sb157-05 0..8296

886

Vybárati si co = vybírati. U Olom. Sd.
Vybáravosť, i, f. = vybíravosť, die Lec-
kerhaftigkeit, Lüsternheit. U Olom. Sd.
Vybáravý, gelüstig, lecker. U Olom. Sd.
Vybařiti = vypařiti, ausbrühen. Na Slov.
Vybarvení, n., die Ausfärbung. Šp.
Vybarvený; -en, a, o, ausgefärbt. V. pták.
Us.

Vybarviti, il, en, ení, vybarvovati. —
co: barvu (barvením spotřebovati, Farbe
verbrauchen), Ros., obraz (barvami vystrojiti,
ausfärben). Baiz. V. něco = vyložiti, vy-
světliti, erklären, verdeutlichen. Mor. Vck. —
se. Srnec, zajíc se již vybarvil (vylínal, ab-
hären). Us. V. se = ukázati, jakým jest, při-
znati barvu. U Nov. Bydž. Kšť.

Vybáti se, vybojím se, der Furcht ent-
gehen. Bern.

Vybatoliti, il, en, ení = vypraviti, langsam
herausbringen. — se, sich ausschicken, her-
ausgehen. Kdy pak se přece vybatolíš?
Us. — se z čeho. Us.

Výbava, y, f. = vybavení, vyproštění, die
Losmachung, Befreiung, Erlösung. — z čeho.
Rk. — V. = vypravení, die Ausfertigung
D. — V., na Slov. = práce, das Geschäft,
die Verrichtung. Bern. — V. = vybytí, die
Ausstattung, Aussteuerung. D. V-u slušnou
dceři vykázati. Sych. V. svatební. Er. Každá
dcera (dle dědičného práva českého) vdávajíc
se opouštěla dosavadní svou domácí hromadu
či nedílný spolek rodinného jmění a vstupo-
vala do hromady cizí; věno bylo její v-vou;
obdrževši je neměla dále nižádného práva
k rodinnému dědictví, pokud který hromadník
ještě byl na živě. Pal. Děj. II. 1. 403.

Výbavce, e, m. = vybavitel, der Retter.
V. národa; Tyto vlastnosti uschopňovaly
jej (Mojžíše) býti sprostitelem a výbavcem
národa; Kristus v. a osvoboditel. Sš. Sk.
82., II. 55. (Hý. ).

Vybavenec, nce, m. = vyproštěný, spa-
senec, der Befreite, Erlöste. Ráj.

Vybavení, n., die Losmachung, Befreiung.
V. (reprodukce) představ: prosté, návodné
či zprostředkované, dle zákona současnosti,
dle zákona posloupnosti, v. rozvojné, ná-
vojné, nezměněné n. vázané. Dk. P. 42. —49.,
79. Operace v. lůžka, die Nachgeburtsope-
ration. Nz. Ik. — V. = výbava, die Aus-
stattung.

Vybavenina, y, f., das Befreite. Dk. P.
43.

Vybavenosť, i, f., die Befreiung. V. z dě-
dičného ponížení. Mus. 1880. 275.

Vybavený; -en, a, o, befreit. V. před-
stava. Dk. P. 43. — V., ausgestattet. V. dcera.
Us.

Vybavitel, e, m. = výbavce = osvoboditel,
der Befreier, Losmacher, Erlöser. L.
Vybavitelka, y, f., die Befreierin. Jg.
Vybaviti, il, en, ení; vybavovati = vy-
prostiti, vysvoboditi, befreien, los machen,
erlösen; vyplatiti, befreien, auszahlen; na
Slov. vykonati, verrichten, tlum; vybyti,
ausstatten. — co: práci, na Slov., dceru
(vybyti). Us. — co, koho odkud čím. Ně-
koho z nebezpečenství pomocí jiných. Bolesť
z hlavy veršemi. L., Dch. Z pozdních po-
tomkov Moravy někto ten kraj náš z otroctva

vybaví. Ht. Sl. ml. 211. To ovšem činí, když
vás vybaví z otroctva země k nebes roz-
košem. Shakesp. Tč. Štítný vědu středo-
věkou ze síní a cechovních pout školských
vybavil. Mus. 1880. 469. Řád cestný z poudra
vybavuje. Kká. Td. 322. Biskupství pražské
i olomúcké v-la se z dosavadní církevní ne-
činnosti. Ddk. II. 349. Představa A pro-
střednictvím n. návodem představy B vy-
bavena byla, Dk. P. 44. — jak. Představy
podobnéuna vzájem vybavují se. Dk. P. 46.
Vladislav se odhodlal zrušiti jednotu ve správě
a prince vedlejší podlé domácího řádu vy-
bavovati. Ddk. III. 278. Právo to nebylo
ztenčeno, nébrž vybaveno způsobem náměst-
ným. Sš. II. 35. Hrozil, že přijde s vojskem
do Rakous a vybaví jej živou mocí z rukou
těch, kteří ho drželi. Pal. Dj. IV. 1. 362. —
od čeho: od bolesti. Us.

Výbavné, ého, n. = výbava. Hdk.

Výbavný, Aussteuer-, Ausstattungs-. V.
věno. U Vys. Kadm.

Vybavování, n., vz Vybaviti. V. představ.
Us. Dch. — V. dcer, das Ausstatten.

Vybavující, auslösend. V. ústrojí (nervy),
Auslösungsorgane. Květy 1869. str. 308.

Vybdělý = bděním unavený, durchs Wa-
chen erschöpft. Č.

Vybděti se, ěl, ění = bděním zemdleti,
durchs Wachen sich schwächen, sich ab-
wachen. Jg.

Vybeblati = beblavým hlasem vysloviti,
stammelnd aussprechen. — co. A tak slova
divně vybeblají. Na Ostrav. Tč. U Brušperka.
Mtl. Preľaknutý kupec ledva voliak vybeblal,
prečo a načo tú trojružu odtrhnul. Ďbš. Sl.
V. 15.

Vybečeti, el, en, ení; vyběhnouti, kl, ut,
utí = bečením obdržeti (o dítěti), erblöken,
erplärren; se = 1. bečením zhubeněti, sich
abblöken; 2. do sytosti se nabečeti, sich
ausblöken. Us. Nech ho, ať se vybečí; Ta
kráva se všechna vybečí. Brt.

Vybednění, n., das Austafeln, Ausbolen.
Ros.

Vybedněný; -ěn, a, o, ausgetafelt. Ros.
V. vůz, der Verschlagwagen. Dch.

Vybedniti, il, ěn, ění; vybedňovati =
dskami atd. vyobložiti, austafeln, ausholen. —
co čím: pokoj krajinami (prkny). Zlob. —
odkud: zboží ze sudu (sud otevříti a zboží
vyndati, rozbedniti, vyndati dno).

Vybědovati, sich bis zu Ende plagen,
quälen, ausleiden. Již vybědoval dobědoval,
ausjammern. Us.

Výběh, u, m. = vyběhnutí, das Aus-,
Herauslaufen. V. z domu, na pole. V. ko-
rábu z přístavu. Us. — V. = výpad oble-
žených, der Ausfall, der Angriff. — V. =
zájezd, der Streifzug. — V. = výmluva, die
Ausflucht. — V. = výtok, das Auslaufen
flüssiger Dinge. Bern. — V. dřeva = strmění,
čumění ven, der Auslauf. Bern. — V. =
výhon, místo plotem ohrazené, ham se hovězí
dobytek na zdravé povětří vyhání. Krávy
jsou na výběhu. Us Dch. — V. = holé místo
(bez stromů) zatažené plachtami, na které
se zvěř z komor vyhání a tam střílí n. chytá,
der Lauf. Šp. — V. (odchylka) = úhel, jejž
zavírá směr od země ke slunci a oběžnici