sb157-05 0..8296

887

vedený, die Elongation. Vz Stč. Zmp. 167.,
S. N. — V. = šlahoun, der Schössling.
U Chocně. Ktk.

Vyběhač, e, m. = který vybíhá, der Aus-
laufer. — V. = kdo výpady činí, der Aus-
laufer. Bern.

Vyběhalý, vybehaný, ausgelaufen.

Vyběhání, n., das Ablaufen, die Erlan-
gung durchs Laufen.

Vyběhaný; -án, a, o, durchs Laufen er-
langt.

Vyběhati; vyběhnouti, ul, utí; (zastr. vy-
běci, vyběhu), běhl, žení; vybězeti, el, ení;
vybíhati, vybíhávati, vyběhávati, vyběhovati =
během vyjíti, aus-, herauslaufen; strměti, vor-
laufen, vorspringen; obnášeti, činiti, sich
belaufen; vytéci, ausfliessen, auslaufen; obě-
hati, obstarati, opatřiti, belaufen, laufend
verrichten; během unaviti, durchs Laufen er-
müden; se = dosti běhati, sich auslaufen,
genug laufen; unaviti se, sich ablaufen, sich
matt laufen; během se občerstviti, sich aus-
laufen; během ujíti, entrinnen, entlaufen,
entgehen. Jg. = abs. Až mne zavoláš, vy-
běhnu. Us. Vybíhá trám, dřevo (strmí z ně-
čeho ven). Us. Řeka vybíhá (přetéká). V.
Čas vyběhne. D. Hrách (přezralý) vyběhl
(= vypadal, fiel aus). Us. Klš. Vyběhlo zatím
půl třetího sta let. V. — co: peníze, si
almužnu. Us. — koho: koně (během unaviti).
Bern. — odkud (proč). Na jeho hlas z domu
vyběhl. Us. Ven ze sebe vybíhá. Kom. Voda
z nádoby děravé vybíhá. Kom. Vyběhl sy-
neček z choja, vítaj Aničko moja; To Cve-
čkovo péří dolů vodů běží, zastav ho, Aničko,
vyběhna ze dvéří. Sš. P. 234., 399. Co chvíla
z domu vybíhala. Mor. Šd. Stranování ono
z kolejí nauky křesťanské a jednoty víry
v rozštěpy a rozmíšky a rozbroje nevybíhalo.
Sš. I. 155. Všichni takměř lidé ven z sebe
vybíhajíce ve světě, čím by mysl kojili,
hledají. Kom. Myši vyběhly z svých skrýší.
BO. — proč. Aby měštěníné, kteříž sú proto
a pro strach mnozí vyběhli, zase do města
sie navrátili. Arch. I. 213. — jak. Vyběhla
bez kytlice. Sych. Zdá mi se, že by jeden
po druhém byl vyběhl. Hus III. 285. Z miery
vyběhnouti. Št. Kopí v ostrý hrot vybíhá.
Us. — komu. Mohl jest dělati a vyběhati
sobě. Hus II. 242. Dej pozor na mlíko, aby
ti nevyběhlo, neyykypělo. Us. Dch. — s čím.
Mynářka vyběhla s velikú lopatú, zabila
babulku (krávu) pěkně dubenatú (gefleckt).
Sš. P. 538. S čímžby člověk vyběhl, to jest
jeho, a což by na dědině ostalo, to jest...
Půh. II. 58. — kam (s čím jak): na ulici,
Us., na moře s pěti koráby. L. V. na lov.
Sych. Nepřítel vybíhá až k městu. Us. Z le-
žení do okolních krajin na lov v. Sych.
V. do zahrady. Na horu vyběhla, okénkem
vyhledla; kavky-li letíja, či Turci běžíja?;
Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že, jak
na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá
(vybije). Sš. P. 125., 705. Prasata vyběhly
na dvůr, na zahradu. Us. Tč. Vyběhnu ven
až pod jednu vrbu. NB. Tč. 105. Ve své
jsa Bůh zavřen velebnosti vyběhl jest vší
věcí nad náš rozum. Exc. — nač. Vyběhlo
to na 100 zl. (činilo to). Us. — (co) kudy.
A dům vyběh oknem ven. Er. P. 15. Židé

všechno po vesnicích vyběhají. Ros. — si
co v čem. V závodech si něco v. (běháním
získati). D. — s infinit. Deti moje, mohly
byste, povedá, vybehnút dač zastreliť. Dbš.
Pov. I. 2. — se. Vz na hoře. Hodně jsme
se vyběhali. Vyběhal se, proto dobře spí.
Us. Šd. Kděže si sa ty tu vybehala (jaks
sem přišla) ? Němc. VII. 244. Vyběhal se
zámek (otvíráním otřel, spotřeboval). L. —
se komu (během ujíti). Utrhačům se ani
duchovní nevybíhají. Lom. — se v čem.
V řečech i skutcích žádný se jim vyběhati
(ujíti) nemůže. Br.

Vyběhávač, e, m. = vyběhač.

Vyběhávati, vz Vyběhati.

Vyběhlec, hlce, m. = zběh, odpadlec, der
Ausreisser, Abtrünnige.

Vyběhlice, e, f. = něco vyběhlého, vy-
rostlého, jmenovitě vyrostlá řípa. U Poděbr.
Vz Vyběhlík. Fa.

Vyběhlík, u, m., der Aufsehössling. Z vy-
sázených malých řípek byla velká čásť vy-
běhlíků. Pokrok. Vz Vyběhlice. — V., der
Auflauf, nákyp, jídlo. — V., a, m., ein Aus-
gelaufener.

Vyběhlosť, i, f., das Auf-, Auslaufen.

Vyběhlý = který odněkud vyběhl, ent-
laufen, entsprungen. V. mnich, Apol., pohoří.
Dch. Kromě našich v-lých a uteklých měščan.
Arch. 1. 199. — odkud: z kápě. Fil. Měšťané
pro zákon boží od nás uteklí a v-hlí. Arch.
I. 218. Žid křtěný, vlk chovaný, mnich
z kláštera vyběhlý vše jednostejní. Bl. 296.

Vyběhnouti, vz Vyběhati.

Vyběhnutí, n., das Auslaufen, der Aus-
lauf. V. násilné a náhlé. V.

Vybejvati, vz Vybývati.

Vybeknouti, vz Vybečeti.

Vybělalý, weiss, bleich geworden. Us.

Vybělaný. U Malínů v poli sú ovečky
v roli, pěkné bílé, vybělané. Vz Vybělalý.
Sš. P. 771.

Vyběleti, el, ení, weiss werden. Plátno
tak vybělelo jako sníh. Us. Tč.

Vyběliti, il, en, ení, vz Vybíliti.

Vybelkotiti = vysloviti. U Místka. Mtl.

Výběr, u, m., výběr, e, f. = výbor, vý-
běrek, výběrka, die Auswahl, das Sortiment.
D. Koř. br- výběr a vybierati (r stupňováno
v ěr). Gb. Hl. 146. Zboží v náležitém, ve
velikém výběru, Waaren im angemessenen,
grossen Sortiment. Nz. Květný v., die Antho-
logie. Dch. V. = sklad rozmanitého zboží,
das Sortiment. Nz. Bylo toho až na v. Koll.
Je toho dnes na trhu na v. Us. Vejce na
výběr tři za groš, čtyři bez výběru. Jg.
V. slov. Us. Na predaj a na výber. Dbš.
Pov. V. 30. Móš na v., hast die Auswahl.
Us. Šd. Mezi nahnilými jablky malý v. Us.
V. umělý, přirozený. Osv. 1871. 47. Táhne
se apoštol k v-ru stravy (delectus ciborum)
a nápoje předepsanému. Sš. II. 215. Knihy
na v., das Sortiment. — V. = vybírání, das
Einnehmen, die Einnahme. V. cla najmouti.
Sš. L. 53. (Hý. ). V. peněz, das Incasso. V.
směnky obstarati, das Incasso eines Wechsels
besorgen. Skř. — V. = vybrané zboží, auf
Borg genommene Waare. Má za ní mnoho
peněz za samý výběr. U Chocerad. Vk.