pšenici udusil. Hus III.
271. — co kam: pověsť mezi lidi, V., lesť
v lidi v. Štelc. Něco v něčí mysl v. Kom.
Vymyšlené řeči do lidí v. Sych. Semeno
do trávy se vtrousilo. Us. Do města mnoho
žebráků se vtrousilo (vloudilo). Ros. Hôlub
vtrousil na mísu. Us. Tč. V lidi to vtrušují,
že.... Čr. Vůbec za jistou věc mezi lidi
v-li. Ler. Že některá ač nepatrná čtení do
verše našeho se v-la. Sš. II. 45. Nedbají
vtrušujíce do ní zpěvy v jazyku prostoná-
rodním; Vtrušujíce v lidi to, že.... Pal.
Dj. IV. 1. 239., V. 2. 470. V lidi mnohé
bludy v-li. 1532. — co kde. Odporná strana
v této rozepři n. ve spisech této rozepře
své námitky sem tam vtrousila. Ros. — co
komu. Sám si vtrousil, hat sich blamirt.
Na Ostrav. Tč. — jak. Že na způsob basi-
liška hledal v. jed svůj mezi Čechy. Pal.
Děj. III. 3. 108.

Vtroušení, n., die Einstreuung. Dch.

Vtroušený; -en, a, o, eingestreut. Vz
Rst. 517.

Vtrušování, n., das Einstreuen. Neustou-
pati tomu židovstva do křesťanství v. Sš.

II. 20. (Hý. ).

Vtržení, n., das Hinreissen, die Hinreis-
sung; das Einreissen, der Einbruch, Einzug.
Pokusiti se o v. do země. Ddk. II. 85. V.
do třetieho nebe nenie v moci člověka. Hus

III. 151.

Vtržený; -en, a, o, vz Vtrhnouti. Kto
má krátký nos v-ný. Jir. Ves. čt. 58. (Šd. ).

— čím: strastí v něco. Dch.