sb157-05 0..8296

882

však v dobré vůli vespolek. Pal. Děj. III.

3. 94., IV. 1. 83., 2. 438. (Šd. ). Dobrú vůli
přátelskú někomu ukazovati. List z r. 1515.
Mus. 1880. 490. Sláva na vysokosti Bohu j
a v zemi pokoj lidem dobré vóle. Hus II.
268. Moudrá i v tom se pozná hlava, že co
musí, z dobré vůle koná. Hkš. Strany pří-
sloví vz ještě: Pokoj, Soused, Svornosť,
Tvář. Dobrá v. chleba jídá, zlá ani koláčů
nechce. Sych. Dobrá v. koláče jí, zlá hlavu
tepe a řídké pivo pí. Prov. Dobrá vůle
mošnu kůle. Č. Vz Rb. 265. — 2. Radosť,
dobrá mysl, die Fröhlichkeit, Heiterkeit.
Dobrou vůli míti. V. Kdo chce užiti dobré
vůle, musí pokusiti nezvůle. Prov. Bude-li
dobré vůle, dobře pochodíte. Sych. Dobré
vůle býti; dobrou vůli spolu měli. Do do-
brej sytej vôle sa s ním nateší Mt. S. I. 88.
Jest-li potřebí, ještěť bych pojčil 12 zl. pro
tu dobrú vuoli, žes mi zaplatil. NB. Tč. 27.
Veselšie ale povychodia zpoza stolov a spie-
vajú i vykrúcajú sa ešte do lepšej vôle. Ďbš.
Ob. 3. Na vínovej ratolesti muožeš sladkno
hrozno jesti, tak i při mladej osobe spravíš
dobrú vuolu sobě. Sl. ps. Šf. II. 132. S opa-
tem sobě dobrú vóli a radosť učinila. Jir.
exc. Nebol v najlepšej vôli. Lipa I. 19. Kdyby
byl v dobrej vůli, nebručel by. U Dobrušky.
Vk. Král byl trochu dobrej vôle. Ht. Sl.
ml. 208. Až raz keď mu otec veľmi dobrej
vôli bol, opýtal sa ho. Dbš. Pov. I. 187.
Vz Rozmar, Rozpoložení. — 3. Zábava, zvl.
kvas, hody, die Unterhaltung, Gasterei, das
Gelage, Gastmahl, der Schmaus. K taneční-
kům na dobrou vůli odešel. Ler. Ať k nám
na dobrou vůli přijde. BN. Jsou veseli a
dobrou vůli sobě udělali. Št. N. 318. Dne
8/11. udělal kurfürst saský všem přednějším
kněžím dobrou vůli, kteříž dali se k tabuli
jeho najíti. Skl. V. 177. Byl jsem na dobré
vůli (podnes ku př. v Krkonš Kb. ). Ros.
Hody a dobrou vůli někomu přistrojiti. V.
Oddali se na dobrou vůli a hody; dobrou
vůli udělati, na dobrou vůli pozvati. V. —

4. Hostina 8 dní po svatbě, ein Gastmahl
am 8. Tage nach der Hochzeit. Us. — 5.
Křtiny, das Kindsmahl. Sych. — 6. Postou-
pění nějakého práva, die Cession, freiwillige
Abtretung einer Sache, auch die Urkunde
darüber. Tov. k. 180., Ros., Žer. My jsme
jim podali dobré vůle, aby se sami mezi
sebú přátelsky smluvili. NB. Tč. 193. Jmám
dvě vsi, jednu zápisnou, řečenou Hlízov,
s jejím příslušenstvím, s listy, zápisy a do-
brými vólemi na ni svědčícími. Dač. 118.
A ktožby kolvěk tento list náš jměl s vě-
řiteluov našich svrchu psaných dobrú vuolí,
ten má a míti bude túž plnú moc. List z r.
1467. Tč. Ktož by ten list s mou neb erbů
mých dobrou a svobodnou vůlí měl, ten
má.... Ib. Také nám okázal list dobré
vuole od Habarta a od též paní Machny;
Praví, že má naši dobrú vuoli v knihách
malostranských vepsanú. Arch. I. 510., 511.
(Šd. ). Ten jistý list má s dobrú volí jist-
covú; I nezdá se pánóm, by těm byla uká-
zána dobrá vóle; A já k tomu dávám svú
dobrú vóli; Já po smrti Albrechtově mám
jeho list s jeho dobrú vuolí na ty peníze.
Půh. I. 309.; II. 325., 356., 563. (Tč. ). Jestliže

by kdo komu dědiny které neb jakou spra-
vedlnosť listem neb dobrou vůlí postoupil.
Zř. F. I. H. III. — V. zlá = nesvornosť,
hněv, nepřátelství, die Feindschaft, Uneinig-
keit, der Zwist, böse Wille, schlechte Laune.
Ve zlé vůli s někým býti. V. Míti s někým
zlou vůli; Byl na mne ve zlé vůli. Us. Dch.
Dal se ve zlou vůli s děvčetem. Dvrsk.
Začínal zlou vůli (hádati se). Us. Dbv. Lep-
šej zlú vólu zabiť nežli oběti činiť. Na Slov.
Tč. Povídala, že byla u nich hrozná zlá v.
(mrzutosť). Us. u Dobrušky. Vk. Král že
vzal k nim zlou vůli pro jejich napomínání.
Pal. Děj. IV. 2. 308., Arch. IV. 116. Muož
to váženo býti, že žalobník ze zlé vůle své
to činí; Ale neporozuměl jsem tomu, byť
která zlá vuole mezi nimi byla; A tak jest
měl tu zlú vuoli v sobě; V tu chvíli ve
zlé vůli byl s ženú svú. NB. Tč. 115., 235.,
254., 258. Pasúce zvláště tělo ve zlé vóli.
Hus I. 130. Vz Rb. 274. — V. = prostran-
ství, prostor k volnému pohybování-se, Raum
eines Ortes, leerer Raum. Je tu malá vůle.
Us. Kolo má ve žlabě dost vůle (nikde ne-
chytá). Vys. Bylo to dlouho zacpáno, teď
to dostalo vůli; Ten šat má dosť vůle, ist
bequem. Us. Dch. V tom chlévě jest dost
vůle. Us. Vk. Podívám se tam, jak je tam
asi vůle. Us. Vk. Tam bude míti větší vůli.
V Kuny. Msk. U nás je málo vůle. Us.,
Ntk., Črk. Jest-li v té hospodě velká v. ?
Us. Nemá vůli (nemá volnosti, říká lid,
když kráva v případě kužele oteliti se ne-
může). Vz Kužel. Us. Hk. — V., dobrá vůle
= vřídek (bolačka), neštovice nebo rána sama
od sebe na těle povstalá, ein Geschwür; také
rozpůlený nehet. Na Mor. Bdl., Bklř., Vck.
Má na ruce boží vůli. Mor. Šd.

Vulfenka, y, f., wulfenia. Rostl. 243. a.

Vulgarní, z lat. = obyčejný, sprostý,
všední, nízký, pouliční, vulgär. Š. N.

Vulgata, y, f., z lat. = obecné čtení la-
tinské bible u katolíků, jež schválil sbor tri-
dentský, die gewöhnliche latein. Uberset-
zung der Bibel.

Vulgo, z lat. = obecně, v obecné (nižší)
mluvě, insgemein, gewöhnlich, im gemeinen
Leben. Rk.

Vůlivá. K v. = k vůli, zu Gefallen, zu
Lieb. Mor. K v. němu bych se ani nehl
(nehnul). Sk., Škd., Šd.

Vulkan, Vulkán, a, m. = bůh římský
Vulcanus, bůh ohně, jenž se vyobrazuje jako
kovář. — V. = sopka, vrch oheň vyhazující.
Vz Sopka. Der Vulkan.

Vulkanický = sopečný, vulkanisch. V.
erupce, zjev, činnosť, otvor, zemětřesení.
Stč. Zmp. 511., 722., 773., 783., 789.

Vulkanism-us, u, m. = učení některých
zemězpytců, že naše země povstala působe-
ním ohně; přívrženci toho učení slovou vul-
kanisté, der Vulkanist. Rk.

Vulkanisování, n., das Vulkanisiren. V.
guttaperehy. Zl. klasy 1856. č. 18.

Vulkanisovaný; -án, a, o, vulkanisirt.
V. model. Nl. V. kaučuk. Šp. Guttaperča a
kaučuk, nabyvše rozpuštěním v sírouhlík u
větší pružnosti, slovou v-nými. Zl. klasy.
1856. č. 14.