sb157-05 0..8296

885

Vůzka, y, f., das Wagen-, Rädergestell.
Us.

Vůznice, e, f. = údolí u Nové huti v Kři-
voklátsku.

Vvaliti = vevaliti.

1. Vy, nom. pl. zájmena ty. Vy, gt. vás,
dat. vám (zastr. vom), akkus. vás (zastr. vy),
lok. vás, instr. vámi; dual: nom. a akk. va,
v f. vě, gt. a lok. vaju, dat. a instr. váma.
Vz Ty. Místo gt. vás klade se váš kdy?
Vz Já. Vám dáno jest znáti tajemství. Br.
Kdo bude po vás děditi ? Us. Na vás jest
pořádek. Us. Dám se mezi vámi najíti. Dievčie
ruka na vy k vládě slaba. LS. v. 106. Buďa
vama nechal bych ho, ich an euerer Stelle.
Na Mor. Brt. Jak je vám, wie befinden Sie
sich? Mor. Šd. — Kdy se klade a kdy vy-
nechává? Mluvíte. Vy cestujete, oni sedí
doma. O tom vz Já. — Vy, mluví se k jedné
osobě z uctivosti (lépe než: oni); vz Oni.
Užívá-li se ho o jedné osobě, klade se při
něm spona slovesa býti do pl., ale adjek-
tivum a příčestí do singl. Vy jste dobrý
(ne: dobří). Vy jste se zmýlil (ne: zmýlili).
D.

2. Vy-, předložka neoddělitelná znamená
směr děje ze vnitřku, z něčeho ven, odněkud
ven neb pryč: vyjíti, vyorati, vykopati, vy-
hnati. — Oddělení od čeho, pozbavení čeho:
vyloučiti, vyděditi. — Dosažení čeho úsilím:
vyprositi; vymodliti, vynutiti, vydělati, vy-
běhati. — Konečné dohotovení, dokonání: vy-
hubiti, vyhladiti, vyhasnouti, vyčichnouti. —
Se se, sobě znamená úplnosť, sytosť: vy-
spati se, vy běhati se. — Znamená směr od-
někud vzhůru, nahoru (m.: vz): vystoupiti,
vylézti, vyletěti na dům. Jg. Vz více v Tn.
116. —125., 195., Mkl. S. 201. — Slovesa
přechodná vůbec a časoslova nepřechodná
pohybování (vz Pře-) s předložkou vy slo-
žená řídí akkus., ne genitiv. Vyvrátiti město.
Jeden druhému oko vybodl. V. Dobře tu
cestu vyjezditi. Us. Zk. — Vy píš s y, je-!i
předložkou, nepatří-li ku kmeni: vy-lézti;
ale: viseti.

Vý- předpona, klade se ve jménech s před-
ložkou vy- složených, nejsou-li verbalia: vý-
boj, výrost, výhost, výbor, výběrek, vý-
borný, výklad, výpis, výčep, výdělek, výlet,
výtka, výkupné, výstražný, výmazné, výsluní,
východní, ale: vybojování, vybrání, vybraný.
Jg., D., Pk. Pr. 44., Bž. 217., Mkl. B. 416.

-vý přípona adjektiv: mořivý, vadivý, my-
slivý, běhavý, dřímavý, hravý, kousavý, na-
říkavý, plakavý, zpěvavý, stonavý, vrzavý,
žravý, žvavý. Vz Mkl. B. 219., 223. Této
přípony užíváme 1. místo gt, přivlastňovacího
(vz -í přípona, 1. ). Dubové listí (dubu). Rkk.
Opona chrámová (chrámu). Krk pávový. —
2. Místo gt. podmětného (vz -í přípona, 2. ).
Květ chrpový. Blýskání hromové. — 3. Místo
gtivu předmětného (vz -í přípona, 3. ). Stráže
žalářová. Spojení kloubové. Vz Zk. Skl.
308. —315.

Vyapatekářovati, durch Apothekerei ge-
winnen. Ros.

Vyarendování, n., die Verpachtung. Bern.

Vyarendovaný; -án, a, o, vermiethet,
verpachtet. Bern.

Vyarendovatel, e, m., der Vermiether,
Verpächter. Bern.

Vyarendovati = na úrok dáti, vermiethen,
verpachten. Na Slov. Bern., Lipa 198.

Vyarestovati = arestem vymoci, durch
Arrest erhalten, erarrestiren. — co sobě
na kom = arestem vymoci. Ros.

Vyargumentovati, durch Argumente be-
weisen. — co komu. Kos. Ol. I. 206.

Vybabiti, il, en, ení. — co: babením
získati, durch das Hebammen gewinnen. Ros.

Vybabrati, ausschmieren; také vypaprati,
vybibrati. — co kam. Všecku barvu vy-
babře na jednu stěnu. Na Ostrav. Tč.

Vybacati, v dětské řeči, schlagen, aus-
peitschen (in der Kindessprache). — komu
čím: proutkem. Us. Tč., Šd.

Vybačiti, il, en, ení = odpustiti, ver-
zeihen, vergeben. — komu. L. Na Slov.

Vybačovati = přestati bačou býti. Na
Slov. Tč. Už som vybačoval, už som vysa-
lašil, už som si valašku na klínčok zavesil.
Sl. ps. Tč.

Vyhadač, e, m., der Ausforscher. — V. =
násilník, kdo kšafty mění. Aqu.

Vybadání, n., die Ausforschung.

Vybadaný, ausgeforscht. Bern.

Vybadati = zvěděti, vyšetřiti, er-, aus-
forschen. — co od koho. Plk.

Vybádati = vpíchati, ausstechen, aus-
treiben. — V. = vycinkati, domluviti, aus-
schelten. Us. Rgl.

Vybadavý, erfinderisch; launenhaft, mür-
risch. V. dítě. U Místka. Tč.

Vybafčiti, il, en, ení = vykouřiti, aus-
rauchen. — co: tři doutníky. Us. Kšť.

Vybaggrovati. — co: řečiště. Zpr. arch.
XII. seš. 4. str. 18. Vz Bagger.

Vybahniti se, il, ění, sich ausschlammen.
Us.

Vybájiti, il, en, ení, ersinnen. — si co.
Dafne je mladá, šumná nymfa, ako si ju
len snivosť krásnoduchej Hellady v. mohla.
Phld. III. 1. 64.

Vybaliti, il, en, ení, vybalovali, aus-
packen. — co. Us. Dch.

Vybambušiti, il, en, ení = vykuchati,
střeva vyvrci (z prasete). Na mor. Valaš.
Vck.

Vybaňčiti, il, en, ení, vybaňkovati =
baňkami vytlouci, vyfackovati, mit Maul-
taschen schlagen, das Maul abbläuen. — koho.
Ros. — komu co: hubu. Us.

Vybanění, n., die Ausbauchung. V. ná-
doby. Us. Dch.

Vybaněný; -en, a, o = baňatý, ausge-
baucht. V. láhev, žbán. Us. Dch.

Vybaniti, il, ěn, ění. — co: hrnec (ba-
ňatým učiniti), ausbauchen. Jg., Dch.

Vybaňkati. — co. Pořád mu baňkal, až
to přece vybaňkal. Vz Baňkati. Na Mor.
Šd.

Vybantovati, aussuchen, ausstöbern. —
co: peníze. U Olom. Sd. — odkud komu:
z kapes. Mor. Šd.

Vybaraniti, il, ěn, ění, herausbringen,
herausholen (vyzvěděti). — co odkud. Z toho
barana nic nevybaraníš, kdybys celý den
do něho baranil. Mor. Šd.