sb157-05 0..8296

884

Rosvorní, Stahovák, Šárka, Špačník, Tra-
dlenka, Zákolesník, Zákolník. Vozy: ná-
kladní, kočáry, kolesky (kolesnice, drážky),
dostavníky, rychlíky, bryčky. Pt. V. kočí
(Kutsche), o dvou kolách (kára), V., krytý,
visutý, na zboží, na 2 a více osob, D.,
komorní (karosse), Kom.., vojenský, Reš.,
obkročitý (Wurst), na cestu, řebřinový, fa-
suňkový, hnojní (hnojník), špížný. Us. V.
zdvihákový (na němž je zdvihák pojezdný).
Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 13 Vůz s koša-
tinou, hasičský, nábytkový (Möbel), kropicí,
Spreng-, pohřební, Leichen-, dopravný, Streif-,
parní (Lokomotive), Dch., pro raněné, ne-
mocné, s pokladnicí vojenskou, se střelivem,
potravní, Čsk., dřevený (s dřevěnou nápra-
vou, dřeveňák), železný (se železnou ná-
pravou, železňák, Dlž. ), Us. v Kunv. Msk.,
výhlední, Aussichtswagen (nepokrytý, na
železnicích), železniční (osobní, nákladní,
uhelný), Zpr. arch. XI. seš. 2., 3. a 4., valný
(nekovaný), Pam. Val. Meziř. 228., pícní,
válečný, Pal., na kaši, Breikutsche, Šp, oko-
vaný. Půh. 1. 338. V. rekvisitní (s potřeb-
ným náčiním vojenským n. hasickým), Us.,
trámový, Balken-, kozový, Bock- (na hlavní
části válečných vozů), prskounový, zdra-
votní, pontonový, muniční, NA. III. 167.,
135., 101. 96., bitevní. Čch. Bs. 147. Vz
Fasuněk. V. vedlejší n. přidaný, Beiwagen,
na poštách. J. tr. V. dvoukolí, dvoukolnice,
kolec, Hárovec, háránek; prázdný, kovaný,
nekovaný (bosý, bosák), čtverospřežný, šesti-
spřežný, jednospřežný (na jednoho koně,
s jedním koněm), ruční n. pěší (který lidé
táhnou). Šp. Vůz řec. a řím. vítězný, do-
stižný, nákladní. Vz Vlšk. 162., 370., 257,
260., 108., 256. V. v hora.: uhelní, rudní,
rumový, Kohlen-, Erz-, Bergwagen, Kohlen-,
Erz-, Berghund, německý, deutscher Hund,
uherský, ungarischer Hund. Hř. Sedadlo na
voze. Na voze jeti, Reš., vézti, voziti. V.
Jízda vozů, der Wagenverkehr. Dch. Hrad
vozů, die Wagenburg. Dch. V. přeložiti,
přetížiti, überladen. Šp. Po voze, per Achse;
Tam vozy přímo jezdí; něco do vozu dáti;
něco s vozu na jiný vůz přeložiti; v. roze-
hnati, zastaviti. Dch. Za vozem (pokřik na
kočího, že mu někdo vzadu na voze sedí)!
Us. Dch. Na vůz sedati. Har. Jel vozem po
kamení, až to hrčelo. Sych. Do vozu za-
přáhnouti. D. Kotčí vůz spravuje. V. Vozem
zajeti, něco zvrhnouti; vozem zarejdovati;
v. zavříti, hamovati, zahamovati. D. Vozem
pro něco jeti. Sych. Vůz na hladko, na
ostro (zavřený, zahamovaný). Slez. Šd. Jedú
voze s vojákama, krev sa leje kolajama. Sš.
P. 124. Na voze-li jedu, též mohu spadnout
pod vuz. Kká. Td 282. V. strojiti, upraviti,
namazati. Us. Hybaj, Janoško, hybaj za
vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí. Brt.
P. 85. Vojáky do vozu vpraviti, einwaggo-
niren. Čsk. Vozy mali ťažko naložené, to
veľa drahého tovaru viezli: Zastrčil bič do
blata, že mu tam lepšie bude stát ako na-
pred voza za lesicou; Dohonic senový v.;
Nebolky ho sobral ani na tri tárne (nákladní)
vozy Dbš. Pov. I. 524., III. 37., VII. 15.,
51. (Šd. ). Chodí syneček okolo voza, jakoby
hledal kósek železa, kósek železa, kósek

litiny, on chce oklamat švarné divčiny; Co
je ve vozi, všecko je moje a ješče sem za-
pomněla věnečka zeleného doma na stole;
Poskákali z voza, báli se Francóza; Už je zle,
už je zle a bude hůř, už pro nás chystajó
v košinách v.; Krvi po kolena, plné voze masa,
co to pobynula bojanovská chasa; A dybys
byl dobrý muž, kupjal bys mi nový vůz.
Sš. P. 239., 450., 574., 575., 592., 681. (Tč. ).
Aby jel se svú ženú ke dskám, že vozu
svého k tomu puojčiti chce; Aby měli řetěz
pod vozem; Než o těch jízdách kuoň sú mi
dorazili, bodaj se mohl již do vozu hoditi.
Arch. IV. 324., 443., V. 330. (Šd. ). Na vozi.
NB. Tč. 120. Nečiňte nám škody a nekácejte
nám vozuov. NB. Tč. 251. Přehodili je
(mrtvé tělo) pytlem a vložili na v. korbičný.
Skl. V. 83. V. jest obilím naložen; na vůz
obilí, něco naložiti. Us. V. spravovati (ří-
diti). Br. V. s nákladem. D. V. strká. V.
nabokovati (když po obou stranách tolik
naložíme, že má v. jaksi břicho, boky); v.
zdvíhati, heverovati. Šp. Pěšky jako za
vozem, gehüpft wie gesprungen; Zlatý vo-
zíček — padne zlatý hřebíček (u zámožného
hledej práce). Dch. Blázen s vrchu vóz po-
pustí, kdě ho mal hamovať. Na Slov. Tč.
Má Filipa na předním voze (je chytrý);
V Kunv. Msk. Před vozem mu idú kolesa;
Aby ti vôz neškriepal, pomasť mu kolesa;
Mnoho asi v. neunese. Pořek. Mt. S. I. 94.,
103., 126. (Šd. ). Má namazaný vůz, až vrzá.
Šd. Sánka cigánka a vóz pán. Mt. S. Když
vůz namažeš, jak bys třetího koně připřáhl.
Pk. Prázdný vůz nejvíc brčí. Hkš. Bývá
pod vozem, kdo bývá na voze; Hodíš se
zadu na v., abys brzo vypadl; Pane Bože
drž vůz; Drž pane Bože káry, ať se v. ne-
zvrátí (nedej Bůh v tom nebezpečenství
zahynouti. Vz Nebezpečenství); Já o voze
a on o koze (vz Nedorozumění). Č. Pře-
vrátil káru, spraví si vůz (napraví neštěstí
v lepší). Sych. Nevěřím mu, kdyby pravdu
na voze vezl pod pavuzou. Nemazaný vůz
těžce se táhne. Obrátil v. zpátkem. Vz Řeč.
Kdy jeden na vůz nakládá a dva s vozu.
nebrzo ho naloží (když jeden šetří a dva
utrácejí, ničeho se neušetří). Vz Šetrnosť.
Mus. V. koně táhne (co má konať předsta-
vený, koná podřízený. Vz Opačný). V. Jest
ho potřebí co pátého kola u vozu. Platný
jsi mi co páté kolo u vozu. Je páté kolo
u vozu. Us. Šd. Bába s vozu, kolům (ko-
ňům) lehčeji. Mus. Kozla platen pěkný v.,
když koně na nic; Když se koně oprou,
vůz musí: Má namazaný v. až vrzá. Šp. —
V. = co se na vose po jednou veze, die
Fahrt, ein Wagen voll, Fuder. Vůz dříví,
V., sena, D., hnoje, Us., otavy, jetele, slámy.
Š. a Ž. Abyste nám každý z vás vůz sena
přivezli do Plzně; Aby přivezli na hrad 30
vozuov Jesu. Arch. IV. 169., 326. Má 5 vozu
sena a 9 vozu otavy. Us. Šd. — V. u pily,
der Sägewagen. Sedl. — Vozík provaznický,
der Seilerwagen. — V. na nebi = medvědice,
areturus, der Wagen. V. Vůz větší, ursa
major, der grosse Bär, v. menší, ursa minor,
der kleine Bär. Troj.

Vůzek, zku, m. = malý vůz, vozík, ein
kleiner Wagen. U Opavy. Klš.