sb157-05 0..8296

877

Tři sta volů máme, to jim zanecháme. Sš.
P. 115., 130., 134., 182., 403., 459., 799. Krv
z neho ako z vola revala. Mt. S. I. 90. Pije
jako v.; Leží jako shnilý vůl. Us. Šd. Tys
jako vůl (hloupý) Us. Dhn. Však ty víš,
kam vola bijou (nejsi hloupý). U Rychn.
Hsp. Chtělby míti z jednoho vola dvě kůže
(i trestati i pokutu vzíti); Z jednoho vola
dvou kůží se nebéře; Nejsou na jednom
volu dvě kůže; Jeden vůl nemá dvou koží
(Rusky. S jednoho vola po dvou kožích
nederou a s jednoho gruntu po dvou daních
neberou). Jg., Č. Vůl spadl do jámy (o pilné
práci ve svátek. Vz Práce); Hotový v., jen
trávu žrát; Rozumí tomu co v. hvězdářství;
vz Hloupý; Vola uhodili na chlupy a prošlo
mu to do mozku (Vz Narážení); Vůl berana
porodil (když boty zul maje pod nimi vl-
něné punčochy); Volům kroky, jelenům
skoky (není vtip a rozum u všech týž;;
Vůl kování nepotřebuje n. kdo chce volem
zůstati, netřeba mu z ostra nastupovati (ne-
musí hlavy namáhati, se učiti): Řval by vůl.
ale zacpává mu ústa blanami (Vz Porušený
soudce); Snědl v. blány (kožišník se soudil
s řezníkem a dal soudci blány, řezník pak
vola, jenž soud vyhrál; vz Nespravedlivý.
Lb. ); Hodí se k tomu jako v. do kočáru.
Č. Vůní vuMietyje. Pk. Je náručního vola
bratr. Bda. Čím větší v., tím má větši rohy.
Vrů. Těžko starého vola učiti tahal. Sd.
Pitomého vola nenaučíš tahať. Msk. Co
chcete od vola než hovězinu? Dch. Z rudy
může býť zlato, z vola nebudě vták; Vola
nekúpíš za babku. Na Slov. Tč. Nedávej
kůň za píšťalu, ani vola za ptáka. Č. Býval
volem a nyní nechce zůstati ani koněm. Č.
Kdo mladými voly oře, dělá křivé brázdy.
Prov. Tč. Příroda pevněji táhne než sto
volů. Pč. Nedává Bůh vola za rohy. Pč.
Ani v. s dvěma smrtmi neumírá; Hrne se
do toho jako vůl do kůpy sena; Pracuje
jako v. (silně); Běda tomu domovi, kde roz-
kazuje tele (kráva) volovi (na Slov. ); Vůl
zůstane volem, a bys ho do Vídně hnal;
Když člověk do Vídně vola pošle, osel na
zpět přijde (na Slov. ); By vedl vola do
Paříže, komoň z něho nebude (Smil); Čí
v., dře za rohy (Mus. ); Musím jej hnáti co
vola na most (Mus. ); Dá se prositi jako
vůl na most; Svého jazyka česť jako vůl
(—vola) za rohy upustí (Dal. ). Jg. Cizím
volem se chleba nedoořeš; Nezvou vola,
aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Vola za
rohy, člověka (mluvku) za jazyk lapají (za
řeči chytají. Mt. S. I. 98. ). Volovi seno, ko-
ňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce
dobře koná; Láska k poli krmí voly; Tučný
v. krmí stůl. Šp. — V. = přezdívka nízká.
Ty vole! Aby ho přes svět zvodil, přece
bude v. Ros. — V., volu, m., štír domu. —
Vůl — něvůl = volky nevolky, chtě ne-
chtě. U Opavy. Klš.
Vůlče, ete, n., vz Vůl.

1. Vůle, lépe: vole.

2. Vůle, e, f, (zastr. vóle), instr, sg. vůlí
a volí (starší), v ulička. Koř. vl (strb. do-
vlêti = sufficere) — vólě, vůle. Gb. Hl. 146.
Vz o vůli S. N. — V. = síla n. moc du-
ševná, kterou chceme, der Wille, das Ver-

mögen zu wollen, die Erkenntniss, das Be-
gehrungsvermögen. Vůlí, Skl. I. 288., s volí.
Ib. IL 238. Cf. S. N. V. = mohutnosť duše,
něco s poznáním chtíti aneb o to se sna-
žiti. MP. 31. Pokazba a porušba vůle; V.
podaj ná, učelivá. Sš. I. 30., 21. (Hý. ). Čin-
nosť vnitřní úmyslem řízená slove vůle. S. N.
Chceš býť dobrý, tehdy vólu ku rozumu
spojuj; Vóla člověkovi škodí, jestli s roz-
umem nechodí Na Slov. Tč. Práca je snad-
nějšá, když vůla schopnějšá; Jak od zlého
se chceš osvobodiť, musíš s rozumem, ne
s vůlí chodiť. Na Mor. Tč. Duše pamětí na
Boha vzpomíná, rozumem k němu hledí a
volí se ho drží a chápá. Hus III. 105. Mysl
soudí, vůle volí. Lb., Km., Bž. Vyprázdni
rozum ot marných myšlení a voli ot mar-
ných žádostí. Hus III. 125. Vůle moc jest,
dobré milovati a chtíti, zlého nenáviděti a
nechtiti. Kom. Člověk má rozum a vůli,
aby dobré poznal a činil. Us. — V. = je-
vení oné moci v rozličných případech, chtění,
der Wille als Aeussming des inneren Ver-
mögens, da man etwas will. Ne lidským
chtěním, ale božskou vůlí ty věci se dály.
Bart. Bude-li v tom vůle boží. Er. P. 461.
Přes jich vůli k tomu jich tisknúti nikoli
nemáme; Ale to ostavuji u panské vóli.
Arch. I. 207., II. 503. V. živé dcery obme-
zena jest vůlí mrtvého otce. Shakesp. Tč.
Moc provozovala se netoliko jménem, ale
volí císařovou. Pal. Děj. IV. 2. 51. Bez na-
šich vóle a obecních lidí a jiných pánóv;
Drží mi mój díl bez mé vóle; Což oni tam
zjednají, že to vuole jeho jest a to chce
držeti i toho potvrditi. Půh. I. 183., 221.,
II. 515. (Tč. ). Jakož věrný manžel s man-
želkú svú jsú jedno u voli vieru sobě dr-
žiece, tak...; Vóle božie jest mnoho moc-
nějšie nežli slunce v svém běhu, jenž k vóli
božie běží; Aj tu máš, že zapověděl jí vóli
k hřešenie a to jest počátek kánie a želenie
druhý; Každý má se plně poddati vóli bo-
žie a nereptati proti Bohu, cožkolivěk ho
potýká; A tak připodobní člověk svú vóli
boží voli, když nic jiného nevolí, než což
Bóh chce, aby on volil. Hus I. 198., 325.,
II. 150., 369. (Tč. ). Kdo své vůle nepřemůže,
ten šťasten býti nemůže. Šd. Při svorné
vůli vše jde do hůry. Pk. Ona mu řekla,
že se do vůle boží nebojí (pokud je vůle
boží). Kn. poh. II. 188. Bez v. není skutku.
Jg. Svou vůli vůli cizí podrobiti. Kram. V.
moudrá, nemoudrá n. nemravná. Pž. Ne-
mohu při nejlepší vůli; lid říká: Nemohu,
bych na krásně chtěl. Vůle za skutek. Rb.
Dobrá v. právo ruší. Bž. Vůle krvavá za
skutek krvavý bude vážena. Rb. V. sku-
tečná, opravdivá. J. tr. Podroben jest něčí
vůli; jest při něčí vůli. Nz. O vůli řec. a
řím. bohů vz Vlšk. 21. Cf. Chtění. — V. =
to, co kdo chce, der Wille, das, was man
will. Nechte jí, ať dělá svou vůli. Us. u Do-
bruš. Vk. Vydaj (= vdej) sa len, vydaj,
tovařiško moja, šak si věru zdovješ, jaká
je to v. Sš. P. 425. V. či rada boží před-
věková. Sš. I. 158. Viemť já, chtěj já neb
nechtěj, musímť činiti tvú vóli. Troj. Jedna
v.; jedna mysl a v.; jedné vůle býti, jedno-
stejnou vůli míti; sjednati se s vůlí druhého.